Vlasce napnuté nebo prověšené?

Myslím, že je docela výstižné, pokud řeknu, že dnešní kaprařina se vyvíjí v módních vlnách. Vlivný rybář nebo skupina řeknou, že to či ono je dobré. A ještě předtím, než stačíte říci: „S tím já nesouhlasím“, všichni již používání této věci obhajují, bez ohledu na všechny ostatní teorie. Pokud se pokusíte projevit nesouhlasný názor, poznáte své, jelikož nezáleží na tom, jak zkušený jste nebo co k tomu můžete říct. Pokud máte odvahu říct cokoli proti většině, může se to proti vám docela slušně otočit, a to třeba i na sociálních sítích.

Možná působím dost staromódně a možná je to i pravda, jelikož tento měsíc bych se rád zaměřil na něco, co se mi v dnešní kaprařině nezdá. Vím, že pro to, o čem chci psát, by to chtělo hlubší vysvětlení, ale věřím, že to postačí a vnímavý rybář pochopí, co chci sdělit.

V módě

Metoda prověšeného vlasce se v průmyslu rozšířila jako virus, i když ve vaší zemi tento styl prozatím není znám, ale i zde k tomu dojde. Projděte se po břehu jakéhokoli jezera v Británii a uvidíte, že osm z deseti rybářů bude sedět s čihátky spuštěnými až na zem, s vlasci svěšenými mezi očky, zatímco špičky prutů ční do vzduchu.

Volný vlasec

Už jsem viděl takto chytat všechny typy rybářů – od nováčků až po ty zkušené. Sám nepochybuji, že tato metoda je v některých situacích účinná, ale podle rozhovorů s některými rybáři, které jsem takto viděl lovit, velké procento takto chytá, aniž by věděli proč a zda jim to vůbec je prospěšné.

Minulé léto jsem viděl chlapíka chytat 100 metrů od břehu v hloubce 15 stop a jeho vlasce byly kompletně povolené. Byl velmi překvapen, když měl záběr a rybu vytáhl z místa ležícího o devadesát stupňů jinde, než měl nahozeno, aniž by se to předtím na jeho indikátoru jakkoli projevilo. Byl jsem svědkem toho, jak tímto způsobem lovil můj přítel ve vzdálenosti asi šedesát metrů, v hloubce 11 stop, a stalo se mu přesně to samé. Je zajímavé, že se mu to přihodilo po tom, co jsme spolu právě na toto téma absolvovali velmi hluboký rozhovor. A to naprosto nejhorší přišlo, když jsem loni viděl jednoho rybáře ne Manton New Lake lovit téměř uprostřed jezera, což je téměř 80 metrů, snad přes půl tuctu trsů rostlin. Na to, že má na vlasci rybu, přišel až druhý den ráno po bůhví jaké době.

Vysvětlení

Nevím jak vy, ale pro všechno, co v kaprařině dělám, potřebuji nějakou teorii, abych se mohl zpětně rozhodnout. Někdy se nerozhodnu dobře, ale učinil jsem s indikací záběru mnoho zkoušek, když jsem s Robem Hughesem napsal v roce 1996 naši první knihu. Rád vše promýšlím, aby bylo moje chytání vždy perfektní – jedno pípnutí obvykle znamená, že se tak stalo.

Myslím, že všichni souhlasíte s tím, že čím dříve poznáme, že kapr nasál naši nástrahu, tím větší je naše šance na zdolání ryby. Jediný jistý způsob, jak to poznat, je neustále a bedlivě hlídat pruty, ale zcela evidentně většina z nás dává přednost dlouhodobému stylu rybaření se statickými šňůrami, takže to není možné. Proto se spoléháme na indikátory.

Pamatuji se, že když jsem byl ve škole, učili mě fyziku a podle ní je napnutý vlasec v nejkratší vzdálenosti mezi dvěma body A a B. Pokud je za druhý konec vlasce taháno, dochází tak k pro mě perfektní citlivosti. Když je vlasec napnutý napřímo, na druhém konci bude cítit cukavý pohyb mnohem dříve, než když je vlasec volný. Pak také dává smysl přidat na vlasec zátěž (například čihátko), vzdálenost mezi dvěma body se tak ještě zkrátí. Díky čihátku zmizí jakékoli volné průvěsy, které by se mohly na vlasci vytvořit. Pokud zde čihátko není, vlasec je prověšený a každý pohyb je cítit pouze na jednom konci vlasce. Musí být dopnut a průvěs zmizí. V případě, že ryba zatáhne za konec vlasce nebo pluje k vám, pohyb vlasce je patrný na čihátku. Statický záběr poznáte na dokonalém indikátoru.

