Kapři ve svém živlu a jejich výskyt

Mezi rybami a člověkem existuje řada podobností. Velmi důležité je si uvědomit, že ryby mají velice ostrý zrak, vnímají otřesy stejně citlivě, jako my slyšíme zvuky. Stejně jako je toho u nás, u lidí, mají i ryby velice rozvinuté chuťové vnímání a dále, učí se “stejně rychle jako člověk”, a to prostřednictvím zkušeností. Ryby nejsou rozhodně tupí tvorové. Naopak, jsou to velice složití živočichové. Je důležité pochopit, že se příslušníci jednotlivých druhů chovají odlišně. Každý druh má své typické charakteristické vlastnosti, což je odlišuje od ostatních – čímž je ve vodním světě jedinečný. Například ryby našich vod – perlín a plotice si jsou téměř podobné a oba druhy žijí v hejnech, ovšem perlín se zdržuje většinou u hladiny, kde ji během lapání hmyzu čeří. Zatímco plotice se stejně jako cejn pohybuje spíše mezi dnem a střední vrstvou.

Kapr je jednoznačně teplomilná ryba, která upřednostňuje především klidnější, teplejší a prostornější vody, kde jsou předpoklady pro bohatý rozvoj jeho přirozené potravy, kterou tvoří rozmanití vodní živočichové. Kapr se ve svém přirozeném prostředí živí řasami, rostlinami, hmyzem a jeho larvami a dokonce některými drobnými plži. Zároveň je velmi chytrý, má největší mozek ze všech druhů našich ryb a je velmi zvědavý. Při předhození nástrahy či návnady ji okamžitě začnou zkoumat a až zjistí, že jim nic nehrozí, odhodlají se k záběru.

V menších tocích či větších řekách je velmi snadné určit pravděpodobný úkryt kapra, jelikož se zdržuje většinou v hlubších tišinách nad jezem, ve slepých ramenech, v klidných výmolech. Kapra lze najít ostatně i pod naplaveninami. Například naplavené větve, dřevo. Čím větší řeka, tím složitěji se kapr hledá. Na větších tocích se bude kapr zdržovat na soutoku řek, v ústí menších přítoků. Kapr má rád pomalý proud. Tam, kde je řeka širší, je zpravidla pomalejší tok a na březích převládá porost vodních rostlin – to je ideální úkryt pro kapry, protože tam existuje bohatá nabídka potravy. Velmi dobré je znát profil dna. Hlubší jámy v řečišti poskytují většinou úkryt těm největším kaprům.

Velkou výhodou lovu na tocích je fakt, že kapr tu má menší zkušenost s háčkem v tlamce, jak je tomu na stojaté vodě. Spousta kaprařů dává přednost stojaté vodě před tekoucí z důvodu strachu, že nemají dostatek zkušeností na tuto vodu, a že ulovení kapra je nesnadné, ale platí zde vše stejně jako u stojaté vody. Ať se jedná o menší či větší řeku, vždy je dobré kapra hledat v okolí potopených stromů, potopených větví a podobně, protože v jejich blízkosti se kapři rádi zdržují. Jsou tam totiž chráněni před silným proudem a najdou tu i dostatek potravy. Vystopování říčního kapra vyžaduje stejné postupy jako na stojatých vodách.

Ve stojatých vodách na kapra narazíme oproti řece na celé ploše. Výjimku tvoří hloubky nad 9 a více metrů. Na stojatých vodách se kapr bude zdržovat nejvíce tam, kde má dostatek potravy. Jsou to mělká a zarostlá místa, většinou u břehů. Ovšem tam se kapr vydá, až když je na břehu božský klid. Pokud je průzračně čistá voda, je velmi jednoduché kapra najít.

Charakteristickým jevem jsou i řetízky bublin na hladině, které se tvoří tím, jak kapr „ryje“. To se děje, když kapr pročesává dno a tam se i krmí – proto stoupají bublinky z vody (občas i kousky rostlin, při čisté vodě i kal ze dna). To nám dá dostatečný signál, kde se kapři zdržují. Kapr není jedinou rybou, která produkuje bublinky. I lín „ryje“ a tím vznikají menší bublinky, velikosti špendlíkové hlavičky. Kapři jsou velcí labužníci, a proto není divu, že své nosy zarývají až 10 cm do dna, kde hledají tolik chutné a pro kapry výživné patentky.

