Po delší době vás zdravím kolegové kapraři. Rád bych vám nastínil, jak přijít na „kobylku“ našim oblíbencům kaprům, a jak se snažím já a několik mých přátel, přelstít ty největší kusy, o což se samozřejmě snažíme při našem koníčku všichni. Pro někoho to zřejmě žádná novinka nebude. Mnozí z vás to již někdy zkoušeli, nebo alespoň zaregistrovali, neboť v minulosti bylo toto téma již párkrát nakousnuto. Někteří k tomuto způsobu lovu, respektive nastražení kuličky boilie pod háček, nemají důvěru, pro někoho to bude možná naprostá novinka. Jsou i tací, kteří když viděli, jak nastražuji boilie pod háček, měli v očích výraz zděšení a považovali to za naprosté šílenství. Můj otec, který mě po dlouhá léta na mých výpravách za kapry doprovázel, když jsem mu tento návazec poprvé navázal, pronesl dnes již památnou větu: „Na tohle se nedá přece nic chytit.“ A věřte, že chytil a já chytám dodnes.
Proto bych chtěl těm, kteří nemají důvěru, a nebo se stále tak říkajíc hledají, poodhalit, jak s trochou důvěry a trpělivosti dosáhnout i na našich revírech úspěchu a nachytat pěkné kapry. Ano i na našich revírech se dá ulovit několik pěkných kaprů a nemusí se za nimi cestovat do zahraničí. Jelikož jsme Češi a sám nemám rád články přeplněné odbornými cizojazyčnými názvy, popíši vám to takříkajíc lidově, svými slovy, tak aby to pochopil každý, zejména i začínající kaprař. Jak už jsem naznačil, jedná se o nastražení kuličky boilie pod háček, respektive její umístění, tedy vzdálenost kuličky od háčku. Asi si mnoho z vás řekne, co na tom může být tak divného nebo zázračného, ale věřte, že i umístění boilie má velký vliv na to, jak budete úspěšní, kolik kaprů, ale i ostatních ryb chytnete.
Samotný lov kaprů bych rozdělil na tři důležité faktory, které mají velký vliv na to, jak budete úspěšní.
První faktor a zřejmě ten nejdůležitější a všem asi známý je, chytat tam, kde velcí kapři jsou, protože sedět na břehu vody, kde žádný velký kapr neplave, je tak nějak dopředu prohraná bitva. Dalším důležitým faktorem je obrnět se trpělivostí a stanovit si prioritu, zda chci za svou výpravu nachytat hodně kaprů všech velikostí, a nebo se soustředit na ty větší a opatrnější kusy. Poslední a neméně důležitý je zachování klidu na krmném – lovném místě. Tedy vyvarovat se tomu, abych kapry zbytečně rušil, a to jak zdoláváním většího počtu menších či nežádoucích ryb, tak častým nahazováním či zavážením. Jelikož si poslední dobou jezdím k vodě hlavně odpočinout, relaxovat, nabrat nové síly a ne chytat kvanta ryb, dávám přednost tomuto způsobu lovu či nastražení boilie pod háček. Stejně tak se snažím chytat a přelstít ty největší ryby v daném revíru, proto jsem se obrnil trpělivostí a již na svých výpravách z 90% používám výhradně jen tento způsob nastražení boilie pod háček. Těch zbylých 10% bych rozdělil na brzké jaro a pozdní podzim až zimu, kdy kapři již nepřijímají potravu s takovou vervou, a proto je potřeba naše návazce zjemnit a tím pádem i zkrátit vlas a vzdálenost kuličky od háčku.
