Typ háčku – Curve shank (se zahnutým ramínkem)

Podmínky jeho použití: Lov v zarostlých vodách s překážkami, kde rybu musíme co nejrychleji zadržet v jejím úniku.

Popis: Tato řada rybářských háčků nabízí maximálně zvýšenou pevnost, tuhost, odolnost, zkrátka super „silné“ háčky s neuvěřitelně ostrým hrotem, který vydrží být ostrý velmi dlouhou dobu. Je výborný v situacích, kdy na rybu musíme vyvinout větší tlak – většinou nehrozí riziko vytrhnutí z tlamky jakou u jiných tvarů. Tento háček pracuje výborně i bez použití rovnátka. Na jaře je vhodné použití při velikosti 6-8, v letních měsících je ideální velikost číslo 4.

Typ háčku: Wide Gape (háček s širokým obloučkem)

Podmínky jeho použití: Většinou univerzální háček používaný širokou rybářskou veřejností na většinu situací, v kombinaci s vlasovým rovnátkem i bez, osvědčuje se i v překážkách.
Popis: Jeden z nejlepších háčků všech dob. Ultra-ostrý dovnitř zahnutý hrot, široký oblouček se středně dlouhým ramínkem. Velikost očka byla zredukována a je pod úhlem 15ti stupňů vyhnuto dovnitř. Háček se dělá v provedení dokonale hladké teflonové úpravy povrchu.
Výborně pracuje s použitím maskovacích červů Mouthsnagger. V jarních měsících velikost 6, v letních měsících velikost 4 až 2.

Typ háčku: Long Shank (s dlouhým ramínkem)

Podmínky jeho použití: Zejména na opatrné ryby v kombinaci s krátkou smršťovací hadičkou, na otevřené vody bez vázek.
Popis: Nová verze jednoho z nejpopulárnějších typů kaprařských háčků. Lehký háček s velmi ostrým rovným hrotem, mikroprotihrotem s ploše kovaným dlouhým ramínkem. Jeho malé očko je v úhlu dvaceti stupňů ohnuto dovnitř. Háček má velmi hladkou teflonovou povrchovou úpravu. V zimním až jarním období použití velikostí 6-8, v létě velikosti 4 až 2.

Typ háčku: Long Curved Shank (s dlouhým zahnutým ramínkem)

Podmínky jeho použití: Extrémní chytlavost háčku ve spodním pysku v momentě, kdy se kapr snaží vyplivnout nástrahu, v kombinaci s vlasovým rovnátkem nebo mouthsnegrem, není na silové zdolávání, může způsobit vážnější roztržení tlamky ryby při nesprávném zachycení.
Popis: Speciálně navržený dlouhý, zakřivený tvar raménka v kombinaci se velmi ostrým hrotem činí z tohoto háčku smrtonosnou superzbraň. Celoroční použití ve velikosti 6.

Zásobník na návazce

Téměř každý z Vás už jistě u vody zažil situaci, kdy přichází záběry rychle po sobě a zrovna v tom nejnevhodnějším okamžiku se zašmodrchá nebo přetrhne návazec. Tvorba nového návazce s rovnátkem může nějaký čas trvat, a to zejména v noci a ryby mezitím odplavou nebo jim dojde zkrátka apetit. Pro tyto okamžiky je třeba mít již připravené různé varianty návazců pro rychlou výměnu v prostorném zásobníku.
Na trhu jsou spousty zásobníků. Některé jsou již vybavené například vestavěným metrem pro správnou orientaci výběru délky.

Umělé nástrahy

Posledním hitem ve výbavě moderního kapraře jsou umělé napodobeniny běžně používaných nástrah. Jedná se například o reflexní umělou plovoucí kukuřici, umělé halibut pelety, či tzv. night glow baits (nástrahy vydávající světlo). Účinnost všech těchto nástrah je až někdy překvapující a kolikrát předčí i běžné nástrahy.

plovoucí zrnka kukuřice

umělé plovoucí boilie, které po nasvícení UV lampičkou vydává několik hodin světlo

vlevo UV lampička, vpravo nasvícená nástraha

umělá halibut peleta, která vydává skutečný zápach v kombinaci s plovoucí kukuřicí

pěkný kapr ulovený s pomocí umělých napodobenin

Hodně úspěchů u vody přeje
Martin Urbánek

Osobní stránky autora tohoto článku najdete na adrese www.martinurbi.webz.cz.

Odkaz na první díl: Koncové montáže pro lov velkých kaprů

K výrobě kvalitní koncové montáže je zapotřebí (obr.1): kaprový obratlík, nejlépe s kroužkem a o velikosti č.8 , který správně pasuje do závěsů na olovo. Jedny z nejkvalitnějších závěsů na trhu dělá firma Korda a Fox. Levný kvalitní závěs plně splňující účel vyrábí a produkuje náš Carp System. Dále potřebujeme silikonovou gumu pro fixaci olova v závěsu, která při uváznutí olova v překážce sjede ze závěsu a dojde k jeho uvolnění.

Dobrou pomůckou pro rychlou výměnu návazce je použití tzv. Stik-Klipu nebo Kwik-Linku. Návazec s očkem na konci se zavěsí do klipu, který se zajistí malým kouskem silikonového převleku. Výhodou je velmi rychlá výměna již připravených návazců. Tento rychlý způsob oceníme hlavně v nočních hodinách, kdy se nemusíme zaobírat s někdy zdlouhavým navazováním.

Na obrázku vlevo jsou tzv. Flying Backleads (malá zadní olova), které se používají pro zabránění vzplývavosti materiálů (silikonové hadičky, bužírky a jiné) vedoucí od olova směrem k prutu. Velcí a zkušení kapři na pochytávaných vodách s velkým tlakem rybářů, odhalí svou citlivou postranní čarou vše, co neleží na dně a většinou opustí krmné místo. Užitím těchto olov se tak vyhneme možným problémům.

Nyní se podíváme na některé typy materiálů používaných pro výrobu návazců. Jeden z předních světových výrobců kaprového návazcového materiálu je anglická firma Kryston. Na univerzální návazce s klesající nástrahou na dno používám robustní Merlin o nosnosti 15lb, který se vyznačuje vysokou odolností a uzlovou pevností, vyrábí se v barevném provedení zelená kamufláž. Levnější alternativou je například Magnus od firmy Jet Fish, vypadá téměř nachlup stejně.

Na písčitá dna a do trav je dobrou volbou Super Nova, která se vyznačuje vysokou jemností a pomalým klesáním, její barva je světle zelená. Není vhodná do překážek! Levnější alternativou je Expert od Jet Fish.

Pro výrobu kombinovaného návazce se mi velice osvědčil Snake Skin (obr.3), který je vyroben z multivláken potažených zelenou vrstvou ztuženého materiálu. Po navázaní stáhneme asi 3 cm povrchové vrstvy nad háčkem, zbytek zůstane ztužený. Na tento typ návazce se mi podařilo chytnout moje největší kapry. Podobnou alternativou je jedno vláknový Hybrid od Kordy.

Do čistých vod se výborně hodí návazec Super-silk, který ve vodě působí svojí barvou a tenkostí téměř neviditelně. Přes svůj tenký průměr si zachovává vysokou pevnost a oděruvzdornost a strčí hravě do kapsy podobné výrobky ostatních výrobců.

V poslední době je velice v oblibě fluorokarbonové vlákno, které svojí tuhostí znesnadní kaprovi vyplivnutí nástrahy z tlamy. Výborně se hodí do lokalit s čistou vodou s vysokou průhledností a na opatrné ryby (obr.4).

Na některé návazce, které mají tendenci ve vodě vzplývat je dobré nanést tenkou vrstvu plastického olova (obr.5). Kousek olova se urýpne nehtem a snadno se vytvaruje, připevnit ho na návazec tak, aby kopíroval dno nečiní žádný problém.

Nyní přejdeme k návazcům. Pro delší nahazování (50 a více metrů) je lepší kratší návazec (15-20cm), který nebude mít tendenci se příliš zamotávat. Potahované šňůrky jsou ideální volbou. Důležitý je výběr olova, mělo by mít aerodynamický tvar s minimálním odporem vzduchu. Nejčastěji se používají kapkovité tvary. Dobrým typem je použití tzv. in-line olov, kdy vlasec prochází středem olova. Obratlík se vtahuje do úchytu který je zabudovaný uvnitř zátěže (obr.6). Místo hadičky proti zamotání je lepší alternativou šňůra s olověným jádrem (obr.7 leadcore). Její hlavní předností je, že leží na dně, a tudíž je pro kapra těžké ji identifikovat.

