Plavaná a kapři je netradiční spojení. Není mnoho rybářů co by se pouštěli za našimi kapry pomocí plaváčkových prutů. Mnozí také nevědí o jaké adrenalinové souboje přichází, když se jejich prut ohýbá do mocných křivek pod úniky kaprů byť jen průměrných velikostí. Úlovky se nerovnají zdaleka úlovkům kaprařů, ale je také pravdou, že za dodržení jednoduchých pravidel si velmi dobře zachytáme, zatímco elektrické signalizátory kolegů kaprařů mlčí. Nemusíme u vody sedět dny bez záběru, ale můžeme skutečně lovit.
V úvodu bych rád napsal asi to, že původně jsem psal článek o lovů kaprů na plavanou, ale co čert nechtěl a množství textu se rozrostlo do takových rozměrů, že o tom, že by se jednalo o jeden článek mi bylo jasné, že se pravděpodobně bude jednat o seriál. Upřímně řečeno nejsem zastáncem dlouhých seriálů, ve kterých se čtenář ztrácí, a proto jsem se snažil psát tento text stručně, výstižně a pokud to šlo, tak i zábavnou formou.
V tomto momentu bych se rád vydal po toulkách okolo vody s plavačkovým prutem a s touhou ulovení toho nejkrásnějšího kapra našich vod. Tímto vám přeji spoustu štěstí, při objevování úplně nového světa s plaváčkovým proutkem v ruce.
KAPR A BIOLOGIE
Kapr (Cyprinus Carpio) je ryba, kterou bezpečně pozná i nerybařící veřejnost. Pro rybáře je rovným soupeřem, který je i dnes zastřen tajemstvím. Málokterý rybář neprahne po ulovení toho svého vysněného obra. Tedy kapr obecný patří do skupiny kaprovitých ryb, která má spoustu čeledí a poddruhů se shodnými znaky. Původ kapra můžeme začlenit do Asie, odkud byl roku 1245 exportován františkánským mnichem Jean de Plan Carpinem k nám do Evropy. Původně byl kapr chován jako okrasná ryba v klášterních jezírcích a zpestřoval jídelníček mnichům. Tento původní divoký kapr se nazýval Sazan. Sazan původně obýval různě říčky, kde se na zaplavených loukách vytíral. Znakem Sazana je protáhlé tělo, velká hlava, nemá typický hrb za hlavou a může v ideálních podmínkách dorůstat značných hmotností (15 kg). Křížením Sazana vznikly nové typy kaprů.
Kapr obecný (šupináč)
První typ kapra, který byl vyšlechtěn ze Sazana. Tento kapr je mechanicky nejodolnější díky svým šupinám, které pokrývají celé jeho tělo.
Kapr obecný (forma šupinatá)
Kapr obecný forma lysá (lysec)
Kapr vyšlechtěný z kapra obecného (šupináče). Jeho charakteristickým znakem je, že po těle má náhodně rozmístěné šupiny. Jediná souvislá řada šupin se nachází podél hřbetní části pod hřbetní ploutví. Převážná část těla je ale bez šupin. Lysci mohou vyrůst do opravdu obřích rozměrů. Současný rekord kapra lysce je 40,18 kg!
Kapr obecný (forma lysá)
Kapr obecný forma řádková
Řídce vyskytující se kapr. Hlavním rysem je řádka šupin po postranní čáře. Kapr obecně se může dožít až 45 let, a proto jej můžeme řadit mezi středněvěké ryby. Hmotnost se u kříženců liší, ale můžeme obecně říct, že největší kapři jsou právě šupináči a lysci. Nejtěžší kapr lysec je 40,18 kg a nejtěžší šupináč byl 38,45 kg (současné světové rekordy).
Smyslové orgány a vnímání
Zrak – Kapr dokáže rozpoznat barvy i jejich odstíny. Kapr může zaregistrovat i pohyby mimo vodu.
Sluch – U kapra (ani jiných ryb) není vyvinut jako u suchozemských živočichů. Zvuky rozpoznává pasivně. Kapr má propojený plynový měchýř se sluchovým ústrojím (labyrintový orgán). Plynový měchýř zesiluje akustické signály.
Hmat – Kapr vnímá pomocí nervových zakončení, které má rozmístěné po celém těle např. na povrchu pysků, ve vousech a na přední straně hlavy.
Čich – Kapr má velice citlivý čich. Dokáže rozpoznat i velice nevýrazné vůně (pozn. většina opravdu trofejních obrů byla ulovena na “vyčichlé” nástrahy). Čichové buňky jsou umístěny v nozdrách kudy při plavání prochází voda a kapr zaznamenává rozpuštěné látky.
Chuť – Chuťové buňky má umístěné ve vousech, žaberních obloucích, rtech, ale i v kůži po celém těle. Kapr má tento smysl silně vyvinutý a dokáže poznat, která potrava je pro něho stravitelná.
Inteligence – Má kapr nějakou inteligenci??? Nevím, určitě bych nepoužil tento termín pro kaprovo “duchovní jádro”. Kapr má výtečný smysl učit se vlastním chybám. Proto ho nechávají klidným nástrahy, na které byl již několikrát uloven ( samozřejmě platí i podobné montáže, způsob lovu atd…). Sám jsem poznal u vody, že na mě ve vodě nečeká absolutní hlupák (kapr, že …).
VÝSKYT KAPRA A JEHO CHOVÁNÍ
Je odvislé od ročního období, teploty vody. Samozřejmě zde existuje i možnost, že náš šupinatý přítel má nějaké antipatie k místu, kde zakládáme svůj horkej flek. Ale věřme, že ve vodě, kde právě lovíme, se nachází víc tatíků. Kde teda vlastně čekat ty KAPRY. Můžeme vycházet z toho, že kapr je studenokrevní živočich. To znamená, že sám neumí regulovat svou tělesnou teplotu. To je jeden ze záchytných bodů, kde kapry hledat. Dalším je potrava. Kapr se živí jak rostlinnou potravou, ale i taktéž živočišnou. Proto ho hledáme v okolí kolonii patentek, mušlových polí, trsech trav , lavic a potopených překážek. První tři horké fleky jsou přírodního rázu. Poskytují kaprovi přirozenou potravu. Je výhodné těchto míst využít. Prvním důvodem je, že tyto místa kapři znají a také je navštěvují. Druhý důvod přímo vyplývá z důvodu prvního. Nemusíme nijak přemrštěně zakrmovat. Poslední dvě uvedená místa jsou takovými polotovary. Kapři využívají těchto míst také ke krmení. Doufají, že tam proudy dopraví nějakou tu potravu. Zde již musíme vnadit a pečlivě připravit si svoji strategii. Vraťme se teď zpět k teplotě. Jak jsme si už řekli tak kapr neumí regulovat svou teplotu. Pro vyhledání míst musíme zapojit “selský” rozum a začít trochu uvažovat. Ze začátku roku, kdy začíná sluníčko hřát je voda ještě studená, ale kapr využívá mělké zátoky, kde se voda ohřeje dříve. V létě, kde se voda mnohdy vyšplhá na teplotu 30 stupňů, se kapr nachází v hlubších vodách. Nejlepší možná doba na lov je v noci, kdy se kapr krmí.
