Návrat po letech

V roce 2012 jsme se rozhodli strávit rybářskou sezonu na našich svazových vodách. I když máme mušovská jezera, jak se říká, „za barákem“, tak jsme na nich již pár let nelovili. V těchto letech jsme dávali přednost zahraničním vodám. Tak se stalo, že na D7 jsme nebyli dva roky a na D5 více než šest let.

První návrat jsme naplánovali na konec dubna a začátek května na první mušovské jezero revír Dyje 7. Je to docela mělké jezero a pro jarní lov jako stvořené. Tomu samozřejmě předcházela příprava v podrobném studiu starých map, kde najdete staré tůně, původní koryto řeky i les. Znalost terénu pod vodou je nejeden z rozhodující faktor při výběru míst. Místa, která se nám nejvíce zamlouvala, byla dost daleko od břehu, a proto jsme se rozhodli, že nejlepší bude lovit z lodě. Před naší první výpravou jsme vytipovaný prostor cca 250 m2 řádně zakrmili. Krmení jsme prováděli vždy po třech dnech, a pokaždé jsme místo zmenšovali. Dva dny před samotným lovem jsme zakrmili jen tři místa, kde jsme chtěli položit své montáže. Záměr byl docílit toho, že ryby nebudou tak opatrné, když se návnada nachází nejprve na velké ploše, a pak se neustále krmné místo zmenšuje. Toto snažení se nám k našemu překvapení dost vyplatilo, protože první kapr, i když nebyl žádný obr, zabral po pár hodinách. Další záběr přišel půl hodiny na to. Byl to krásný šupináč o váze 14 kg, kterého zdolal Jarda, se kterým absolvujeme většinu našich výprav.

Při této výpravě jsme zdolali velké množství krásných kaprů a musím říct, že naše snažení nám přineslo ovoce. Chytali jsme na boilie z řady Legend Range – Chilli Fish + A.C. chilli a boilie Mystic + A.C. mystic, ke kterému jsme přidávali plovoucí boilie 16 mm bílý pepř. Kapři se pohybovali mezi 6 – 10 kg. Během této výpravy jsme měli na prutech i docela velké ryby, ale díky překážkám se nám je nepodařilo zdolat.

Další, v pořadí druhá výprava na toto místo proběhla o tři týdny později. Rozhodli jsme se zde strávit prodloužený víkend. Po minulé velmi pozitivní zkušenosti jsme si opět několikrát naše místa předkrmili. To, co nás čekalo při samotném lovu na vodě, jsme si nepředstavovali ani v těch nejodvážnějších představách. Okamžitě po nahození se kapři doslova začali předhánět, který bude na prutu dřív. Během dvou dní jsme měli přes 120 záběrů a největší kapr vážil 14,20 kg. Chytali jsme na stejné boilie plus další věci na testování. Tentokrát se nedalo poznat, která návnada je lepší, protože kapři brali opravdu na vše. A byly i chvíle, kdy jsme přemýšleli, jestli pruty vůbec nahazovat.

Při třetí výpravě jsme se rozhodli, že všechno bude úplně jinak. Jarda naroloval boilie o větším průměru 30 mm, které nebylo tak atraktivní. GLM Enduro + A.C. mušle + Bioenzym fish + A.C. losos. Místa jsme před samotným lovem zase několikrát předkrmili, ale už jen malé místo. Kombinací velikosti krmení a malého prostoru jsme chtěli docílit záběrů od větších kaprů, kteří jsou velice ostražití, ale určitě tu jsou. A přes ruch velkého množství malých ryb se k našim nástrahám vůbec nedostali. Tuto výpravu absolvoval jen Marcel s Jardou. Tentokrát jejich snažení bohužel selhalo, díky přetrvávajícím vysokým teplotám. Také je odehnalo několik bouřek, ale i tak zdolali několik průměrných kaprů.

Čtvrtá a pátá výprava byla už jen v režii mého bratra. Tyto výpravy trvaly jen několik hodin. Večer vždy přijel a zvolil si jedno z našich předchozích míst. Místo si zakrmil a o kus dál se zakotvil a vyčkával do druhého dne. Během těchto krátkých výprav chytl pár kaprů, kdy největší měl 13,80 kg. A to byl vlastně závěr na tomto jezeře. Pomalu jsme se začali soustředit na plánování výpravy na novomlýnskou nádrž revír Dyje 5.

