Nahazování na velké vzdálenosti je dřina a bez tréninku se asi těžko obejdeme. Nejlepší cesta je naučit se bez velkých obtíží s lehčími zátěžemi 70-90g nahazovat na přesno do vzdálenosti kolem 100m. Pokud tuto techniku zvládáme, to znamená, že naše montáže dopadají tam, kam chceme a nelétá nám to v rozptylu 30 m, můžeme přikročit ke zkoušce velké vzdálenosti.
Možná se vám to bude zdát málo podstatné, ale všiml jsem si u spousty rybářů, že při nahazování nemají žádnou stabilitu, a při švihu různě nekontrolovaně balancují a jsou na nejlepší cestě si ublížit nebo zlomit prut např. švihnutím do země. Sám jsem byl tohoto několikrát svědkem. Důvod je prostý, tak jako v karate, je potřeba si osvojit základní postoj, který je pro maximální hod nesmírně důležitý.
Technika hodů
Levá noha je v předu a chodidlo je vytočené asi 45 stupňů špičkou doprava, pravá noha je v 90-ti stupních oproti tělu a vzdálenost podle délky nohou 70-90cm, doporučuji vyzkoušet. Sami si najdete nejstabilnější vzdálenost, kdy se cítíte opravdu pevně. Také je potřeba si na břehu ve složitějším terénu, pokud neházíme vyloženě z holé pláže, najít tzv. parketu, kde máme za sebou i nad sebou volný prostor. Roztržený bivak nebo židličku ve vodě už jsem taktéž viděl a následky – zlomený prut.
Nedávno jsem zhlédl video předváděčky prutů, kdy majitel nejmenované firmy ve snaze dosáhnout maxima, poskakoval po jedné noze a málem skončil na zemi – správný příklad, jak to nemá vypadat. Docela jsem se ale pobavil.
Další nesmírně důležitý aspekt je, nebát se o prut. Za svou rybářskou kariéru jsem při náhozu zlomil dva. Jeden měl naklepnutý blank od pádu na kameny – to jsem očekával, že to jednou přijde a druhý měl spoj na vložený kolík a poměrně slabé provedení, tomu jsem nevěřil už dopředu.
Tvrdím pořád, že kvalitní prut bez vady v blanku s přiměřenou zátěží se nedá zlomit náhozem. Pokud se to podaří, není to prutem ale jinými okolnostmi. Proto je potřeba svému náčiní plně důvěřovat a nebát se do toho pořádně opřít.
Dalším poměrně ožehavým tématem je váha zátěže. Jsou sice nějaké vzorce, ale já se jimi neřídím. Každý prut je totiž vyroben z jiného materiálu a váhy zátěží se potom dosti liší. Kdysi jsem to počítal a vyšlo mi na 3 lb prut cca 78 g, zkoušel jsem různé váhy a nakonec mi vyšlo ideálních 105 g. S touto zátěží byly hody nejdelší, ale se 110 g už bylo cítit, že to nepůjde. Osobně doporučuji na prut 3 lb 95-105 g na 3,5lbs 105-110 g těžké zátěže pro dosažení maxima.
Nezbytnou pomůckou pro vrhání tak těžkých závaží je kožený prst nebo alespoň několik ovinů náplasti. Uříznutých peřinek na ukazováčku už bylo hodně a není potřeba se o tom přesvědčovat na vlastní kůži. Opravdu to bolí a jste vyřazení z nahazování na dlouhou dobu a také se to velmi špatně hojí.
Montáže a olova
Pro daleké odhozy používám z 90 % bezpečnostní helikoptérový systém Chod rig. Boční závěs není špatný, ale helikoptéru nepřekoná. Podle mého názoru se inline olova na dlouhé hody vůbec nehodí, vyjma tzv. lítaček, což je olovo na trubičce v přední části s prohlubní na boilie, které se vlepí pomocí pasty a je jakoby součást zátěže. Co se týče tvaru olova, jsou vhodné různé druhy kapek nebo takzvané svištící olůvko se dvěma špičatými konci.
Při použití helikoptérového systému dbejte na to, aby provedení odpovídalo maximální bezpečnosti při utržení a kapři tak ve vašem oblíbeném revíru nejezdili s utrženým olovem v koutku.