Tato teorie mě zajímá už proto, že tolik rybářů dnes používá volné vlasce namísto napnutých. Slyšel jsem názor, že nenapnuté vlasce jsou citlivější než napnuté, o čemž vypovídá mylná teorie založená na argumentu, že tlak vody přidá vlasci na váze a vlasec se chová jinak než na suchu. Dobrá, vše, co řeknu těmto lidem, je, že nevěřím tomu, že jejich pokusy byly provedeny vhodně. Pokud ano, pak nabudete stejného názoru jako Rob Hughes, který napsal množství článků o podmínkách pod vodou při kapraření. Oba, já i Rob, se nemusíme v čemkoli shodovat, ale v tomto tedy ano. Přečtěte si Strategii lovu kaprů, naši první knihu, tam se určitě dočtete, že nejlepší indikace je závislá na napnutých vlascích a správném vyvážení indikátoru.

Strach z vlasce

Další názor hovoří o výhodách volných šňůr proto, že kapři ve vodě nemají rádi vlasce vypnuté jako struny. Pokud se vychází z této teorie, dokážu tomu porozumět, ale nejsem přesvědčen o tom, že jsou kapři schopni vnímat vibrace z vlasců, které se šíří do okolí, pokud se na břehu nechováte hlučně, což by mělo platit zvláště při chytání v mělké vodě.

Loni jsem na jezeře Orchid pozoroval kapry, jak se pohybují v těsné blízkosti vlasce, takže jej mohli vidět. Jelikož jsem stál několik yardů od nich, měl jsem na ně dobrý výhled. Bylo jasně patrné, že se kapři v blízkosti vlasce necítí zcela jistě. Měli byste vidět jejich reakce na to, když poznali to, o čem hovořím. Pokud se ryba ponořila k nástraze a vyskytla se v blízkosti vlasce, vyplašeně odplula.

Jistě, může existovat mnoho dalších příčin, které mohou takovou situaci způsobit. Ale z toho, co jsem viděl, vím, že se museli vyděsit spíš tím, co viděli, než tím, co cítili. Kapři se necítili dobře, už když se k vlasci přiblížili, několik ryb se vyděsilo už po prvním spatření šňůry a vrátilo se na místo až po několika hodinách.

Všechno se stalo v metrové hloubce, a stejně jak poznamenal Steve Briggs, je tato reakce pochopitelná, když zvážíte chování kaprů, jakmile vlasec uvidí. Předně, kapři využívají prostor pod hladinou, kde je patrný odraz vlasce. Odraz je tím patrnější, čím blíže k hladině se ryba vyskytuje a čím je hladina klidnější, což je důvod, proč ryby lépe vidí v mělké vodě. Nejsem schopen určit přesně hloubku, v níž kapři přestávají efektivně vnímat (můj odhad je okolo 5 stop), jelikož každé jezero je jiné a záleží na jeho čistotě. Zkrátka, čím větší hloubka, tím méně kapři při krmení využívají zrak a nahrazují jej ostatními smysly, jako je chuť, sluch atd.

Další příklad

Kapři, které jsem pozoroval na jezeře Orchid, se vystrašili pokaždé, když spatřili třeba jen kousek vlasce. Zkusil jsem vlasec povolit. A kapři na to reagovali úplně stejně. Nakonec jsem se dočkal záběru, ale montáž jsem maskoval přidáním plastického olova po celé délce, takže montáž byla „přikovaná“ ke dnu. Musel jsem to udělat, zatímco prověšený vlasec by přesně nekopíroval dno, a to bylo přesně to, co jsem potřeboval. Díky tomu jsem se také nakonec dočkal záběru.

O den později jsem nalezl několik ryb poněkud dále v trochu hlubší vodě. Problém byl, že zde bylo zase těžší uvidět nástrahu, takže jsem se musel spolehnout na práci olova. Šňůru jsem se pokusil přibít ke dnu, nikde to nešlo tak dobře jako předchozí den. Na tomto místě byla hloubka okolo dvou metrů a vlasec jsem mohl dobře pozorovat, když jsem si vylezl na strom. Kapr reagoval naprosto jinak. V této hloubce do něho narážel a plul v té nejtěsnější blízkosti montáže bez jakýchkoli známek ostražitosti. To trvalo až do okamžiku, kdy se ryba objevila na hladině, až tehdy se opravdu vylekala a už se neukázala. I tak jsem ale měl úspěch a v rychlém sledu jsem později chytil dvě ryby.

