Úvod Články První sezóna kapraře

První sezóna kapraře

1 944
3
SDÍLET
NGTfish.cz

Ve svých 22 letech jsem naprosto propadl lovu kaprů, a tak byl minulý rok 2012 tím opravdu kaprařským. Rád bych se zde s vámi podělil o můj příběh, několik informací a poznatků, které mě ovlivnily, a třeba vám tím pomohu při vašich začátcích. Musím říci, že mě potkalo vcelku i dost štěstí, protože jsem se seznámil se dvěma kapraři, kteří mi v mých počátcích dosti pomohli. S jedním z nich chytám pravidelně doteď a stal jsem se členem jeho carp teamu, ale k tomu už více ve zbytku článku.

1
První kapr nad deset kilogramů a hned takový krasavec, moje radost je vidět i na úsměvu. 81 cm a 13 kg.

Jarní nevědomost

Přes zimu nahltané vědomosti z časopisů, internetu a „od ježíška“ nakoupená výbava. Po tom všem jsem se ani nemohl dočkat toho, až rozmrzne první voda a budu moci nahodit. Ta doba přišla a já vyrazil s kamarádem na jeden nedaleký rybníček. Ihned jsem chtěl aplikovat něco z toho, co mám načteno, a tak přišel do nástrah a návnad tekutý posilovač s příchutí patentky. Úlovky se dostavily a já dosáhl dobrého výsledku. Po pár vycházkách na podobné vody už převládala touha po větších rybách, kterými mě ohromovaly časopisy a internet přes zimu. Dohodlo se tedy, že vyrazíme na jednu pískovnu, na víkendovou výpravu. Vše nachystáno, víkend u vody strávený, ale bez výsledku. Jediný velký kapr, kterého jsem viděl, plaval v místech, kde naše montáže vůbec neležely, a tudíž jsme asi chytali ve špatných místech.

2
Kapr vydřený při bouřce, z pískovny se silným rybářským tlakem. Fotografie mají své kouzlo, když se nafotí bezprostředně po ulovení. Z této je cítit i ta bouřka, která tam panovala.

Další víkendová výprava byla na řeku. Místo jsme několik dní dopředu prokrmovali kukuřicí a několika kuličkami boilies různého aroma. Výsledkem byly dva tloušti. Mé první ryby na boilie. To mě trochu nakoplo, ale pořád to nebylo ono, protože jsem věděl, že na vodách, kde chytám, se již kapři tahají. Přišlo na řadu další místo v její jiné části a opět předkrmení kukuřicí a boiliem. V těch místech jsem potkal jednoho ze dvou výše zmíněných kaprařů a dostal radu, kvůli které je psán celý tento odstavec. S pohledem upřeným na vodu prohlásil: „Sleduj co se u vody a na vodě děje a třeba ti něco dojde!“ S radou vrytou v paměti jsem vyrazil lovit, na mnou předem krmený flek. Lov byl opět bez úspěchu, ale povšiml jsem si, kde se kapři ukazují na hladině, zároveň mi došlo pár dalších okolností, a tak má další výprava již směřovala na místo, kde se mi jak již předem můžu prozradit, povedlo kapry nachytat. Úspěšná lokalizace kapra je opravdu velkou součástí kapraření.

3
Ryby je důležité i pozorovat, dost nám to pomohlo při pátrání po zapomenutých kaprech.

První hořko/sladká výprava

Když už jsem tedy věděl, kde by mohli kapři a teplejší voda být, následovala objednávka pelet, dipu a past, na které v té době chytal kaprař, který mi dal první radu. Já doufal, že to bude další krok k úspěchu. S druhým výše zmíněným kaprařem byl můj kontakt pouze písemný, i tak přišla rada ohledně jednoho druhu boilie, na které měl v předchozích letech úspěchy.

