Cíl

Zjistit, jak se chová plovoucí boilies různých výrobců v různých hloubkách – 5, 12 a 16 m. Má původní představa byla 5, 10 a 15 m, ale kamarád-potápěč rozhodl jinak, což však vůbec nezměnilo vypovídací schopnost testu.

Pomůcky:
Železná kulatina 2 ks po 1 m, šňůrka na návazce, broky, zarážky a plovoucí boilies.

Testované vzorky:
Abych měl dostatek testovacích vzorků, požádal jsem 5 českých výrobců (Jetfish, Maxcarp, Mikbaits, Carp Devil Baits a Nikl) o zaslání několika kousků plovouček. Čtyři firmy neměly s poskytnutím vzorků nejmenší problém, jedna účast v testu odmítla. Když jsem k získaným kuličkám přidal ještě nějaké ze svých zásob, vznikla poměrně zajímavá skvadra výrobků k testování:

Carp Devil Baits (s korkem) 20 mm
Carp Devil Baits (s korkem) 24 mm
Jetfish 20 mm
Mikbaits 18 mm
CC Moore 14 mm
Maxcarp 20 mm
Maxcarp (s korkem) 20 mm
Richworth 14 mm
Enterprise Tackle (umělé) 14 mm
Enterprise Tackle (neutrální, umělé) 14 mm

Průběh testu:
Nejprve jsem uvázal návazce 7 cm dlouhé v rozestupech 15 cm na železnou kulatinu, tak aby nemohlo dojít k zamotání. Poté jsme na návazce navlékl boilies a zajistil je zarážkou. Těsně pod boilies jsem nacvakl broček o váze 0,2 g, což zhruba odpovídá váze háčku Fox Armapoint SSC, vel. 6 (přesná váha je 0,197g). Důvodem bylo, abych testování, co možná nejvíce přiblížil skutečným podmínkám.

Takto uchystanou sestavu jsem, spolu s prezentem ve formě lahvinky Jägermeistera, předal kamarádovi-potápěči Lukášovi, který, spolu se svými přáteli, zajistil vlastní realizaci a řádné zdokumentování pokusu. Místo, kde se vše odehrálo, byl lom s křišťálově čistou vodou v jižních Čechách. A nebylo to až zas tak snadné, jak by se mohlo na první pohled zdát. Samotná realizace a dokumentace si vyžádala spolupráci čtyř potápěčů – první držel v ruce tyč s plovoučkami, druhý zajišťoval osvětlení, třetí fotil a čtvrtý vše nahrával kamerou. Díky hoši, máte to u mě! Tak kde bude pravda?

Výsledky:
A přeci plavou…. Některé však lépe a některé hůře. Ano, výsledkem bylo zjištění, že většina testovaných vzorků plave i v hloubkách do 16 m. Z pořízených záznamů je však patrné, že tlak vody skutečně na plovoučky působí – zatímco návazec s plovoučku s obsahem korku je zpravidla napnutý jako struna, tak návazec s klasickým pop-up, vyrobeným ze vznášenlivých surovin bývá u některých kuliček prověšený, a to v závislosti na vzrůstající hloubce. Neutrálně vyvážené, umělé boilies od ET drželo na dně ve vzpřímené poloze do hloubky 12m, v 16m bylo již nakloněné do strany. Záhadou je mi chování gumové kuličky od ET (flavour pots), která by měla být taktéž neutrálně vyvážená – v 5m je šňůrka dost prohnutá, ve 12 zase poměrně napnutá a až v 16m se kulička chová tak, jak by se od ní dalo očekávat – drží na dně jen vahou broku. Nechápu, jak je to možné a neumím si to vysvětlit. Nejlépe je vše vidět v následujícím videu:

Odpověď či nová otázka?

Výsledky testů se zdají být přesvědčivé, přesto tomu tak, dle mého názoru není. Nabízí se zcela nová otázka: „Jak by výsledky stejného testu dopadly např. po 12 či 24 hodinách pobytu boilies ve sledovaných hloubkách?“ Očekávám, že u boilies s přídavkem korku či u umělého, plovoucího boilies by výsledky dopadly stejně. U plovouček, vyrobených ze vznášenlivých surovin bych tak optimistický nebyl. Známe to všichni – některé plouvoučky nasají vodu a lehnou na dno. Takový pokus však nebyl technicky proveditelný vzhledem k akutnímu nebezpečí sežrání vzorků rybami.

Předpokládám, že se zvyšující hloubkou se bude zkracovat doba, kdy se z plovoučky stane neplovoučka. Myslím si to, ale nevím – realizace takového pokusu však není v současné době v mých silách, proto odpověď hledat nebudu. Tedy alespoň prozatím…

Závěr:
Následující řádky píši již s odstupem několika týdnů. To, o čem jsem psal v předchozím odstavci, se již potvrdilo, resp. potvrdil to slovenský kolega Hofi ve svém testu, který proběhl prakticky paralelně s tím mým. Ani jeden z nás netušil, že ten druhý provádí to samé, což dělá celou situaci ještě pikantnější :). Jeho test potvrdil, že některé kuličky již po 2 hodinách pobytu ve vodě ztrácí svou schopnost plavat. Které konkrétně to jsou, však ví jen on sám. Kompletní článek od Hofiho naleznete v březnovém vydání časopisu Kaprománie.

S pozdravem,
„Co sežereš, nechytíš“
Miras – Kapří pohoda
www.kapripohoda.cz

Spousta rybářů si asi řekne: „No jo, to se jim to chytá, když jezdí na soukromý revír“. Ze své prozatímní zkušenosti vám mohu říci, že to není nic jednoduchého a kolega Jarda mne o tom přesvědčil. Ryby na těchto revírech jsou dost opatrné, protože se už několikrát stali oběťmi mnoha rybářů, i když bývají puštěni zpět do svého vodního domova. Na tento revír jsme v minulém roce podnikli dvě výpravy, takže jsme věděli, co si připravit za nástrahy a návnady. Jelikož každý rok zkoušíme něco nového, tak i letos to nebylo jinak.

Protože zima byla dlouhá a my tušili, že voda zde bude ještě dost studená z důvodu velké hloubky, zvolili jsme nástrahy menších rozměrů od firmy Carpservis Aleše Václavíka a firmy Carp Zoom. Volba se potvrdila jako dobrá a mohu říci, že jsme si velmi dobře zachytali, i když zpočátku to tak nevypadalo. Zvolili jsme osvědčené příchutě boilies, jak masových příchutí (ryba-banán, oliheň, mrtvý korýš), tak sladkých příchutí (skopex, smetana). Vše ve velikosti ø 16 mm a menší. K vnadění jsme použili partiklovou směs složenou z vařené kukuřice, řepky a pstružích mini pelet, obohacenou rozkrájenými kuličkami boiliesu.

Po příjezdu na revír se ukázalo, že voda je opravdu chladná (13ºC pod hladinou a 5ºC v hloubce 7m), proto jsme se zaměřili na umístění nástrah na hrany v hloubce 4,5 – 6 m. Dalším důvodem, proč neumísťovat nástrahy do větší hloubky, je velké množství škeblí a slávek. Zdolávání větších ryb z větších hloubek je potom celkem obtížné a většinou se musí vyjet za rybou na vodu. Řekli jsme si, že aktivita těchto vodních živočichů by nemusela být tak velká v důsledku chladné vody. Nic jsme ale nechtěli ponechat náhodě, abychom zbytečně nepřicházeli o ryby nebo celé montáže. Vše se nakonec potvrdilo jako dobrá volba.

Konečně jsme nahodili a zavezli naše montáže. Protože se zde loví na tři pruty, zvolil jsem boilies s příchutěmi oliheň, ryba-banán a mini boilies med s peletkou vodní hmyz. Vše jsem zatraktivnil PVA punčochou. Jarda zvolil své osvědčené nástrahy – pelety halibut, boilies mrtvého korýše a smetanu, kterou střídal s olihní. To vše samozřejmě zatraktivněné PVA punčochou. Co je to PVA punčocha, myslím, že nemusím vysvětlovat. Jde o velice dobrý a cílený způsob vnadění přímo u montáže.

Než jsme stačili připravit krmnou partiklovou směs a nafouknout člun, rozezněl se Jardův hlásič. Jízda nebyla nikterak brutální, ale výsledkem byl 13kg jeseter. Pochutnal si na halibut peletě průměru 22mm. Mohu říci, že souboje s touto rybou jsou velmi adrenalinovým zážitkem. Další záběry přicházeli jen zřídka. Bylo celkem sychravé počasí a vítr foukal směrem od nás, a tak došel čas i na nějakou tu teplou griotku a groček.

Vše se však zlomilo v nedělní podvečer, kdy jsme se rozhodli zkusit zakrmit nad hranou v hloubce 4m. Na jednu z montáží jsem použil plovoucí boilies od firmy Carp Zoom s příchutí Monster Crab. Protože bylo potřeba nástrahu umístit zhruba 5 cm nad dno, připevnil jsem na návazec broček 2g. Zafungovalo to výtečně. Hodinu po náhozu přišel krásný šupináč 13,5kg, pár foteček a už se pan kapr vracel zase do svého vodního ráje.

