Úvod Články Přívětivé Ebro

Přívětivé Ebro

2 684
2
SDÍLET
Delphin na Chyť a pusť

Tuto na kapry skvělou lokalitu jsem navštívil v minulosti již mnohokrát. Někdy s větším, jindy s menším úspěchem. Zážitků za těch pár let, co se tam pravidelně vracím, bylo nespočet. Jsou to nejen ryby, ale drsná krajina a krásná příroda, co mne přitáhne jako magnet vždy zpět… Proto, když se mi jeden dobrý kamarád a příležitostný parťák Luboš letos na jarní výpravě zmínil, že by rád opět se mnou vyrazil za španělskými  bojovnými „šupíky“, neváhal jsem ani vteřinu.

Akce byla „upečená“ během pár minut a netrpělivě jsem očekával datum našeho odjezdu.

1
Příroda je tu úchvatná…

Každou výpravu jsem zatím jel autem a cesta dlouhá téměř dva tisíce km je monotónní a opravdu vyčerpávající. Množství zavazadel a vybavení, které s sebou vždycky vláčím je ale takové, že na možnost cestovat letecky vždycky rychle zapomenu. Prostě je to něco za něco. Během cesty jsme ještě zastavili v Barceloně, kde na nás čekal kamarád Zdeněk, který přiletěl do města o den dříve a ubytoval se u letiště v hotelu. Po menším bloudění po španělské metropoli jsme ho nakonec našli a s patřičně zatěžkaným vozem všeho možného i nemožného vybavení, zamířili k městečku Caspe v provincii Zaragoza.

Menší zpoždění, které jsme nabrali mne trochu znervóznělo. Potřebovali jsme ještě vyřídit povolenky a nakoupit proviant.

Po pár hodinách jízdy přijíždíme konečně do Caspe a rychle jdu klukům vybavit povolení k lovu. Pár minut před zavřením jsme vše vybavili včetně zaplacení poplatků v bance (jinak je licence neplatná). Zastavujeme se v rybářské prodejně na kus řeči, ale také poptat se, jaká je aktuální situace na horní přehradě, kde hodláme chytat. Zatím co kluci vybírají z regálů nějakou „bižutérku“, já se snažím vyzvědět, jak je to s kapry a sumci, jestli jsou momentálně při chuti.

2
Západů slunce se nikdy nenabažím…

Odpoledne konečně vyrážíme v napěchovaném offroadu najít nějaké vhodné místo k rybolovu. Mám vcelku jasno, kam se vydat. Vody v přehradě je oproti předloňsku, kdy jsem tu byl naposledy, relativně dost. Rybářů na to, že je začátek října a sezóna v plném proudu, kolem vody moc nevidíme. Teplota vzduchu je něco přes třicet stupňů, klima v autě běží a pomalu projíždíme mne již dobře známá místa, kde jsem v minulosti chytal.

Míjíme městečko Chipriana, které se tyčí na skalním masivu a domy vypadají jako by za desetiletí vrostly přímo do skály. Přejíždíme zátoku a po pár kilometrech sjíždíme z hlavní silnice. Proplétáme se spletí cest, které nejsou na mapách ani v navigaci a snad jen místní farmáři vědí kam všechny tyhle cestičky vedou. Objíždíme takto několik relativně zastrčených míst. Časy se ale mění a tam, kde jsem v předchozích letech potkával rybáře jen zřídka, jsou teď místa plně obsazená. Parta krajanů  se usadila na místě, které jsem měl v plánu vyzkoušet. Dáváme se alespoň do řeči, jak jsou ryby poslední dny aktivní. Středem jejich pozornosti jsou však hlavně sumci a ti zrovna moc nejdou. Kapři občas nějací berou, ale není to nic moc. S přáním úspěchu nasedáme do auta a jedeme na protější břeh, najít nějaké jiné volné místo. Bohužel míst, kde by se dali kapři úspěšně chytat a zdolat, není mnoho. Přehrada je v těchto místech široká něco málo přes sto metrů a jedná se spíše již o řeku.

