Tento článek bych chtěl věnovat začínajícím kolegům, kteří někdy tápou a nemohou se rozhodnout, jakou kuličku boilie pověsit pod háček, nebo těm, co chtějí chytat na lacinější směsi a ne na to nejlepší, co je na našem trhu dostupné.
Lovu kaprů na boilie se věnují více jak třináct let a za tuto dobu jsem měl možnost vyzkoušet opravdu mnoho druhů boilie různých výrobců, příchutí, barev i velikostí. V samotných začátcích jsem, asi tak jako všichni, chytal na hotovky, které byly na pultech našich prodejen. Postupem času se začalo objevovat boilie čerstvě rolované nebo směsi na domácí výrobu, čímž se nám dostalo do ruky zboží či směsi, se kterými lze ještě různě experimentovat a upravovat k obrazu svému. Nikdy jsem nepatřil k lidem, kteří si skládají své směsi úplně sami a tím tak experimentují na můj vkus až moc. Nehledě na to, že svůj čas strávený u vody považuji za velmi drahocenný a nechce se mi sedět u prutů a čekat, jestli ta či ona směs funguje a kapři jí budou plně důvěřovat, přijímat ji a já se tedy dočkám kýžených záběrů se zdolanými kapry na břehu. Proto jsem si vždy koupil již výrobcem sestavenou a ověřenou směs, u které jsem doufal, že bude perfektně fungovat. Samozřejmě, že jsem si vyzkoušel jak ty nejdražší, tak ty nejlacinější směsi a to od několika výrobců a mohu říci, že jsem byl s jejich výsledky spokojen.
Od roku 2003 jsem začal chytat výhradně na výrobky z dílny Jardy Těšínského, tedy z firmy Jet Fish a zůstal jsem jim věrný dodnes. Zprvu jsem chytal na „mraženky“, a poté, co jsem vyřešil prostory na domácí výrobu kuliček (protože ono rolovat v panelákovém bytě, není opravdu moc záživné, hlavně pro sousedy), přešel jsem k domácí výrobě ze zakoupených směsí a k tomu určených amino complexů. Jak jsem již psal, nikdy jsem nebyl příznivcem experimentů. Proto jsem se vždy držel předepsaného či doporučeného množství amino complexu a ono to opravdu funguje. O jejich účinnosti jsem se mohl přesvědčit i na několika zahraničních výpravách, ale hlavně na našich svazových vodách, kde trávím většinu svého času.
Mou zamilovanou vodou je řeka Labe, kde se ještě několik solidních kaprů, po jejím „vymasaření“ kolem roku 2000, skrývá a občas se nějaký podívá na břeh. Spíše se tedy věnuji říčnímu rybolovu a kdo někdy zažil říční rybolov s nájezdy všudy přítomných tloušťů, jesenů a další bílé ryby, ví, že někdy je potřeba trochu více přikrmit. Nikdy jsem nepatřil k fandům velkých krmných kampaní, ale někdy to zkrátka jinak nejde, aby na ty naše kapříky něco zbylo. Když jsem na začátku roku 2008 dostal nabídku ke spolupráci od Jardy Těšínského, přišla pro mě nová výzva a zároveň se trochu otevřely možnosti k mnou zavrhovaným experimetům. Ne že by jsem hned do vody začal bezhlavě házet kilogramy koulí, ale spíš možnost vyzkoušet si více směsí a s některou si trochu pohrát či ji doladit tak, aby plně vyhovovala mému říčnímu rybolovu. Protože vím, že ty nejlepší směsi fungují bez jakékoliv úpravy a jejich možná úprava jim spíše může uškodit (o čemž se přesvědčil jeden můj kamarád, když do jedné směsi přidal zcela zbytečně velké množství několika různých extraktů), zaměřil jsem se spíše na jednu z nejlacinějších tak, abych jí mohl hodit do vody i více. Jelikož rád chytám na masové příchutě, zaměřil jsem se na směs Supra fish a začal si lámat hlavu, jak jí upravit, aby fungovala na mé řece vždy a všude. Samozřejmě, že 100% úspěch nelze zaručit nikdy, takové boilie opravdu neexistuje! Někdy ryby prostě „zobat“ nechtějí, ať máte pod háčkem tu sebelepší kuličku.