Kolegovi se taktéž zadařilo. V 1.30 h ráno nás probudil Jardův příposlech. Protože byla pěkná zima a pršelo, nechtělo se nám z vyhřátých spacaků vůbec ven. Ale stálo to za to. Kapřík vážil krásných 19,5kg a nechal se zlákat na oliheň. Do rána jsme museli vylézat ještě 3x. Pokaždé k Jardovým prutům.

Po ranní kávě „No ranní asi ne, moc brzo jsme nevstávali“ jsem si řekl, že vyzkouším obalovací těsto z řady „Nutrix Profi“ s příchutí Cesia-Javor. Do tohoto těsta jsem zabalil boilies Ryba-banán. Netrvalo dlouho a hlásič vydává svůj vysoký tón. Výsledkem byl krásný lysáček 11kg. V průběhu dne byla aktivita záběrů poněkud slabší. Po předešlé noci jsme se rozhodli, že bude lepší, když se budeme soustředit na noční chytání, kdy ryby jsou aktivnější a přes den odpočívat.

Toto rozhodnutí se potvrdilo velmi pozitivně. Teda pouze v případě Jardy, který za noc zdolal krásných 6 kapříků od 8 do 14kg. Jen s tím odpočinkem to nějak nevyšlo. Aktivita záběrů stoupla i přes den. Převažovaly záběry od jesetera a kaprů menších rozměrů.

Po zakrmení partiklem s halibut peletami byl celkem problém se jesetera zbavit z krmného místa. I to se však nakonec povedlo. Když už jsem si řekl, že už bude konečně klid, rozezvučel se opět Jardův hlásič na prutu, který byl nahozen ze srandy s PVA punčochou cca 30 metrů od břehu v hloubce 4 m a přikrmen krmnými koulemi prakem. Protože jízda nebyla nijak divoká, mysleli jsme, že se bude jednat o menšího kapříka. I tak to ze začátku zdolávání vypadalo. Opak se stal ale pravdou! Nejprve se ryba nechala přitáhnout na nějakých 10 m od břehu, ale hned jak ucítila menší hloubku, nabrala opačný směr. Zastavit tento únik se povedlo Jardovi asi po 30 m.V tu chvíli bylo jasné, že to nebude nic malého. Stále jsme však nevěděli s kým máme tu čest. Ryba si s Jardou dělala co chtěla. Po 20 minutách se povedlo dostat rybu na dohled. V tu chvíli se nám rozbušilo srdce a začali podlamovat kolena, když se rybí tělo objevilo poprvé na hladině. Byl to nádherný šupináč. Nastaly krásné dohady, kolik vlastně má a jestli vyhrajeme my a nebo pan kapr. Jen neudělat žádnou chybu – s háčky bez protihrotu to není žádná sranda a rybu musíte držet neustále napnutou. Teď jen, aby vše dobře dopadlo, protože jsme nevěděli, jak je kapr seknutý, nebo aby vydržela montáž. Ještě několik výpadů a ryba je bezpečně v podběráku.

Ihned jsme si oba oddechli, protože bylo jasné, že to bude Jardův rekordní úlovek. Aby jsme rybu co nejméně trápili, muselo jít vše rychle. Naplnit nádoby vodou, namočit podložku, připravit foťák, kameru, váhu a metr. Už se kolega jen děsil jak ho odneseme od vody, protože to byl opravdu macek a při vážení u vody nám nestačila ani váha, která je do 25 kg. Nádherná kapří maminka vážila 21,5 kg, měřila celých 100 cm a pochutnala si na boilí příchutě „mrtvý korýš“ s přizvednutým plovoucím boilí s příchutí „krev“.

nádherná kapří maminka vážila 21,5 kg

Nic podobného jsem ještě na vlastní oči neviděl. Po zhotovení několika fotografií a natočení videa se Jarda patřičně rozloučil a ryba putovala zpět do svého vodního domova. Jardovi se konečně splnil jeho sen, zdolat kapra nad 20 kg. Do konce týdne se už nic podobného neopakovalo. Kapřích záběrů začalo lehce ubývat, proto jsem si řekl, že ještě než ukončíme tuto výpravu, zkusím se zaměřit na lov jesetera.

A opravdu. Ani mi nedalo velký problém přilákat tohoto vodního tvora. Mým osobním rekordem se stal jeseter o váze 15 kg, uloven na halibut pelety, které jsme si nechali na žádost dovézt z Dánska s nejvyšším obsahem olejů. Bohužel jsem neměl připravený metr, takže jsem ho nestihl změřit. Bylo jasné, že rybu je třeba co nejrychleji dostat do vody a pomoci mu návštěvu na vzduchu rozplavat. Vše se povedlo a já byl spokojen.

Co dodat, první letošní výprava se zdařila a pokud to půjde, určitě se na tento revír ještě letos vydáme. Další výpravu plánujeme ke konci května a o našich pocitech a úspěších vás budeme informovat. Věříme, že vám i tento článek přinesl inspiraci o našich technikách lovu a bude vám k užitku.

Touto cestou bychom chtěli poděkovat
Firmě Carpservis Aleše Václavíka za spolupráci a podporu.
Jiří Gottwald a Jarda Rabiňák

Jedna z prvních „vychytávek“ je obalování boilie ve vlastní směsi.

Přestože je postup opravdu velice jednoduchý, může být hodně účinný. Kolem boilie vytvoříme tzv. oblak, který bude velice dráždivý a rychle se rozplyne do vodního okolí. A právě proto rychleji přiláká potencionální fotografie :-D.

Pří výrobě boilie těsta si dáme stranou část mixu. Kdo chce mít boilie více atraktivní, může dát stranou i část aminokomplexu, rozhodně se tím nic nepokazí. Poté standardním postupem vyrobíme boilie, které vkládáme do vroucí vody. Po potřebné době varu a vyjmutí z vody dáme boilie do misky a dokud jsou kuličky ještě mokré, zasypeme je suchou směsí a kuličky ve směsi obalíme.

Tento postup se dá samozřejmě opakovat i vícekrát. Skvěle se pro to hodí, když si dáte stranou i trochu již výše zmíněného aminokomplexu. Jen je potřeba mezi vrstvami obalu nechat časovou prodlevu, aby ta stávající částečně proschla a pěkně přilnula k boilie. Takto obalené kuličky necháme proschnout a můžeme vyrazit k vodě, popřípadě bez problémů zamrazíme.

Tento způsob se nemusí používat jen u boilie. Velmi často jsme si také tuningovali klasické halibut pelety… Pro tuto úpravu se hodí například tekutý enzymaticky upravovaný játrový koncentrát + játrový extrakt (popřípadě by se dala použít i játrová moučka). Jako velmi lákavá kombinace se také jeví aminokyselinový mix + rybí protein, který je ve vodě velmi dobře rozpustný, tím pádem se rychle šíří vodním sloupcem. Samozřejmě by se dal zakomponovat třeba i Robin red nebo spoustu dalších surovin. Myslíme si, že fantazii se meze nekladou.

Jen při obalování pelet v extraktech, atraktorech a moučkách, se postupuje nepatrně jinak, protože tyto komponenty jsou oproti boilie směsi mnohokrát více jemnější. Kolem pelety se vytvoří řídká kaše, která se musí nechat pořádně zaschnout (nejlépe několik dnů).

Postupujeme následovně:

- pelety vkládáme do misky a zalijeme například tekutými játry
- necháme je nasáknout delší dobu a pak teprve zasypeme například extraktem
- poté rovnoměrně obalujeme
- připravíme si tenký provázek a jehlu na prošívání nástražních rybiček
- na provázek postupně navlékneme pelety a zavěsíme ve vodorovné poloze na dobře větratelném místě
- dbáme na to, aby mezi peletami byly mezery a navzájem se nedotýkaly.

A teď už jen necháme pořádně proschnout, dokud vrstva řádně nevytvrdne.

Takto obalené pelety vydrží déle nastražené, budou více lákavé a hlavně budete zase něčím výjimeční než ostatní. A to je v dnešní době poloviční cesta k úspěchu. Přejeme všem rybářům, kteří sdílejí stejně jako my nadšení nejen z lovu, ale i ze všeho kolem, co k němu patří, spoustu krásných zážitků a nezapomenutelných úlovků v letošní sezóně.

Za CARPTrebic.cz
Tomajo a Elis

Na jeden prut jsem nastražil moje oblíbené boilie Bio Big Fish – Green Crab, na druhý prut jsem dal Redfish/Liver-Švestka. Jako první krmnou dávku jsem nakobroval od každého druhu asi 1kilo boilie. Ke každému nastraženému boilie jsem přidal pop-up stejné příchutě a pár půlek boilie v PVA. Počasí se netvářilo moc příjemně, spíše než jaro počasí připomínalo podzim. No hnus.

První noc jsem byl bez záběru, druhý den se trošku oteplilo, ale silný vítr fučí a fučí, přes den zase nic. No uvidíme, co přinese druhá noc. Následující noc se opět nic neděje, až brzké ráno konečně přinese záběr. Už při lehkém záseku cítím těžší rybku, nakonec končí v mém podběráku krásný kapřík. Po odvážení saku váha ukazuje rovných 13,5 kg. Krásná, zdravá čistá ryba, která se nechala opět zlákat na Bio Big Fish-Green Crab. Hurá! Letos z této vody, mé domovské svazové vody, první nad 10 kg. A to tu už mám od sezených asi 13 nocí.