Pro ještě delší náhozy pokapejte cívku přípravkem Turbo-Juice (obr.8), který redukuje tření při náhozu a o pár metrů prodlouží váš nához, skutečně budete překvapeni.

Montáž na vyvážku (obr.9), kterou používám, se od předchozí liší tvarem a hmotností olova (100-200g), které je upevněno v závěsu. Délka návazce může být různá, osobně používám délku 20-30cm.

KAMENNÁ MONTÁŽ

V poslední době jsem si oblíbil montáž s odpadávajícím kamenem (tzv. kamennou montáž-obr.10). Nyní se podíváme na její přednosti. Na vodách s výskytem překážek je nejlepší montáží taková, která nám při záběru zajistí odpojení zátěže. To má hned tři výhody. Odpadne-li zátěž ihned po záběru z naší sestavy, nemůže se v průběhu zdolávání zachytit ve vázce. Pokud ryba necítí po záseku váhu olova, má tendenci plavat k hladině – čili mimo vázky. Třetí výhodou je skutečnost, že pokud rybu během zdolávání zátěž „netluče do hlavy“, je podstatně klidnější a riziko vyháknutí ryby je menší. Pokud máme možnost nástrahu vyvézt, nabízí se jedno velmi jednoduché a levné řešení. Je jím kámen přivázaný slabým vlascem (průměr 0,10 až 0,14mm), který se při záběru ryby snadno utrhne. Druhou možností je fixovat kámen napevno karabinkou přímo k obratlíku návazce. V obou případech se pro fixaci kamene nejlépe hodí gumičky nastříhané z duše od kola. V tomto případě kapr při záběru strhne gumičku z kamene. Při dalekých vyvážkách je použití tohoto systému velmi praktické řešení, které se v praxi skutečně osvědčuje. Pouze je potřeba naučit se takovou montáž ze člunu správně pokládat tak, aby nedocházelo k jejímu zamotání. Proti zamotání montáže pomůže použití rozpustných PVA stringerů a PVA punčoch nebo pytlíků (obr.11).

VLASOVÁ ROVNÁTKA

Pro znesnadnění vyplivnutí nástrahy kaprem se používají smršťovací hadičky (shrink tube – obr.12 vpravo), jde o 1-2cm dlouhý kousek hadičky, kterou navlékneme na konec ramínka s očkem háčku a poté nahřejeme zapalovačem (obr.13 vpravo), dojde tak k jejímu smrštění (dražší hadičky například Korda nebo Wychwood stačí nahřát nad párou a nehrozí riziko přepálení návazce). Tento vynikající vynález anglických kaprařů dokázal přelstít plno opatrných kaprů. Někteří mají tendenci opakovaně nasávat a vyplivovat naši nástrahu aniž bychom zaznamenali na našich swingrech sebemenší signalizaci záběru. Tato pomůcka jim to však značně znesnadní. Místo smršťovacích hadiček se s oblibou začalo používat maskovacích červů (mouth snagger – obr. 12 vlevo) připomínajících larvy pakomárů. Jde o rovnátko z tuhé gumy, které se nemusí nahřívat a rovnou se vyndá z balíčku a navleče na háček s návazcem. Háček se výborně zasekává. V samotné velikosti červíka však vidím jeho použití jen na některé typy háčků s kratším ramínkem a tvarem jako je například Wide Gape od Kordy a podobné (obr.13).

Osobní stránky autora tohoto článku najdete na adrese www.martinurbi.webz.cz.

Odkaz na druhý díl: Koncové montáže pro lov velkých kaprů II

Nasledujúce poznatky v oblasti koncových zostáv som zozbieral v priebehu desiatich rokov, počas ktorých som sa s veľkou väčšinou dnes známych montáži stretol v praxi a niektoré z nich používam pri väčšine vychádzok k vode.

Tieto montáže by som rozdelil do troch základných kategórií, sú to: in-line, helikoptéra a záves.

IN-LINE

Táto montáž sa skladá z olovenej záťaže rôznych tvarov a gramáží ,kde je stredom olova vedená gumená bužírka (tzv. anti-tangle teda protizamotávač), na ktorej je osadená silikónová bužírka pre vtiahnutie obratlíka (pri montáži na pevno – obr.1).

Na funkčnosť tejto montáže, hlavne pri svižnejších a teda dlhších hodoch by som sa veľmi nespoliehal, preto ak potrebujete dopraviť montáž na dlhšiu vzdialenosť určite Vám odporučím použiť radšej čln. S týmito typmi montáži som začínal a ukázali sa ako veľmi spoľahlivé na kratšie vzdialenosti (cca.20m) a to vláčnym hodom. Keď to zhrniem táto montáž je veľmi spoľahlivá na kratšie vzdialenosti, alebo menšie vodné plochy a tiež pri vyvážkach, kedy je nutné vzhľadom na vzdialenosť správne zvoliť hmotnosť závažia. Ja osobne pri vyvážkach radšej odstrihnem protizamotávač dva cm nad olovom. Snažím sa tým eliminovať rušivý moment gumenej bužírky – obr. 2.

Skoro by som zabudol na najpodstatnejšie. Túto montáž môžete používať minimálne ďalšími dvomi spôsobmi, tzv. na pevno, kedy obratlík koncového náväzca vtiahnete do silikónového nadstavca upevneného na protizamotávacej bužírke a zapusteného v spodnej časti olova. Toto používam na podklad s tvrdým prípadne jemným nánosom, alebo polopriebežne s dodatkovým dorazom nad olovom (doraz doporučujem, lebo Vám budú ryby padať ) a s tým, že medzi obratlík a spodnú časť olova umiestnite tvrdú gumenú perlu – obr. 3.

Tento typ montáže volím vtedy, ak používam plný stužený náväzec (fluorocarbon), alebo kombinovaný (poťahované šnúry, ako napr. Chameleon od SUFIXu, ktorý je vynikajúci na škebľové polia). Pri všetkých týchto typoch je nutné pri navliekaní silónu do protizamotávacej bužirky, použiť prevliekací drôt, ktorý je na tento účel vytvorený. Predídete tak dlhému vysadávaniu pri vode s márnou snahou dostať silón do bužirky. Ešte posledná vec, ktorú musím spomenúť a s ktorou som sa pri vode často krát stretol je použitie in-line montáží plnopriebežne, bez dorazu. Tu musím opäť podotknúť, čo sa aj dotyčný presvedčili, keď už bez dorazu tak aspoň dobre došponovať a cievku mierne pritiahnuť. Predídete tak sklamaniu z nevytiahnutých rýb. Ďalšou avšak menej často používanou in-line zostavou sú výmenné olová, ktoré sú z jednej strany pozdĺžne rozrezané k stredu a slúžia na rýchlu zmenu gramáže bez nutnosti trhať systém. Oceníte to hlavne vtedy ak Vám začnú padať ryby a je nutné zvýšiť gramáž – obr.4.

Posledným z tejto kategórie systémov je tzv. excenter, ktorý v podstate vychádza z in-line montáží, len s tým rozdielom, že silon neprechádza pozdĺž celého olova, ale vychádza v strede, akoby bokom – obr.5. Bol navrhnutý za účelom čo najlepšieho využitia hmotnosti olova pri samozáseku ryby.

Keďže som už vyššie spomenul problém so zamotávaním pri dlhších hodoch predstavím Vám zatiaľ neprekonanú a tiež veľmi jednoduchú montáž tzv. helikoptéru. Túto montáž som niekoľkokrát úspešne použil a musím povedať, že naozaj funguje pomerne spoľahlivo. Problém s týmto systémom môže nastať vtedy ak sa ho pri svižnom hode snažíte razantne pribrzdiť.

Táto montáž sa skladá z koncového olova s predĺženým drôteným očkom na ktoré je navlečená tvrdá gumená perla, obratlík, ktorý zabezpečuje rotáciu náväzca a ďalšou perlou sa vymedzí priestor pre bezproblémový pohyb obratlíka. Obyčajne býva ešte nasunutá bužírka- protizamotávač – obr.6.

Túto montáž si tiež zhotovujem podľa potreby s použitím koncového olova, gumeného krytu očka olova alebo väčšia perla), obratlíka so stuženým náväzcom, perlou a dorazom, ktorého dĺžku nastavujem podľa potreby a charakteru dna. Celú túto zostavu navliekam na koncový nadstavec z hrubšieho silonu, obyčajne priemer 55, 60. Celý tento systém je veľmi dobre použiteľný na podklad s hrubším nánosom bahna.