Výsledek bych mohl zařadit mezi mnoho dalších, jelikož zde bylo množství dalších možností, jak jsem mohl nachytat mnohem více ryb v prvním dni, než se mi podařilo ve dni následujícím. Mé zkušenosti mi řekly, že to byla sama hloubka a ne to, že kapři neviděli ve větší hloubce vlasec. Viděl jsem kapry reagovat na vlasec při mnoha jiných příležitostech a ty nejlepší příklady jsou ze situací, kdy se chytalo na hladině. Když uvidíte kapra, jak míjí nástrahu na hladině, zajímá vás, jak proboha můžete někdy něco chytit, jelikož ryba se k nástraze vůbec nechce přiblížit, jako by to bylo něco prašivého.

Rozdíl

Šňůra kapra děsí, ale i montáž kapra děsí. To jsou dvě překážky, jimž rybář musí čelit. Na DVD natáčených pod vodou vidíme rybu nasávající a vyfukující naše nástrahy, což je naprosto jiný druh chování, než když míjí na hladině naši nástrahu. Pokud kapr ví, co to je rybář, když spatří vlasec a vyděsí se, je to jednoduché jako to, že tajemství je skryto v tom, že všechno musíte zamaskovat, jak jen můžete. U chytání s prověšeným vlascem jsou tu prostě pro a proti. Z mého pohledu je výhod daleko méně. Při lovu v mělčích partiích vidím výhodu v tom, že se prověšený vlasec drží u dna a přesně kopíruje jeho reliéf, eliminuje se tak jakékoli napětí. Ve větší hloubce se tento způsob stává bezvýznamným. Čím dále budete chytat, tím hůře se vám bude sledovat, co se děje okolo montáže. Prioritou by tedy mělo být, abyste věděli, kdy ryba sebrala nástrahu, a vy díky indikátoru poznáte, že se tak stalo.

Při statickém lovu s krmením strávím nejvíc času v určité vzdálenosti od místa, kam jsem umístil své montáže, takže dávám přednost napnutým vlascům před prověšenými. Někdy se stane, že chytám i v mělkých vodách na velkou vzdálenost, ale v tomto případě zvážím situaci a snažím se přijít na to, jak moc je vlasec v blízkosti montáže viditelný. Pak teprve lovím. Důležitou informaci mi dá i velikost úhlu mezi vlascem a dnem. Samozřejmě jsou i situace, kdy musíte obětovat trochu možnosti přesné indikace záběru, abyste dosáhli záběru, a vlasec prověsit, někdy pomůže i přidání back leadu. Zlatým pravidlem ale je – lovit bezpečně – to znamená nelovit přes trsy rostlin, pásy štěrku, poblíž překážek. Tím si říkáme o problém.

Informační šum

Nadužívání prověšených vlasců rozhodně souvisí se společnostmi, které prodávají indikátory pro tento druh rybolovu. I když si nemyslím, že je vina pouze na straně průmyslu, protože podle mého názoru to má na svědomí informační šum. Rybář se něco dozví a potom to používá tak trochu jinak, než četl nebo slyšel. Než to poznáte, je to už jako vir a každý o tom mluví. Pak už se informace pozměňuje a několik lidí se toho chytí. Každý si myslí, že se jedná o zásadní přelom a nikdo nepřemýšlí, zda rybář chytal bezpečně nebo zda by nenachytal víc, pokud by lovil raději s napnutými vlasci.

Z morálního hlediska by bylo vhodnější přemýšlet o tom, zda by nebylo lepší spíše chytat ryby, než dělat něco jen kvůli tomu, že nám to někdo řekl.

Na závěr: Neříkám, že byste neměli chytat s prověšenými vlasci, jelikož by to ani nebylo rozumné. Pouze si myslím, že je pozoruhodné, jak je tento lov ve Spojeném království až moc rozšířený. Není nutné takto chytat ve všech situacích. Jdu dokonce tak daleko, že řeknu, že se to vymkne z rukou a pro naše kapry se tento druh lovu stane spíše výhodou než nebezpečím, zvláště při lovu přes hrany a různé překážky.

Simon Crow

Tento článek byl publikován také v časopisu KaproMánie