Vyrazil jsem tedy v plné zbroji na třídenní výpravu. První záběr přišel už první večer, ryba mi bohužel zajela do vázky a já přišel i o montáž. Chvíli nadšení vystřídala chvíle velkého zklamání, která beztak po chvíli vyšuměla, a nová montáž letěla do vody. Dlouho se mi nechce spát a nedočkavě čekám na další záběr. Ten přišel až ráno a já byl opět jak v rauši. Když jsem kapra podebral, skoro se mi podlamovaly kolena a mé díky směřovaly i svatému Petrovi, že mě tak obdaroval. Kapr měl 68 cm, ale pro mě to byl obr! Rychlé fotky a kapr šel opět do svého živlu.

4
Můj první větší řádkáč v životě. Pro někoho bude 78 cm a 8,2 kg málo, ale to mi vůbec nevadí. Krásná ryba, i když nemá xx kg.

Nyní už doslova nadržený jsem opět nahodil. Záběry začaly přicházet pravidelně, ale také pravidelně končily bezúspěšně. Ryby mi buď z háčku spadly, nebo zajely do vázky. Během toho, co se toto dělo, člověk stále více přestával věřit tomu, co dělá, až ve vázce skončilo i to poslední olovo a skoro poslední háček, na který jsem tehdy chytal. V tu chvíli chce člověk vše sbalit a jet například domů. Naštěstí se dalo z této špatné situace vymotat a já vymyslel plán. Nechtěl jsem zahodit ještě celý den chytání, když byly ryby při chuti. Sbaleno tedy vše, ale jen došlo na nákup v rybářských potřebách a opět letěla montáž do vody. Navázal jsem i jiné háčky, jelikož jsem přestal důvěřovat těm předchozím, jinak nic nezměněno. Celý den se nic nedělo, až v podvečer přišel záběr a já si navedl do podběráku největšího kapra výpravy. Háček seděl doslova dokonale, mě zaléval opět neskutečně krásný pocit z dobře odvedené práce a pohledu na krásnou rybu. Byla to krásná šupinatá jikernačka, 75 cm dlouhá a dle mého zvážení měla 9,5 kg. V tu chvíli mi došlo, že je další velice důležitou součástí kapraření, nepropadat takzvané trudnomyslnosti a pokud se něco nedaří, pokusit se to obrátit ve svůj prospěch a růst.

5
Po osobáčku přišel ještě tento krásný koženáč s 80 cm a 10 kg váhy.

Lidé dělají hodně

exil
Přes zimu 2012-13 jsme vytvořili nové logo a web našeho carp teamu.
Hned při další vycházce, která byla směřována na úspěšné místo, jsem potkal Ondru a jeho parťáky, kteří v těch místech často chytávali. Ondra byl ten druhý kaprař, se kterým byl můj kontakt do té doby pouze písemný. Vyrážím kluky pozdravit a optat se, zda jim třeba nesedím na fleku. Vše bylo v pořádku, a tak to byl můj první lov po jejich boku. Kluci mi hned padli do oka, a kdybych měl tušení, co mě čeká, nevěřil bych tomu. Po pár vycházkách a prohozených slovech s Ondrou přišla nabídka, zda bych nechtěl být členem Exil gangu. Bez váhání jsem nabídku přijal a získal tím moc fajn parťáky a kamarády i mimo rybářský svět.

Další výhodou bylo to, že kluci chytají pro firmu DH Baits, která mi svou ideologií naprosto přirostla k srdci, a v jejich nástrahy jsem ihned získal důvěru i u vody. Spolu se mnou přijali ještě jednoho „benjamínka“ Šulcika, kterému je 15 let. Až postupem času mi došlo, jak velké mě potkalo štěstí. Když jsem začal více pronikat do věcí kolem kapraření a postupně zjišťoval, že i tento svět je již dost prohnilý. Jak jde nakonec i zde lidem pouze o peníze a vlastní ega. Každý člověk by rád byl někde „nahoře“, ale musí to být za každou cenu? Lukáš Krása to v jednom článku napsal asi nějak takto: „Tvůj parťák by měl mít alespoň poloviční radost z úlovku jako ty.“ Tato věta se mi moc líbí, a tak se snažte obklopit při rybaření lidmi, se kterými vám bude fajn, budete jim důvěřovat, aby vaše chvíle u vody byly ty, které se do života nepočítají.