Na tomto jezeře jsme strávili dvě krátké výpravy. Obě se uskutečnily v rozpětí několika týdnů. Výpravám předcházela pečlivá příprava. K dispozici jsme měli opět staré mapy z dob, kdy ještě nebylo o novomlýnských nádržích ani potuchy. Díky této mapě jsme si vytipovali tolik míst, že nám nakonec dělalo problém rozhodnutí, kde vlastně budeme lovit. Našli jsme i místa, která jsou i po tolika letech ještě dobře zachovalá. Nakonec jsme však zvolili místo, které bylo nejblíže místu, kde spouštíme loď na vodu. A to jsme ještě netušili, jak šťastné bude toto rozhodnutí. Hned vysvětlím proč. Nádrž je vlastně otevřená velká plocha působící klidným dojmem. Ale když začne foukat nebo se přižene bouřka, tak to je pak opravdu pořádný mazec. Můžete mít opravdu dobrou loď, ale vždy jsou přírodní živly silnější. Nezbývá než co nejrychleji zvednout kotvu a jet se schovat. Zrádnost nádrží je také v tom, že míst, kde se můžete schovat, je zoufale málo. Betonová hráz, nebo navezené kameny není právě to nejlepší řešení. Nejlépe je se schovat u přírodního břehu. Oběma výpravám jsme věnovali nejen pečlivou teoretickou přípravu, ale i přípravu praktickou. Měli jsme dva druhy boilie – jedno osvědčeně, prověřené praxí a druhé co se chystá do prodeje jako novinka – JET 1. Má několik nových složek, které ještě nebyly v nástrahách na kapry ještě použité a mohu jen potvrdit, že toto boilie funguje skvěle.

Předposlední týden v září jsme konečně vyrazili. Ve čtvrtek odpoledne jsme spustili loď na vodu, zakrmili celkem čtyři vytipovaná místa, a to tak, že dvě boiliem Legend Range – Biosquid + A.C. biosquid a druhé dvě již zmiňovanou novinkou JET 1. Když byly všechny pruty ve vodě, my si užívali krásný pohled na Pálavu. Popíjeli jsme v tuto roční dobu oblíbený burčák a čekali, co se bude dít.

V půl sedmé ráno se konečně ozval zvuk, na který jsme čekali. K našemu zklamání se ryba vypnula. Pofukoval mírný větřík a až kolem třetí přišel záběr a zase stejná situace. Ryba se opět po krátkém boji vypnula. Marcel zkontroloval návazec, který se mu nezdál a raději udělal nový. K dobré večeři patří i dobré pití a této zásadě nezůstaneme nic dlužni.

Bylo půl desáté večer a naši debatu o rozebírání situace našich metod přerušil záběr na můj prut, kde jsem měl nastražené boilie JET 1. Po krásném boji byl na lodi první kapr. Tento kapr o váze 10,20 kg odstartoval sérii záběrů, která trvala až do rána. Já zdolal na JET 1 ještě šest kaprů v rozmezí 10 – 12 kg. Během této noci foukal docela silný vítr, zatímco nám se to moc nelíbilo, kaprům to velice vyhovovalo, a tak si Marcel přišel na své. Nejenom, že zdolal tři kapry kolem deseti kilo, ale překonal svůj osobní rekord z této vody krásným šupináčem s váhou 21,20 kg. Po nezbytném fotografování jsme pustili kapra zpět do vody. Marcel nahodil montáž na své místo. Když bylo vše tak, jak má být, měli jsme konečně čas i na panáčka slivovičky. Další záběr se dostavil na stejný prut a na konci byl poslední kapr této noci – šupináč 14,90 kg.

Bylo 06:00 a my šli po krásně probdělé noci spát. Vzbudil nás až hlásič, a to naprosto neuvěřitelnou rychlostí, že nám dalo chvíli práci pochopit, co se děje. Vzal jsem prut a k mému nelíčenému úžasu zjistil, že na konci je jachta a my jsme se během spánku ocitli v centru jejich závodu. Některým závodníkům to moc nešlo, a tak si to jezdili těsně kolem nás. Byli rádi, že do nás nenarazili… Bohužel se jim povedlo uříznout nám dva pruty a proříznout hlásič. Nám nezbylo nic jiného, než všechno sbalit a čekat, než závod skončí a odjedou i pomocné motorové čluny.

