Kapři jsou v mnoha směrech tak trochu jako lidé. I u nich najdete nejrůznější tvary a velikosti, různé povahy, chutě a stravovací návyky.
To znamená, že neexistuje jedna kouzelná montáž, na kterou chytíte každého kapra, právě tak jako neexistuje jediná neodolatelná nástraha, která by zmohla každou rybu. Naštěstí! Představte si, jak jednotvárné a nezáživné by chytání kaprů bylo, kdyby něco takového existovalo.
Způsob, jakým kapr bere potravu, je určován mnoha faktory, k nimž mimo jiné patří i charakter dna a množství, druh, koncentrace a velikost návnady, kterou jim předkládáme – a to ani nemluvím o řadě dalších faktorů, které nemůžeme ovlivnit (přičemž většinou můžeme ovlivnit právě jen druh a způsob aplikace návnady).
Každý, kdo pozorně sleduje, jak ryby přijímají potravu, pochopí, proč je některou rybu těžší chytit než jinou. Způsob, jímž některé z nich berou potravu, znamená, že obtížné bude jen dostat jí háček do tlamky, pokud neodhodí opatrnost, nezačne zběsile brát a neudělá netypickou chybu.
Všeobecně platnou pravdou je, že ty nejobtížněji chytatelné ryby se tak obtížně nechytají proto, že by byly chytřejší než jiné. Domnívám se, že většinou je to zapříčiněno způsobem, jakým přijímají potravu vzhledem k velikosti a tvaru jejich tlamky a k úhlu, v němž potravu sbírají ze dna.
Vezměte si například následující scénář – dva proslulí staří kapři v jezerním komplexu Yateley už prožili dlouhou dobu, aniž by se nechali obelstít rybáři, ale oba (Jumbo i Arfur Tail) mají velice podobný tvar těla a tlamky, což je způsobeno především tím, jak berou potravu – s pysky neustále těsně u dna.
A teď si představte, že takovéhle rybě nabídnete pop up nástrahu! Děkuji, nechci…
Pokud používáte montáž s nástrahou typu pop up, nástraha se obvykle posune, jak kapr slídí po dně a hledá potravu, nebo (protože ji bude mít pravděpodobně v úrovni očí) si kapr všimne, že nevypadá přirozeně, a jednoduše ji ignoruje. V nejhorším možném případě nástraha rybu dokonce znervózní natolik, že podnítí její obezřetnost. V takovém případě bude brát ještě pomaleji a opatrněji a vy se opravdu nadřete, než ji chytíte.
Předkládání směsi drobných kousků potravy je velmi efektivní pro udržení ryby na místě po delší dobu, protože se živí usilovněji a déle, když musí vyhledávat chutná semínka a bobule luštěnin, které se usazují do mezer ve štěrku nebo klesají do bahna. Pamatujte, že použití vrstvy drobných návnad kapra povzbudí k příjmu potravy a že přitom jezdí tlamkou u dna ještě intenzivněji! To proto nástraha předložená na háčku těsně u dna funguje lépe, pokud je pod ní vrstva partiklů.
Když chytáte na revírech s početnou obsádkou, nic z toho není problém. Budete chytat, protože ryby mají tendenci při příjmu potravy si navzájem konkurovat. Budou sbírat a polykat kousky návnady, které jsou na dně, a nechají se unést i kvůli činnosti všech svých hladových kamarádů.
Nezoufejte však ani, když se ocitnete na revíru s chudším zarybněním. Řešení je zcela jednoduché – prostě jen držte nástrahu na háčku až u dna.
Ačkoliv se někdy může zdát, že montáže pro chytání na položenou jsou jednodušší (a to mohou být!), skutečnost je taková, že tak jako tak musíte zátěž a montáž uspořádat tak, aby byla nástraha předložena účinným způsobem. Když si dáte s konstrukcí montáže trochu práce, pravděpodobně se dočkáte toho, že až ryba udělá chybu a vsrkne nástrahu, háček bude držet a výsledkem bude chycená ryba. Tak Petrův zdar!
Jaké tedy máte možnosti a kde je třeba začít?
Montáže mají meze hodně široké, ale existují některá základní pravidla, která vám mohou pomoci ujasnit si, jak je můžete připravovat správně.
Nejprve se zamyslete nad tím, jakou nástrahu chcete použít a na jakém typu dna budete chytat. To bude nejspíš určovat způsob nastavení zátěže a délku háčkového návazce, která zajistí, aby nástraha neskončila v nánosu, jakmile se ocitne na dně.