3
„Kapr plac…“

Zdeněk je zde poprvé a je z něj cítit velká nedočkavost. Snažím se mu vysvětlit, že ne všude se dají kapři s úspěchem lovit a že místa, která se zdají být z dálky příhodná, k lovu nakonec vůbec vhodná být nemusí. Je zde spousta zatopených stromů, vázek, skal porostlých slávkami atd. Chápu jeho nedočkavost, ale vím že výběr místa je první předpoklad k úspěšnému rybolovu (to ostatně všichni znáte z praxe i z jiných lokalit).

Přejíždíme z místa na místo a zatím jsme ještě stále nezačali chytat.

Snažím se vyhodnotit informace, které jsme obdrželi od rybářů. Horké odpoledne si zpestřujeme návštěvou jednoho místního farmáře, se kterým se snažíme domluvit možnost rybolovu na jeho pozemcích. Ani tato možnost se nakonec neukázala být východiskem. V Aragonské polopoušti jsme ještě najezdili několik dalších kilometrů a bezvýsledně.  Najít nějaké dobré místo stranou od nájezdů mnoha dalších rybářů se nám nepodařilo.

Nakonec se rozhoduji že zkusíme nějaké místo směrem dolů po proudu.Terén krajiny je zde více otevřený a na březích je více míst vhodných k lovu. Večer s trochou štěstí konečně přijíždíme na dobré místo.V minulých letech jsem tu viděl opakovaně chytat i místní rybáře. Slunce v tuto roční dobu zapadá poměrně brzy, a tak se soumrakem připravujeme jen lehátka na přespání. Rozhodujeme se začít chytat až ráno. Na místě je navíc ještě jeden španělský rybář se synem. Zdenek se v angličtině s mladým Španělem domlouvá, kdy budou končit. Za úsvitu už se Zdeňkem vybalujeme a během dvou hodin už zavážíme pruty.

4
Břehy jsou někdy nepřístupné…

Naše strategie byla vcelku jednoduchá. Dali jsme dvě „H“ bójky, které nám označovaly krmná místa. K zakrmení místa jsme použili zde již notoricky známé halibutové pelety.V tašce jsem měl připraveno i pár boilies od Tandemu,“Squitku“ a monster mušli z řady top Edicion.

Brát s sebou větší množství boilies jsem po předchozích zkušenostech neměl v úmyslu. V těchto vodách, prostřednictvím rybářů prakticky z celé Evropy, končí každoročně mnoho tun pelet. S úspěchem se zde na ně loví nejen kapři, ale jak již asi dobře víte i sumci. Ryba je na ně tady tak zvyklá, ne-li závislá, že zkoušet nějaké nové nástrahy v podstatě ani nemá smysl.

5
Montáž na zavážení…

V momentě, kdy se rozhodnete pro větší krmnou kampaň za účelem přilákání kaprů, musíte počítat s tím, že zájem vzbudíte také u sumců. Pokud vám na krmné místo přijede partička vousáčů s apetitem jim vlastním, buďte si jisti, že několik kilogramů pelet doslova vyluxují za pár minut. Udržet takové místo pro kapry stále atraktivní (zakrmené) je potom vzhledem k ceně krmení velmi nákladné. Pokud budete krmit kvalitním boilies, finanční náklady na takovou výpravu mohou být ve finále dost vysoké. Máte samozřejmě možnost zvolit taktiku menšího krmení, ale tentokrát jsem chtěl přilákat k našim nástrahám co nejvíce ryb, a tak jsme pravidelně krmili, a to ve větších dávkách než jsem zvyklý na jiných lokalitách. Pro představu se jednalo o dvacet až třicet kg pelet denně. Boilies jsem si nechal jen jako alternativní nástrahu pod háček, protože právě na tyto příchutě jsem v minulosti chytil pár opravdu pěkných ryb.

