Když jsme začali s Jardou plánovat naší první letošní týdenní výpravu, tak jako v loňském roce se jím stal soukromý revír Chlumec. Věděli jsme po loňských zkušenostech na této vodě, že nebude vůbec jednoduché zvolit z naší strany tu nejlepší strategii lovu, ať už se jedná o zvolení nástrah, tak i o volbě montáží, abychom zbytečně nepřicházeli o zdolávané ryby, které zaberou.
K tomuto účelu měl pomoci jak nový člun s pevnou podlážkou a elektromotorem, který jsme si pořídili, tak také volba šokového návazcového materiálu. Od letošního roku je na této vodě zákaz používání jako šokovky pletených šňůr, aby nedocházelo k poškození rybích miláčků. Myslím si, že tato úprava v ryb. řádu je opodstatněná, protože mluvím z vlastních zkušeností. Nejednou se nám povedlo zdolat rybu, která nebyla vůbec chycena na háček, ale za montáž, kterou byla ryba doslova omotána kolem svého rybího těla.
Od jednoho z našich kamarádů jsme dali na jeho radu a pro tento účel jsme zvolili vlasec AWA – SHIMA TURNAMENT o průměru 0,50 mm, který je určen do extrémních podmínek. Namotávám kolem 30 m na každý naviják. Jak už jsem jednou podotkl v minulých příspěvcích, je to z důvodu vysokého výskytu slávek. V loňském roce jsme zkoušeli požívat různé druhy pletených šňůr, ale bez efektu. Přicházeli jsme jak o montáže, tak o ryby. S čistým svědomím můžu tento vlasec po týdenní zatěžkávací zkoušce jen doporučit. Za celý týden jsme s Jardou neztratili žádnou rybu z důvodu přeříznutí nebo utržení montáže. Premiérou mělo být i používání člunu, jak k zavážení nástrah, zakrmování našich krmných míst, ale hlavně měl pomoci ke zdolávání ryb z větších hloubek, kde je problematické zdolat rybu ze břehu. Protože jsme v tomto způsobu zdolávání ryb z vody úplní začátečníci, byla docela sranda nás pozorovat. Ale co, učený z nebe nespadl. Myslím, že nám to na konci výpravy šlo celkem dobře.
Hlavním cílem této výpravy nemělo však být pouze ulovit co největší množství ryb, ale také otestovat doposud na tomto revíru neotestovaných, tak i nových nástrah z kulinářské kuchyně Aleše Václavíka a fa. Carp Zoom. Protože se zde loví na 3 pruty, volím k tomu to účelu dva z nich a jeden na osvědčené nástrahy. Jarda volí k testování pouze jeden, druhý s krmnou boilisovou směsí a třetí na osvědčené nástrahy. Chceme zde otestovat boilií Nutrix Profi – Kořeněné jablko, nekonzervované boilií Kaviár Red od Aleše Václavíka a řadu nových plovoucích boilií od Carp Zoom, nějaké ty dipy od firmy Big Carp a další dobroty, které jsou již řadu let otestované.
Vnuknul jsem si myšlenku, že i otestované nástrahy lze ještě zdokonalovat a zatraktivňovat. Pro tento účel použiji nekonzervované lilie oliheň, o kterém si myslím, že je jedno z nejpovedenějších. Další důležitou věcí k úspěšnému lovu je partikl nebo jeho směs. O tom to tématu se již napsala spousta článků a natočilo mnoho videí, takže to snad není třeba více rozebírat. Je na každém rybáři, jaké ingredience zvolí a čím směs zatraktivní. My většinou volíme směs z řepky, vařené kukuřice, kapřích pelet IQ a pšenice. Dále používáme různých chuťových aktivátorů.
Vše ale pěkně popořadě. Nejprve než jsme začali připravovat své montáže, bylo nutné připravit si lovná místa a lehce zakrmit. Tudíž nafouknout člun, připravit bójky na označení lovného místa a další věci s tím spojené. Nutné je samozřejmě dodržovat pitný režim, takže jsme si otevřeli dobře vychlazené pivíčko, které tvoří nedílnou součást naší výbavy, prohodili pár slov a zpět do práce. Jak Jarda říká “na rybách se musí makat“. K lovu jsme měli zamluvené své oblíbené místo, takže bylo jasné kam zhruba umístit bójky. Vše je připraveno, lovná místa označena, montáže navázané, nakrmeno partiklem a několika půlenými kousky boilií, a tak už zbývá jen umístit své nástrahy. Na první montáž volím boilie Nutrix Profi – kořeněné jablko s obalovacím těstem, na druhou halibut peletu s fluo-pop-ups a na třetí již zmíněnou myšlenku – dvě kuličky boilií oliheň o průměru 16 mm, kterou zkouším zatraktivnit dipovacím gelem té samé příchutě a poté ještě obalit v čisté olihňové moučce. Toto opakuji ještě několikrát, takže vzniká několikanásobná vrstva, která by se měla ve vodě postupně začít rozpouštět a vytvářet okolo nástrahy aktivní mrak, který by měl přilákat ryby. Jarda volí osvědčené nástrahy a zkouší boilie se sladkou příchutí přizvednuté kuličkami pop-ups. Veškeré pop-ups boilie, které používáme, jsou novinkou od fa. Carp Zoom. Protože je neděle, nečekáme nikterak velkou žravost a aktivitu ryb.