Radost nad ulovenou rybou byla obrovská a doufal jsem, že se to snad rozjede. Tak napíchnout další kouli a šup tam s tím. Další záběr došel odpoledne, takzvaný poledňák – přesně ve 13 hodin. Hned po záseku si to ryba štrádovala do leva, cítil jsem, že to bude lepší ryba než první kapřík, když jsem rybu začal otáčet, tak se mi asi po 5-ti minutách vypíná. Bohužel se vypnula, tam kde se to stává dosti často, a to z důvodu mělčí vody. Byl to pro mě hrozný pocit, asi každý ví, o čem mluvím. Vztek, beznaděj, no hnus :-(. Ale nedá se nic dělat, musím bojovat dál. Jak říkám: ,,Každý neúspěch tě posílí a dělá z tebe lepšího rybáře“. Na to jsem poslal SMS svému dobrému kamarádovi Františkovi „Zajdovi“ Zajíčkovi a sdělil mu svoji anabázi se ztracenou rybou. Jako správný kamarád mi odepsal: ,,Klídek kamaráde, dojde jiný“. A to mi dodalo další sílu, abych makal dál.

Jen ten čas výpravy se krátí, ale napadl mě ďábelský nápad, že zavolám do práce, sdělím jim, že bych potřeboval dovolenou. Prodloužení výpravy mi vyšlo do soboty, a řekl jsem si, že musím prostě ještě něco vydloubnout.

Další den jsem bez záběru, opět se změnilo počasí, dost se ochladilo a začalo na dva dny pršet. Po dobu deště jsem byl uvězněn ve svém bivaku a přemýšlel, jak donutit kapříky k dalším záběrům. Na to jsem chytl jednoho menšího kapříka, odhadem 8-9 kg a krásného tlouště…
Konečně první večer, kdy nefouká ten studený vítr. Hladina se úplně zklidnila a ryby se konečně začaly ukazovat a projevovat svoji aktivitu. Tak snad mi další změna počasí něco přinese. Nenechal jsem nic náhodě a nástrahu jsem jim trochu vytunil:

Na Bio Big Fish – Green Crab, jsem nakápl čistou esenci Green Crab a zabalil do pasty Bio Big Fish. To samé jsem udělal u druhé montáže, jen s tím rozdílem, že jsem nakápl esenci Švestka, ale zabalil do odlišné pasty a to M3.

A to se asi kapříkovi zalíbilo. Kapřík měl odhadem 8kg, šupík. Nic velkého, ale radost z úlovku byla jako vždy obrovská. Alespoň jsem si na něm opět vyzkoušel práci se samospouští, protože na mém foťáku je pouze 10 s samospoušť a jak uznáte, to není žádná sláva :-). Alespoň je nějaká památka. Do rána zdolávám ještě jednoho kapříka, stejné váhové kategorie.

Je čtvrtek, odpoledne přijíždí kamarád „Zajda“, který zde bude do neděle. Po přivítání kolegy a sdělení informací „Zajda“ nahazuje své pruty. Společná kávička s kolegou vždy chutná lépe než samotnému. V tom mi volá kamarád a sděluje mi HROZNOU ZPRÁVU, kterou bych v životě nečekal a dost mě to odrovnalo. Sděluje mi, že nám umřel kamarád, dobrý kaprař a hlavně dobrý člověk David Margold. Bylo mu pouhých 39 let. Dostal infarkt a sanita bohužel dojela pozdě. V ten okamžik jsem myslel, že pojedu a ukončím lov. Je to pro mě a všechny naše kamarády zdrcující zpráva. Musel jsem si otevřít láhev rumu a se Zajdou jsme ji na jeho památku vypili.

Tímto bych chtěl říct: „Davide Kamaráde můj, budeš mi moc chybět WONAMULO“. Ale jak jsem znal Davida, rozhodně by nechtěl, abych ukončil lov, ale abych pokračoval dál. Proto jsem se rozhodl zůstat do konce a na večer tam ty klacky naházel. Do rána se mi povedla krásná ryba 11 kg, šupík na Bio Big Fish – Green Crab.

Je pátek a já mám před sebou poslední noc. A vypadá to, že i slibnou. Ráno v 5 hodin zdolávám kapříka 11, 5 kg, opět na Bio Big Fish + Dip Bio Big Fish. Paráda!

Je opravdu vidět, že tato směs v kombinaci s esencí Green Crab kaprům velice chutná. Důkazem byl další kapřík v 15 hodin – 9,5 kg a v 17 hodin krásný šupík s váhou 15,8 kg. Uvidíme, jak to pojede dál. Koule na krmení ještě zalévám Spod Juicem opět Bio Big Fish. Do konce výpravy zůstalo score na nule. Opět jsem se přesvědčil o skvěle fungující směsi Bio Big Fish. Přišel čas, který nikdo z nás nemá rád, a to balení a domů…

PS: Tím to bych chtěl ještě sdělit všem příbuzným Davida Margolda upřímnou soustrast. Bude nám všem moc chybět!

Použité recepty:

1kg Bio Big Fish
30ml Tonic 50ml
20ml Attract Natural
30ml Cod Liver Oil
8ml Green Crab

1kg Red Fish Liver
50ml Liquid Liver
20ml Dog Fish Live Oil
8ml Plum/Black Pepper
6kapek Black Pepper

Recepty dipy:

Bio Big Fish
10ml Tonic
10ml Attract Natural
40ml dip Bio Big Fish
7ml Green Crab

Red Fish Liver
20ml Attract Natural
20ml Liquid Liver
8ml Plum/Black Pepper
3kapky Black Pepper

Za Team SBS Baits
Petr Dasty Volák

Nebudu tu psát o nějakém sestavování směsí nebo míchání aminokompletů, ale pouze o trochu jiné výrobě boilie, než je jen standardní postup. Protože například některé používané složky v mixech jako třeba sypký játrový extrakt je sice teplotně stabilní a dlouhodobé teploty kolem 100st mu neuškodí, ale to je jen jedna z mála složek boilie, a z toho důvodu má smysl zvážit jiný přístup…co vy na to? Navíc jsem si vědom, že tyto změny mi již mnohokrát dopomohly, abych uspěl třeba tam, kde se zrovna jiným v tu dobu moc nedařilo, nebo dařilo méně. A pokud to tak nebylo, tak si alespoň můžu říci, že jsem se pro to snažil udělat více než ostatní. Takže můžeme přejít k vlastní, méně tradiční výrobě boilie bloku, ale ještě než se do toho pustíme, bych chtěl trochu zapolemizovat o kladech a záporech, tak jak to vidím já.

Výhody:

-  Vzhledem k tomu, že výroba je praktikována při nižších teplotách cca 70-90 stupňů (nemělo by docházet k ničení nutriční hodnoty).

-  Při této výrobě nedochází k vyvaření žádné tekuté složky, kterou jsme zakomponovali do směsi. Prostě co tam dáte, to tam také zůstane.

-  Rychlá chytatelnost při krátkých vycházkách. Protože boilie nebude uzavřené jako při rolování rollbalem, pustí do vody velmi rychle potravní signál. (dobrých výsledků jsem dosahoval také v chladné vodě).

-  Na předešlou výhodu navazuje i další, a to je, že nám odpadá výroba kuliček, což je někdy pracné.

-  Velikost nástrahy (nebo návnady) si můžeme kdykoliv přizpůsobit aktuální situaci při lovu. (kdo stejně jako já rád používá PVA materiály, například punčochu, nebo sáčky ocení jednoduchou přípravu. Velmi dobře například funguje část bloku nastrouhat a používat do již zmíněných PVA).

-  Dále už jen samotný tvar (a zde se meze nekladou) může být velké plus (a to zvláště pro kapry, co již měli nějaké zkušenosti s klasickým tvarem boilie, se kterým loví nebo krmí drtivá většina rybářů.

-  Při použití na tekoucích vodách shledávám další plus. Boilie kostka, bude rozhodně lépe držet na lovném místě oproti kuličce

-  A jedna z posledních, možná méně podstatných věcí…každopádně menší transportní rozměry.

Co se týká nevýhod, budu rozhodně skromnější, protože jsem jich tolik neshledal:

-  Zde rozhodně odpadá krmení kobrou, takže při lovu na větší vzdálenost je nutností použití PVA materiálu, což někdy nestačí, takže jsme odkázáni na zakrmovací raketu, lodičku nebo zavážení.

-  Tento způsob přípravy není vhodný pro větší krmné kampaně.

-  A jedna z posledních co mě napadá, je rychlejší doba rozpadu, což by se ale dalo upravit přidáním pár komponentů při výrobě.
Nyní můžeme tedy přejít k samotnému postupu přípravy, který je si myslím velmi jednoduchý a okolnosti mi dokonce dali možnost, že jsem dostal k otestování tři nové směsi, na kterých budeme všichni pracovat a testovat je v této sezóně. A proto toho hned využívám k demonstrování netradiční výroby boilie.

- Budeme potřebovat pěkně propracované boilie těsto. Dbáme na to, aby v něm bylo co nejméně vzduchových bublin.

- Těsto si rozdělím po cca 0,5 až 1 kg na díly, ze kterých vytvaruji kvádry o rozměrech přibližně 20cm x 10cm x 5cm.

- Vytvarovaný blok těsta zabalím do mikrotenového sáčku a vkládám do mikrovlnky.