6
Připraveno na zavezení…

Dno jsme poctivě se Zdeňkem propátrali echolotem. Po zjištění, že se tu nenachází až na jednu velkou hranu těsně u břehu žádná výrazná anomálie dna, dali jsme dvě bójky na hloubky jedenáct a třináct metrů ve vzdálenosti 110 a 130m od břehu.

První záběr přišel z větší hloubky asi po hodině.

A byl to silný protivník!

7
Jeden z mnoha sumců na kaprový prut

Souboj si vychutnal Zdeněk a za mojí asistence si zdolal z člunu svého prvního sumce 165cm. Určitě „krásnej“ zážitek, ale co kapři budou brát? No moc se jim nechtělo. Během dne sledujeme ostatní party na protějším břehu a nikomu se zrovna moc nedaří. V tuto dobu se na Ebro jezdí nejen na kapry, ale hlavně na sumce. Na ty velké je zrovna teď ta správná roční doba. Ani mi jsme neodolali a dva pruty jsme zacílili na vousaté krále zdejších vod. Kapři byli ale stále našim hlavním zájmem.

8
206 cm. Běžná velikost…

Počasí se na začátek října zdálo teplé, ale v následujících dnech se mělo ochladit více než o deset stupňů, a to se také nakonec stalo. Před pár dny navíc silně pršelo a voda, která se přihnala do přehrady, byla nejen kalná, ale o pár stupňů chladnější. Teď jsem byl rád, že jsme se rozhodli chytat o několik kilometrů níže, kde je již voda částečně naředěná. Nahoře na řece je teď voda v barvě kakaa a rozhodně se nedá mluvit o dobrém rybolovu. Ze zkušenosti ale vím, že se situace na Ebru mění často ze dne na den a k ulovení velkého kapra vám přece stačí jen pár minut…

Rio Ebro po deštích...
Rio Ebro po deštích…

Letos jsme si s Lubošem naplánovali na Ebru strávit dva týdny. Právě  počasí má často za následek, že pár dní nemusíte zavadit o rybu, a to na Ebru platí dvojnásob. Zrovna moje minulá výprava díky dešťům a ochlazení vody dopadla málem fiaskem.

10
Bouřka přinesla ochlazení, ale i záběry

Času jsme měli tentokrát ale dost, a tak jsem se netrápil tím, že berou zatím jen náhodně malí kapři do 80 cm. Spadeno jsme měli určitě na jedince „XXXL“!

Zatímco čas ubíhal, Zdeňkovi se krátil o mnoho rychleji. Měl na rozdíl od nás už jen dva dny na rybaření a pak musel cestovat zpět do Čech, vrátit se k pracovním povinnostem.

11
Co dodat…

Počasí se začalo pomalu měnit. Ochladilo se na 24 stupňů a jihozápadní vítr, který postupně sílil, bičoval hladinu jezera. Vlny narážely na skalnaté břehy a promíchání vrstev vody se zvýšeným obsahem kyslíku snad mělo za následek, že kapři začali atakovat naše nástrahy. V silném větru jsem byl na malém člunu jako na pouťové atrakci. Určitě si nekupujte slabý elektromotor na větší vodu. Já šetřil a teď jsem  docela litoval, že jsem nekoupil silnější. Manévrovat ve vlnách se mi ale vcelku dařilo, a tak jsem často zavážel. Zbytek týmu obstarával přípravu návazců a krmení. Vše šlo jak na drátkách a takováhle rybařina v týmu, kde každý ví, co má dělat, je prostě a jednoduše fajn. Díky skvělé souhře jsme si mohli vychutnávat jednu „zdolávačku“ za druhou. Voda v jezeře byla i přes mírný zákal, který vznikal od vln narážejících na břeh, stále čistá. Byl zážitek sledovat kapry pod hladinou při soubojích, i jak se po vyháčkování vracejí zpět do modravých hlubin.

12
Bojovností si tihle kapři vysloužili můj obdiv

Při západu slunce záběry kaprů pomalu ustávají a já pořizuji ještě pár fotografií.

