Na toto překrásné jezero na jihu Francie jezdím již několik let. V sezoně 2012 jsem se tam dostal dokonce dvakrát – poprvé v lednu a podruhé v květnu. Vystřídal jsem několik lovných míst a musím konstatovat, že na všech jsme měli vždy několik záběrů.
V lednu 2012 jsme lovili na místě 7, 8, 9, které je určeno pro 3 rybáře, a strávili jsme tam týden s jedním mým kolegou. Výprava moc úspěšná nebyla vzhledem k tomu, že teploty padaly až na -10°C, a tak nízká teplota zde není obvyklá. Je s podivem, že kolegovi chodily záběry z kanálu vpravo od místa 7, kde byla hloubka kolem 1 m. Já jsem vyhledával nejhlubší partie kolem velkého ostrova, který byl přímo před námi, ale záběr jsem neudělal.
Další termín jsme dostali ten samý rok v květnu na číslo 16, což je velmi dobré místo s velkým ostrovem a spoustou menších kanálů na pravé straně. Krásné stálé počasí nasvědčovalo tomu, že ryby budou při chuti. Střídali jsme dva rybáře z Belgie, kteří na tomto místě týden před námi nachytali několik ryb přes 20 kg. Pro nás byl ale opak pravdou. Po našem příjezdu se přestaly chytat ryby na celém jezeře a kapři šli do tření. Z osmi prutů nám chodil jenom jeden a to vpravo v posledním zarostlém kanále, kde se jezdili kapři vytřít.
Kolega zde chytil několik menších kaprů od 15 do 18 kg a den před odjezdem v 5 hodin ráno mu přišel šupináč 30,50 kg. Nádherný kapr na tygří ořech natažený přes tři vidličky mezi spadlé stromy. Kapr ho nasál, signalizátor jednou pípl. Bylo zvláštní, že stál několik minut na místě a po našem příjezdu lodi se nechal celkem bez problémů zdolat do podběráku.
V roce 2013 mi dal p. Pascal místa – opět 7, 8, 9 v termínu polovina srpna. V létě jsem tam nikdy nebyl a velmi jsem se na tuto výpravu těšil. Přijeli jsme v pátek odpoledne jako obvykle a k našemu překvapení byla na našem místě parta belgických rybářů, kteří nám tvrdili, že budou na místě ještě další týden. Vrátili jsme se zpět do hlavní budovy, kde jsme přenocovali a ráno k našemu velkému údivu jsme zjistili, že naše místo je prázdné.
Postavili jsme si bivaky, kuchyňský přístřešek, který vozíme vždy s sebou a trávíme v něm většinu času, nachystali jsme si pruty, echolot, motor a vydali se na mapování dna kolem velkého ostrova, který je vzdálený asi 80 m před naším lovným místem. Kolega zavezl své 2 pruty vpravo do průplavu, kde měl vloni v lednu několik záběrů a vytáhl odtud kapry od 16 do 18 kg. Další 2 pruty zavezl k velkému ostrovu na pravou stranu a zbytek celého prostoru mi nechal volný.
Zvolil jsem boilies firmy Solar (Seafood a Club&Cream), jelikož jsem s ním měl velmi dobré výsledky z několika minulých výprav. K boilies jsem samozřejmě přidal nadlehčený tygří ořech, který v této lokalitě neskutečně funguje.
Vyvezli jsme pruty, odměnili se mojí výbornou slivovicí a kochali se krásnou přírodou, která je zde na Rainbow opravdu velmi specifická svými stovkami malých ostrůvků, zarostlých kanálů a nespočtem popadaných stromů.
Během prvního a druhého dne jsme jen marně čekali na záběr. Vzhledem k tomu, že krmíme velmi málo a to několik malých lopatek partiklu, drcených ořechů a max. 10 kuliček boilies, není záběrů mnoho. Třetí den začaly chodit kolegovi záběry z pravého průplavu, kde posadil montáže do metrové hloubky a vytáhl několik menších kaprů mezi 15 a 18 kg. Já jsem byl stále bez kontaktu. Nějak mi to nevadilo, jelikož jsem byl na této lokalitě několikrát, kdy jsem měl během týdne pouze 2 až 3 záběry.
Montáže jsem tam nechal celé 3 dny a doufal jsem, že na háčku ještě něco je. Záběr přišel kolem půlnoci od hrany ostrova asi ve 3m hloubce tak 1,5 m od potopeného stromu. Opatrně jsem kapra přitáhl tak o 3 m a dál to již nešlo. Vyskočil jsem na loď a vyrazil do tmy. Asi po 60 m jsem dojel k hraně ostrova a po několika výpadech zdolal kapra šupináče, u kterého jsem si neodvážil určit váhu.
Byl to dlouhý šupináč a takových zde není mnoho. Po zvážení ryby – 21,3kg – jsme pořídili pár fotek a opatrně ho pustili zpět. Samozřejmě jsme se hned odměnili naší trnkovou a seděli ještě několik hodin u vody. Spát jsme šli až nad ránem a příposlech již nikomu nepípl.
Další den ráno jsem udělal menší změnu. Navázal jsem na montáž dva tygří ořechy a nadlehčil je umělou plovoucí kukuřicí od Kordy Pop Up Corn Fruity Squd. U dalších tří prutů jsem taky vyměnil montáže a zavezl zpět na označená místa. Během dne jemně pršelo a my čekali záběry. Tady během deště přicházejí záběry celkem pravidelně. Celý den byl klid a my se odebrali do bivaku dospat předcházející noc.
Záběr přišel ve 4:30 ráno. Vzhledem k tomu, že šel do padáku, byl jsem hodně skeptický. Namotal jsem několik metrů silonu a vyrazili jsme s kolegou na vodu. Když jsme byli asi 30 m od ostrova na celkem hluboké vodě, přijeli jsme přímo nad rybu. Kaprovi se ode dna moc nechtělo, opřel jsem se do prutu a pomalu ho zvedal nahoru. Asi napotřetí se nám ryba ukázala u lodi a bylo nám jasné, že je hodně velká. Po několika výpadech jsme ji měli v podběráku a uháněli zpět na břeh.
Ručička váhy se zastavila na 29,5 kg. Krásný starý lysec ve výborné kondici byl mou odměnou za několik výprav na tuto lokalitu a spoustu menších kaprů. Následovalo rychlé focení, což pouze při čelových svítilnách bývá problém. Fotky se nakonec povedly a krásná ryba putovala zpět. Trochu nás mrzelo, že jsme nepřekročili magickou 30 kg hranici, ale i tak jsme byli šťastni a vděčni za nádhernou rybu.
Do konce výpravy jsem zůstal bez záběru, ale vůbec mě to nemrzelo. Vychutnával jsem si sluníčko a toto krásné jezero. Kolega ještě poslední den zdolal dvě ryby, obě kolem 18 kg. V pátek při odjezdu domů jsme se dozvěděli od p. Pascala, že bohužel rok 2014 má beznadějně obsazen a nabídl mi výběr termínu na rok 2015. Vybral jsem si opět měsíc srpen, ale už jiné místo.
Přeji všem zapáleným rybářům hodně velkých ryb a pohodu na našich i zahraničních lokalitách.
Pavel Janíček – Fishing Invest
Tento článek byl publikován v časopisu KaproMánie