- Nastavuji mikrovlnku na rozmrazování o teplotě mezi 70–90 stupni.

- Následně nechávám pracovat mikrovlnku. Přibližně 10–15 minut z jedné strany, potom blok otáčím o 180 stupňů a opět nechávám 10–15 minut. Nakonec blok postavím na třetí stranu, aby obě předtím ležící strany byly volné a opět nechávám 10–15 minut pracovat.

- Hotový blok těsta nechávám vychladnout asi 1–2 hodiny. Potom můžeme rozkrojit, abychom se přesvědčili, zda je pěkně celý vytvrzený. Pokud není, můžeme jej klidně opět vložit do mikrovlnky a dodělat.

Teď už je jen na vás, zdali si jej rozkrájíte celý na kostky (nebo nějaké jiné netradiční tvary) a nebo si část nastrouháte do již zmíněných PVA.

Závěrem bych chtěl jen upozornit, abyste měli na paměti, že každé těsto nemusí mít vždy stejnou soudržnost, a proto než se bezhlavě pustíte (jestli se vůbec pustíte) do výroby, tak si to raději vyzkoušejte na menším kousku. Samozřejmě za menších časů. Přeci jen byste se mohli vrátit ke klasice a mne nebudete proklínat.

Jako vždy vám přeji spoustu krásných zážitků při přátelském loučení a vidinou brzkého shledání s odplouvajícími kapry. V případě jakýchkoli dotazů mě kontaktujte na tomajo@carptrebic.cz.

Za CARPTREBIC.CZ a VASR.CZ
Tomajo

Ale dosť už polemizovania však sa všetci patričným spôsobom chápeme, teraz k rybačke, ktorú sme obaja absolvovali opäť na našom obľúbenom súkromnom rybníku v Zemianskej Olči v termíne 7.-13.5.2010. Prípravy na našu vytúženú rybačku v tomto roku na ktorú sme čakali počas dlhej zimy boli dlhodobé, ale veď to všetci poznáte ako plynie pomaly čas v práci pred poriadnou kaprárskou výpravou.

Po pobalení všetkých potrebných vecí a uložení ich na jednu kopu sme boli presvedčení, že ideme každý na vlastnom aute, ale vďaka bohu to dopadlo dobre a naložili sme auto do posledného voľného miesta. Cesta ubiehala pomerne rýchlo keď sa človek teší a je plný očakávania ako nám to v mesiaci máj pôjde, keďže sme v tomto mesiaci ešte nechytali. Miesta sme mali rezervované od hospodára Mariána ako bolo dojednané už v mesiaci január takže pohoda. Po príchode nás ale čakalo trpké prekvapenie.

Tak takto to u nás vyzeralo

Naše miesta boli zaplavené, ale ako sa hovorí „rybár nepozná zlé počasie ale zlé oblečenie“. O tomto stave nás pred príchodom hospodár Marián informoval pokojným telefonátom takže sme na to boli dostatočne pripravení.

Krásny 14 kg úlovok hneď v prvý deň rybačky

Začala sa naša rutinná práca ako je postaviť bivy, pripraviť krmivo, nafúkať čln, pripraviť stojany a udice s nástrahami. Dilema nastala u Laciho čo dať na háčik, keďže u mňa to bolo jasné ešte pred príchodom. Laco začal s SK-30, Brusinkou a Omegou. Ja som nastražil Lesnú jahodu, Tiger sugar crush a ustricu so sea foodom. Naše montáže vyzerali nasledovne. Rado použil silon o priemere 32 mm, olovo na fox klipe, šnúra fox a háčiky taktiež fox veľkosti 5 a 6. Laco použil silon o priemere 35 mm, montáže na priebežne s nadväzcom od merlinu s háčikmi fox veľkosti 5 a 6. Nástrahy sme vyviezli a nastal čas na náš úvodný prípitok k zahájeniu našej tak očakávanej rybačky. Počasie nám prialo bolo nádherne teplo. Gumených čižiem, ktoré sme mali na nohách sme sa zbaviť nemohli vďaka vysokému stavu vody v jazere. Rybačka začala výborne s príchodom našich skvelých priateľov (Jurajom, Marošom, Aďom, hospodárom Mariánom, Jozefom – všetkých by som touto cestou chcel pozdraviť), s ktorými sme sa dohodli na rovnakom termíne spoločnej rybačky. V prvý deň sa mi podarilo uloviť krásneho šupináča s hmotnosťou 14 kg (Tiger Sugar Crush – Starbaits (20 mm + 20 pop up).

Dobrá partia priateľov na rybách je základ úspechu

Lacovi sa však v tento náš prvý deň príchodu nedarilo a nepodarilo sa mu chytiť ani šupinu, ale nálada neklesala veď sme mali pred sebou ešte krásnych 6 dní. Aby som sa nerozpisoval príliš veľa zhrniem to asi takto. Za 7 dní lovu sa nám podarilo chytiť krásne ryby o rôznych veľkostiach od 2 do 15,2 kg. Spolu sa nám podarilo vytiahnuť 62 ks kapra ktorých celková hmotnosť presiahla krásnych 500 kg.

15,2 kg krásavec poteší

13,4 kg kaprí šupináč

10,2 kg kapor

12 kg krásne stavaný lysec

Počas celej rybačky nám ryby brali väčšinou v skorých ranných hodinách do 11 hodiny dopuludnia, potom nastal útlm a znova sa to pustilo od 15 hodiny do pol noci. Po pol noci sa nedialo nič, preto sme sa v kľude mohli vyspať do ďalšieho dňa. Podarilo sa mi na boilies Tigrí orech vytiahnuť aj dvoch pomýlených boleňov z ktorých sa evidentne stali „vegetariáni“. Rybačka bola perfektná aj preto, že sme tam boli skvelý kolektív bláznivých rybárov, ktorí si navzájom nemajú čo závidieť. Až predposledný deň výpravy sme zažili poriadnu búrku. Všetko by bolo OK až na to, že ryba čaká na takéto „šialené“ počasie a práve v tom najväčšom lejaku sme mali krásne zábery, ktoré sa nám podarilo pretaviť do víťazného konca a zdolať bez ujmy na našom zdraví pri tak silných bleskoch. Rybačka sa nám jedným slovom vydarila hoc sme čakali, že sa nám podarí zdolať aj rybu nad 20 kg. Škoda, možno nabudúce. Opäť navštívime náš najobľúbenejší rybník v mesiaci júl a pevne veríme, že sa nám podarí zdolať tú pre nás tak doposiaľ nepoznanú hranicu dvadsať kg a budeme na seba právom hrdí.

13 kg

13,8 kg

Ešte raz vďaka majiteľovi Igorovi a hlavne hospodárovi Mariánovi, ktorý sa o nás staral ako z učebnice a samozrejmé všetkým naším kolegom rybárom s ktorými sme strávili úžasných sedem dní na tak krásne zarybnenom rybníku na juhu Slovenska v Zemianskej Olči.

13 kg kapor sazan úžasný bojovník

10 kg šupi

Za Carpparadise team Rado a Laco zo Slovenska s prianím všetkým PETROV ZDAR !!!!

Je sobota, 11. júla 2009. Moja maličkosť a môj veľmi dobrý priateľ a zároveň fanatický lovec kaprov Laco je pripravený vyraziť na našu dlho vysnívanú dovolenku za krásnymi zážitkami na už spomínaný revír. Ako každý z nadšených kaprárov vie, že balenie nie je až tak jednoduché, predovšetkým napchať všetky potrebné veci do auta aby neprasklo – ale zaujímavé na tom je, že vždy sa to do auta zmestí.

Všetko sa nám podarilo po dvoch hodinách podľa vopred pripraveného zoznamu naložiť do auta a hurá na 7 dní oddychu. Cesta je veľmi príjemná a samozrejme plná očakávania, veď to poznáte. Prešlo 200 km a ani sme sa nenazdali a boli sme na našom vopred rezervovanom mieste, o ktorom sme mali podrobné informácie, pretože sme tam už v minulosti chytali. Počasie v mesiaci júl, kedy denné teploty siahajú do astronomických 36 stupňov v chládku, sme zvládali pri zachovaní patričného pitného režimu – chladené pivo a občas aj minerálna voda. Áno, takéto počasie nám „prialo“ po celý týždeň.

Po vybalení vecí a príprave stanovíšť sme rozložili stojany a začala sa tá najťažšia časť celej výpravy – príprava montáží, výber nástrah a spôsob kŕmenia. Nemyslíte si, že je to až také jednoduché – vymyslieť niečo, aby ste nemali čas sedieť a pozerať sa na mĺkve signalizátory a svingre bez pohybu.

Udice pripravené, čln nafúkaný, taktika premyslená a ide sa na to. Parťák Laco sadá do člna a vyráža k prvej bójke, ktorá je položená v hĺbke 1,2 m. Dali sme ju presne podľa plánu, pretože sme chceli vyskúšať, či pritiahne rybu na kŕmne miesto v takom vysokom teple na tak malú hĺbku vody. Po položení ostatných montáží Laco vyváža ďalšie dve montáže k druhej bójke, ktorú sme polozili do hĺbky 2,2 m tesne k tŕstiu. Tretia parťákova montáž smerovala pozdĺž lovného miesta k tŕstiu vo vzdialenosti nie viac ako 4 metre. Všetko je pripravené tak ako sme si to predstavovali, čo vyčarilo na Lacovej tvári spokojný úsmev.

