Montáže pro lov kaprů (4/5)

V tomto dílu opustíme dno a vrhneme se do vázání udic, které využijeme pro lov na hladině. Tyto montáže nebývají často používané, ovšem v některých situacích mnohdy dokáží předčit ty ostatní. Obvykle to bývá tehdy, když kapři nežerou ze dna, ale sbírají potravu z hladiny.

SESTAVENÍ JEDNOTLIVÝCH MONTÁŽNÍ K LOVU Z HLADINY

Možností je stejně jako u jiných udic více. Hladinové montáže obecně dělíme na volně plovoucí a kotvené. My se postupně seznámíme se čtyřmi nejpoužívanějšími způsoby, přičemž od každé skupiny (volně plovoucích a kotvených) si představíme dvě varianty. Bude se tedy jednat celkem o čtyři varianty, protože každá má svoje opodstatnění pro samotný lov. U každého způsobu sestavení je obrázek, takže vám zhotovení jistě nebude dělat žádné větší problémy, neboť na hladinových udicích není vůbec nic složitého.

a) Volně plovoucí montáž (vhodná k rybolovu na řekách)

O této montáži lze doslova říci, že je maximálně odlehčená, neboť obsahuje pouze návazec přivázaný na kmenovém vlasci. Je tedy bez jakékoli zátěže. Chytá se na ní prostě jenom tak „na lehko“. Kapr díky tomu necítí žádný odpor, protože s sebou táhne jenom háček bez olova. Taková jednoduchá sestava se nám vyplatí hlavně na řekách, kde voda na rozdíl od těch stojatých proudí, a toho lze dokonale využít. Stačí nástrahu nahodit lehce před sebe a ponechat ji volně unášenou proudem, který už námi nabízenou nástrahu dokáže spolehlivě dopravit na požadované místo. Velkou výhodou je, že ryby nepoplašíme náhozem či následným šplouchnutím montáže o hladinu, protože jak dobře všichni víme, mnohdy se stává, že při dopadu zátěže do okolí ryb, dojde k úprku a potom jsme nuceni čekat, než zase ryby opět připlavou do původního úseku. Proto tedy žádná zátěž, kterou vlastně k ničemu nepotřebujeme. Nástrahu můžeme klidně nahodit několik metrů nad místo, kde se ryby momentálně zdržují. Prut si ponecháme v ruce a za stálého povolování vlasce necháváme nástrahu „splavávat“ po proudu. Všechno vypadá pro ryby zcela přirozeně, neboť se nástraha dostane do blízkosti ryb tak, jak je to na řece obvyklé a ryby tedy necítí žádnou nedůvěru.

volně plovoucí montáž
Nejvíce úspěšnou nástrahou bývá samozřejmě pečivo (patka rohlíku, kousek chleba atd.). Na některých revírech může být účinné i plovoucí boilie (POP-UP), které nastražujeme výhradně mimo háček vlasovou metodou. Je možné použít jakoukoli nástrahu, která plave. Důležité je, aby se nástraha sama o sobě dokázala udržet na hladině a ihned se nepotopila. Záběry pozorujeme pouhým zrakem a prut držíme stále v ruce. Je třeba vyčkat se zásekem a vystihnout ten správný moment a nenechat se vyprovokovat pouhým drbáním ryb do nástrahy. V začátcích nám to může dělat problémy, ale po několika nezdařilých (ukvapených) zásecích na to jistě přijdeme.

b) Volně plovoucí montáž s kulovým plovátkem (vhodná k rybolovu na stojatých vodách)

Touto metodou lovíme z hladiny nejčastěji na větších vodních plochách. Sestavení je obdobné jako u předchozí montáže. Jediným rozdílem je to, že obsahuje ještě navíc kulové plovátko, které navazujeme průběžně, ale za určitých okolností můžeme i napevno. Toto plovátko lze naplnit vodou a díky tomu je možné atakovat nástrahu na větší vzdálenosti od břehu (až kolem 50 m). Další výhodou je, že můžeme použít i menší nástrahu, protože kulové plovátko nástrahu dokáže udržet u hladiny. Plovátko však nesmíme naplnit úplně, maximálně tak do tří čtvrtin. Pokud bychom ho naplnili vodou více, začne se nám potápět.

