Dlouhodobé zakrmování

Krmení, krmení, krmení… Téma mnohokrát omílané dokola ze všech stran. Krmit málo? Moc? Kdy, jak nebo čím? Dost lidí v tom nemá moc jasno, proto bych zde chtěl popsat trochu jinou strategii, než jakou je masivní krmení. Tento způsob je, podle mého, v mnoha případech kontraproduktivní, je však zapotřebí znát rozdíl mezi masivním krmením a dlouhodobým zakrmováním a přesně o tom bude tento článek.

Nevýhody na hromadu ležícího krmení jsme si již vysvětlili. Dlouhodobé zakrmování má taktéž své nevýhody, ale především má mnoho výhod. V čem vůbec spočívá tato taktika? Jak může být z názvu jasné, jedná se o pravidelné krmení. To je alfou a omegou této strategie. Základ je v pravidelnosti a také v množství.

Stačí se nad tím jen trochu zamyslet. Zkušený kapr dobře zná své okolí a je velmi podezřívavý, pokud se v něm vyskytne něco nového. Několik kg boilies najednou ho vyplaší téměř s jistotou. Pokud ale nalezne například tři kuličky, jeho od přírody vrozená zvědavost mu nedá spát a ochutná. Zjistí, že to pro něj žádné nebezpečí není a navíc mu to dost chutná (proto je nutností používat kvalitní boilies a ne jen navoněné plastelíny).

Sní tedy všechny tři, ale co to, na druhý den, ve stejnou dobu nalezne na tomto místě ne 3 kuličky, ale kuliček 5. Už ví, že mu nebezpečí nehrozí a je to „mňamka“, proto si s radostí dá. V hlavě mu začínají kolovat myšlenky, začíná si spojovat dobu a místo s příjemným pocitem a dobrou chutí, proto se další den vrací opět a na místě na něj čeká jako naservírovaných kuliček například 10. Bez jakýchkoliv pochybností se pouští do hostiny. Co následuje další dny? Na tento čas, místo a chuť se doslova těší. A co to? Už není sám, ale přivádí si spolu i další kamarády, kteří si po chvíli také navyknou.

Co z toho vyplývá? Podstatou je získat si kaprovu důvěru, doslova si jej naučit na své boilies. A jak tuto taktiku spojit s lovem? Důležité je najít místo, kde s největší pravděpodobností nebude lovit nikdo jiný, protože by celý náš plán naprosto ztratil smysl. První dny k vodě jezdím bez prutů pouze krmit. Až například pátý, sedmý nebo klidně dvacátý den (v extrémním případě klidně i několik měsíců) přijedu k vodě s pruty.

Po příchodu už vůbec nekrmím, pouze své boilies spolu s montážemi nahodím do míst, kde se již několik dní nic netušící kapříci pěkně pasou. První den chytání bývá většinou ten nejlepší a dá se během něj vychytat téměř všechny ryby, které si na náš „rituál“ navykly. To ale neznamená, že jsme chytili všechny ryby z revíru a už vůbec ne, že jsme se dostali k těm nejlepším. Proto při odchodu od vody opět přikrmím pravidelnou dávku jako předešlé dny. Opět to opakuji několik dní a poté k vodě přicházím s pruty. Boom. Divadlo se opakuje a dostávám se stále k lepším a lepším rybám.

A jaké jsou výhody či nevýhody této metody? Nevýhodou může být vzdálenost k revíru, ke kterému je potřeba nejlépe denně jezdit krmit. Další nevýhodou může být také to, že si člověk nemá vždy možnost udělat čas ve stejnou dobu. Největší nevýhodou je, pokud náš plán někdo zjistí nebo nás zahlédne při krmení a začne „parazitovat“ na našem snažení a na námi vybrané místo si bez jakýchkoliv výčitek sedne a vesele si začne lovit.

Tato taktika má ale především své výhody. Výhodou je vcelku malá náročnost na množství krmení. Krmíme po opravdu malých dávkách, proto nám několik kilogramů krmení vystačí na velmi dlouho. Další nespornou výhodou je ušetření času. Při použití této strategie se vyplatí jít k vodě pouze v době, kdy jsme si kapry navykli přijímat od nás potravu, tudíž několik hodin u vody bohatě postačí, při odchodu přikrmím a vracím se opět za několik dní.

Pokud mám čas, krmení i možnosti výběru míst, není vůbec od věci tuto taktiku praktikovat na více místech nebo dokonce více revírech zároveň a místa lovu střídat. Na jednom místě pouze krmím, na druhé jdu chytat. Jedná se o velmi efektivní využití času. Není potřeba u vody trávit například týden, pouze postačí mít své montáže na správném místě v ten nejproduktivnější čas a nechytat pouze na náhodu. Samozřejmě, že jezdíme i na několikadenní výpravy, kde volíme naprosto jiné taktiky, ale o tom zase jindy.

Tímto strategickým učením kaprů na naše krmení se nám povedlo dostat na břeh mnoho krásných kousků. Stačí si „pouze“ odpovědět na 5 základních otázek kde, kdy, jak, proč, s kým (viz můj minulý článek ZDE) a k ulovení trofejních ryb budeme zase o kousek blíž.

Kapři nejsou žádní roboti, jsou to živí tvorové a stejně jako lidé, každý kapr je jiný a nedá se najít nějaký vzorec jejich chování, podle kterého by se dalo předem určit, jak se budou chovat, reagovat a nachytat vždy a všude. To je pouze dobře, ale dá se jít úspěchu velmi naproti, stačí o tom logicky přemýšlet a stále zkoušet a vymýšlet nové, neokoukané věci.

Ale je také pravdou, že někdy jde jakákoliv logika nebo smyslnost naprosto stranou a funguje něco, co se zcela vymyká všemu, co nám kdy fungovalo a popírá jakákoliv „pravidla“, která jsou obecně známá, že by nejspíše fungovat měly. A přesně proto je kaprařina tak krásná a baví nás! Nikdy není nic přesně dané a vždy se dá přijít s něčím novým, proto u vody samozřejmě především relaxuj, ale také přemýšlej a dřív nebo později se ryby, po kterých toužíš, stanou realitou.

S pozdravem za Carp X Team
Miroslav Tomala ml.