7
Teprve patnáct je Šulcikovi, kterého kluci přibrali spolu se mnou pod křídla Exilu a DH Baits.

Když to přišlo, stálo to za to, ale cesta byla trnitá

S klukama, a to převážně s Ondrou Křížkem, jsem začal pravidelně (pro mou přítelkyni přehnaně) navštěvovat, jak naší oblíbenou řeku, tak plno dalších vod. Přivedl jsem kluky k započetí projektu o zapomenutých vodách a kaprech, kapraření mě zcela pohltilo. Jedním z dalších, dalo by se říci, aspektů kapraření je to, že je převážně o lovu trofejních kaprů. Nechci tu říkat, že to tak není. Já se také moc těšil, až budu mít na prutu a podložce svého prvního „nad deset“, ale nikdy jsem nezavrhl kapry menší, nebo třeba cejny a tlouště. Člověk by měl mít úctu i k těmto rybám. Pochopit o čem to celé je. Že se kaprař nemusí hnát jen za mamonem x kilogramových kaprů, ale také je vázán láskou k přírodě jako takové a rybaření vůbec. I při lovu poznáte rozdíly, pokud se s okolím sžijete.

6
Toto zlatíčko bylo mým třetím kaprem nad pomyslnou hranicí 10 kg s krásnými 11,5 kg a 83 cm.

Dalším střípkem do pomyslné kaprařské skládanky jsou návazce. Například mé postupné prokousávání montážemi. Přes několik změn v nich, až přišlo na to, kdy mi nejspíše jedna ze změn přinesla krutou dobu. Měl jsem období 10-ti po sobě jdoucích vycházek, bez úspěšného vytažení kapra z vody. V tu dobu jsem se na to nevykašlal, ale vše sestavil tak, abych tomu věřil. Odjel na jedenáctou vycházku a po zhruba dvou až třech hodinách jsem měl záběr od krásného 13-ti kilového lysce.

8
Po prvním mohykánovi mě navštívil druhý den další. 83 cm a 11,9 kg.

Při další vycházce mě svatý Petr obdaroval skoro 12-ti kilovým šupináčem. A tak se mi povedlo poodhalit si další střípky. Pokud něco funguje, tak to neměňte. Já se snažil pořád něco ladit a dopadlo to fiaskem. Nemusí to tak být vždy, ale u mě i pár mých známých to tak bylo. Může, však nastat doba, kdy vám vypoví i ta vaše nejspolehlivější montáž. Poté už je dobré začít experimentovat s prezentací a sestavou jako takovou. Pro mé chytání, mi doteď stačily jedna až tři montáže, kterým věřím, fungují mi, a tak jsem se na ně od té doby zaměřil. Ryby jsem začal chytat ještě častěji, až skoro pravidelně. Nachytal jsem poté mnoho krásných kaprů, spolu s mým zatím nejtěžším šupináčem vážícím 14,9 kg, kterého jsem ulovil během jedné vycházky spolu s krásným koženáčem na rovných 10 kg. Tím však nechci říci, abyste se báli nového. Sám plánuji vyzkoušet i další montáže, jen to chce s určitou rozvahou.

9
Můj prozatím největší kapr. Kolos vážící 14,9 kg a 91 cm dlouhý. Boj jako s ponorkou.
10
Šetrné vrácení nového osobáčku zpět do svého živlu. Krásná, mohutná ryba.

Neklamte sebe ani okolí

Tento odstavec bych rád věnoval procesu vážení, focení ryby a jejího případného publikování před veřejností. Nechci se tu zabývat tím, jak s kaprem manipulovat, aby se mu nic nestalo, ale dát pár rad, jak nebýt třeba i nedopatřením za hlupáka, při prezentaci fotky ryby a údaje o ní. Jedná se mi dost o lhaní při váze ryby anebo poškození ryby vlivem nevhodného zasakování, pro získání rádoby lepších snímků. Jak tedy rybu zvážit, aby byla váha co nejpřesnější? Kvalitní váha by měla být základem, bohužel ceny jsou pro někoho nepříznivé, a tak dosti rybářů používá váhy z levnější cenové kategorie. Sám takovou prozatím vlastním, a tak si jí pravidelně převažuji 15 kg závažím, zda mi váží správně.