Do tretice snáď najpoužívanejší je bočný záves na olovo – obr.7. Keďže sa jedná o záves, pri tomto druhu montáže používame koncové olová s očkom, ktoré navliekame na bočný klip závesu a poistíme gumeným (silikónovým) kónusom, ktorý zabraňuje samovoľnému uvoľneniu olova s klipu.

Možnosti využitia tohto systému sú takisto neobmedzené. Vo väčšine prípadov sa využíva pri ďalekých vyvážkach s použitím ťažších olov, alebo kameňa, ktorý sa pripevňuje na klip pomocou gumičky (najlepšie nastrihaná duša z bicykla) v tomto prípade to najlepšie čo môžete urobiť, je zobrať pri vyvážke so sebou niekoľko ďalších rezervných kameňov. Často sa Vám totiž môže stať, že pri spúšťaní sa kameň z gumky vyšmykne a ak nemáte po ruke náhradu ostávate len bezmocne zízať na 400m vzdialený breh.

Ďalším typom závesu je umelý krúžok z tvrdeného plastu, ktorý má na strane malé očko s karabínkou pre uchytenie olova. Súčasťou tejto montáže ja aj gumená hruška do ktorej sa vtiahne obratlík s náväzcom napevno. Po obvode má fixačnú drážku do ktorej sa tvrdený krúžok, teda záves olova zatiahne. Nad túto montáž sa umiestni doraz z gumenej perly (semi-fixed run rig – obr.8.) Toto všetko by sa malo natiahnuť na umelú bužírku. Ja osobne toto nerobím, radšej túto montáž naťahujem na olovienku, alebo hrubší silon, tiež v tomto prípade vynechávam gumenú perlu, keďže koncová udica je dostatočne fixovaná pre samozásek. Túto montáž osobne veľmi rád využívam práve pri dlhších ale aj kratších vzdialenostiach. Tiež je veľmi dobre využiteľná na dno s hrubším nánosom. Obvykle sa stáva, že pri zábere ryba vytrhne gumenú hrušku s objímky a voľne uniká, čo je aj účelom tejto montáže, aby ryba nevláčila za sebou aj olovo a tým sa znižuje šanca na vypnutie ryby.

Posledné spomeniem peletové olovo – obr. 9. Ako už názov napovedá jedná sa o montáž, ktorá sa skladá zo stredovej umelohmotnej priebežnej tyčinky na ktorej sú natiahnuté dve nastaviteľné olovené záťaže a toto celé je zakončené poistným gumeným kónusom z každej strany. Táto montáž v podstate slúži ako vnadiaca tyčinka, kde používame pelety s dierkou, a dlhšou dobou rozpadu. Funguje veľmi jednoducho, z jednej strany zvlečiete poistný gumený kónus s olovom a navlečiete cca. 3 až 4 pelety (podľa veľkosti) olovo navlečiete späť a poistíte gumičkou. Až keď to máte takto pripravené môžete začať zostavovať celkovú koncovú udicu. Peletové olová sa samozrejme vyrábajú v rôznych hmotnostiach. Ja osobne radšej uprednostňujem navlečenie peliet s dierkou na PVA pásku, zaviažem a napichnem na háčik. Je to hlavne rýchlejšie a nemusím rozoberať pri prevážaní celú montáž.

Základným a najjednoduchším spôsobom je kúpa povedzme jedného sáčku boilies a k tom prislúchajúci dip, identickej arómy. Problém nastáva až pri vode, kedy bežný rybár jednoducho namočí nástrahu(v našom prípade boilies) do dipu a spokojne nahodí na vopred vytypované miesto. Spokojne usadne do kresla a v očakávaní, že urobil maximum, sníva svoj desaťkilový sen. Tak tento prípad si dovolím mierne okomentovať. Moja príprava koncovky (nástrahy) začína omnoho skôr, ako pred samotným nahodením, alebo vyvezením. V prípade, že si zakúpite sáčok boilies skúste si z neho odobrať povedzme takých 20 guličiek a dať ich do vopred pripravenej dózy. Tieto guľky mierne zalejte dipom (nie je nutné aby plávali) a nechajte absorbovať minimálne 3 a viac dní. V mojom prípade si vždy poznačím na vrchnák použité boilies, namáčadlo a dátum založenia. Dózu pravidelne pootáčam, aby sa nástraha plynule obaľovala. Ak zistím, že je suchá, mierne dolejem dip. Takýmto spôsobom si vždy pripravím pred začiatkom sezóny i počas nej dostatočné množstvo nástrah o ktorých viem, že aj po vhodení do vody budú pracovať po dlhý čas, na rozdiel od povrchovo aromatizovaných nástrah namáčaním. Ďalšia výhoda je v tom, že dip vo fľaške si zachováva rovnaké vlastnosti, keďže sa v ňom nevystriedali tony rôznych iných povahovo odlišných nástrah. Okrem ekonomickej stránky, máte vždy po ruke pripravené kvalitné nástrahy. Presvedčiť sa o kvalite predmáčaných guličiek môžete tak, že jednu guľku, povedzme po 3-7mich dňoch vyberiete a rozrežete na polovicu. Pri pohľade na vnútornú štruktúru Vám bude ihneď známa miera absorbcie namáčadla do štruktúry boilies. Doba absorpcie sa výrazne skracuje hlavne pri doma zhotovených guličkách, ktoré vo všetkých smeroch predstihnú fabrické hotovky a to hlavne svojou štruktúrou, kvalitou použitých komponentov a schopnosťou výraznejšie uvoľňovať do okolitého prostredia potravinový signál, podporený napríklad aj dipovaním.

Ďalšiu kapitolu namáčadiel tvoria už spomenuté tekuté výťažky, ktoré sú na trh dodávané ako prísada do boiliesových zmesí na podporu potravinového signálu. S týchto sa veľmi rýchlo stali žiaduce prísady do namáčadiel (pri tejto kategórii dipov treba počítať s viššiou cenou),a sú neoddeliteľnou súčasťou väčšiny kvalitných aminokomplexov. Spomeniem len najznámejšie sú to, CSL-Corn step liquor (výťažok z kukurice) Fish a Liver liquid (tekuté). Všetky bez rozdielu je možné používať ako namáčadlá najlepšie už zmieneným postupom. Najmä pečeňový (Liver) výťažok je neodolateľný hlavne pre svoju veľkú výživnú hodnotu a pre kapre ako neodolateľný signál potravy. Tieto komponenty je možné používať osobitne, alebo sú dostupné aj ako mix.

K cenovo najprijateľnejším patrí určite CSL-ko, ktoré má veľmi široké použitie aj ako prísada do základových zmesí. Vo veľkej miere ho využívam na ,,dotláčanie“ peliet pred samotným zakrmovaním. Je dostupný aj ako koncentrát pričom ho môžete riediť vodou, prípadne pridávať arómy, alebo predtrávené potravy a tým si z neho vytvoriť akýsi nosič, ktorý sa vynikajúco hodí na zvýraznenie partiklov, pokrájaných boilies a peliet. Pre jednoduchú manipuláciu sa dá tiež plniť do rozprašovačov. Musím dodať, keďže je vodou riediteľný po použití pri jednotlivých už spomenutých prípadoch je potrebné navlhčené kŕmenie nechať postáť(stačí pár hodín),aby sa takto vytvorený tekutý dip dostatočne vsiakol do zmesi.

Ďalším menej známym spôsobom zvýraznenia koncovky je použitie obaľovacích pást. Pri mojich prezentáciách tohto produktu rybárskej verejnosti ba dokonca aj kaprárom sa mnohokrát stretávam s nedôverou ba dokonca posmeškami. V ,,odborných“ kruhoch sa nejedná o nič výnimočné, v podstate je to veľmi jednoduchá a rýchla procedúra pri ktorej nastraženú guličku obalíme pastou. Je to veľmi rýchly na prípravu, časovo nenáročný a hlavne efektný postup, ako zatraktívniť Vašu nástrahu. Obaľovacie pasty si možete kúpiť už hotové, a to v rôznych príchutiach, alebo vyrobiť svojpomocne priamo pri vode.

autor seriálu s úlovkem

Všetky uvedené postupy je možné odprezentovať priamo v predajni, alebo priamo pri vode. Na požiadanie je možné pripraviť Vami vybrané nástrahy (boilies) do dóz, prípadne poradiť pri výbere namáčadiel.