Nyní již k samotnému popisu, jak a do jaké vzdálenosti boilie pod háček umístit a proč? Stejně tak jako většina z vás jsem od svých začátků lovu na boilie používal „běžnou“ vzdálenost kuličky od háčku, která se v převážně většině případů pohybuje cca kolem 2 cm. Někdo chytá i na menší vzdálenost, někdo zase o něco málo delší. Mnohokrát jsem se dříve dostal do situace, že kapři po záběru padali, proto jsem zkoušel vzdálenost zmenšit a kuličku doslova „přilepit“ na háček. Ale ani toto nepomáhalo. Další problém byly nežádoucí ryby, cejn, tloušť a jesen, kteří když najedou do krmného místa, dokáží lov dost znepříjemnit. Tím, že začneme chytat mnoho menších kaprů a nežádoucích ryb, si způsobíme velký rozruch na místě a přece jenom velký kapr je opatrný a takovým místům se raději vyhne. Proto jsme před několika roky na jedné naší výpravě na Pálavu s parťákem Ferym začali přemýšlet, jak se zbavit nenasytných jesenů a udržet klid na místě, aby se spletl i nějaký ten větší kapr. Ono ostatně záběry od nenasytných jesenů byly hlavním impulsem, proč jsme začali se vzdáleností vlasu experimentovat, ale hlavně mnohonásobně jí prodlužovat. Dalším impulsem byla i přednáška uznávaného anglického kapraře na jedné kaprařské akci, kde jsme s údivem a doslova s otevřenými ústy sledovali, do jaké vzdálenosti od háčku boilie umísťuje. Po prvním navázání vlasu o délce cca 5 cm jsem sám dumal, jak to bude fungovat a ejhle, ono to fungovalo. Rapidně ubylo záběrů od nežádoucích ryb a menších kaprů do 5 kg. Proto jsem zašel ještě dál a prodloužil vlas na délku cca 7 cm a opět se úspěch dostavil. Ubylo i záběrů od kaprů do 10 kg. Samozřejmě, že nikdy se nevyvarujete tomu, aby nenasytný menší kapr, tloušť či jesen, nespolkl i takto nastražené boilie, ale bývá to jen opravdu výjimečně, někdy i z vnější strany tlamky, protože si s kuličkou tak dlouho „hraje“, až se zkrátka na ten háček napíchne. Při této vzdálenosti, tedy cca 7 cm vzdálenosti boilie od obloučku háčku, je těchto záběrů opravdu jen pár a oproti předchozím výpravám, kdy jsem mnohdy nachytal desítky tloušťů a jesenů. V poslední době chytnu těchto ryb minimum.
Záměrně jsem napsal vzdálenost cca 7 cm od obloučku háčku, protože celková délka vlasu od ramínka háčku je ještě o něco delší, neboť jsem si měření vzdálenosti vlasu tak nějak zjednodušil a délku vážu tzv. na prst. Proč na prst? Protože při navazování háčku využívám délky mého ukazováčku, kdy konec vlasu umístím přesně do míst, kde končí ukazováček a začíná dlaň ruky. Samotný háček posunu tak, aby se jeho oblouček dotýkal konce ukazováčku a teprve poté začnu dělat oviny bezuzlového vázání. Takže místo, kde vychází vlas, je ještě o cca 1 až 1,5 cm delší. To záleží, jaký háček zrovna použijete. Nepoužívám žádné kroužky ani rovnátka, snažím se držet hesla, v jednoduchosti je síla.
Za cca čtyři roky, co takto dlouhý vlas používám, mi přijde tato vzdálenost tak nějak nejideálnější a na takto nastraženou kuličku boilie se mi povedlo chytit mnoho krásných ryb přes 15 kg, včetně několika přes 20 kg. V současné době občas vzdálenost ještě o něco zvětším a dostávám se leckdy na vzdálenost kuličky od háčku i 10 cm. Jak to funguje a zda to bude fungovat, vám popíši třeba někdy příště…
Nyní se krátce zmíním o použitých háčcích, které na tento způsob nastražení boilie používám. Již několik let jsou to defakto jen dva typy, a to buď Ashima Hevy Carp nebo Carpsystem K, převážně ve velikostech 6 u Ashimy a 8 u banánku od Carpsystemu. Návazcové šňůrky používám jak měkké, tak ztužené, to záleží na jakém typu vody zrovna lovím. Při použití ztužené šňůrky vážu i vlas ztužený a potah nestahuji. Potah pouze naruším v místě, kde vychází vlas z vázání u háčku, aby byla kulička malinko pohyblivější. Někdy sáhnu i po fluorokarbonu, který taktéž funguje velmi spolehlivě. Jen v tomto případě použiji větší a více otevřený háček, zpravidla Carpsytem typ E vel. 4.