11
Na podzim bylo na kaprech znát, že se plní na zimu. Tento měl jen 76 cm, ale krásných 10,9 kg.
12
Mé šílenství končilo, až když opravdu začínalo mrznout.

Dalším faktorem jsou saky, ve kterých je ryba vážena. Ten by měl být vždy dokonale mokrý, ale zároveň bez stojící vody, chceme vážit rybu a ne vodu. Podložka není zrovna nejvhodnější, protože do sebe bere často dost vody a její váha kolísá. Pokud to však nejde jinak, opět se snažíme o maximální navlhčení, ale minimum stojící vody v podložce. Rybu zvážíme a poté zvážíme samostatně sak nebo podložku, která jak už jsem psal, není zrovna nejvhodnější. Zvážení těchto pomůcek můžeme dělat i před zvážením ryby. Sám to někdy dělám před i poté. Nyní už jen váhu saku odečíst od váhy, kterou jsme viděli při vážení ryby a můžeme se těšit ze správných údajů o našem úlovku.

13
Sezóna 2013 pro mě začala probuzením na sněhu. Bylo to v půlce února.

15
Nějak takto si nejčastěji zadřepáváme s kaprem.
Jak správně rybu vyfotit? Sám jsem při prvních fotkách větších kaprů dělal chyby a Ondra mi nechtěl věřit váhu u ryb, kdybych mu neposlal fotku z podložky. Šlo dost o postoj při držení ryby. Já se nad ní v podstatě nakláněl, a tak mé velké tělo udělalo z kapra jakoby menšího. Záklek, který většinou při focení praktikujeme je na přiloženém obrázku. Tato poloha se mi zdá jako nejlepší pro tvorbu snímků. Když rybu naopak moc předpažíte, vypadá vůči vám nepřirozeně větší. Někdo toto používá spolu s nalhanou větší váhou, ale to se stejně dost často provalí.

Sakovat rybu kvůli lepšímu snímku? Dle mého názoru naprosto zbytečné! Z fotky mizí aktuální atmosféra při ulovení ryby, která bývá někdy nezaměnitelná. Ryba se může poškodit. A pokud vám jde o to, mít například onen úlovek vyfocený za světla, tak se ho prostě za světla pokuste ulovit. Jinak se vždy dá pořídit dobrá fotka, pokud se na vše dobře připravíte. Stativ, na kterém už je například připraven fotoaparát. Vyznačené místo, kam postavit stativ, a kam s kaprem zakleknout, aby snímek vyšel. Toto se dá jednoduše nacvičit zkušebními snímky. Dobrými pomocníky jsou v tom případě například klacíky zapíchnuté v zemi, které při samotném focení úlovku odstraníte.

16
Náš prozatím nejcennější úlovek ze zapomenutých tůní, kterého jsem přelstil jako třetí. Černokněžník s parametry 72 cm a cca 8 kg.

Přeji plno krásných a nezapomenutelných zážitků od vody, které vám nikdy nikdo nevezme.

Za ct-exil a DH Baits
Honza “Slámiš“ Slaminka

HODNOCENÍ: 1 Hvězdička2 Hvězdičky3 Hvězdičky4 Hvězdičky5 Hvězdiček (11 hlasů, průměr: 4,45 z maxima 5 hvězdiček)
Loading...
SDÍLET

3 KOMENTÁŘŮ

  1. Honzo moc hezký článek. Sám jsem se teď přestěhoval do Neratovic, kde Labe neznám a snažím se to prolomit:) Vlasta

Chcete-li, můžete přidat komentář:

Please enter your comment!
Please enter your name here