Samozrejme to, že odchádzame od vody s prázdnymi rukami nie je vždy len chybou nás samotných, avšak som toho názoru, že ak urobím pre nadchádzajúcu rybačku maximum nemám si aspoň čo vyčítať. Týmto vzorcom sa riadim, či ide o niekoľkohodinový, alebo niekoľkodňový lov. V mojom prípade je príprava v podstate tá istá, no líši sa v množstvách pripravovaných návnad, v závislosti od lovného miesta a dĺžky pobytu pri vode.

Dôležitú úlohu hrá aj fakt, či budem musieť vyvážať, alebo lovné miesto je na kratší dohod (o tom neskôr). Fakt, že výber lokality a konkrétneho miesta je najpodstatnejším ukazovateľom úspešnosti už nebudem rozoberať, skôr by som sa rád venoval samotnej príprave, ktorá pozostáva z výberu vhodného kŕmenia a prípravy nástrah.

Čo najviac ovplyvňuje výber a typ kŕmenia je dĺžka lovu. V mojom prípade používam, ak to vzdialenosť dovoľuje dobre lepivú zmes, ako nosič do ktorej pridávam hrubšie častice. Tie tvoria pelety, alebo nasekané boilies v takom pomere aby som bez problémov vytvaroval gule veľkosti pomaranča a tie dopravil na lovné miesto hodom ,,z ruky“, v prípade, že nemám k dispozícií čln. Ak čln mám, na niekoľkohodinovej rybačke ho využijem iba na začiatku, pri zakrmovaní. Časté hrmotanie člnom pri brehu by asi aktivite rýb na mojom lovnom mieste príliš neprospelo. Tieto gule sa snažím umiestňovať do jednej pozdĺžnej, alebo priečnej lajny buď na zvážnici, alebo vyvýšenom mieste. Predpokladom je samozrejme približná znalosť terénu pod hladinou. Ideálne sú príbrežné partie v ktorých sa mi podarilo aj bez dlhodobých kŕmnych kampaní pochytať naozaj pekné exempláre v rozmedzí niekoľkých hodín. Mojou najobľúbenejšou návnadou spomedzi všetkých ostatných sú pelety. Pri použití peliet dbám hlavne na dobu rozpustnosti, ktorá sa pohybuje v rozmedzí niekoľkých minút až po niekoľko hodín. Tie prvé používam ako vynikajúci značkovač dna s výraznou vnadiacou schopnosťou, kedy nimi preosejem väčšiu plochu prelovovaného úseku. Na tento koberec potom ukladám moje koncové nástrahy. Pelety s rozpustnosťou niekoľko hodín používam pri kŕmení v malých dávkach, navlečené na PVA páske v PVA sieťke alebo sáčku, vždy koncentrované okolo nástrahy. Tieto pelety sa dajú veľmi dobre strieľať na lovné miesto pomocou praku, ide o pelety priemeru 18,20,24 a väčšie. Nesmiem zabudnúť, že tieto pelety sú nielen vynikajúcou návnadou, ale aj nástrahou. Veľmi efektívne sa dajú nastražiť pomocou silikónovej gumičky ako samotná nástraha, alebo v kombinácií s boilies tým, že ju umiestnime medzi dve polovičky boilies, na silikónovú gumičku atď. Ale to sme už v inej kapitole.

Práve rozpustné pelety sú vynikajúcim variantom pre rýchle rybačky, ako na menších tak i na väčších vodných plochách. V súvislosti s peletkami o priemere 6mm mi nedá nespomenúť, že ich veľmi rád používam predmáčané v peletových olejoch, alebo ochutených boostroch, ktoré nerozpúšťajú PVA materiál, hlavne perforované PVA sáčky. Keď je reč o PVA, mojim favoritom je zmes mletej repky a rybacej, alebo lososovej múčky, ktoré v suchom stave zmiešam a následne zalejem pelety olejom, vymiesim do požadovanej konzistencie a plním pomocou tunelu do PVA pančuchy. Tento systém vnadenia je vynikajúci či pri kratších odhodoch, alebo dlhších vyvážkach tým, že vnadiaca zmes v pančuche je aktívna v tesnej blízkosti nástrahy. Naplnenú PVA pančuchu jednoduchým spôsobom navlečieme na koncovú udicu pomocou predĺženej boiliesovej ihly.

autor seriálu s úlovkem

K danej téme sa určite budem na tejto webovej stránke vracať častejšie hlavne s postrehmi, a komentármi bežných rybárov s ktorými plánujem absolvovať niekoľko rybačiek s využitím mojich skúseností.

VYHODNOCOVÁNÍ ZÁBĚRU

Stoupaný záběr („stoupák“)

Tento typ záběru je poměrně časný a je třeba se na něj i připravit, protože ti, kteří mají zkušenosti s pevnými splávky tento záběr neznají, což může vést ke špatnému přečtení záběru. Tento záběr nastává tehdy, kdy kapr nadzvedne jistící závaží a tím splávek díky své nosnosti stoupá směrem k hladině o tolik, o co ryba nástrahu nadzvedne. Tj. může to být 0,5 cm ale i o 5 a více centimetrů. Proto je třeba být ostražitý a takové záběry bezpečně proměňovat. Abychom zasekli v tom správném momentu, musíme mít vždy citlivý kontakt se splávkem. Toho docílíme pouze tehdy, pokud vlasec vedeme pod hladinou a jakékoliv pohnutí prutem znamená akci na háčku.

Klesající záběr („klesák“)

Tímto záběrem probereme typ záběru, který znají všichni, a to i ti co se věnují plavané jen výjimečně. Záběr nastává v případě, kdy nástrahu nabízíme těsně nade dnem nebo pár centimetrů nade dnem, kdy ryba náš splávek potápí. Tento typ záběru bývá snadno čitelný, ovšem ani to nemusí být vždy pravda, protože pokud se setkáváme s opatrnými rybami jako je ostroretka, cejn, lín nebo větší kapr, tak záběry mohou být špatně čitelné, zvláště při horší povětrností situaci. Mnohdy v sobě dusíme otázku: „Nezaseknu předčasně či pozdě?“ a co je horší něž rozzuřený kapr, který je zachycen za hřbet. Pak začínají ty nejtužší souboje.

Záběr do strany

Záběr do strany se projevuje tím, že nám splávek „ujíždí“ do nějaké strany. To je signálem, že ryba již nástrahu nasála a ujíždí, aniž by tušila, že se nechala nachytat na naši léčku, případně se dál věnuje krmení. Zasekáváme v proti směru ujíždějící ryby. Tím máme velkou pravděpodobnost, že rybě háček nevytrhneme z tlamky.

ZDOLÁVÁNÍ RYBY

Na rozdíl od ostatních technik lovu kaprů jsme limitování výkonem prutu, a proto nemůžeme na kapra působit takovou silou jako se speciálním kaprovým prutem. Zde může nastávat problém v podobě vázek, u kterých je obtížné větší rybu otočit na volnou vodu. Ale i tak s trochou citu v ruce a s přibývajícími zkušenostmi se můžeme stát pro rybu rovným soupeřem. A ani tak není vyloučeno, že ji „pověsíme za větev“, což může být nepříjemné.

Jedním ze zásadních momentů zdolávání nastává ihned po záběru, kdy rybě ponecháváme tolik vlasce, kolik potřebuje (pokud ovšem nejsou poblíž vázky). Jak cítíme, že se ryba zastavila, začíná samotné zdolávání. Každá technika má svůj vlastní styl, ale mě se jako nejoptimálnější jeví „pumpování“, kdy rybář rybu přitahuje a mezitím než znovu začne přitahovat rybu navíjí vlasec. Pokud ryba tvrdě bojuje, tak se ji nejlépe postavíme tak, že prut držíme v 90 stupních a plně využíváme součinnost pružnosti prutu v kombinaci s činností brzdy navijáku. Poté co zjistíme, že ryba začíná slábnout, tak již začínáme opět s pumpováním.

PODEBÍRÁNÍ RYBY

Pokud jsme zdolávání ustály a ryba již jde k hladině a „nadechuje se“ je to správný moment, kdy rybu podebrat. Pokud máme plaváčkový podběrák, tak máme v podstatě situaci o trochu jednodušší než kolegové, kteří mají krátké podběráky. Navést unavenou rybu do podběráku není snadný úkol, ale při troše šikovnosti s tím nebude mít nikdo problémy.Poté co rybu zbavíme háčku a pouštíme ji zpět do vody. Problémem může být malý či krátký podběrák, proto pokud se vydáme na kapry, tak nevolíme menší průměr plaváčkového očka než 60 cm a přitom by délka tyče měla být alespoň 3m.

