O rybářských výpravách bylo již napsáno spoustu článků. Já vám chci nejen napsat o své rybářské výpravě, ale také vám chci popsat způsob testování boilies, taktiku krmení, doporučenou montáž do bahna a další mé postřehy.
Jako na začátku každé výpravy, je důležitá řádná příprava. Nyní mám blíž k sortimentu návnad a nástrah Rapid, které jsem si tak oblíbil. Při dokoupení všech potřebných věcí, a že jich nebylo málo, mi bylo jasné, že do auta k mé bagáži se jen tak tak vejde i má drahá polovička.
Stejně jako každý rok se květen stává měsícem naší velké výpravy. Tento rok je to naše první delší výprava, jelikož nás sužovala tak dlouhá zima. S tím byla spojena i nízká teplota vody. Rybám se moc nechtělo opouštět zimní stanoviště a přijímat potravu ve větším množství. Po dlouhém chladném jaru se těším, jak přelstím nějaké krasavce před vytřením, v plné kondici v mnohem větší váhové kategorii.
Místem pro naši výpravu se stala krásná stojatá voda nedaleko Tábora. Vydali jsme se tam jako čtyřčlenný tým tvořený ze dvou skupin. První skupina byla již v klasickém obsazení Martin a můj otec Mirek. V druhé jsem byl já s mou přítelkyní Týnou. Musím přiznat, že jsem měl obavy z toho, jak to s Týnou zvládnu, vlastně ona se mnou :). Neměl jsem ponětí, jak příjme můj fanatismus, který u mě propukne, vždy když mám před sebou tajemnou hladinu, která skrývá nečekaná překvapení.
Před dojetím na naplánované místo jsme se zastavili u našeho dlouholetého kamaráda, který na této vodě tráví většinu času po celý rok. Když zjistil, že chceme chytat na mělčině, oznámil nám, že se tam tento rok žádná pořádná ryba nechytla a moc lidí tam ani nechytalo. „Běžte na hloubku, tam se ještě zdržují ty větší ryby,“ řekl. Nakonec jsme se stejně rozhodli vyzkoušet nejmělčí partie rybníka, voda totiž měla 14 °C. Risk je zisk, a my jsme do toho šli po hlavě. Věřili jsme, že se to změní a velké ryby připlavou i do mělčích míst. Tím byl výběr lovného místa stanoven.
Po příjezdu na místo jsem začal vybalovat rovnou pruty a krmení. Chtěl jsem hned nahodit a na nic nečekat. Otec a Martin si postavili tábor a nahodili pruty na hraně mělčiny a hlubší vody. Já s Týnou jsme chytali v těch nejmělčích místech, asi 50 metrů od základního tábora. Velkou výhodou byl klid a ničím nerušené ticho. Po ukojení svých potřeb – nahození prutů, jsme mohli postavit bivaky a další potřebné věci. Musím přiznat, že mé obavy z toho, jak to Týna nebude zvládat, byly zbytečné. Z Týny se po jednom dni stal profesionální pomocník i společník. Byl jsem zvyklý lovit často sám, ovšem tohle byla příjemná změna. Podebírání ryb, jejich měření, ale také i sekání druhého prutu, když jsem už jeden měl v ruce, bylo najednou o dost lehčí, když jsem vedle sebe měl tak šikovnou pomocnici.
Díky informaci o tom, že tam bylo málo rybářů, jsem se rozhodil začít krmit ve větších dávkách. Aby se mi ryby stáhly na lovné místo. Jak jsem krmil? Zvolil jsem metodu prvního zakrmení ve větším množství k vytipovaným horkým místům. První zakrmení obsahoval 20 litrů zředěného method mixu, v kterém bylo velké procento pelet a kukuřice a řepky. Z tohoto zakrmení jsem udělal vrhací koule, které jsem následně dopravil na lovné místo za pomocí prutu a vrhacího košíku. Plošně jsem také rozkrmil třemi kily boiliesu, aby ryby více jezdily a hledaly potravu v okolí.