Nastal konečně klid a před námi noc, během které jsme ulovili pouze tři kapry. Myslíme si, že to byl následek nebývalého ruchu na vodě, kdy jachty a motorové čluny udělaly své. Zvláštností bylo, že jsme měli každý prut na jiném místě a dle našeho názoru všechna místa byla téměř ideální a pro kapry atraktivní, ale i tak záběry přicházely jen ze dvou míst. Zatímco na dalších dvou místech montáže ležely úplně netknuté. I přes to všechno jsme byli spokojení a hned jsme začali plánovat další výpravu za zdejšími kapry.

Čtrnáct dní uběhlo a my jsme se ocitli opět na stejném místě. Při této druhé výpravě jsme se rozhodli soustředit jen na dvě úspěšná místa z předchozí výpravy. Když byly pruty na svých místech, panovala skoro tma. Burčák nalitý v pohárku a my vyčkávali, co se bude dít. Avšak tato idylka netrvala dlouho, protože přišla silná bouřka. Vše se odehrálo tak rychle, že jsme na nic nečekali, odřezali pruty a vyrazili ke břehu. Marcel řídil loď a já se snažil držet naše věci a navigovat směr. Ale proti dešti a silnému větru jsme nic neviděli. Neustálé nárazy větru nám otáčely loď a jen díky bleskům, které nám dělaly světlo, jsem mohl Marcelovi hlásit, kterým směrem má jet. Byli jsme 1200 m od břehu a chvílemi se zdálo, že je to nepředstavitelná vzdálenost. Byly to nejdelší metry v mém životě. Když jsme se konečně dostali do závětří, byli jsme rádi, že jsme na nic nečekali a vyrazili hned na začátku bouře. Celou noc jsme strávili na břehu u mola, připravili si pruty a snažili se usnout.

Před pátou hodinou ranní se počasí umoudřilo a my se vrátili zpět na naše místo. Když jsme chtěli nahodit, zjistili jsme, že bójky, které označují lovná místa, jsou pryč. Odhadli jsme tedy směr a nahodili pruty jen tak naslepo. Mysleli jsme si, že se trochu vyspíme, ale v půl sedmé nás vzbudil záběr na Marcelův prut a po několika minutách byl na lodi krásný 17kg šupináč. Po nezbytném focení jsme pustili kapra zpět. Během dne se nic nedělo, jen foukal docela silný vítr. My měli co dělat, abychom umístili bójky zpět na svá místa a zakrmili. Na pruty jsem nastražil JET 1 o průměru 20 mm a přidal 10mm pop up biosquid. Tyto malé plováky jsem si velice oblíbil a jsem moc rád, že je Jarda začal vyrábět. Když je přidáte k nástraze o průměru 20 mm, a nebo i větší, tak kapr si lehce nesaje návnadu do úst. Během celé této sezony mi pomohly ke krásným úlovkům a všechny příchutě jsou velice atraktivní a účinné.

Ale vrátím se k lovu. Po dvou hodinách od nahození jsem docílil krásného záběru, ale po několika minutách zdolávání se mi ryba zamotala do vázky. Byl jsem docela zklamaný, rychle jsem povolil vlasec a nesnažil se rybu tahat násilím. Za chvíli jsem cítil, jak se ryba dala opět do pohybu a po chvilce byla z vázky venku. Když jsem ji měl konečně v podběráku, zjistil jsem, že je to můj mušovský osobák. Krásný kapr o váze 19,10 kg. V momentě, kdy jsme kapra pouštěli, přišel záběr na Marcelův prut. Na konci tohoto souboje ležel v lodi další kapr o váze 18,30 kg. Během jednoho dne se nám podařilo ulovit tři krásné ryby a my byli spokojení.

Do rána jsme zdolali ještě několik menších kaprů. Odpoledne začal foukat silný vítr a my viděli, že se chystá další závod. Naštěstí tentokrát vytýčili trasu vzdálenější od naši lodi, a tak jsme mohli pruty nechat na svém místě. Večer jsme zdolali jednoho 11kg kapra. Během noci se změnil vítr na severní a přidal se i déšť. Začali jsme uvažovat o tom, že tuto výpravu ukončíme. V tom přišel záběr na Marcelův prut, na jehož konci byl lysec o váze 15,20 kg. Udělal nám krásnou a definitivní tečku za našimi výpravami. Lepší a krásnější návrat po letech nám kapři nemohli připravit. Zatímco já zdolal většinu kaprů na boilie JET 1, Marcelovi chodily záběry na boilie Biosquid + A.C. biosquid. Také děkujeme Jardovi za používání jeho lodě, bez které bychom takové zážitky a úlovky neměli.

Závěrem přeji všem slušným rybářům nevšední zážitky a úspěch v lovu.

Tomáš Kurzweil