FOTOGRAFOVÁNÍ

Dnes je poměrně časté se s ulovenými rybami vyfotografovat, než si je odnášet domů s vidinou masných řízků, a proto v případě, že se chceme s rybou vyfotografovat, tak neotálíme přípravou fotografické situace, protože si místo na fotografování vyhlédneme před vlastním lovem. Z toho důvodu je samozřejmostí na svém lovišti udržovat pořádek, abychom se jednou za své fotky nemuseli stydět. Než na rybu sáhneme, tak si vždy navlhčíme ruce. Poté ji uchopíme v oblasti za hlavou a řitní ploutví a necháme obětavého kolegu, aby mačkal spoušť. Není vždy nutné se fotografovat jen s velkými rybami, ale i fotografie s menší rybou na pěkném pozadí něco o nás vypovídá. V případě, že jsme u vody sami a vlastníme stativ, tak si při správné koordinaci pohybů můžeme pěkné fotografie zhotovit sami. Pokud nemáme stativ ani nějaký tvrdý podklad jako je vyčnívající kámen apod., tak si musíme vystačit s fotografií ryby položené v podběráku nebo na trávě.

autor seriálu s úlovkem

ZÁVĚR

Tento neplánovaný seriál měl úlohu všem, kdo jej dočetli až sem, představit úplně novou alternativu lovu kaprů. Nemyslím, že může klasickou kaprařinu nějak významně ohrozit. Tento styl je určen zvláště pro ty, co se nechtějí spokojit s obyčejným a v podstatě nudným sezením u prutů nahozených na položenou a doufat, že se nějaká ryba smiluje a na háček se pověsí. To ne. Je to alternativa pro ty, co skutečně chtějí lovit ryby a nejen o tom číst v časopisech. Je to také pro ty z vás, co jim čas hraje v životě významnou úlohu. Tato technika je nejen zábavná, ale i nesmírně efektivní.

Je možné a je i pravděpodobné, že se mi nepodařilo do textu dostat vše, co by mohlo zvídavého čtenáře zajímat, a proto bych rád tyto drobné mušky dodatečně napravil ve zvláštních článcích, které by měly odstranit všechny pochybnosti a nejasnosti, které by mohly nastat.

A mně nakonec nezbývá nic jiného, než vám popřát spoustu štěstí a spousty krásných úlovků, které vás zajisté při tak krásném sportu jako je rybaření potkají.

Rád bych tímto také poděkoval svým přátelům z C&R Klubu za možnost využít některé z jejich fotografií. Jmenovitě jde o Kendyho a Fosgena. Dík kluci!

DOPORUČENÁ LITERATURA

Zde bych vám doporučil knihy, které mohou zvídavého čtenáře nejen potěšit na duchu, ale zároveň i poučit. Dnes se na českém trhu nevyskytuje velké množství knih o plavané, ale s určitou rezervou nám může pomoci i klasická kaprařská literatura:

Kluwe-Yorck, Vincent: Plavaná s Vincentem
Štruncová, Ivana: Zábavná plavaná
Zalewsky, Tadeusz : Splávek a položená
Housby, Trevor: Velká obrazová encyklopedie rybaření
Litlle, Andy: Lov velkých kaprů
Kučera, Michal: Lov kaprů na českých vodách
Stano Sládek: Začínáme s lovem kaprů na boilies

VYBÍRÁME MÍSTO PRO LOV

Naší výhodou, která nám hraje do karet je fakt, že na rozdíl od našich kolegů kaprařů jsme mobilní. Nemusíme se spoléhat jen na čistá a rovná místa, kde si kapraři rádi stavějí své bivaky. V tomto momentě plavaná může konkurovat takovým technikám jako je přívlač či muškaření. Ano je pravda, že nás bude zajímat jiná ryba, ale postupy zůstávají stejné.

Jak si tedy vybrat konkrétní místo. Dnes konečně využijeme i informace napsané v druhém dílu o biologii kapra, kde jsem odstavec věnoval i jeho výskytu.

Vybíráme si taková místa, která jsou pro klasickou kaprařinu, položenou či feeder nepřístupná. My na rozdíl od jmenovaných technik nemusíme zakládat trvalé stanoviště, což je naše výhoda a my můžeme navštívit více zajímavých míst.

Když najdeme zajímavé místo, nejlépe takové kde vidíme, že kapři zde zanechávají stopy své přítomnosti (zvířená voda a kal, postupující bublinky, výskoky na hladině). Na takovém místě si pomocí prutu a závaží prozkoumáme dno. Preferujeme spíše místa, kde nejsou vázky nebo rozrostlá vodní vegetace (přeci jen se svými pruty nemůžeme vyvinout takový nápor abychom kapra otočili od blízké vázky.

Pomocí pevného splávku a olůvka zjistíme hloubku a případně můžeme prozkoumat samotné dno (zda-li to není silně zanesené místo s vysokou vrstvou bahna). Snažíme se najít nerovnosti na dně. Až takové místo nalezneme, tak pro lepší zapamatování si na příslušné délce vymotaného vlasce navážeme bavlnku, která nám bezpečně ukáže vzdálenost našeho lovného místa. Také si pamatujeme směr, kterým loviště leží (např. padlý strom přímo naproti). Když dodržíme tyto dvě jednoduchá pravidla, tak budeme vždy lovit na našem zakrmeném místě. S přesností na několik centimetrů.

Nalézt ideální loviště asi nelze, ale nezoufejte, neboť i míst, která na první pohled nevypadají zajímavě, mohou nakonec příjemně překvapit. Na většině míst se kapři vyskytují (jde např. o kapří stezky), ale pro nás jako plavačkáře nejsou taková místa vhodná (protože jde o velmi časově náročné rybaření), protože pokud lovíme na plavanou, chceme si především dobře zachytat a ne jen sedět a znuděně koukat do vody.

Platí, že pokud na našem místě nejsou takové výsledky jaké jsme předpokládali (převaha bílé ryby nebo malí kapříci), tak si toto místo zakrmíme 2-3 hrstmi pelet nebo partiklu a jdeme se poohlédnout po jiném místě. Na toto místo se můžeme po nějakém čase vrátit a zkusit štěstí znovu.

VNADÍME – AŤ TY KOULE LÉTAJÍ…

V prvé řadě si musíme připravit správnou suchou směs na konkrétní typ vody. Ještě než vyrazíme k vodě, musíme vědět zhruba na jaké hloubce budeme ryby lovit (mělká tj. do 1m, středně hluboká 1-2m, nebo hluboká nad 2m). Je to důležité vědět z toho důvodu, že potřebujeme, aby krmná koule ve vodě správně pracovala. Univerzální směs si můžeme dovolit na středně hlubokou a hlubokou vodu. Pro mělčiny musíme zvolit krmení na jiném principu. Je nutné aby se krmná koule rozbila již při úderu o hladinu. Toho docílíme tím, že použijeme do směsi lehké složky jako je kupříkladu mletý popcorn, strouhánka z piškotů nebo jiného sladkého pečiva. A jako doplněk takové směsi můžeme použít partikl, drcený boilies nebo i pelety.

Pokud budeme správně vnadit, tak máme reálnou šanci na úspěch.

Jak tedy na to. Pokud jsme si nalezli místo, kde předpokládáme výskyt kaprů (opticky nebo po průzkumu dna), tak je nutné takové loviště správně zakrmit. Pokud budeme lovit poblíž břehu, tak můžeme krmit spodním hodem krmnými koulemi z ruky(hod přes hlavu nedoporučuji, protože se rapidně snižuje přesnost a koule díky dodané rotaci mají tendenci pukat). Při lovu poblíž břehu můžeme krmit poměrně přesně (1x1m), což znamená, že se šance na úspěch zvyšuje.

Při lovu na delší vzdálenosti můžeme využít pomůcky jako je prak či krmná lopatka. Směs musí být tužší,aby se při letu neroztrhl,a a proto na tuto vzdálenost není dobré lovit na rozsáhlých mělčinách. Při lovu na větší vzdálenost od břehu je ještě ucházející rozptyl návnady na ploše 5x5m (ovšem ne ideální). Z toho důvodu je nejlepší, když nalezneme loviště poblíž břehu, kde se i zvýší správná signalizace záběrů. Na velkou vzdálenost se každým metrem navíc snižuje viditelnost a tak i naše reakce jsou opožděné.

