A je to tu! Kapra se nám povedlo dostat do podběráku. V tomto okamžiku se snad každému rybáři štěstím rozbuší srdce. Pocit úspěšného lovce je opravdu krásný a mnohonásobně předčí naše předchozí úsilí. Bohužel však ne každý ulovený kapr bývá vrácen vodě tak, jak byl chycen. Když už se nám podařilo zdolat kapra a máme ho v úmyslu pustit, měli bychom také vědět, jak s rybou zacházet, abychom jí co nejméně ublížili. A právě o tom bude pojednávat tento závěrečný článek.
KAM S NÍM?
Když už je ulovená ryba v podběráku, je potřeba ji někam položit (nejlépe tak, aby se nám nemohla skutálet zpět do vody :o). Rybu vždy ukládáme na mokrou speciální podložku, nebo (v krajních případech) do vlhké trávy. Opravdu je pryč doba, kdy jsme svoje úlovky pokládali na zem. Každý moderní kaprař by měl určitě do svého vybavení zařadit také podložku. Ta by měla být vždy nachystaná na předem určeném místě. Nejdůležitější je, aby byla někde na rovném místě. Než na ní rybu položíme, nesmíme zapomenout podložku polít vodou. Bylo by totiž velkou chybou položit úlovek na suchou podložku, protože tím můžeme poškodit ochranou vrstvu (sliz) na kůži kapra. Rybu bychom měli na mokrou podložku položit ještě v podběráku a poté ji velice opatrně zbavit háčku. Dále už stačí kapra opatrně vyjmout z podběráku a nechat na podložce. Při vyndávání ryby z podběráku je třeba dávat pozor na to, aby nedošlo k poškození ploutví, které se někdy mohou zachytit o jemnou síťku. Vlastníme-li dezinfekční přípravek na ošetření vpichu od háčku, můžeme ho použít, ale samozřejmě to není nutnost.
dezinfekční přípravek
JE PODLOŽKA NUTNOST?
Spousta kaprařů ještě pořád argumentuje tím, že podložku k ničemu nepotřebují a že svoje úlovky vrací vodě v nepoškozeném stavu i bez ní. Další častou výmluvou je to, že podložku dříve nenosil k vodě nikdo, a proto tedy neznají žádný důvod, proč by si jí měli na „staré kolena“ pořizovat. Takto smýšlející rybáři ovšem, byť chovající se k rybám opravdu maximálně ohleduplně, nemohou nikdy zařídit rybě takový bezpečnostní „komfort“ jako s podložkou. Ne vždy máme možnost chytat v místech, kde se nachází tráva či měkký podklad. Potom bývá velkým problémem, kam rybu položit. Vlastníme-li podložku, takový problém nám nenastane. Jednou za čas se stoprocentně každý dostane do situace, kdy mu ryba vyklouzne z rukou. Obvykle to bývá například při focení, kdy sebou ryba začne z ničeho nic divoce „házet“. Stát se to samozřejmě může, protože i když se ze všech sil snažíme kapra udržet, mnohdy to nedokážeme. V takových chvílích může velice snadno dojít k drobným povrchovým poraněním, které rybě minimálně zapříčiní pozdější strádání a v horších případech i smrt. Pokud nám na rybách opravdu záleží, měli bychom udělat maximum pro jejich neporušené navrácení do revíru.
„rozestlané kapří lože”
Někdo podložku možná ještě nemá a přemýšlí o vhodném typu, který si má pořídit. Důležité je uvědomit si, že podložka není dobrá nebo špatná podle toho, jak vyhovuje nám, ale měla by co možná nejvíce chránit rybu. Nejlepší podložka je tedy asi taková, která chrání rybu a ještě k tomu je pohodlná i pro rybáře. Určitě není na škodu, když podložka rychle schne, lze úsporně složit pro přepravu a příliš po usušení nesmrdí rybinou. Na druhou stranu zase příliš voňavá podložka nevěstí nic o úspěších rybáře, takže vlastně ten smrad může přijít někdy vhod :o). Každopádně však i sebehorší podložka je pořád lepší, než nic. Na trhu dnes existuje opravdu mnoho podložek od různých výrobců, takže si člověk může opravdu vybrat. Zřejmě nejlepší modely jsou ty, které jsou vycpány z polystyrénových kuliček a mají vyvýšené okraje. Ryba z nich totiž může jenom těžko sklouznout a navíc můžeme takovou podložku položit na vodu, protože dobře plave. Jedinou nevýhodou může být vyšší pořizovací cena, ale z hlediska účelu za kterým podložku pořizujeme, neznám lepší alternativu.