Po několika konzultacích s kamarády, kteří měli se svými experimenty více zkušeností než já, nastudování všemožné „odborné“ literatury našich i zahraničních autorů, jsem se rozhodl, že si „Suprafisku“ doladím a doufal jsem, že bude fungovat. Rozhodl jsem se, že jí doplním asi jedním z nejlepších atraktorů pro kapry a to robin redem a vyzkouším i různé extrakty. Hned při mém prvním pokusu o můj „vlastní experiment a doladění“ jsem se snad, jak se říká, trefil do černého. Robin red je pro kapry opravdu přitažlivý a mají ho rádi. Proto jsem se rozhodl že na 1kg směsi přidám 50g robina redu, několik gramů játrového prášku, lososový olej a amino complex losos. Postupem času jsem vyzkoušel různé úpravy, ale nikdy nebude chybět robin red a buď A.C. losos nebo oliheň – oba fungují skvěle. K tomu vždy jeden druh zvoleného extraktu a pro teplejší vodu losový olej. Co se týče množství robina redu, vyzkoušel jsem i množství 100 g na 1 kg směsi, ale větší rozdíl jsem nepoznal. Z toho důvodu si myslím, že 50 g je plně dostačující. Množství robin red či extraktu nechám plně na uvážení každého, kolik je schopen se odvážit do směsi dát, ale domnívám se, že pár gramů bohatě stačí.
Asi mi k tomu pomohla trochu i náhoda a krach naší výpravy do Francie na jaře roku 2008, neboť na tuto výpravu jsem si na námi vybranou řeku připravil větší množství boilie ze směsi Supra fish o průměru 24 mm, abych mohl masivně zakrmit, a tím tak nalákat francouzské kapříky. Samozřejmě jsem si s sebou připravil i další boilie z té nejvyšší řady. Po krachu této výpravy mi doma zůstalo větší množství nakoulené „Suprafishky“, kterou jsem se rozhodl usušit na kámen, neboť tak velký mrazák, jsem na její uchování zkrátka neměl. Jejím vysušením jsem se vlastně, a přiznám se tak trochu nevědomky, vypořádal s nájezdy tloušťů a další bílé ryby, ale i menších kaprů, protože ty „kameny“ jim opravdu asi moc nechutnají. Kaprům to ale evidentně vůbec nevadilo.
Když mě viděl kamarád, jak za pomocí AKU vrtačky dělám díry do vysušených kuliček boilie, nevěřícně kroutil hlavou, ale mé úlovky dokázaly, že vysušené kuličky z lehce upravené směsi kaprům fakt šmakují. Důkazem toho byl kapr, kterého jsem chytil asi půl hodiny po nahození vysušené „koule“, a který měl krásných 18,30 kg. Tento rok zůstane opravdu navždy v mé paměti, protože se mi povedlo na toto „doladěné“ boilie ulovit několik krásných kaprů, z nichž největší vážil krásných 20,10 kg a měřil rovný metr. Krásné říční torpédo. Od této doby patří tyto „doladěné“ kuličky do mé výbavy při každé výpravě na mou milovanou řeku, a že opravdu fungují, dokazují úlovky z roku 2009, kdy se mi na ně, mimo mnoha dalších pěkných kaprů, podařilo chytit největšího kapra o váze 19,30 kg. V letošním roce tomu není jinak a jsem rád, že za pomoci tohoto boilie si můj kamarád Jirka zlepšil svůj osobák a podařilo se mu na naší společné výpravě chytit několik krásných kaprů, kdy dva největší měli krásných 14,60 kg a 18 kg. Myslím si, že toto boilie už navždy zůstane, stejně tak jako mě i v Jirkově výbavě, při našich toulkách po řece.
Závěrem bych ještě poznamenal, že jsem vám, kolegové, rád poskytl „malý“ návod, jak si upravit či doladit jednu z nejlacinějších směsí, která je dostupná opravdu snad všem rybářům, a jak si přidáním několika málo věcí, vyrobit směs či kuličky, které mě nikdy nezklamaly. A poslední rada na závěr. Nebojte se experimentovat, já už se toho také tolik nebojím… Jen se držím hesla, že někdy méně znamená více. Tím bych rád uvedl, že dle mého názoru a zkušeností, nemá smysl míchat více druhů extraktů, protože když někdy slyším od některých kolegů, jak dali do směsi tolik gramů toho daného extraktu a já nevím ještě kolik dalších, říkám si, má-li to vůbec smysl. Já osobně se vždy držím jen jednoho druhu extraktu, amino complexu a pro mě do „Suprafishky“ nepostradatelného robin redu. Pevně doufám, že pokud se rozhodnete pro menší experimentování, bude se vám dařit a trefíte se hned napoprvé, stejně jako já.
Přeji vám krásné úlovky a pamatujte, rybu kterou nepustíte, už nikdy nechytíte.
Vláďa Krpeš