Směs pro velmi mělkou vodu (do 1m)
Kukuřičný šrot
Piškotová strouhánka
Arašídová moučka
Mletý popcorn
Rohlíková strouhánka
Pšeničná mouka
Partikl – drcené boilies
Posilovač
Jemná hlína na obarvení

Tato směs musí být hodně lehká, aby se rozbila již o hladinu. Ale přitom musí být dostatečné kompaktní, aby jí bylo možné dobře odhazovat.

Směs pro středně hlubokou vodu (1-2m)
Kukuřičný šrot
Rozmočený chleba
Rozmočené granule pro psy
Rohlíková strouhánka
Partikl – drcený boilies
Pšeničná mouka
Posilovač
Hlína na obarvení

V této směsi již jsou zastoupeny složky, které nám zaručí, že se směs dostane bezpečně na dno a tam se během několika okamžiků rozpadne.

Směs pro hlubokou vodu (2-4m)
Kukuřičný šrot
Rozmočený chleba
Rozmočené granule pro psy
Chlebová strouhánka
Pšeničná mouka
Mletý jíl
Štěrk
Posilovač

U této směsi je velmi důležité, aby se nám nerozpadla již během pádu nebo dokonce cestou ke dnu, proto musí být velmi kompaktní a použité složky již samy o sobě (pokud jsou dobře připravené) plní funkci závaží, ale i tak není od věci do směsi přidat štěrk, abychom měli jistotu, že směs se rychle dostane na dno a tam se až rozpadne.

MNOŽSTVÍ KRMENÍ: KOLIK A KDY?

Předem bych chtěl upozornit, že našim úkolem není nakrmit co největší množství kaprů za co nejmenší časovou jednotku. Proto i při plavané platí, že krmíme střídmě. Závodníci při závodech zkrmí i 19l návnad (dle pravidel) , ale my si naše loviště můžeme vybrat. Oni nemohou. Proto i my na našem lovišti spotřebujeme méně krmné směsi.

Jak tedy vypadá krmení v ideálním případě. Ještě předtím než si vybalíme věci, tak si naše vybrané místo zakrmíme množstvím (3-4 koule) o velikosti pomeranče (případně i 2-3 hrsti pelet, pokud je již krmná směs neobsahuje). V klidu si vybalíme věci, a začínáme na prokrmeném místě lovit. Po každém druhém či třetím zdolaném kaprovi přihazujeme 1-2 koule o velikosti mandarinky. Pokud záběry ustanou, tak zkusíme dokrmit 2-3 koulemi o velikosti mandarinky. Pokud se do 5-15 minut záběry nedostaví, tak je dobré vyrazit hledat nové místo, které zakrmujeme dále dle schématu. Pokud naše krmná směs obsahuje partikl či pelety, tak není vyloučeno, že se na takové místo vrátíme a zkusíme štěstí znovu.

Příprava krmení je jak jsem již dříve napsal alchymie, kde zkoušíme nové a nové komponenty a sledujeme jak na ně ryby reagují. Pro tyto případy je dobré si pořídit bloček a zaznamenávat a zaznamenávat. A je možné že naleznete složku, která je na kapry účinnější než jiná.

Ovšem použití krmení již není alchymie, ale musí ve vás probudit lovecký pud a bezpečně označit místo, kde předpokládáme kapry a také v duchu si zdůvodnit, proč toto místo je lepší než tamto. Je nutné abyste si byli jisti sami sebou. Nejhorší je, pokud pochybujete nad svým rozhodnutím a po každém neúspěchu hledáte nové místo či novou složku do návnad.

K tomuto tématu bych rád ještě doplnil, že návnadové koule nemusí být vždy takové, jak jsem na těchto stránkách popsal. V časopise Rybolov jsem publikoval článek o upravených krmných směsích, které jsou nakonec hluboce zamražené. Samo o sobě jde o alternativní záležitost, která se ale vyplácí a vrací se v podobě ulovených ryb. Proto koho by zajímalo „jak na to“, tak ať se do příslušného vydání podívá.

Kukuřice

Jako nástrahu používáme převážně sterilizovanou kukuřici z plechovky. Kukuřice patří už léta mezi nejlepší lákadla na kapry. Na háček nastražujeme 1-3 zrnka (dle velikosti použitého háčku), kdenecháváme špičku volnou. Kukuřici nemusíme již dále aromatizovat, protože přírodní aroma je nejlepší. Pokud se rozhodnete kukuřici přeci jen aromatizovat, tak určitě přijdou vhod tekutá aromata do boilies, tekutá sladidla, případně je tady i možnost dipovat zrnka kukuřice v aminokomplexech.

Hrách

Další z velice známých nástrah na velké ryby. Opět se nevyplatí vařit si hrách doma, ale stačí si koupit sterilovaný hrách v plechovce. Protože hrách přijímá velmi dobře aroma i barviva, tak můžeme hrách přebarvit a navonět nějakou z našich oblíbených barev a aromat. Hrách nastražujeme 1-2 zrnka na oblouček háčku. Pokud ho chceme připravit doma, tak je nutné abychom ho nechali nabobtnat a poté uvařili. Tento proces je charakteristický pro všechny luštěniny jako fazole – cizrna, atd…

Chléb

Pro klasickou plavanou se chléb jako takový nepoužívá. Uvádím jej proto, že v letních měsících se můžeme potulovat okolo vody s matchovým prutem a můžeme chytat kapry na mlaskačku, kde chleb patří za nejlepší nástrahu. Chlebovou kůrku nařežeme na větší kostičky (cca 1cm) a nastražíme je na háček.

Brambor

Tradiční nástraha na kapry v našich končinách. Ač jsem na vlastní oči neviděl plavačkáře, který by je používal, tak dle vlastní zkušenosti je mohu jen doporučit. Ryby je skvěle přijímají a díky jejich tuhosti selektivně odstraníme malou bílou rybu. Připravíme si je tak, že brambory dle potřeby uvaříme na poloměkko (asi jako na bramborový salát) a pokrájíme na kostičky. Brambor můžeme dobře aromatizovat a barvit, ale není to bezpodmínečně nutné a přírodní barva a aroma boduje vždy.

Těsto

Další z velmi populárních a také tradičních nástrah na kaprovité ryby. Výroba těsta je velice snadná. Pro přípravu jednoduchého těsta použijeme hrubou nebo polohrubou mouku. Hrneček s oslazenou vodou. Přivedeme k varu, přidáme několik kapek rostlinného oleje a vsypeme jedno deci mouky. Přidáme aroma, sladidlo a barvivo. Pokud je těsto příliš řídké, tak přisypeme trochu mouky a pokud je těsto příliš tuhé přidáme vodu. Pokud má těsto požadovanou konzistenci, tak jej z hrnečku vyjmeme a důkladně propracujeme. Těstem obalíme háček a ponecháme pouze volnou špičku.

Živé nástrahy

K závodní plavané na jakékoliv úrovni neodmyslitelně patří živé nástrahy. Pro lov kaprů používáme masné červy, jejich kukly, rousnice a případně i patentky.

Masné červy si můžeme snadno vypěstovat doma (no doma … ,ti co bydleli na kolejích, tak jim ten puch kazící ho se masa nebude tak cizí :-D), ale tato činnost je jen pro lidi s velmi silnou povahou (a žaludkem) a tak se spokojíme s kupovanými (pokud vás tato tématika zajímá, tak doporučuji přečíst si můj článek v časopise Rybolov, kde je podrobně nastíněn chov masných červů). Červy napichujeme zlehka za kůžičku, kterou mají velmi jemnou (pokud mají tuhou kůžičku, tak to znamená, že máte červy, které se připravují na další fázi ve svém vývoji a tudíž staré). Na háček nastražujeme dle potřeby i několik červů. Můžeme kaprům připravit i sendvič a to tak, že nastražíme červa spolu s rohlíkem, případně zrnkem kukuřice. Možností je nespočet a experimentování přináší kýžené úspěchy. Červy skladujeme v ledničce a hlavně v bezpečně uzavřené v krabičce.

Kukla je další vývojová fáze červa. Pokud červy neudržujeme podchlazené, tak se nám rychle zakuklí. Ale i v tom případě není nic ztraceno a na háček můžeme nastražit kuklu. Kukly skladujeme v ledničce ve sklenici s vodou. Kukly, které plavou na hladině pravidelně odstraňujeme.