Na tomto místě si dovolím nabídnout jednu konstruktivní radu – obvykle je lepší začít s delším návazcem. Proč? Protože pokud je háčkový návazec o pár centimetrů delší, než má být, alespoň bude s čím pracovat. Když bude příliš krátký, pravděpodobně nebude k ničemu! Je to jednoduchá logika stejně jako v řadě dalších věcí kolem sportovní rybařiny…
Pokud se domníváte, že je dno měkké, je nejlepší použít buďto tu nejlehčí možnou montáž na zátěžovém klipu s delším háčkovým návazcem, nebo helikoptérovou montáž se zadní zarážkou posunutou nejméně pět centimetrů výše, než je hloubka sedimentu. To napomůže k tomu, aby vaše nástraha ležela svůdně na povrchu dna.
Existuje však výjimka, která by se vám mohla hodit. Skvělé velké boilies typu gobstopper! Chytání na opravdu velké nástrahy přímo z obchodu uložené na pěkném čistém dnovém sedimentu může být zničující metodou – montáž je totiž normálně skryta v sedimentu, a působí tak bezvýznamně v porovnání s velikostí a hmotností boilies. Jediné, co ryba dělá, je, že vyhrabává pěkné velké kousky krmení velmi přirozeným způsobem, a montáž skrytá bahnem je asi to nejlepší maskování, jaké si můžete přát!
Pokud je dno opravdu kamenité, situace je mnohem jednodušší a můžete sestavit montáž s maximalizací závěsného potenciálu tím, že použijete krátký háčkový návazec. Pokud chytáte na opravdu čistém štěrku, můžete potenciálně jít až na 5 cm, ale pokud to uděláte, mějte nástrahu v blízkosti zadní části dříku háčku na velmi krátkém vlasu, abyste měli jistotu, že kapr háček s největší pravděpodobností vsaje při sběru potravy spolu s nástrahou.
Montáže s nástrahou na položenou lze připravovat jak s využitím obyčejného jednoduchého bezuzlového kusu splétané šňůry nebo monofilu, tak pomocí tuhých bezpaměťových materiálů, jako je náš produkt Sure Flow nebo speciální tuhé návazce typu Trip Wire.
Co je nejlepší a co byste měli použít?
Pokud nedokážete uvázat slušnou tuhou montáž, nemá smysl se dál zabývat nějakými detaily jednotlivých metod, které jako zaručené doporučují nejrůznější autoři. Dobře uvázaná „základní“ montáž bude vždycky lepší než zfušovaná „speciální“. K tomu stačí selský rozum. Použijte to, o čem víte, že to funguje, a změňte to, jen když opravdu musíte.
Sestavení háčkové nástrahy může hrát v účinnosti montáže maximálně důležitou roli. Některé montáže jsou důkladně prověřené a otestované. Například vlasec vycházející ze spodní části ohybu háčku funguje dobře u kupovaných nástrah na dno, protože spojená hmotnost boilies a působení otáčejícího se háčku skutečně pomůže k záseku do spodního pysku ryby.
Všechny tyto drobnosti a triky u montáží na položenou fungují, proto nezapomeňte přidat kousek smršťovací trubičky nebo vyrovnávač Covert Hook Aligner, aby se háček otáčel, jakmile se háčkový návazec napne, a vždycky kontrolujte hrot háčku. Háčky u montáží na položenou jsou v trvalém kontaktu se substrátem, na němž chytáte, proto vyžadují průběžnou kontrolu a případné ošetření.
Dávám přednost vyvažování nástrah kusem pěny, korkovými vložkami nebo sněhulákovými montážemi, aby se nástraha potápěla pomalu. Teorie praví, že když ryba vcucne vyváženou nástrahu, ta má tendenci dostat se v rybí tlamce dál, a tudíž se zvyšuje šance na úspěšný zásek. Znamená to rovněž, že lze chytit a překvapit i kapra, který bere opatrně a snaží se nástrahu vsát mezi pysky pomalu.
U tohoto stylu předkládání nástrahy skutečně preferuji montáže typu D-rig, jejichž mechanika umožňuje háčku agresivní protáčení a skutečně účinné držení. Vyvážená nástraha spolehlivě sedí nad háčkem a účinně ho zakrývá. Jaké lepší maskování byste si mohli přát?!
A nakonec (než zapomenu) je tu souvislost mezi vodními rostlinami a topografií dna a upozornění na to, jak vám vaše pozorování může pomoci v rozhodování, kterou montáž kdy použít. Na revírech se dnem jako karton na vajíčka nebo zarostlých travinami, dáme přednost montážím typu pop up, protože ryby přirozeně berou v různých výškách, ale pokud je dno poměrně ploché a nezarostlé, budou přirozeně lépe fungovat nástrahy položené na dno. Alespoň dokud se ryby nepoučí – pak bude změna nutná.
Pamatujte, že nástraha na položenou je přirozenější – napodobuje ostatně všechny ty návnady, které předtím naházíte do vody, a to přece ryby celou tu dobu žerou.
Lewis Read
Tento článek byl publikován v časopisu KaproMánie