První záběry začali přicházet až v pondělí dopoledne. Když se rozezněl hlásič, nevěřícně jsem koukal, zda je to opravdu můj, nebo Jardy. Nádherný šupinatý krasavec vážil krásných 12,5 kg. Zabral na zmíněnou kombinaci dvou kuliček obalených v dipu a olihňové moučce. Další záběry zatím nepřicházeli, tak Jarda uvařil výborný gulášek, který přišel vhod. I lovec musí doplňovat kalorie, aby měl potom sílu zdolávat rybí miminka. Myslel jsem, že si půjdeme po tak dobrém obědě odpočinout, ale v tom nás vyrušil tentokrát Jardův hlásič. Je tam. Byl to jeden z menších jeseterů, kteří se zde vyskytují v celkem hojném počtu. Tuto rybu zde není velký problém ulovit, stačí lehce prokrmit halibut peletami.
Netrvalo dlouho a přichází další záběr. Je to můj prut, ale nedaří se mi rybu zastavit v úniku. Sedám do člunu, ale ryba je náhle pryč. Vypadalo to na pěkného kapra, kterému zřejmě háček uvázl pouze na okraji papuly. No nic, nezbývá nic jiného, než nabít a zavézt nástrahu zpět na místo. Stále jsem přemýšlel, jakým způsobem ještě zkusit zatraktivnit nástrahy a tím docílit nějaké ty záběry.
Vytahuji jednu z montáží a nasazuji do akce boilie Kaviár Red s půlkou pop-ups. To celé ještě obaluji v připravené krmné směsi. Vše celé zavážím a přihazuji několik půlených kuliček boilie a partiklové směsi. Netrvalo ani 5 min a přichází zběsilá jízda. Zdolávám kapříka okolo 8 kg. Do setmění se mi podařilo zdolat ještě pět nádherných kapříků, převážně na boilie Oliheň obalené gelovým dipem a olihňovou moučkou. Také Jarda nezahálel, i když jeho úlovky byli menších rozměrů. To jsme však ještě netušili, co přijde po setmění.
Do dvou hodin ranních přicházeli záběry v rozmezí půl hodiny. Zdolalo se 18 kapříků mezi 7-11 kg a Jarda ještě 2 jesetery. Do rána už záběrů nepřibylo, až kolem 7 hodiny mě probudil můj hlásič. Záběr přišel na boilií Kaviár Red s půlkou pop-ups. O rybu záhy přicházím. Po vytažení montáže zjišťuji, že chybí háček. No nic, navazuji nový návazec, volím stejnou nástrahu, kterou zavážím na zakrmené místo. Než položím nástrahu, zakrmuji naše lovná místa namíchanou partiklovou směsí. Mezi tím se probudil i Jarda, který uvařil dobrou ranní kávu. Přebíjí své montáže, kdy se rozhodl vyzkoušet pouze pop-ups a na návazec umisťuje broček, cca. 5cm pod olovo. To, aby se nástraha vznášela cca. 5 cm nade dnem. Také přebíjím své zbývající montáže. V tu dobu ještě netuším, co se bude po chvíli dít.
Je půl deváté a já se snažím zhypnotizovat hlásiče. V tom přichází záběr. Hlásič 2x pípne, swinger se lepí k prutu, žádná velká jízda. Přizvedávám prut a jsem ujištěn, že ryba je tam. Neklade žádný velký odpor. V tom mi Jarda říká, ať si vyzkouším vyjet na člunu a zdolat rybu z vody. No, komedie. Spouštím motor, ale ouha. Zamotávám se lodním šroubem do své vlastní montáže na druhém prutu. Stále ale netuším, co má na prutu za rybu a to že to bude zatím ta největší. Nezbývá mi, než zamotanou montáž utrhnout a na konec ji dostávám na člun. Teď už se, ale nechávám rybou táhnout na vodu a pomalu ji přitahuji směrem k sobě. Stále cítí, jak ryba tluče o dno, aby se osvobodila. To co vidím tak po 20 min. boje mi vyráží dech. Volám na Jardu, že mám na prutu životního kapra a hned si uvědomuji, že v tom spěchu zůstal podběrák na břehu. Jarda sedá do druhého člunu a vyráží na pomoc. Vše klaplo a mně spadl kámen ze srdce, protože bylo jasné, že se jedná o mého největšího kapra, kterého se mi povedlo chytit. Kapří maminka vážila krásných 19,5 kg a měřila 94 cm.