Rousnice jako nástrahu již používali naši dědečkové (a jejich dědečkové atd.). Rousnice si buď nakoupíme nebo nasbíráme venku sami. Rousnice skladujeme v dřevěné přepravce s hlínou, kterou vlhčíme ostřikovačem. Čas od času položíme na hlínu zelenou trávu, kterou se budou rousnice živit. Přepravku skladujeme ve tmě (například někde ve sklepě). Pokud se budete o rousnice dobře starat, tak se vám v přepravce budou dobře množit a vy budete mít dobrou zásobu kvalitní nástrahy. Rousnici nastražujeme tak, že ji napíchneme za kůžičku (stejně jako červy nepropichujeme) ve dvou bodech.

Kapr je neuvěřitelně vybíravé a někdy i mimořádně podezíravé stvoření

Je načase napsat nějaký závěr a vytvořit hitparádu TOP nástrah pro lov kaprů na plavanou. Napíši zde svoji subjektivní čtveřici nástrah, které považuji za nejlepší. V prvé řadě je to jednoznačně rohlík, který někdy až magicky funguje. Jako další je kukuřice, kterou znají kapři na většině našich vod a proto ji velmi dobře přijímají. Mezi první čtyři jednoznačně musím napsat i „svůj“ objev – bramboru, který nejednou dokázal, že je pro kapry velkým lákadlem. Poslední tutovkou pro kapry jsou jednoznačně živé nástrahy, bez kterých se neobejde žádný závod v plavané.

NÁVNADY A JEJICH PŘÍPRAVA

Do krmné směsi, kterou si sami budeme míchat doma, můžeme použít cokoliv jedlého. Nikde není psáno, že to či ono nebude kapry vyvádět k šílenství. Výroba dobré krmné směsi je pro plavačkáře stejná alchymie jako je výroba boilies pro kapraře.

Seznam skupin možných komponent pro vlastní směs (jen stručný výčet):

- Šroty, obecně (kukuřičný, pšeničný, ječný, ovesný atd.)
- Mouky a moučky (kukuřičná, pšeničná, arašídová, rybí atd.)
- Strouhanka (chlebová, rohlíková, z vánočky, piškotová, kokosová atd.)
- Nahrubo mleté (ořechy, obilná zrna, ovesné vločky, psí suchary, popkorn atd.)
- Upravený celý partikl (ptačí zoby, konopí, řepka, obilná zrna, kukuřice, rýže, brambor atd.)
- Živá složka (bílí červi, masní červi, kukly, žížaly atd.)
- Ostatní (drcené boilies, starý chléb, pšeničné klíčky, hlína, jíl, štěrk, menší kameny atd.)
- Aroma (přírodní, umělé – chemické), koření.

Krmná směs má za úkol přilákat kapry z širokého okolí na naše lovné místo. Ano, sice je předchozí věta myšlena nadneseně, ale nicméně je platná. Proto volíme i komponenty do směsi dle oblíbenosti u kaprů. Naší výhodou je, že můžeme čerpat informace od kaprařů, kteří přeci jen experimentují častěji. My máme svým způsobem snazší rozhodování pro volbu konkrétních komponent.

Směs stavíme tak, aby ve vodě pracovala, jak chceme my. Pokud budeme lovit na mělčině okolo jednoho metru, budeme chtít, aby se krmná směs ve formě krmných koulí rozpadla již při prvním úderu o hladinu. Zatímco pokud budeme lovit v hlubokých vodách 2-3 metry, tak budeme chtít, aby se krmná koule rozložila až na dně. To vše si můžeme „naprogramovat“ pomocí jednotlivých komponent.

POPIS SKUPIN KOMPONENTŮ

Šroty – Šrot je nahrubo umleté zrno. Ve směsi tvoří objemovou komponentu (díky své nízké ceně). Převážně je málo pojivý (neplatí pro pšeničný šrot, který je dobře pojivý díky vysokému obsahu lepku – glutenu). Do našich směsí budeme používat ze šrotů zejména kukuřičný šrot, který je u kaprů oblíbený. Aroma zesílíte, pokud šrot spaříte horkou vodou.

Mouka – nebývá až tak často používána do krmných směsí (v komerčních směsích naopak ano). Pokud potřebujeme vytvořit směs pro hlubší a hluboké vody, je dobré použít pšeničnou mouku. Dobrou komponentou do směsi je rybí moučka, která je velmi aromatická a také dobře láká kapry (a karasy).

Strouhanka je vděčnou přísadou do krmné směsi. Zvyšuje atraktivitu směsi, kromě chuti také tím, že po dopadu uvolňuje malé kousíčky, které vytváří krmný mrak, který kapra optický upozorní na přítomnost potravy. Výborná je pro tyto účely jemná strouhanka ze sladkého pečiva.

Nahrubo mleté … . Z této skupiny jsou výborné nahrubo mleté arašídy, které kapři milují. Díky vysokému obsahu oleje jsou tou správnou komponentou na letní období, kdy arašídový olej působí jako skvělý atraktor. Pomleté ovesné vločky jsou dobře pojivé a do směsi je můžeme přidat i místo partiklu. Mleté psí suchary nahrazují použití rybí moučky a působí ve směsi jako atraktor.

Partikl ve směsi využíváme pro udržení kaprů na lovišti. Samotná krmná směs kapry na zakrmeném místě neudrží. Pro naše účely je výborné konopí (vařené, mleté, pražené), které funguje jako skvělý traktor (kromě charakteristické vůně obsahuje konopný olej), bohužel ne jen na kapry. Řepka je v partiklech hned za konopím, co se týče její účinnosti. Z obilných zrn je velice dobrá pšenice. Můžeme ji upravovat jak vařením (také ji můžeme snadno aromatizovat) nebo ji necháme naklíčit, taková pšenice již žádné aromatizování nepotřebuje.

Živá složka krmení. Často používaná komponenta závodníků. Převážně se používají masní červy a larvy pakomára (patentky). Mnohdy ale nastává problém s jejich sháněním. Také je nutné o červy v průběhu jejich vývoje pečovat(uschování červů v ledničce aby se rychle nezakulily) a v tomto momentě mnohdy přichází první konflikty se spolubydlícíma kterým se nelíbí rozlezlí červy po ledničce, když jste špatně uzavřeli nádobu s červy. Tedy pokud máte možnost odebírat jen tolik červů co jste schopni rychle zkrmit, tak je určitě nakupte a při lovu spotřebujte.

Ostatní komponenty bych označil jako doplňkové. Drceným boilies (přebytky z kaprařiny) jsem začal nahrazovat partikl v krmné směsi s velmi dobrými výsledky. Namočený starý chléb díky tomu dobře nasává vodu, je dobrý pro zatížení krmných koulí. Hlína barví směs na tmavo a pro ryby není krmení tolik podezřelé jako světlé krmení. Snižuje také nutriční hodnotu krmení. Jíl zpevňuje krmení a zatěžuje ho stejně jako štěrk a kamínky.

Umělá aromata můžeme použít stejné jako do boilies. Jako přírodní sladidla používáme koření jako je anýz, skořice, kari nebo sušený mletý česnek (moje tajná zbraň ;-)).

Když jsme si popsali, co jednotlivé komponenty ve směsi zaručují, tak je na čase si vytvořit vlastní jednoduchou univerzální směs. V závorce jsou uvedeny komponenty, které můžeme také použít.

30% kukuřičný šrot (mleté arašídy, mleté konopí, rybí moučka, masokostní moučka)
20% naklíčená pšenice (pražené konopí, řepka, drcený boilies, nebo mix)
10% rohlíkové strouhánky (piškotová nebo vánočková strouhánka)
10% rozmočený chleb
15% prosetá hlína
10% pšeničné mouky
5% sušeného česneku(na 1kg dávám 40g sušeného česneku tj.asi 2 pytlíky)

Postupně celou směs dovlhčujeme a přesíváme přes síto. Až má celá směs takovou konzistenci, že lze snadno formovat krmné koule. Poté směs přemístíme do transportní nádoby (třeba 17l kbelík) a jdeme na ryby.

Tento mix je opravdu univerzální do středně hluboké vody. Dobře bude pracovat i na hlubokých vodách. Na mělkých vodách ubereme pojivou složku (pšeničnou mouku).