Obaja máme pridelené svoje úlohy, ktoré si plníme na výbornú a to je na spoločnej rybačke dvoch chlapov to perfektné a z obidvoch nás neoceniteľné. Som veľmi rád, že som takého nadšenca k sebe našiel. Bol mojím učiteľom lovu veľkých kaprov a už teraz viem, že ulovením každého veľkého kapra mu robím skutočnú a nefalšovanú radosť. Predsa to známe „vo dvojici sa to tiahne všetko lepšie ako samotnému“ je aplikovateľné na každú situáciu.

Ale teraz späť k rybačke. Ako montáže sme použil hlavný vlasec o priemere 0,32 mm (Carbotex), fixný klip (Fox), olová od 100 až do 120 g, nadväzce sme volili každý sám, ale hlavná šnúra od olova bola 25 lb (Kryston – Merlin) a 25 lb (Fox) , háčiky od firmy Fox a Korda – samozrejme upravené na háčik bez protihrotu, čo je jedna z podmienok lovu. Priznám sa vám, že ryba držala ešte lepšie ako s protihrotom a zároveň sme neubližovali rybe. Nástrahy boli rôznorodého charakteru rôznych príchutí. Kolega Laco volil boilies Sk 30 od firmy Starbaits v rôznych veľkostiach, ja som dal naopak prednosť boilies Dynamit Baits a novinke od Lastie Steak, ktorý fungoval perfektne. Boilies bolo väčšinou na rybacej báze – čím smradľavejšie, tým lepšie. Na dve udice mimo kŕmne miesta sme sa rozhodli vyskúšať tigrí orech a mega kukuricu. Všetko bolo pripravené a mohli sme zahájiť našu výpravu, ako správni lokál patrioti, štrngnutím si pohárom dobrej slivovice na úspešný týždeň.

Konečne to začalo. Razantné zábery súčasne na dve udice a o 20:20 hod nás prebrali v dobrom slova zmysle a ťahali sme naraz dvoch športovcov, ktorým sa evidentne nechcelo na breh, hoci vedeli, že sa o nich postaráme ako sa patrí. Kapríky vážili 5,5 a 6 kg. Pekný začiatok, len aby to išlo aj naďalej tak dobre, ako to začalo.

Bohužiaľ v prvý deň zaznamenal už len Laco jedného kapra v rovnakej hmotnostnej kategórie 6 kg. Čakali sme krásnu noc plnú záberov, ale s veľkým sklamaním sme o 02:30 hod ráno líhali do spacákov. Všetko bolo super až na nepríjemný lietajúci hmyz a Lacovu nočnú moru – komáre, na ktoré spočiatku nezaberali rôzne druhy repelnetov. Nebyť dvoch skvelých ľudí – majiteľa Igora a jeho pravej ruky hospodára Mariana, ktorí nám zabezpečili repelenty z Maďarska, tak z nás vysajú aj poslednú kvapku krvi. Konečne sa nám podarilo zaspať a obaja sme sa tešili na ďalšie ráno. Ako prvý som vstával vždy ja, pretože som sa nevedel dočkať môjho ranného rituálu – prípravy krmiva a samozrejme rannej šálky kávy. Kŕmili sme halibut paletami o priemeroch 20 mm a 5 mm a boiliesmi nakrájanými na polovice. Denné dávky presného kŕmenia boli dve hrste partiklu a hrsť boilies k montáži. Snažili sme sa ryby naučiť na pravidelné kŕmenie, čo sa nám aj podarilo. Druhý deň Laco chytil 16 ks kapra o váhe od 5 do 10,5 kg. Mne sa v ten deň ušlo druhé miesto za 8 ks kapra od 5 do 9,5 kg. Myslím, že sme začali veľmi dobre. Boli sme prekvapení, že sme v noci nezaznamenali ani záber a v najväčších horúčavách v dosť silnom bočnom vetre to išlo ako po masle. Je to veľmi zaujímavý jav, ktorý je pre túto vodu charakteristický a pre lovcov kaprov veľmi príjemný.

6 kg šupi poteší. Chytený na SK 30 (20 mm)

5,3 kg šupi. Chytený na Steak od Lastie (18 mm)

Zábery prichádzali vždy od 08:00 hod, udržali sa po celý deň a úderom 22:30 hod to úplne záberovo utíchlo, čo malo jednu veľkú výhodu – aspoň sme sa mohli v kľude vyspať a pripraviť sa na ďalší deň.

Servis, aký pre nás pripravili naši veľmi dobrí priatelia, nenájdete nikde pri vode (to je náš subjektívny pocit). Iste viete, že každá súkromná voda má svoje prísne pravidlá lovu a ak ich dodržíte, tak o vás bude skvele postarané. Tento revír navštevujeme už 3 roky a už spomínaní majiteľ a hospodár sú pre nás, fanatických rybárov, nenahraditeľní. Nehovorím o finančnej náročnosti prevádzkovania, ktorá tu určite zohráva svoju rolu (okrem iného kupovanie rýb, lieky, fyzická a často krát aj psychická záťaž), ale hovorím o ich veľkých srdciach, ktoré bijú pre športový rybolov a bijú pre tak nádherné ryby, ktoré vo svojom rybníku žijú len vďaka nim.

Tak spať k priebehu lovu a čakaniu na záber od krásnej ryby. Je to idylka ktorá sa nedá ničím iným opísať, je to proste nádhera a ešte keď vám ryby berú ako na bežiacom páse tak niet čo dodať – však???.

Nie nič lepšie ako raná či večerná káva s priateľom, ktorý je tak isto trafený ako vy. Musíte mi dať za pravdu, že áno?

Zábery boli krásne ako vystrihnuté z učebnice. Krásne jazdy niekedy až prehnane rýchle a zbesilé, ale poviem vám každú takúto jazdu sme si obaja vychutnávali plnými dúškami. Ešte krajšie zábery robili ryby nad hranicu 10 kilogramov. Nebolo ich veľa ale stáli to za to. Pomalé prilepenie swingra o palicu a ešte pomalší ťah silónu no nie čo neskutočné. Verte mi, táto rybačka sa nám obom vydarila nad všetky očakávania aj keď sme nechytili rybu nad 15 kg, ale zato sme ich nachytali toľko, že nás ešte teraz bolia kríže od krásnych súbojov s tunajšími rybami.

Títo mali nezbedníci nám po celú výpravu prinášali šťastie

Jeden z tých bojovnejších

Po každom zábere, vytiahnutí udice a vyvezení sa kŕmilo len za hrsť partiklu a hrsť boilies čo nám prinieslo stále viac a viac záberov. Musím podotknúť, že sa nám vyplo 36 rýb z dôvodu uviaznutia v trstinách. Hlavné je to, že ani jedna ryba neodišla s háčikom a 120 g olovom niekam do hlbočín rybníka a netrápila sa!. Kde bola chyba môžeme len polemizovať- asi sme ich kládli príliš blízko tŕstia alebo žeby príliš ďaleko?

Sumár výpravy znie: chytilo sa 91 ks kapra (pozn. iba 2 x lysec, 2 ryby vážili 14 kg a boli to ryby výpravy, ostatné ryby sa pohybovali od 5 do 12 kg). Chytený bol aj amur a menší sumec. Celková váha chytených rýb bola presne 570,3 kg čo si myslím, že je veľmi dobrý a slušný výsledok. Boli sme veľmi spokojní hlavne s prístupu Igora a Mariana, ktorý sa o nás po celú dobu starali ako v bavlnke. Poviem vám všetko je len a len vo Vás a verte mi aj Vám bude tak výborne ako bolo nám dvom.

14 kg šupi nalákaný na pop up SK 30 + monster krab

14 kg šupi 2 x 14mm Ustrica od Dynamitu + dip belachan

Takto vyzerajú šťastný rybári keď sa im podarí chytiť kapra nad 13 kg

Záverom vás všetkých dobrých rybárov, ktorí nemyslíte na natrieskané mrazničky ledva dorastených kaprov na najmenšiu lovnú mieru úprimne pozdravujeme a prajeme vám veľa nádherných zážitkov z krásnych miest Slovenska, ktoré v sebe stále schovávajú veľa krásnych rýb či už na zväzových alebo súkromných vodách.

S pozdravom
Rado a Laco zo Slovenska

Jednou z nich je ,,režim“ chyť a pusť – je to pre mňa dosť podstatná vec a myslím, čím sa bude o tejto téme viac diskutovať a rozoberať všetky jej kladné a negatívne vlastnosti, tým skôr to dostaneme, mi športoví rybári tam, kam to chceme dostať už pár rokov. O chyť a pusť by sa dalo napísať veľa článkov či už sa to týka revírov na Slovensku, kde sa loví ,,režimom“ chyť a pusť, alebo o rybároch týkajúcich sa toto pravidlo dodržiavať, či už naopak ignorovať. Niekoľkokrát som zažil na mojich výpravách za kaprami mnoho neprajných vecí, čo sa týka tohto problému.