Na záběry jsem opravdu dlouho nečekal, do bazénku (podložky) se podíval první kapřík klasické velikosti 55 cm. Těchto tzv. „tržních ryb“ je tu opravdu velké množství a mně dá velkou práci, než se dopracuji k těm větším. Po chvilce jsem vytáhl z vody kapra okolo 8 kg s délkou 79 cm. Bylo mi jasné, že ryby jsou při chuti a já mohl začít s testováním jednotlivých příchutí boilies. Testovaným boilies se stala Oliheň, Vyzutý Tonda a Cherry. Každému druhu boilies jsem se věnoval nejméně dva dny. Podle toho jsem také určoval způsob zakrmování. Hodně jsem se snažil udržet pachy a vůně v zakrmeném místě. Krmení kobrou také nezůstalo pozadu, naházel jsem tam 1 kg boiliesu a 2 kg krmných koulí. Složení krmných koulí: 1 kg method mix champion, 0,5 kg pelet (Rapid 4 mm), 0,5 kg fermentované kukuřice. Celé jsem prolil aminolyquidem určité příchutě jako u testovaného boilies.
Jak se jednotlivé boilies chovaly:
Cherry – Toto boilies mě překvapilo svým rychlým nástupem záběrů a dlouhou atraktivitou. Ryby se této chuti nemohly po celou výpravu nabažit. Problémem ovšem byl počet malých ryb, který byl v poměru 8:1. Byly večery, kdy jsem musel toto boilies nahradit jiným, abych se aspoň trochu vyspal.
Oliheň – Toto boilies mě nikdy nezklamalo. I teď mi předvedlo velké překvapení svou lákavou vůní. Rozjetí lovného místa bylo plynulejší, byl to opak agresivní Cherry. Poměr s počtem záběrů od malých ryb byl 5:1. A nyní to překvapení. Dost často chytám na tuto příchuť s kombinací plovoucího boilies (Vyzutý Tonda) amury. Už druhý rok mi Oliheň přinesla největšího amura výpravy.
Vyzutý Tonda – Začnu rovnou problémem, je těžké s ním sdílet jeden bivak. Hlavně když vedle leží přítelkyně, která velmi rychle zjistila, že aroma není od vyzutého Toma, ale Vyzutého Tondy, který musel vzápětí putovat do auta. Toto je ovšem jediná jeho nevýhoda. Pravda je, že se nezpotíte taháním jedné ryby za druhou. Na rybu si počkáte trochu déle, ale za to vám přijede opravdu větší kousek, který poté stojí za měření vážení i následné focení. Východiskem bylo toto boilies, kde jsem se pohyboval v poměru záběrů od malé ryby 1:1, což je více než skvělé. (malá ryba do 70 cm)
Ke všem kombinacím jsem používal nadipované pelety, které jsem pěchoval do PVA punčochy. Také bylo samozřejmostí obalování boiliesu v obalovací pastě. Za 6 denní výpravu se mi podařilo chytit 112 kaprů a 3 amury. Nad hranici 70 cm jsem chytil celkem 13 kaprů. Z amurů měl jeden rovných 10 kg.
Nyní se vrhneme na popis mé doporučené montáže do bahna. Bylo mi jasné, že bude problém s velkým nánosem měkkého bahna a listů na dně. Klasické montáže jsem vytahoval neskutečně zanesené. Hryzalo mě svědomí a dumal jsem, co s tím. Olovo pravděpodobně stahovalo celou montáž do bahna. Napadly mě dvě možné varianty. Varianta A byla prodloužení návazce až na 60 cm. To jsem rovnou zavrhl z důvodu častého zamotávání. Varianta B bylo použití únikové helikoptéry.
Popis únikové helikoptéry
K zhotovení je potřeba: olověnka, olovo, gumové korálky, obratlík, návazec.
Jak na to: Vytvoříme si očka na obou koncích olověnky za pomoci protahovací jehly. Na jednu stranu protáhneme olovo s obratlíkem přes liščí smyčku. Na protahovací jehlu navlékneme gumový korálek, obratlík a ještě jeden gumový korálek. Přes druhou stranu očka protáhneme olověnku. Navlékneme návazec přes liščí smyčku na obratlík mezi gumovými korálky. Upravíme vzdálenost dle svého uvážení, podle toho jak chceme mít daleko montáž od olova. Navážeme na odhozový vlasec.
Upozornění: Gumové korálky slouží jako aretace montáže při nahazování. A při následném nasátí nástrahy k principu samoseku. Při zdolávání musí obratlík i s korálkem sklouznou až k olůvku. Stejně to poté funguje, když se ryba zamotá do vázky a bez větších problémů se dostane z utržené montáže a je volná jen se zaseklým návazcem, který po čase odpadne.
Závěrem musím podotknout, že jsem byl velice spokojen se všemi boiliesy. Montáž do bahna se také osvědčila. Na jednom prutu jsem občas vyzkoušel i klasickou průběžnou montáž, která ale díky bahnu nepřinášela mnoho záběrů.
Tomáš Kos
Tento článek byl publikován také v časopisu KaproMánie