Mnozí se budou ptát, jaký průměr boilie při této délce vlasu nastražit. Podle mého názoru věřte, že při takto dlouhém vlasu, průměr boilie vůbec nehraje žádnou roli. Osobně používám boilie od průměru 18 mm až po 24 mm a funguje to perfektně. Stejně tak při této délce vlasu háček z 99% sedí krásně ve spodním tvrdém kroužku kaprovy tlamky a vyřezávání je minimální.
Posledním důležitým faktorem je použít kvalitní boilie, respektive boilie ze směsi, která se tak rychle nerozpouští a vydrží nastražené pod háčkem i delší dobu, neboť někdy na záběr čekám i déle jak 24 hodin. To souvisí i s klidem na lovném místě, o kterém jsem psal v úvodu, protože nástrahu nechávám v lovném místě ležet zpravidla až do záběru. Toto je spojeno i s trpělivostí, protože čekat na záběr někdy i déle jak 24 hodin chce opravdu pevné nervy. Pokud je však rybář přesvědčený o kvalitě nástrahy a svého počínání, úspěch se dostaví. Pro tento způsob lovu používám převážně boilie ze směsí Biosquid, Biocrab, Mystic či Supra fish a od letošního roku i novinku Chilli fish, u kterých mám jistotu, že po vysušení vydrží i 48 hodin ve stavu, aby byl kapr schopen nástrahu nasát a úspěšně se zaseknout. Pokud by se nám kulička pod háčkem během několika hodin rozpustila, čekali by jsme na záběr marně.
A na závěr jedna malá příhoda, která přesvědčila i mého kamaráda Martina, že to opravdu funguje. Vyjeli jsme spolu v loňském roce na jednu vodu na víkend od pátku do neděle. Když Martin viděl mé návazce a délku vlasu, tvářil se dost udiveně. Řekl jsem mu, že si jedu odpočinout a pokusit se chytit lepší rybu. Zavezl jsem montáže, rozházel cca 1 – 2 kg boilie do prostoru o velikosti cca 10 x 10 m a k položené montáži přihodil ještě cca 10 kuliček. Martin krátce po zavezení začal na „běžnou“ délku vlasu chytat kapry jak na běžícím pásu. První ryba byla kolem 12 kg, pak už mu šla velikost kaprů dolů a chytal kapry všech velikostí od 3 do 10 kg. Za víkend jich chytil něco kolem třiceti kousků. Mně přišel první záběr až v sobotu, do nedělního odpoledne než jsme odjížděli, jsem měl „jen“ čtyři záběry, ale pouze od ryb nad 10 kg, přičemž největší kapr vážil 15,5 kg. Při následující výpravě jsem na této vodě hned při prvním záběru, který přišel po cca 24 hodinách, chytil krásného šupináče lehce nad 19 kg. Proto jsem přesvědčený, že zachováním klidu na lovném místě, trpělivostí a s dlouhým vlasem je opravdu větší šance na ulovení lepších a opatrnějších ryb. Je to však i o těch prioritách, zda jedeme chytat mnoho ryb nebo si odpočinout a počkat si na lepší rybu.
Závěrem bych chtěl uvést, že ani výše uvedené nemusí vždy fungovat na 100% a nastanou situace, kdy musíme návazce, háčky a montáže měnit, různě improvizovat, ale to je přece na kapraření to krásné… Protože kdyby jsme vše věděli, vždy a všude nachytali, asi by nás to přestalo časem bavit. Tímto článkem jsem chtěl dalším, zejména začínajícím kolegům poodhalit a trochu poradit, jak vyzrát na opatrnější ryby. A pokud se jim podaří ulovit krásné kapry, budu jen rád. Samozřejmě za předpokladu, že ulovené kapry vrátí bez poškození zpět tam, kde je ulovili, neboť rybu, kterou nepustí, už nechytnou. Pokud se pro tento způsob nastražení rozhodnete, přeji hodně úspěchů a trpělivosti, které je opravdu potřeba…
Vláďa Krpeš