Příští den se nám podařil i jeden pěkný sumec na věneček z pelet, které jsem ještě zatraktivnil kouskem kalamára. Ryba nad dva metry rozhodně potěšila.

Největší sumec výpravy
Největší sumec výpravy

Poslední den našeho společného rybolovu nám brali nejen kapři, ale začali najíždět i menší sumci do 160cm.

14

O zábavu bylo postaráno.

Zabralo i pár větších kaprů. Největší měl 18,5kg. Celkem na čtyři pruty přišlo 24 záběrů a celý den jme se nezastavili. Večer vezl Luboš Zdeňka do Barcelony na letiště a já si pořizuji pár nočních fotografií.

Jeden z větších bojovníků
Jeden z větších bojovníků

Příští den ráno nás budí opět silný vítr. Luboš ještě vyspává zahalený pod plachtou. Já jsem celý promrzlý a v duchu si nadávám, že jsem nechal spacák Phantom od Tandemu tentokrát doma. Tenká náhražka v nočním ledovém větru neobstála a zkroucený z části obalený maskáčovou plachtou  jen pomalu rozhýbávám ztuhlé tělo. Vpravo od nás zkouší pár domorodců ulovit candáta. Koutkem ospalého oka pozoruji, jak si pánové počínají. Zakrmení krví a kousky ryb je pro ně asi stejná rutina jako odhození prázdných obalů do vody. Asi po dvou  hodinách odcházejí s nepořízenou o pár háčků a nějaký vlasec chudší.

Já  jsem se rozhodl trochu změnit taktiku. Ráno za úsvitu  jsem si všiml, že se začali objevovat velcí kapři jen pár desítek metrů od břehu v zkalené vodě.

Předělal jsem tedy všechny montáže. Boční závěsky jsem vyměnil za helikoptérové „lítačky“. Asi třicet metrů od břehu vpravo od nás, kde se kapři vyhupovali, jsem si našel pomocí echolotu dva obrovské zlomy (lavice). Na tu bližší jsem se rozhodl nakrmit. Dno tu klesalo z necelých sedmi metrů rychle až na jedenáct. Problém jsem očekával při záběru a zdolávání. Mezi námi a místem, kde jsme hodlali lovit, byly pod vodou velké kusy skal. Dva obrovské monolity, které se rýsovaly pod hladinou byly asi tou největší překážkou. Všudypřítomné slávky a jejich schránky ostré jako břitva dávaly kaprům také velkou šanci na únik.

16
Zdolávačky byly super

Snažil jsem se řezání šňůr předejít  použitím kvalitního shockleaderu. Stojan jsem umístnil co nejdále na skalní výběžek. Špičky prutů jsem vztyčil co nejvíc nad vodní hladinu, abych dostal vlasce nad zatopené skály. První záběr na odhoz na sebe nenechal dlouho čekat. Jízda byla slyšet i přes silný ohlušující vítr. Luboš si s kaprem naštěstí poradil během pár minut. Daří se nám ho zbavit háčku ještě ve vodě a sledujeme, jak odplouvá zpěněnou vodou do hlubin.

Voda kolem skal mi připomíná chvílemi mořské pobřeží v Chorvatsku. Kapři nám postupně najíždí a na dně se svádí evidentně boj o potravu. Signalizátory zpívají svou známou písničku a já s Lubošem po kotníky ve vodě střídavě zdoláváme a pouštíme šupinaté torpéda.

Dlouhý Španělák
Dlouhý Španělák

„Chtělo by to nějakou dvacku co? No to by byl tanec v těch skalách“.