Rozhodující vliv na délku hodu má samozřejmě délka návazce a velikost nástrahy. Tady platí čím kratší návazec a menší kulička, tím je vzdálenost větší. Nemám problém použít třeba jen 10 cm návazec, obvykle pokud to zvláštní okolnosti nevyžadují, používám maximálně 20cm, ale spíše kratší.
Vlasce
Toto je velmi důležitý bod. A zase platí přímá úměra – čím tenčí, tím lepší. Pokud jste na čisté vodě bez vázek a travin není od věci navinout silon 0,22mm. Já používám 0,235mm Carbon carp a nově i Mainline SHX a podle podmínek na jiných vodách jdu maximálně na 0,30mm.
U použití silného silonu se hody zkracují diametrálně, proto nepoužívejte silnější silon, než je třeba. Taktéž čistota silonu i oček prutu hraje roli. Není vůbec od věci po několika náhozech silon vyčistit s použitím namočeného hadříku, při stahování zátěže.
Pokud zdoláte rybu, je vždy silon nepřiměřeně utažen a další hod by byl výrazně kratší. Proto odhoďte téměř celou délku a znovu silon naviňte. Při stahování je vždy lepší držet silon lehce mezi prsty a kontrolovat poslední namotané metry – zabrání se tím vyhazování ,,pavouků“. Novinkou pro letošní rok, kterou jsem celou minulou sezónu testoval je speciální odhozový vlasec Mainline SHX. Tento vlasec je naprosto ideální pro naše potřeby extrémních náhozů díky nízké průtažnosti a speciální dvojité povrchové úpravě ze silikonu a fluorocarbonu, která snižuje tření v očkách.
Šokový návazec
V dřívějších dobách jsem používal pletenou šňůru, ale výhody monofilu jsou nezvratné. Svou průtažností vám pomůže při odhozu a ztratíte méně ryb pod nohama při konečné fázi zdolávání. Nejraději používám silon s příměsí fluorocarbonu kvůli dobré potápivosti s nosností 10-12kg.
Dnes se prodávají i ujímané hotové šokovky, které se lépe svazují s kmenovým vlascem slabšího průměru – výsledkem je menší a méně nebezpečný uzel. Délku „šoku“ doporučuji 5,5-6 m u 12ft a 6-6,5m u 13ft. V praxi to znamená 3 – 4 otočky na navijáku, což je plně dostačující. Zde opět platí čím delší „šok“, tím více problémů se strháváním smyček a následné utržení, ale zkracuje se i hod.
Před samotným hodem doporučuji umístit uzel spojení šokovky pod horní hranu cívky. Výrazně se sníží riziko stržení smyček a zamotání nebo utržení. Po náhozu je nutné silon maximálně vypnout – jako strunu na kytaře. Důvod je prostý. Na tak velkou vzdálenost ryba ujede několik metrů, než se ozve hlásič a zareaguje swinger. Proto reagujte okamžitě. Není od věci zvednout špičky prutů výš a sledovat je – při opatrných záběrech jsem nejednou nachytal ryby při lehkém ohnutí špičky, ale signalizátory mlčely. Kolega, který chytal tehdy vedle mě, jen nechápavě zíral… „Však ti to nepíplo, proč sekáš?“ V zápětí ale pochopil a pozoroval špičky také.
Vnazení
Zde nebude místo pro slabý vercajk – spodový prut určitě 8 lb a vnazení buďto raketou nebo methodmixovými koulemi, do kterých zamačkáme boilie a pomocí košíku dopravíme do lovného místa. Z mé zkušenosti se dá kobrou při ideálních podmínkách dohodit 24 mm boilie do 130m.
Pokud lovíme blíže druhému břehu, je lepší nakrmit z druhé strany. Lovné místo si zapamatujte podle bodů na protějším břehu a hlavně večer – světla v dálce, vyšší strom na horizontu, apod. Je to důležité pro nahazování v naprosté tmě. Potom není problém, pokud stojíte při hodu pořad na stejném místě a ve stejném směru, trefovat s maximální přesností lovné místo i za tmy.
Pokud vám moje rady alespoň trochu pomohly, budu rád. Třeba se někde potkáme na rybách…
Za Tým Mivardi
Lojza Fiala