A nejedná sa len o kaprov, ale jedná sa o všetky druhy rýb žijúce v našich vodách. Všetky druhy rýb, ktoré tu máme k ,,dispozícií“ uloviť, si treba vážiť a nezáleží na ich veľkostiach – aspoň taký je môj názor, nemusí každý so mnou súhlasiť a ani by nesúhlasil to môžem povedať! Veď nechceme ísť predsa tým smerom, že o pár rokov v našich krásnych revíroch nebudeme mať ani ,,šupinu“. V novej vyhláške dokonca schválilo na jednu osobu 50ks ušľachtilých rýb ročne. Celkom otvoreným problémom ostalo to ,že ,,ľudia“ – ťažko ich takto nazvať, si kúpia len jednu povolenku, a naplnia s ňou svoje ,,mrazáky“ tak isto, ako to robili predtým. Alebo naopak niekto nemá problém s peniazmi, tak si kúpi aj viac povolení, len aby mal doma ,,plno“. Zdvihli sa aj ceny niektorých povoleniek a ak sa to nezačne ďalej riešiť, tak to bude stále drahšie lebo nebudú peniaze na novú násadu. Dúfam, že si to mnohí nebudú vysvetľovať tak , že si od vody zoberú ešte viac rýb, keď bude drahšie povolenie na rybolov. Nájdu sa aj takí ľudia, ktorí si rybačku prepočítavajú na peniaze, čo samozrejme nie je dobre – všetky peniaze, za ktoré si kúpili výbavu a všetky ostatné veci potrebné na rybolov si zoberú naspäť domov v podobe našich krásnych rýb.

Keď sa vybereme na ryby, ideme si väčšinou s cieľom oddýchnuť uloviť možno svoju kapitálnu rybu, na ktorú čakáme už niekoľko rokov a my si z rybačky spravíme hotoví ,,mäsokombinát“ namiesto toho, aby sme jej darovali život a pustili ju naspäť tam, odkiaľ prišla. Mnohí sa vyhovárajú či si majú aj rybu na vianočný stôl kupovať v obchode. Keď si dotyčný zobere kapra domov, nikto mu to nevyčíta, samozrejme raz za čas, ako keď si pravidelne domov bere množstvo kaprov alebo iných rýb a nehovoriac radšej o ich veľkostiach. Myslím, ďalším krokom k zavedeniu tohto ,,režimu“ na našich revíroch by bolo zavedenie vrchnej miery rýb, napr. k lovu kapra by to bolo K-70 – teda kapor nad 70cm by išiel naspäť tam, odkiaľ prišiel.

Takisto by mohla rybárska stráž navštevovať revíri častejšie ako navštevuje a na takýchto ľudí, ktorí sú doslova hanbou organizácie pristupovať tvrdšími normami, nie dohovormi ako to končí vo viacerých prípadoch.

Dokonca som počul aj o rybároch ,,hmm ťažko ich nazvať rybármi, ktorý chodia svoje úlovky ešte aj predávať.“ Na Slovensku je všetko možné, ale toto – nechápem ich. Má to nejaký špecifický význam? Často si pokladám túto otázku pri pohľade či už na nich ako sa im plnia vrecká – v tomto prípade sieťky. A napíšem vám to na rovinu, viete sami či sa to týka aj vás – môžete sa doslova a do písmena HANBIŤ!

Dúfam, že to prestane lebo je tu omnoho viac mladých rybárov, ktorý presadzujú športový rybolov, nehovoriac opäť nájdu sa aj výnimky. Týmto veľmi stručným článkom chcem poukázať všetkým športovým aj nešportovým rybárom na stále riešenie tohto problému, lebo chyť a pusť nie je len prázdne gesto. K tejto problematike sa budem stále vracať…

Za Carp Team IMT BAITS
Martin Teplan
www.imtbaits.wbl.sk

Po niekoľkých kilometroch na neúprosných cestách stojím konečne na brehoch Liptovskej Mary. Čaro, pri pohľade na ňu je neopísateľné, to vie asi každý, ktorý mal možnosť ,,poťažkať“ si svojho liptovského šupináča. Na brehoch je poznať, že sa začína o niekoľko dní KM. Menším problémom bolo nájsť ideálne miesto na chytanie. Všetky naše vytipované miesta boli obsadené, až na jedno miesto medzi Ondrášovským mólom a Liptovským Trnovcom. Nehovoriac ani o prístupnosti k brehu k tomuto miestu. Strmý kopec dolu a nakoniec asi 2-metrová kolmá stena. Nosenie a rozbaľovanie strieda chladivý kúpeľ, lebo Oskar nám poriadne dáva zabrať. Po niekoľkých hodinách driny sa konečne dostávame na vodu. Tyčovky osadzujeme vo vzdialenostiach 350m a 450m od brehu v hĺbkach na hranách približne od 6m a do11m s jemným nánosom bahna, ináč na tvrdom podklade. Kŕmime vlastne robenými boilies a peletovým multimixom, ktorý sa skladá z CSL, konopných a z peliet zo zvýšeným obsahom betainu. Samozrejme ako pri každej mojej výprave mám zo sebou aj radu predtrávených potráv. Rôzne renomované firmy ponúkajú kvalitné predtrávené potravy, ktoré potrápia vašu peňaženku. Najdostupnejšou predtrávenou potravou je CSL-corn steep liquor, je to destilát z máčanej kukurice. Jeho dobre definovaný aminokysleinový profil, zaručuje skvelú pochúťku pre lov kaprov. Celkovo používam aj predtrávenú potravu do boilies pre jej dostatočný obsah vitamínov, aminokyselín, minerálov a prírodných cukrov.Ako to nazýva kamarát ,,sticky baits mix“ je nachystaný, takže môžme kŕmiť a zároveň aj vyvážať.

Konečne vyvážame , aj keď za tmy. Na takúto diaľku nemá význam používať veľké olová, trpí s ním nielen vaša ruka ale aj náradie, a tým sa rýchlejšie opotrebuje. Používali sme závesný klip na pevno so systémom na ,,kameň“. Veď predsa je krajšie zdolávať rybu bez závažia a tým je aj menej pravdepodobnejšia strata ryby. Z pohľadu životného prostredia je to aj ekologickejšie. Náväzce sme používali v rôznych dĺžkach, ale najviac sa nám osvedčili v dĺžkach cca 35cm-40cm. Pri dodržiavaní týchto ,,noriem“ sa nám nevypla ani jedna ryba. To, že je konečne vyvezené je super, ale silný juhozápadný vietor nám dáva symbol poriadnej búrky. Tak sa aj stalo! Cez noc bolo ako cez deň, všade sa blýskalo a vlny, ktoré presahovali minimálne jeden meter. Bola to pre mňa noc plná ponaučení alebo aj príručka ako prežiť silnú búrku. Samozrejme výška adrenalínu stúpala s prosbou ,,kedy to už konečne skončí?“. Prebúdzame sa do piatkového rána plného prekvapení. Kamarátov stojan a na ňom aj trocha ,,pokrstené“ prúty, ktoré mali túto výpravu premiéru. To bolo u nás našťastie všetko, ale susediaci rybári, ktorí tu plánovali byť do nedele to zbalili piatok ráno a odišli. Totiž peklo, ktoré sa v noci odohrávalo im zničilo všetko čo mali postavené teda altánok aj bivak. Momentálne som sa presvedčil s kvalitou garážovej konštrukcie môjho bivaku. Počas tejto búrky nebol ani jeden záber. Tak ráno prevážame a opäť kŕmime naším ,,sticky mixom“. Cez deň sa neudialo nič zaujímavé, iba pár rýb do 5kg. Dostávame informáciu, že po vyššie od nás susedia cez búrku pochytali pekné ryby okolo 10kg. Cez ďalšiu noc sa vyťahuje ryba okolo 6 kg, nič viac. Našťastie búrka už nedošla, takže bolo všetko v poriadku. Deň si krátim lovom na prívlač. Trochu sa ochladilo a susedia boli tiež bez záberov. Narozdiel od nich sme vyťahovali aspoň kapríkov do 5kg, keď nejde nič vždy ma poteší aj takáto ryba. Brehy Liptovskej Mary sa pomaly ale isto zapĺňajú pretekárskymi tímami. Nakoniec odchádzajú aj susedia. Mysleli sme si ,že tu ostávajú na KM. Ale zistili sme, že sú to neni rybári pretekárskeho ducha. No, ale možno sú, ale tak v disciplíne ,,plnší mrazák vyhráva“. Zobrali si zo sebou 4 plné mechy rýb, myslím tým kaprov presahujúcich aj hmotnosť 10 kg.