18
Pohoda, relax, i to je kaprařina

A tak se také stalo. Záběr přišel odpoledne, kdy už jsme na břeh dostali téměř dvě desítky kaprů. Na dálku jsem sledoval, jak se swinger Icon SX na levém prutu přizvedl a následovala pomalá jízda. Rozvážný tah po tom, co jsem zvedl děličku ze stojanu ve mne vyvolával pocit, že se jedná o sumce. Těch jsme během dne také několik zdolali. Ryba se nechala pomalu a celkem snadno dotáhnout až za hranu velkého balvanu, ale pak to začalo. Tvrdý nekompromisní boj mezi skalami. Stoupl jsem si až na samotný okraj skalního útesu. Na kluzkém povrchu jsem necítil zrovna oporu, kterou jsem potřeboval, abych se mohl koncentrovat na rybu. Ve zpěněné vodě jsem najednou zahlédl vypaseného kapra, jak si to „štráduje“ těsně kolem hrany poseté slávičkami. Těsně ji minul shockleaderem. Tep se mi na chvíli snad zastavil.

Tohle je kapr, kterého musím dostat! Volám na Luboše a ten se přikrádá s podběrákem. Stojí o poznání dál od hrany útesu a čeká na příležitost. Kapr už je na pokraji sil a na chvíli si lehá do vln u hladiny. Rychle ho podebírám, aby se neodřel o skálu. Parťák přisunul bleskově podložku a uznaně pokyvuje hlavou: „Jo, tak ten už fakt je pěknej“.

19
A nakonec krasavec 20,65 kg

Kapra nemusíme ani polévat, vlny se tříští o břeh a zalévají mohutné tělo ryby. Váha ukazuje 20,65 kg. Mám radost, že se nám podařilo k takové rybě prochytat. V odpoledním slunci pořizujeme pár rychlých fotek. Oba si vychutnáváme ten nádherný rybolov. Luboš ještě nakonec zdolal kapra 16,5kg a jednoho kapra nad 18kg ztrácí těsně u břehu. Od desáté dopoledne do soumraku jsme zdolali více než dvě desítky nádherných bojovných kaprů.

Závěr dne byl o to krásnější, že jsme zdolali několik kaprů přesahujících hranici jednoho metru délky. Několik ryb mělo kolem 18 kg a jedna nad dvacet. Skvěle nám fungovaly vlasová rovnátka od Tademu. Ryby nám prakticky nepadaly a zasekávaly se vždy ukázkově za spodní ret.

Tenhle kapr už něco zažil
Tenhle kapr už něco zažil

Voda v přehradě po deštích rychle stoupala a zdolávání kaprů v silném větru a ve vlnách narážejících na skalnatý břeh bylo opravdu adrenalinovým zážitkem. S notnou dávkou štěstí jme neuřízli ani jediného kapra. Večer jsme se rozhodli pětidenní rybolov předčasně ukončit a přesunuli jsme se do campu. Pár dní jsme věnovali lovu candátů, kteří zrovna vůbec nešli, ale to už je zase jiná kapitola.

Jsem rád že i přes stále narůstající tlak za strany rybářů, ale bohužel i „masařů“, je ještě v těchto vodách mnoho krásných kaprů, kteří nám mohou dát pocítit jejich úžasnou bojovnost a sílu. Bohužel se to nedá říci třeba o candátech, kterých ubylo tak rapidně, že to museli letos zaznamenat všichni rybáři. Doufejme že se jejich stavy brzy opět zvednou.

I pouštění je zážitek...
I pouštění je zážitek…

Přívětivé Ebro mě opět nezklamalo, a tak snad zase někdy…?

Přátelé kapraři, touto cestou bych chtěl všem popřát vše nejlepší do nového roku a úspěšnou příští sezónu!

S pozdravem
Petr „kovič“ Kovárna
tester Tandem Baits

Kamofish

HODNOCENÍ: 1 Hvězdička2 Hvězdičky3 Hvězdičky4 Hvězdičky5 Hvězdiček (16 hlasů, průměr: 4,56 z maxima 5 hvězdiček)
Loading...
SDÍLET

2 KOMENTÁŘŮ

  1. Petko, dakujem za pekne čitanie,raz sa tam musim vybrat aj ja, fascinujuca voda.

Chcete-li, můžete přidat komentář:

Please enter your comment!
Please enter your name here