Navážeme-li plovátko napevno (nebude jím vlasec volně procházet), zapříčiníme tím „samozásek“ ryby. Samozřejmě pouze tehdy, je-li plovátko naplněné vodou, která výrazně zvětší hmotnost a tím i odpor při záběru ryby. V tomto případě je lepší používat menší nástrahy umístěné v obloučku háčku, aby zůstal hrot volný a háček mohl lépe proniknout do rybí tlamky. Velmi ostrý háček je naprostou nutností.

volně plovoucí montáž s kulovým plovátkem
Kromě pečiva nám jako nástraha může dobře posloužit i nějaká foukaná kulička (extruda) nebo plovoucí boilie. Pokud se snažíme přesvědčit k záběru amura, který také často a rád sbírá potravu z hladiny, můžeme použít i chomáček z listů. Zkrátka záleží na zkušenosti a momentální fantasii rybáře.

TIP:

Vhodnou alternativou kulového plovátka je použití kostek cukru, které nám také zajistí delší náhozy a po dopadu do vody se rozpustí a vše zůstane volné a průběžné. Kostky cukru lze jednoduše připevnit k vlasci pomocí obyčejné gumičky do vlasů. Tu přivážeme (stačí jednou obtočit dokola kmenovým vlascem) zhruba metr od háčku a do smyčky potom můžeme nacpat dvě nebo více kostek cukru tak, aby to drželo a kostky nemohly samovolně vypadnout z gumičky.

Záběry sledujeme zrakem, nebo si můžeme prut odložit do stojanu či vidliček. Také je možné použít nějaký lehčí signalizátor záběru (nebo jen samotný hlásič).

c) Kotvená průběžná montáž (vhodná na stojaté, hluboké vody)

Takto sestrojená montáž využívá schopnost velkých plovoucích nástrah (špička rohlíku, kůrka chleba) vystoupat k hladině a vytáhnout za sebou i vlasec, který prochází očkem průběžné zátěže, která může mít libovolnou hmotnost a přitom nijak nebude ovlivňovat stoupání nástrahy k hladině. Jednodušeji řečeno – zátěž se potopí a nástraha vystoupá k hladině.

kotvená průběžná montáž
Sestavíme ji tak, že nejprve na kmenový vlasec navlečeme zátěž (obvykle v rozmezí 30 až 60g). Po zátěži pak následuje gumový korálek a nakonec přivážeme klasicky návazec pomocí obratlíku. Je to vlastně obyčejná důvěryhodná udice (viz. 1 díl seriálu). Pozor!!! Nesmí však obsahovat žádnou hadičku proti zamotání, protože by potom plovoucí nástraha nemohla vystoupat k hladině.

d) Hladinový paternoster (vhodné pro mělké stojaté vody s bahnitým dnem)

Je-li dno pokryté větším množstvím bahna, často se stane, že nástraha nevystoupá k hladině, protože zátěž zapadne do jemného sedimentu a vlasec nemůže volně procházet očkem olova. Hladinový paternoster je dobrým řešením tohoto problému.

Udici zhotovíme tak, že na kmenový vlasec přivážeme obratlík za jeden konec. Na ten druhý potom dva návazce, přičemž jeden s háčkem a druhý zakončený zátěží.

Součet délek obou návazců by měl být o kousek větší než hloubka vody, protože se zátěž pravděpodobně zaboří do vodního dna a kromě toho nástraha potřebuje určitou volnost pohybu. Návazec vedoucí k zátěži by měl být tenčí, aby se při případném zachycení na dně mohl odtrhnout.

paternoster pro lov z hladiny
Menší nevýhodou této montáže je, že musíme znát alespoň orientačně přibližnou hloubku v místě, kde lovíme. Návazec s háčkem tedy musí mít takovou délku, aby se nástraha mohla v určitém omezeném okruhu volně pohybovat.