Uvědomil jsem si, jak je důležité být sehranným teamem a mít dobrého kolegu. Nešetřím slovy díků, protože bez jeho pomoci a rady bych asi těžko kapra dostal. Děláme pár fotek a kapří maminka putuje zpět do svého domova. Na úspěch si připíjíme sklenkou. Vymotávám zbytek vlasce z lodního šroubu a snažím se rozmotat zbylou montáž, co jsem musel utrhnout.
Když už si myslíme, že bude klid, slyším můj naviják. Hned jak zvednu prut, objeví se na hladině mohutné tělo jesetera, který se snaží svým výskokem osvobodit. Tato ryba je velký bojovník, takže není vůbec snadné dostat jí do podběráku a to, že jsou tady jeseteři již pěkně napapaní cca až 25kg. Kolega Jarda, říká „je vidět, že nejsi žádný amatér“. Ještě pár výpadů a je po souboji. Nádherný 18 kg jeseter, kterému zachutnala halibut peleta. Nežli jsme stačili pustit rybu zpět, opět se ozval můj hlásič. Tentokrát bylo zjevné, že se nejedná o jesetera, ale o kapra. Jenže prut se rovná a v tomto případě ryba vítězí. Po necelé hodině klidu Jarda zdolává menšího kapříka, kterého vypíná hned ve vodě.
V duchu mě napadlo, že jestli to půjde takto dál, odpadneme brzo únavou. Bylo po poledni, udělalo se celkem velké teplo a otočil se vítr. Po zkušenostech na této vodě to nevěstilo nic dobrého. I když jsme se snažili zintenzivnit zakrmování a udržet ryby na místě, nedařilo se. Do večera Jarda zdolal ještě tři a já dva kapříky. Od středečního rána až do pátečního odpoledne bez záběru. Teda bez záběru od kaprů. Něco málo záběrů od jeseterů, to bylo vše. Ani rybáři kolem nás nebyli nijak moc úspěšní. Za to na druhé straně jsme zaznamenali, jak kapříky tahají. Vysvětlení bylo jasné. Otočil se vítr, jasno na nebi, klidná voda, kapříci se vyhřívali na mělčině druhé strany rybníka. Mohli jsme zkoušet cokoliv.
Obrat přišel až při změně počasí. Zapršelo, začal foukat severozápadní vítr, který začal promíchávat vodu, a ryby o sobě začali dávat opět vědět. Jarda zdolal několik kapříků a u mne to vypadalo to, že mám už vybráno, protože jsem bez záběru. Konečně jsem se dočkal. Ve dvě hodiny ráno mne budí příposlech. Rozespalý vybíhám z karavanu, zakopávám a mám co dělat abych nespadl do vody. Podvrknul jsem si kotník, ale nic vážného. Kompenzace přišla v krásném 15 kg šupináči.
Ranní mlha byla překvapením. Nebyli vidět ani bójky, natož vědět, kam vůbec nahodit montáže. Týden utekl jako voda a nastal čas pomalu začít balit. Do toho se asi nikomu nechce a nebylo tomu jinak ani v našem případě. Než jsme stihli ale zabalit, přišel Jardovi záběr, který mu aspoň trochu spravil chuť. Konečně slušný kapr. Měl pravdu, 17 kg kapří šupík byl důkazem.
Na této výpravě, která se pro mne stala zatím nejúspěšnější, co se týče velikostí ulovených ryb, jsem se utvrdil v myšlence, že i otestované nástrahy se dají zdokonalovat a zatraktivňovat, aby rybím miláčkům zachutnaly. Věřím, že s Jardou brzy vyrazíme na další výpravu, protože toho v plánu máme letos docela dost a budeme stejně tak úspěšní, jako zde. Chystáme se navštívit řeky, a tak uvidíme.
Chtěli bychom touto cestou poděkovat za spolupráci a podporu firmě Carp Servis p. Aleše Václavíka.
(po necelém týdnu od této výpravy se mi stal pracovní úraz, kdy mne v jedné nejmenované firmě nepozorný řidič porazil vysokozdvižným vozíkem a přejel mi nohu, takže s rybařinou je teď na čas Amen, ale věřím, že se dám brzo dohromady a nebo mne Jarda bude vozit na vozíčku jak za rybou tak na pivko… 🙂
Jirka Gottwald a Jarda Rabiňák
