Kapr (Cyprinus Carpio) je ryba, kterou bezpečně pozná i nerybář. Pro rybáře je rovným soupeřem, který je i dnes zastřen tajemstvím. Málokterý rybář neprahne o ulovení toho svého vysněného obra. Dnes si povíme něco o kaprovi samotném.
Tedy kapr obecný patří do skupiny kaprovitých ryb, která má spoustu čeledí a poddruhu se shodnými znaky. Původ kapra můžeme začlenit do Asie, odkud byl roku 1245 exportován františkánským mnichem Jean de Plan Carpinem k nám do Evropy. Původně byl kapr chován jako okrasná ryba v klášterních jezírcích a zpestřoval jídelníček mnichům. Tento původní divoký kapr se nazýval Sazan. Tento kapr původně obýval různě říčky, kde se na zaplavených loukách vytíral. Připravuje lovci krušné chvíle díky své bojovnosti. Znakem Sazana je protáhlé tělo, velká hlava, oči a nemá typický hrb za hlavou. Může dorůstat také značných hmotností (15Kg). Křížením Sazana vznikly nové typy kaprů.
původní forma kapra – Sazan
Kapr obecný (šupinač)
První typ kapra, který byl vyšlechtěn ze Sazana, ostatní jsou již klony kapra šupinatého. Tento kapr je mechanicky nejodolnější díky svým šupinám, které pokrývají celé jeho tělo.
Kapr obecný (forma šupinatá)
Kapr lysec (“špígl”)
Kapr vyšlechtěný z kapra obecného. Jeho charakteristickým znakem je, že po těle má náhodně rozmístěné šupiny. Jediná souvislá řada šupin se nachází podél hřbetní části pod hřbetní ploutví. Převážná část těla je ale bez šupin. Světový rekord z jezera Raduta byl právě kapr lysec o hmotnoti 37,4 Kg, kterého v květnu 1998 ulovil Christian Baldemair.
Kapr obecný (forma lysá)
Kapr řádkový
Řídce vyskytující se kapr. Hlavním rysem je řádka šupin po postranní čáře.
Kapr obecný (forma lysá řádková)
Kapr se může dožít asi tak 45 let, a proto ho můžeme řadit mezi středněvěké ryby. Hmotnosti se u kříženců liší, ale můžeme obecně říct, že největší obři jsou právě šupináči a lysci. Nejtěžší kapr lysec je 37,4 kg a nejtěžší šupináč byl 35 kg. U nás je doposud rekord 29,5 kg kapr z Rozkoše (a je jich tam víc).
Nejtěžší ulovený kapr lysec o váze 37,4 kg (světový rekord)
Smyslové orgány a vnímání
Zrak – Kapr dokáže rozpoznat barvy i jejich odstíny. Kapr může zaregistrovat i pohyby mimo vodu.
Sluch – U kapra (ani jiných ryb) není vyvinut jako u suchozemských živočichů. Zvuky rozpoznává pasivně. Kapr má propojený plynový měchýř se sluchovým ústrojím (labyrintový orgán). Plynový měchýř zesiluje akustické signály.
Hmat – Kapr vnímá pomocí nervových zakončení, které má rozmístěné po celém těle např. na povrchu pysků, ve vousech a na přední straně hlavy.
Čich – Kapr má velice citlivý čich. Dokáže rozpoznat i velice nevýrazné vůně (pozn. většina opravdu trofejních obrů byla ulovena na “vyčichlé” nástrahy). Čichové buňky jsou umístěny v nozdrách kudy při plavání prochází voda a kapr zaznamenává rozpuštěné látky.
Chuť – Chuťové buňky má umístěné ve vousech, žaberních obloucích, rtech, ale i v kůži po celém těle. Kapr má tento smysl silně vyvinutý a dokáže poznat, která potrava je pro něho stravitelná.
Inteligence – Má kapr nějakou inteligenci??? Nevím, určitě bych nepoužil tento termín pro kaprovo “duchovní jádro”. Kapr má výtečný smysl učit se vlastním chybám. Proto ho nechávají klidným nástrahy, na které byl již několikrát uloven ( samozřejmě platí i podobné montáže, způsob lovu atd…). Sám jsem poznal u vody, že na mě ve vodě nečeká absolutní hlupák (kapr, že …).
Výskyt kapra a jeho chování
Je odvislé od ročního období, teploty vody. Samozřejmě zde existuje i možnost, že náš šupinatý přítel má nějaké antipatie k místu, kde zakládáme svůj horkej flek. Ale věřme, že ve vodě, kde právě lovíme, se nachází víc tatíků. Kde teda vlastně čekat ty KAPRY. Můžeme vycházet z toho, že kapr je studenokrevní živočich. To znamená, že sám neumí regulovat svou tělesnou teplotu. To je jeden ze záchytných bodů, kde kapry hledat. Dalším je potrava. Kapr se živí jak rostlinnou potravou, ale i taktéž živočišnou. Proto ho hledáme v okolí kolonii patentek, mušlových polí, trsech trav , lavic a potopených překážek. První tři horké fleky jsou přírodního rázu. Poskytují kaprovi přirozenou potravu. Je výhodné těchto míst využít. Prvním důvodem je, že tyto místa kapři znají a také je navštěvují. Druhý důvod přímo vyplývá z důvodu prvního. Nemusíme nijak přemrštěně zakrmovat. Poslední dvě uvedená místa jsou takovými polotovary. Kapři využívají těchto míst také ke krmení. Doufají, že tam proudy dopraví nějakou tu potravu. Zde již musíme vnadit a pečlivě připravit si svoji strategii. Vraťme se teď zpět k teplotě. Jak jsme si už řekli tak kapr neumí regulovat svou teplotu. Pro vyhledání míst musíme zapojit “selský” rozum a začít trochu uvažovat. Ze začátku roku, kdy začíná sluníčko hřát je voda ještě studená, ale kapr využívá mělké zátoky, kde se voda ohřeje dříve. V létě, kde se voda mnohdy vyšplhá na teplotu 30C se kapr nachází v hlubších vodách. Nejlepší možná doba na lov je v noci, kdy se kapr krmí.
Doufám, že tyto informace vám pomohou při samotném lovu. Upřímně řečeno, mě pomohly.
Příště >>> Budeme vybírat ty správné pruty.