Je to normálne? Takúto otázku si pokladá viacero športových rybárov, ktorí už niečo takéto zažili. Nemusíme o tom hovoriť ako o aktuálnej veci, ale myslím že by sa to mohlo záväznejšie riešiť. No, ale čo už máme možnosť vidieť aj temné stránky rybolovu. Temnou stránkou sú aj dve noci, cez ktoré nevyťahujeme väčšiu rybu ako 5 kg. Mení sa taktika, ku dvom prútom kŕmiť len zopár boilies k montáži. K druhým prútom dávať boilies len na PVA pásku. A to o veľkosti  22mm vlastnej výroby kalamár alebo pečeň s esenčným olejom black pepper, tandori spice. Táto taktika sa mi naozaj potvrdila pri viacerých výpravách koncom letných mesiacov, kedy sme ťahali len menšiu rybu. Nehovorím, že to je nejaké pravidlo ,len skúsenosť a jej nevýhoda-možno len dočasná kým tunajší ,,velikáni“ na to nedôjdu. Prúty sme vyviezli a ,,zhotovili podľa noriem taktiky.“ V noci došli dva zábery, konečne od rýb presahujúcich 5-kilovú hranicu. Ráno nás prebúdza otcov hlásič, vyzerá to na menšiu rybu, ale nakoniec je to prekrásny riadkáč okolo 7,5kg. Za mnou je polovica výpravy, jediné čo ma neteší je fráza: ,,škola volá“. Ale cítil som,že sa udeje ešte niečo veľké. To, že spln mesiaca priam klopal na dvere mi dávalo super znamenie. Čítal som rôzne fóra kaprárov, ktorých väčšina poznamenala: ,,že vplyv mesiaca nemá význam na aktivitu rýb“. Môj osobný názor, že mesiac má význam ale nie až taký veľký ako ostatné faktory. Večer ako inak vyvážame predvolenou taktikou. O pol tretej v noci prichádza záber zo vzdialenejšej bóji, opäť na otcov prút tentokrát ideme po rybu na člne. Asi po desať minútovom súboji vidím na hladine sa vo svetle mojej a otcovej čelovky prevaľovať telo krásneho šupináča, odhadujeme asi tak 85 cm a hmotnosť okolo 13 kg. Rybu na brehu nemeriame a po odčítaní saku necelých 13,5kg. Keďže máme celkom slušné fotografie ryba ide v noci naspäť do vody. Cítim, že ešte nie je koniec…

O hodinu ma prebúdza zvuk a svetlo, tentoraz už konečne mojho ,,carpsoundra.“  Po priseknutí cítim, že ide o väčšieho jedinca aj na takú diaľku. Rybu pomaly priťahujem, zrazu… necítim nič. Akoby tam zrazu nič nebolo, sme sklamaní lebo v tej chvíli som vedel, že som prišiel o veľkú rybu. Táto noc bola plná zmien, tak by sa to neobišlo ani pri tejto situácií: ZNOVA HO CÍTIM….ani neviete aký to je pocit ja som sám nechápal, ryba išla po zábere smerom k brehu. Po chvíli je ryba kúsok od brehu, nestíhal som ísť ani do člna. Tak sa iba modlím k háčiku a ostatným častiam montáže, aby ma nesklamali. Po cca 30minútovom nezabudnuteľnom súboji nakoniec ryba končí v podberáku. Telo šupináča sa prevaľuje na podložke, idem po všetky prostriedky na presné zdokumentovanie. Meral uctihodných 96cm. Ručička váhy sa zastavuje na uctihodných 17,20 kg, takže po odčítaní vážiaceho saku niečo cez 16,50kg čistej váhy. Som nadšený novým osobákom. Zopár záberov pri rannom  ,,liptovskom slniečku“ a krásny ,,šupi“ ide nazad do svojho rodného živlu.Momentálne som zistil prečo sa mi oplatí naozaj byť trpezlivý. Krásne chvíle pri pohľade na statne sa pohybujúceho obra v blýskajúcich vlnkách našej pýchy-LM je naozaj neopísateľný zážitok.

Nasledujúce dve noci vyťahujeme ešte dvoch šupinatých krásavcov okolo 10 kg. Som nadšený, celkom sľubný koniec výpravy. Takže opäť sa mi potvrdil vplyv mesiaca na aktivitu rýb. Mara ma opäť nesklamala , znovu mi ukázala svoje čaro. Dúfam, že si teraz ,,oddýchne“ po záverečnom kaprárskom maratóne a nebude na ňu vydávaný taký obrovský tlak. A to už nehovoriac o ,,súste mrazničkárov ktorý ju navštevujú“. Nemám nič proti rybárovi, ktorý si zoberie kapra od tých cca 40cm-60cm, veď ryba patrí aj na ,,stôl“, ale tí, čo to robia často a nehovoriac o väčších kúskoch, to sú pre mňa neni rybári, ale totálni…, ktorý si nevedia nič vážiť. A možno som ja totálny…, ale ja som len zamilovaný do lovu kaprov. Každý hovorí či mi šibe? Či som blázon? Alebo či si robím iba srandu? A aká bola odpoveď-rybárska škola, myslím si ,že nie som blázon len chcem, aby ma rybárstvo konkrétne kaprárina sprevádzala po celý život. Tak ako mnohí iní ,v tom nevidia žiadny zmysel, ja v tom vidím zmysel celého svojho života.

Martin Teplan
www.imtbaits.wbl.sk
Za Carp Team IMT BAITS

Jsou to ty, které ovlivnit můžeme (např. nástraha, montáž, výběr revíru,…) a pak ty, na které nemáme zcela žádný vliv a můžeme se jim pouze přizpůsobit (počasí, roční doba,…). V následujících řádcích jsem se zaměřil pouze na faktory, které sice neovlivníme, ale můžeme se snažit jim alespoň trochu porozumět. Bohužel až tak docela jednoduché to není… Po přečtení následujících řádků možná zjistíte, že jste sami na vlastní kůži prožili situaci, která byla zcela odlišná od toho, co jsem popsal… To je zcela v pořádku, kapří chování nelze nikdy zcela přesně odhadnout (ještěže tak!!!), ale zřejmě vás to přinutí si u vody více všímat i vlivů počasí a poté získanou praxi konfrontovat s teorií… A to už je krok dopředu!

Tak tedy jdeme na to!

Vlivy přírody

Tepelné záření je klíčem k veškerému životu, tedy i k životu kaprů, protože ovládá životní cyklus každého jezera, teplotu vody, množství kyslíku v ní rozpuštěného a množství světla, které jí proniká. Další faktory jako jsou vítr, déšť a tlak vzduchu mají rovněž významný vliv na chování kaprů.

konečně prší…

Vítr
Má tři hlavní účinky: napomáhá okysličování vody a tím k vytváření příznivého prostředí pro život kaprů. Kapr je sice schopen přežít i při velmi nízkých hodnotách ve vodě rozpuštěného kyslíku, ale v dobře prokysličené vodě lépe, a tím pádem více potravy přijímá a rychleji roste. Jižní a západní vítr bývá tedy příhodnější (je-li vítr teplejší nežli voda, platí to dvojnásob, velké plus v zimě!), to však neznamená, že severní a východní větry jsou vždy nepříznivé. Zejména v létě ochlazují a okysličují vodu, čímž podporují potravní aktivitu ryb. Vítr též napomáhá koncentraci potravy v návětrných (tam kam vítr fouká) stranách jezer (nafouká tam zooplankton a fytoplankton) a ještě k tomu způsobuje podvodní proudění, čímž naruší spodní část jezera a odkryje nové zdroje potravy. Dojde k zčeření dna, a to mají kapři skutečně rádi. Existuje-li převládající směr větru na dané lokalitě, je pravděpodobné, že návětrná strana bude bohatší na přirozenou potravu. Termoklimatický efekt – týká se jezer hlubších než cca 10 m. Slunce není schopno prohřát celý sloupec vody, existuje zde oblast dramatické změny teploty (= termoklima) někde mezi 5 – 10m hloubky. Studenější voda je hustší než voda teplejší, proto se drží u dna. Vrchní vrstvy dokážou vstřebávat kyslík z povrchu vody, ale studenější vrstvy to nedokážou a jsou tedy na kyslík mnohem chudší. Následkem tohoto efektu je výskyt velmi malého množství přirozené potravy v hloubkách větších než 10 m. Když vane vítr, narušuje to rovnováhu termoklimatu a voda v závětrném (odkud vítr fouká) konci jezera je smíchána, čímž umožňuje, aby kyslík pronikal i do nižších vrstev vody. Čerstvé potravní položky mohou být umístěny právě v této oblasti. A tak, když vane nový vítr na hlubokém jezeře, zvažte, kde se dostat po větru do závětrného konce této vody, protože to může být místo, kde se kapři za těchto povětrnostních podmínek pravděpodobně budou zdržovat (je to trochu zmatek, ale při troše soustředění se to dá pochopit, ufff).

bažina

Tlak vzduchu
Ovlivňuje množství kyslíku, které je voda schopna vstřebat z atmosféry prostřednictvím povrchu jezera. Čím vyšší je tlak, tím více kyslíku je možno vstřebat a naopak. Testík – vlaštovky létají vysoko – hmyz, kterým se živí, je nesen vzhledem k vysokému tlaku (parné a klidné dny) vzduchem. Tlak vzduchu také ovlivňuje plyny, které jsou obsaženy v plynovém měchýři kapra – pokud se tlak zvýší, částečky plynu jsou přitahovány blíže k sobě a tím působí jako vnitřní kompresor, který tlačí na plynový měchýř – to způsobí nezájem ryby – např. horké letní počasí – kapr se pohybuje jen velice líně a téměř nepřijímá potravu. Pozitivně tedy působí především klesající tlak nebo i dlouhodobě nízký tlak (dostatek kyslíku, čeření, nižší úroveň osvětlení), naopak na kolísání tlaku nahoru dolů nebo na dlouhodobě vysoký tlak většinou ryby reagují negativně. Účinky bouře – před bouří je dusno (tlak se hromadí a stoupá) – cítíme nedostatek kyslíku. Tentýž nedostatek, a to snad ještě hlubší, pociťují i ryby – po začátku bouře se začnou cítit lépe (něco jako účinky tabletky na špatné trávení). Voda se ochladí dešťovými kapkami, které zároveň do vody přináší kyslík a hostina může začít. Nemusí to však být pravda, pokud po bouři následuje déletrvající ochlazení (ryby jsou apatické cca. 3 následující dny).

ranní mlha

Roční období
Kapr přijímá potravu po celý rok, ale s různou intenzitou v různých ročních dobách.