VÁŽENÍ A MĚŘENÍ
Další úkon, který následuje, je vážení a měření úlovku. Měření provádíme zásadně na podložce. Jak se kapr měří snad není třeba nikomu připomínat. Obzvláště v kaprařině však bývá důležitá spíše váha úlovku, proto je potřeba vlastnit nějaký mincíř. Většina podložek má na své straně úchyty, takže není problém kapra zvážit přímo v podložce. Potom však nesmíme zapomenout odečíst váhu podložky, protože některé typy po nasáknutí vodou už něco váží. Kromě podložky můžeme použít také speciální vážící sak, který se prodává pouze za tímto účelem. Zejména je důležité to, abychom rybu během vážení neupustili na zem. Proto je nutné rybu bezpečně zajistit, aby nemohla vyklouznout, ať už je to v podložce či ve vážícím saku.
VEZÍREK
Existují jejich odpůrci i zastánci. Je asi zbytečné polemizovat o tom, jestli jsou vůbec k lovu kaprů potřeba a jsou-li k rybám šetrné. Když už se však rozhodneme kapra uložit do vezírku, měli bychom pro tento účel vlastnit speciální vezírek, který je označen jako EKO. Takový vezírek poznáme podle toho, že je vyroben z jemné síťoviny, která rybu daleko lépe chrání před odřením. K dostání v obchodech jsou varianty s kruhy i bez nich. Podle současného rybářského řádu jsou však vezírky bez kruhů zakázány, přestože jsou možná k rybám šetrnější. Využít je tedy můžeme jenom na některých soukromých revírech, které povolují jejich použití. Pozor také na to, abychom na svazových vodách nezasakovali kapra přes 7 kg a nepokračovali dál v lovu, protože podle RŘ bychom překročili denní limit a dopouštěli se tak přestupku. Rybářskou stráž potom pochopitelně nebude zajímat, jestli rybu chystáme odnést nebo ji po vyfocení pustit zpět.
ukotvený vezírek
FOCENÍ
Tato operace se stala poslední dobou naprostou nutností a pravidlem. Už jen málokdo s sebou nenosí fotoaparát či kameru. Focení bychom se měli snažit co nejvíce urychlit, abychom rybu zbytečně dlouho nemuseli nechávat na břehu. S kaprem bychom nikdy neměli pózovat v pozici ve stoje! Pózování před fotoaparátem ve stoje je zásadní chyba, které se někteří kapradi bohužel často dopouští. Spadne-li ryba z více jak 1 m výšky, může u ní dojít k nebezpečnému vnitřnímu zranění. Z tohoto důvodu se s kaprem zásadně fotíme vždy v podřepu, v kleče, v leže či nějak jinak. Pozor také na to, abychom rybu nezranili jinými předměty jako je třeba pásek od hodinek. Spousta rybářů svůj úlovek opírá o své tělo, pokud se tak rozhodneme činit, měli bychom mít svoje oblečení raději mokré, neboť otírání o suché oblečení rybě zcela jistě neprospěje. Pokud všechny tyto zásady dodržíme, neměli bychom se o přežití úlovku bát.
VRACENÍ VODĚ
Když už jsme si vše řádně zdokumentovali, u sportovních rybářů bývá zvykem velkého kapra pouštět zpět do svého rodného živlu. Pokud se tak rozhodneme učinit, neházíme rybu do vody z výšky, ani ji nedřeme o zem. Stačí vzít celou podložku i s úlovkem a kapra donést až k vodě. Dobrá podložka se udrží na hladině, takže ji bez obav můžeme položit i na vodu. Poté kapra vezmeme do rukou a pustíme ho jemně do vody ze svých rukou…
Darování svobody je krásným pocitem a zážitkem zároveň!