NÁVAZCE A HÁČKY

V této věci není třeba lámat si hlavu. Na koncové návazce můžeme použít jako obvykle nějaký tenčí monofil nebo plovoucí pletenou šňůru. Rozhodneme-li se pro pletenku, je lepší zvolit raději plovoucí, která je k tomu přímo určena. Nebudu zde uvádět žádné svoje oblíbené značky, neboť si každý jistě najde svou oblíbenou, ke které bude mít (nebo už má) důvěru. Pokud si nejsme jisti, je-li naše pletenka plovoucí, můžeme si to jednoduše vyzkoušet v nějaké nádobce s vodou. Doporučuji však už při nákupu (není-li to napsáno na obalu), zeptat se raději prodejce, který většinou dokáže poradit, zda-li se jedná o plovoucí typ či ne.

Ačkoliv jsem velký zastánce menších háčků, tak při lovu z hladiny volím raději větší velikosti, aby byl háček úměrný velikosti nástrahy. Nástraha totiž například při použití pečiva není mimo háček, a proto se domnívám, že větší háčky jsou lepší. Neboť vždy, když jsem zvolil háčky moc malé, často jsem přicházel o úlovky. Při chytání z hladiny se větší háček určitě vyplatí. To je asi všechno, co bych vám chtěl tentokrát ohledně návazců a háčků sdělit.

MOJE ZKUŠENOSTI A POZNATKY S CHYTÁNÍM NA HLADINOVÉ MONTÁŽE

Mnozí jsou přesvědčeni, že kapři přijímají potravu z hladiny pouze v parných letních dnech. Mě se už několikrát potvrdilo, že velké vedro není podmínkou. Z hladiny lze úspěšně lovit již od dubna asi tak do konce října (podle počasí). Souhlasím s tím, že často úspěšné bývají teplé a slunečné dny, kdy se kapři rádi vyhřívají a nejeví zájem o nabízenou potravu ze dna. Jistě všichni dobře známe ony nepříliš úspěšné chvíle, kdy se ryby ukazují při hladině a záběry ne a ne přijít. Právě použití hladinové montáže je asi jedinou možností, jak takto slunící se ryby, přesvědčit k záběru.

Vhodné období pro lov z hladiny však nastává také tehdy, kdy je voda pokrytá hmyzem, neboť kapři jej s oblibou sbírají, protože je to pro ně snadná kořist bez „velké námahy“. Rejdící kapři těsně pod hladinou předpovídají úspěšný lov, ale není to podmínkou, neboť už několikrát se mi stalo, že se ryby mohly o nabízenou nástrahu z hladiny doslova přetrhnout, a to v době, kdy by to málokdo očekával. Někdy to prostě nelze odhadnout, zvláště když o sobě ryby zrovna moc nedávají vědět. Nejjednodušší možností, jak zjistit aktivitu kaprů u hladiny, je vhodit do vody několik kousků pečiva a trpělivě pozorovat, zda-li se něco kolem návnady děje. Tím je možné velice efektně zjistit skutečnou, aktuální „chuť“ ryb přijímat potravu z hladiny.

Velice dobře se dá lovit z hladiny na stojatých vodách také za tmy. Stejně tak i (zvláště v letních měsících) brzy ráno za rozbřesku, kdy se ryby krmí z hladiny.Vždy nejprve prohodím určitý úsek kousky pečiva. Jeví-li ryby zájem o kousky pečiva, nahodím montáž mezi ostatní kousky. Potom zapnu baitrunner na navijáku a prut položím do stojanu. Pak už jenom dávám pozor a čekám na záběr. Určitě vám doporučuji to vyzkoušet, máme přece dva pruty, tak proč jeden nezkusit z hladiny, když je to možné.

Už ale dost vychvalování hladinových montáží. I tato montáž má jisté nevýhody při lovu kaprů, neboť nástrahu (zejména pečivo) často okupují ostatní bílé ryby, o které nám tolik nejde, protože se snažíme většinou hlavně o kapry. Než se ale náš vytoužený kapr dostane k nástraze, často se už o to postarají jiné menší druhy ryb. Na druhou stranu jsem často takto ulovil trofejní plotice, perlíny a tlouště, a to jistě také potěší.

vhodné místo pro lov z hladiny
Lov z hladiny je podle mého názoru velice zábavný způsob chytání kaprů běžných velikostí a doporučuji všem ho vyzkoušet.

Přeji vám tedy co nejvíce záběrů a krásné úlovky z hladiny…

Příští díl (poslední) bude o montážích se splávkem.