Byl čtvrtek 18.4 a já psal kamarádovi na sociální síti, že jsem se rozhodl vyrazit na první víkendovou výpravu. Ihned odpověděl, že přijede alespoň na jeden den zkusit štěstí, jelikož má nějaké povinnosti a nezůstane až do neděle. Byl jsem plný očekávání, jestli se podaří ulovit něco pěkného, ale spíše jsem tuto výpravu bral jako odreagování od denních starostí.
Urychleně jsem zabalil věci, zásoby krmení a šel na poslední noční směnu. Byl jsem připraven a jen se modlil, aby mé místečko, které jsem si zvolil, bylo prázdné. Konečně ta nekonečná směna za mnou. Už jsem byl celý nedočkavý, až budu mít vše nachystané a budu se kochat jen tou krásou u vody. Dojel jsem na moje lovné místo, které bylo naštěstí prázdné, to se mi ulevilo. Ihned jsem začal vybalovat náčiní, tak jak to zná každý zapálený kaprař. Zmapoval jsem dno, jestli zde nepřibyli nové podvodní překážky a zavezl montáže na svá oblíbená místa. Tato místa jsem rozkrmil boiliesem G2 o průměru 20 mm. Na jeden prut jsem v okolí nástrahy poházel 2 hrstičky a na druhý 0.5 kg boilies. Jako nástrahu jsem použil také G2 od firmy Mikbaits, který jsem měl zvýrazněný multiaminem stejné příchuti jako boilies. Druhý prut jsem měl obohacen o plovoucí korkovou pop-up 20 mm také na masové bázi. Místa jsem ještě došperkoval trochou method mixu a mini peletkama.
Konečně jsem si mohl dopřát trochu odpočinku po noční směně. K večeru se dostavuje můj kamarád a kolega, se kterým trávím sebemenší chvilku na rybách, tak probíráme mnoho věcí, jelikož jsme se dlouho neviděli. Kolega má konečně už také zavezeno, a tak jen čekáme, ale večer se nic neděje.
Druhý den dopoledne se mi rozezněl hlásič a já zmatený ihned vyběhl z bivaku. Kolega u něj byl dříve, tak ho zasekl a já po chvilce dobíhám. Předává mi štafetu. Okamžitě bylo cítit, že to není žádný násaďák. Po parádním souboji byl před objektivem můj první letošní lysec a vůbec ryba jako taková, který měl 88 cm a 15 kg. Byl jsem naprosto spokojený! Neuvěřitelně se koukám pořád do foťáku na moji první letošní jarní rybu, aniž bych věděl, co mě ještě čeká dále!
Kolega v odpoledních hodinách odjíždí, takže jsem tu bohužel sám. Do večera se nic extra neděje, jen pár přejezdů, které mi značily, že ryby mám v lovném místě, což se v následujících hodinách potvrdilo. Mezi tím jsem si volal s mým druhým kolegou, od kterého jsem se dozvěděl, že se na mě přijede podívat v neděli ráno, tak jsem byl rád.
Byla neděle brzy ráno a mně se ozval příposlech. Okamžitě jsem vystartoval a zasekával. Hm…, další libová ryba! Tah této ryby mluvil za vše, měl jsem úplně prázdnou hlavu a myslel jen na rybu na druhém konci. Při souboji mě začaly studit nohy… Poté jsem si všiml, že v té rychlosti jsem vyběhl jen v ponožkách, ale snad i to mi dopomohlo tuto rybu zdolat.
Byl jsem nad míru spokojen, když jsem po vytrvalém boji měl na podložce nádherně mohutného šupíka o váze 17 kg a 93 cm. Jediná slova, co mě napadala, byla: ,,parádní zahájení sezony“. V tu chvíli dorazil můj kolega, který jen vyvalil oči a nafotil krásné fotky, za což jsem nesmírně vděčný. Do odpoledne se už hlásič nerozezněl a já mohl i tak spokojeně ukončit tuto parádní výpravu.
Když jsem dorazil domů, ihned jsem přeposílal kolegovi fotky. Po malé konzultaci a porovnávání fotek jsme zjistili, že toho samého šupíka chytl on před půl rokem a byl o 2 cm menší a 1.3 kg lehčí. Tím bych chtěl říci, že pouštět ryby zpět má smysl a rovněž bych mu za to chtěl poděkovat, že mi dal tu možnost se také pokochat touto nádhernou rybou a mít o zážitek navíc!
Michal Veselý