Jaro – kapr je po zimě vysílený, ve vodě je relativně málo přirozené potravy, snaží se nabrat sílu k „milostným hrátkám“ – s oteplující se vodou vzrůstá jeho potravní aktivita, protože se ve vodě vyskytuje čím dál tím více přirozené potravy. Období před a zejména po tření bývá velice úspěšné – chce to „jen“ trefit tu správnou dobu. V pozdním jaru znepříjemňují chytání květy olší, topolů a jiných stromů (vata, která se lepí na vlasec). V tomto období ryby zpravidla příliš neberou (snad pojídají květ???, v tom nemám jasno), neznamená to však, že kapra nelze ulovit!

Léto – spousta přirozené potravy, vrchol kapří aktivity. Při déletrvajících vedrech klesá obsah kyslíku ve vodě (teplota vody > 25°C) a kapr se stává líným a apatickým vůči potravě. Dobrá šance na ulovení je v noci nebo brzy ráno a dále pak v proudnějších částech řek, pod jezy a při změně počasí (déšť, vítr, ochlazení) – více kyslíku. Z praxe mám však potvrzeno, že i v parných dnech se dají kapři úspěšně lovit v nadjezí.

Podzim – klesá množství přirozené potravy, kapři začínají shánět potravu, aby si udělali dostatečnou tukovou zásobu k přežití zimy. Zřejmě nejnadějnější doba k ulovení trofejního kusu.

podzimní pohoda

Zima – při teplotě menší než 10°C se ryby stahují do hlubších míst a do překážek, kde hodlají přezimovat. Potravní aktivita klesá se snižující se teplotou vody. Kapr přijímá potravu jen ojediněle (i jednou za několik dní) a zpravidla velice opatrně, neplýtvá energií při shánění potravy (spíš čeká, co mu voda přinese). Stačí mu málo k nasycení (produkce trávících enzymů ve střevě je závislá na teplotě vody). Stále je však šance na ulovení kapra zejména při nenadálém oteplení, které způsobí zakalení a vzdutí hladiny řek – prší a fouká teplejší vítr (většinou od J, JZ). Chce to být jen včas na správném místě a mít notnou dávku štěstí. Špatné jsou jasné mrazivé dny a noci.

Proudění
Tato kapitola se týká především lovu na řekách, které jsou mnohem více než větrem ovlivňovány proudem vody. Zvyšuje-li se proudění vody po deštích (ne jednorázový plavák!), zvyšuje se zpravidla i potravní aktivita ryb. Pokud byl předtím na řece delší dobu nižší průtok vody, máte velkou naději na úspěch (podobně to platí i na stojatých vodách – zvyšující se hladina).

Dobré – ustálený mírně zvýšený stav vody, pozvolna stoupající hladina, opadává-li voda a zároveň dochází k pročišťování – např. Jizera – při prudkých deštích v horních částech řeky je voda zbarvena buď do červenohněda (půda v okolí Železného Brodu) nebo do barvy bílé kávy (vliv povodí Mohelky) – pokud je zákal již jen minimální, je dobrá šance na chycení pěkné ryby.

Špatné – nízký stav vody, neustálé kolísání hladiny (paradox – Jizera – elektrárny neustále několikrát denně způsobují kolísání hladiny řeky a snižování či zvyšování průtoku – neznamená to však, že nelze chytit kapra za takových podmínek).

neberou…

Vliv měsíce
Měsíc je spolu se sluncem jednou z hnacích sil všeho živého na této planetě. Pokud tedy ovlivňuje např. příliv a odliv, růst hub a spoustu jiný procesů v přírodě, tak by mohl mít vliv i na ryby. To, že o vlivu měsíce na braní ryb víme zatím jen málo, neznamená, že neexistuje… Jsem přesvědčen, že nějaká souvislost tu bude. Ale jaká? Je možné, že se jedná o podpůrný faktor, který pozitivně působí v kombinaci s jinými vlivy (vítr, tlak) nebo je to naopak hlavní faktor a ty ostatní jsou podpůrné… Je to zatím jedna velká neznámá… Někteří z nás jsou ochotni odpřísáhnout, že úplněk má zcela zásadní vliv na braní ryb (já o tom nejsem přesvědčen, i když můj doposud největší kapr zabral právě při úplňku). Poslední tři roky se snažím se svými přáteli něco kloudného o tomto vlivu vypozorovat, avšak výsledky jsou doposud spíš nepřesvědčivé. Jedno je však jisté – úplněk má pozitivní vliv při lovu v okolí břehu a na mělčinách. Je to však spíše způsobeno tím, že měsíční svit aktivuje všelijakou vodní havěť, která slouží jako potrava rybám. Jedná se tedy spíš o vliv světla než o magickou sílu měsíce.

magický úplněk

Intenzita světla
Opět diskutabilní faktor. Kapří potravní aktivita je zřejmě vyšší při nižší úrovni osvětlení. To může být způsobeno např. denní dobou (svítání, soumrak, noc), aktuálním počasím (zataženo) nebo přikalením vody. Jak si ale vysvětlit, na mnoha revírech zcela běžnou věc, záběr „poledňáka“?

svítání

Ostatní vlivy

Vlastní charakteristiky daného kapra
Tvar jeho tlamy, velikost hlavy, tvar těla, apod. – i kapři mají své vlastní individuální charakteristiky. Ne všichni kapři přijímají potravu v ideálních potravních podmínkách a ne všichni kapři přestávají přijímat potravu při špatných potravních podmínkách. Určitě jste se už někdy ocitli v situaci, že vám z vašich osvědčených háčků na jiném revíru, než kde obvykle chytáte, najednou padají ryby. Stejně tak určité revíry mají svá specifika v odlišnosti záběrů (někde jen píp, jinde hrčák,…) je to samozřejmě dáno i rybářským tlakem na daný revír…

Rybářský tlak
Jsou-li kapři znovu a znovu ulovováni na určitý typ koncové udice nebo nástrahy, nebo dokonce na určitém místě či v určitou dobu, mohou změnit své normální potravní zvyky, aby se tak vyhnuli neustálému zasekávání. Začnou si spojovat výše uvedené s nebezpečím – velké množství rybářů, a tím i velké množství natažených vlasců ve vodě, může kapry zcela vystrašit, stejně tak jako časté přehazování udic. Kapr v takové situaci zpravidla nepřijímá potravu. Řešení: „být odlišný“ – použít jinou montáž, jinou nástrahu, chytat v jinou dobu (noc), zvolit jiný způsob vnadění…

soumrak nad řekou

Důvěra v nabízenou potravu
Vzbudit u kapra pocit, že předkládaná návnada (nástraha) je pro něj „to pravé ořechové“ – atraktivní (chutná, voňavá) a hlavně bezpečná. Pak se zvyšuje šance na ulovení, protože kapr má k dané potravě důvěru a sbírá ji tak méně ostražitě (stejně tak rybář musí věřit v to, co nabízí). Po diskuzích se svými přáteli jsem přesvědčen i o tom, že někteří kapři preferují sladké příchutě, jiní masové nebo kořeněné a některým je to zcela jedno.

Faktor zvyku
Kapr je tvor přizpůsobivý, proto si časem zvykne i na hluk (silnice, železnice,…) a začne jej brát za běžnou součást svého života. V určitých případech si rušivé elementy může začít spojovat i s možností získání potravy! Konkrétně hluk, který působí koupající se lidé nebo projíždějící lodě – v obou případech dojde ke zvíření dna, a tím tedy k odkrytí nových potravních zdrojů. Uvedu příklad – v dobách dávno minulých jsem rybařil na Máchově jezeře. Rybáři, evidentně znalí místních poměrů, vždy živě debatovali v kroužku mimo dosah svých prutů, avšak jejich „družná zábava“ vždy ustala s blížícím se parníkem plným výletníků. Důvod byl jediný – projíždějící parník zvířil dno a ryby se pustili do hostiny.

Faktor štěstí
Asi nemá smysl se o tom dlouho rozepisovat… Můžete mít skvělé znalosti, můžete být skvěle připraveni, ale pokud vám bude chybět ten pověstný kousek štěstíčka, tak občas budete zcela bez šance… Na vlastní kůži to už určitě zažil každý z nás… Do této skupiny lze zařadit i štěstí začátečníků.

po propršené noci…

Tak, a máme to za sebou… A co bylo vlastně mým cílem? Přinutit vás se trochu zamyslet… Zamyslet se nad tím, že správné vyhodnocení dané situace a přizpůsobení se daným podmínkám má rozhodující vliv na celkovém úspěchu či neúspěchu. Bohužel až příliš často vídám rybáře, kteří stále sází především na kvalitní krmení a drahé vybavení, aniž by do rybařiny zapojili cit a především hlavu.

S pozdravem „Co sežereš, nechytíš“

Miras – Kapří Pohoda – www.kapripohoda.cz