Mezi další charakteristický projev chování kapra řadíme vyskakování nad hladinu s následným plácnutím o ní. Existuje mnoho teorií, proč kapři vyskakují, ovšem pro rybáře je to známka toho, že se tu kapři zdržují. Pokud se kapr cítí v nebezpečí, vypálí z místa jako šíp, čímž vzniká vlna, které se říká právě šípová vlna. Mezi další dobré ukazatele výskytu ryb patří bez pochyby vodní rostliny. Tam, kde jsou, bude i kapr. Ti si tam na rostlinách pochutnávají. Díky vodním rostlinám můžeme určit i hloubku vody. Například leknínové pole roste jen v hloubkách 1,5 až 2 metry a orobinec neboli rákos zase na mělčinách. Důvodem toho, že zpozorujeme pohyb těchto rostlin je, že si kapr vyhledávající potravu razí cestu skrz vodní porost.

Všechny druhy ryb včetně kaprů se zdržují v blízkosti míst, kde do stojatých vod přitékají potoky, protože čekají na potravu, kterou jim proudící voda přinese. Největší koncentrace ryb je u přítoku za deště, kdy přitékající voda zakalí vodu v revíru. Ryby pak potravu přijímají s větší jistotou. Na dně umělých nádrží často bývá staré koryto řeky. V těchto hlubokých brázdách se ve většině případů zdržují ryby, které tu hledají jak klid, tak potravu.

Na spoustě stojatých vod u nás se nacházejí menší ostrůvky a ostrovy, které ryby přitahují jako magnet, zvláště pokud na nich rostou stromy či keře s větvemi zasahujícími do vody nebo jsou-li zarostlé rákosem. Tím pak mohou poskytovat útočiště různým druhům vodního ptactva. Kolem těchto ostrůvků se zdržují všechny druhy ryb včetně kaprů, kteří tu hledají potravu nebo i úkryt za horkých dnů.

Kapři se po většinu roku zdržují v nejmělčích místech. Oteplování a ochlazování vody probíhá v mělké vodě rychleji. Na zimu najíždějí do hlubších míst, kde přetrvávají do prvních paprsků slunce. Ale také pamatujte na to, že několik slunečních dnů nebo teplý vítr nutí kapra k pohybu do trochu prohřátějších mělčích vod. Návětrná strana je zpravidla vždy produktivnější, protože zvýšená turbulence kalí vodu a dochází k zvýšenému uvolňování potravy. Nejvíce jsou kapři aktivní na podzim, kdy přijímají potravu, aby si vytvořili zásoby na nastávající zimu. V zimním období se ryby skoro vůbec nepohybují a potravu vyhledávají jen zřídka. Ovlivnit pohyby kapra může také směr větru.

Ať už se rozhodnete pro lov na stojaté nebo tekoucí vodě, vždy hledejte ve vodě všechno, co může rybám poskytnout úkryt nebo dostatečně bohatý zdroj potravy. Mám tím na mysli například místo, kde se zdržují mlži nebo kde se rojí a trvale zdržuje hmyz.

Ke hledání ryb je dobré se podívat tak trochu z ptačí perspektivy. Dobrým místem je například most nebo strom. K přesnějšímu určení doporučuji použít polarizační brýle. Odrážejí sluneční světlo a je s nimi krásně vidět do podvodního světa. Velkou pomůckou je i dalekohled, který vám pomůže určit, o jakou rybu se tam v dálce jedná. Pokud pozorujete ryby, snažte se využít všeho, co příroda ke skrytí vašeho stínu nabízí. Ať je to rákos, stromy, keře a podobně. Na břehu opatrně našlapovat, protože otřesy se ve vodě šíří velice snadno.

Jediným obdobím v roce, kdy se chování kaprů značně změní a je tak trochu hektické, je doba tření. V této době ryby v tekoucích vodách absolvují dlouhé vzdálenosti a jsou jich celá hejna. Pokud máte možnost, zkuste se alespoň jednou v roce, když by mělo nastat tření, dostat k vodě – bez prutů. Na kapří třecí komando je velmi vzrušující podívaná. Žádná z ryb našich vod nepatří mezi živorodky. Výtěr kaprů v našich podmínkách probíhá obvykle jednou do roka a to od května do června na mělkých místech. Jikry kladou mezi vodní rostliny, na které se následně přilepí. Během tření voda přímo vaří. Jednou se mi dokonce povedlo pomoct zpět do vody kaprovi, který při svém úsilí vyskočil ven na trávu.

Z výše uvedených skutečností a mých zkušeností je zřejmé, že dobrý rybář musí být také dobrým znalcem přírody a povodí. Jedině pečlivé pozorování a dostatečné znalosti rybářských revírů vám zajistí i pěkné úlovky. Dá se říct, že klimatické podmínky u nás jsou více než příznivé a jediným omezením je snad jen rybářský řád.

Teď snad jen popřát mnoho úspěchů při hledání kaprů a následně mnoho úlovků a hezkých chvil u vody.

Za Mivardi Team
Kuba Ullmann