Samotná příprava krmení je alchymie, kterou si mnozí závodníci chrání stejně tak jako samotné složení. Ale my narozdíl od nich máme čas experimentovat s jinými – netradičními komponentami.

KRMNÉ KOULE JINAK

válečky požadované velikosti

To co teď píši není žádný standardní plavačkářský postup, ale spíš můj tip. Spoustu času jsem strávil lovem kaprů na položenou a tak i u plavané používám kaprařské techniky a poznatky. Konkrétně u krmení se to projevuje tím, že strašně nerad míchám před každou vycházkou nové krmení. A celé jsem se to snažil zredukovat na jeden úkon. Vyrobil jsem si tedy pelety pro plavanou. Výroba je velice snadná. Použijete stejnou směs jako pro výrobu krmných koulí (do kaprařských pelet se místo pšeničné mouky používá vajíčko!). Pomocí stříkačky vytlačíme válečky o žádaném průměru. Kdo chce tuto proceduru ošidit, tak muže ze vzniklého těsta vytvořit placku a nožem rozkrájet na požadované díly. Poté již jen necháme usušit do maximální tvrdosti. Vytvořené pelety uchováváme (v ideálním případě) v pytli od brambor. V usušeném stavu pelety snesou i tvrdší zacházení než vařené boilies (kde vytvrzujeme vařením) a tak je můžeme skladovat i v různých plastových přepravkách někde v suchu a bez přístupu světla.

DALŠÍ VYBAVENÍ PRO LOV KAPRŮ

Podběrák

Ačkoliv dnes již nemusíme nosit podběrák povinně k vodě, tak jeho služby jsou pro nás neocenitelné. V podstatě si můžeme vybrat ze dvou různých typů podběráků, a to z klasického kaprového nebo klasického plavačkového. Rozhodnutí jaký podběrák zvolit se vám pokusím usnadnit následujícím popisem.

Klasický kaprový podběrák v sobě skrývá nevšední sílu, která pokud je využita v šikovných rukou, tak nemá konkurenci. Jeho výhody jako velký rozměr ramen jsou pro kapraře velmi lákavé, zvláště když je takový podběrák doplněn i o dostatečně dlouhou grafitovou tyč.

Speciální plaváčkový podběrák je oproti speciálnímu kaprovému podběráku specifický v tom, že v mnoha případech využijeme velmi dlouhé tyče, které nám pomohou bezpečně podebrat náš úlovek. Samotné plavačkové očko by nemělo být o menším průměru než 60 cm. Průměr okolo 60 cm nám dovoluje bezpečně podebrat i velké šupinaté obry. Pozn.: Podběrák se skládá ze dvou částí, a to plavačkového očka a tyče, která může být dle konstrukce buď teleskopická nebo dělená. Pozor na to, aby závit očka byl shodný se závitem na tyči. Již jsem měl možnosti vidět takový nespojitelný podběrák. Co mě však mrzelo byl fakt, že šlo o velmi renomovaného výrobce.

Sedačky

Sedačkou nazýváme vše na co si sedáme, což pro vás asi nebude žádný zásadní objev, ovšem i zde si můžeme vybrat, a to od jednoduchých sedátek až po vyvážené komfortní plavačkové bedny. Výběr nám na jedné straně může zpříjemnit rybolov a na druhou stranu zase znepříjemnit delší přesuny. Proto se podívejme na jednotlivé druhy sedaček.

Obyčejná stolička je v mnoha případech nejednoduší možností, kam usadit své pozadí. Hmotnost takové stoličky bývá zanedbatelná a luxus posedu bývá odvislý od terénu, na kterém jsme se rozhodli lovit.

Plavačková závodní bedna je volbou nejen luxusu, ale i stability. Většina vyšších sérií plavačkových beden je opatřena stavitelnými nohami, se kterými lze pohodlně lovit i na strmých březích, které jsou jinak pro nás nepřístupné. Případně je možné v takovém případě možné na břehu nainstalovat závodní plošinu.

Slunečník

Slunečník je jedním ze základních doplňků, který nám může zásadně ovlivnit náš samotný pobyt u vody. Zásadním parametrem slunečníku je (jak jinak) jeho průměr. Ten by měl být okolo dvou metrů. Ovšem sám vlastním slunečník o třetinu menší a jsem sním spokojen. Jeho hlavní funkcí je nás samotné a naše vybavení ochránit před slunečním svitem, ale i deštěm a v omezené míře i před větrem. Alespoň pro mě je důležité aby slunečník (jako všechno vybavení) bylo snadné přemístit, když ryby přestávají reagovat na naše nástrahy a návnady. Zde je opět nutné se rozhodnout podle našich vlastních představ o samotném lovu.

Podpěrky prutů

Podpěrky jsou jedny z takových doplňků, které skutečně jen doplňují lov. Někdo třeba ponechává prut v podpěrkách i v čas, kdy čeká na záběr, což je podle mého názoru špatně, protože pokud prut držíme v ruce, tak naše reakce jsou o mnoho rychlejší a také počet proměněných záběru vzroste na maximum. Hmotnost moderních grafitových prutů je zanedbatelná, a proto je využíváme jen k odložení při vyháčkovávání ryby.

Vezírek

Vezírek patří do standardního vybavení plavačkáře. Ač při plavané preferujeme systém chyť a pusť, tak je vždy pěkné udělat si svůj vlastní „srandamač“ s kamarády. Při lovu kaprů jej však nevyužijeme ani při kamarádských soubojích, protože nám to pochopitelně nedovoluje RŘ.

Vědra na krmné směsi

Vědra používáme na míchání krmné směsi. Vyrábějí se ve standardním provedení 17 a 40 litrů a k nim je možné dokoupit i příslušná síta.

Síta využíváme k rozmělnění a prokypření krmné směsi. Více se o vědrech a sítech v této části nebudeme zabývat, protože se tyto informace budete moci dočíst v tématu o návnadách a krmení obecně.

DROBNOSTI PRO LOV KAPRŮ

Háčky

Háček je jediná součást koncové montáže, se kterou ryba přijde do styku. A proto se stává jedním z elementárních prvků úspěšného lovu. Háčky musí být z pevného a tenkého drátu, aby nám je nenarovnal průměrný kapřík. Rybáři, kteří loví jinou technikou se obávají, že tenký háček se z kaprovy tlamky vyřízne, ale to v žádném případě není pravda, protože na kapra působíme konstantním a malým tahem (viz akce prutu).

Háčky používáme zásadně bez protihrotu. Důvody jsou dva a to, že minimálně poškozuje rybu a snadno se vyprošťuje z rybí tlamky, tak i ze samotného podběráku (v případě že nepoužíváme podběrák vyrobený ze silonu).

Velikost háčku se pohybuje od čísla 6-10. Ale vystačíme si s číslem 8. Důležité pro volbu háčku je jakou nástrahu hodláme na háček umístit. Sám si nejraději nakupuji háčky v rybářské prodejně (ne v e-shopu). Až poté co si je odzkoušíte, tak je možné si již další háčky přiobjednávat cestou Internetu.

Závaží

Jako dodatečnou zátěž k našemu splávku můžeme použít buď torpilky nebo bročky. Na dovážení splávku používám rád bročky, ač bych se neobával ani torpilek, ale jak říkám zvyk je železná košile. Je možné, že vám nějaký závodník LRU na plavanou vysvětlí rozdíl, ale pro náš rekreační a nesoutěžní lov kaprů si vystačíme s bročky. Bročky jsou olověné zátěže ve tvaru kuličky, které jsou naseknuté tak, aby se daly snadno nasadit na vlasec a stisknout zuby (kdo má chatrný chrup, může použít i peán). Jejich použití je intuitivní, ale musíme si dát pozor při stiskávání bročku, abychom nepoškodili vlasec. I při nepatrném poškození vlasce můžeme přijít i o jen průměrnou rybu. Pokud použijeme bročky, tak je nutné vlasec před dopadem na hladinu přibrzdit aby se nám montáž narovnala a dopadla do vody ve správném pořadí. Tím se vyhneme zamotání koncové sestavy.

Obratlík

Obratlíky používáme hlavně pro rychlé spojení návazce s kmenovým vlascem. Ač se nám nabízí i jiná řešení, tak spojení návazce pomocí mikroobratlíků považuji za nejlepší a nejrychlejší. Stejně jako u háčků musíme rozlišit nekvalitní obratlík od kvalitního. Proto je lepší se spolehnout na výrobky od firem, se kterými máme již dobré zkušenosti.