Magické Labe

Labe… O této vodě je mnoho napsáno. Je to jedna z těch, která je velmi oblíbenou vodou mnoha rybářů a já jsem jedním z těch, u kterých to není jinak. Na této vodě jsem strávil mnoho dní a nocí, při kterých mě doprovázeli často mí kamarádi a blízcí jako je v první řadě třeba má přítelkyně, za což jí jsem moc vděčný, ale i mnoho dní osamocených plných ticha.

Na této vodě chytám prakticky od mých nejmladších let, kdy jsem ji navštěvoval s mým dědou v blízkosti naší chaty, kde se nacházela tato řeka a poté i s přáteli, které jsem zde našel. Dokonce s jedním chytám dodnes. Člověk se musí dívat, mít oči otevřené a vnímat, co se děje na hladině a břehu. Mám takový zvyk, i přesto, že mám hlásiče, tak jako každý v dnešní době, nikdy se nepřestanu dívat na mé proutky. Ať už je to zvyk z mládí, kdy jsem tyto věci neznal nebo ten krásný pohled na ně s pozadím naší překrásné přírody… Právě tato pozornost mi přinesla rybu, která se stala rovněž i mým osobním rekordem. S kamarády jsme seděli u ohně, kde jsme klábosili a já koukal na mé proutky a sledoval jejich špičky s vlascem před nimi, když jsem zahlédl pohyb vlasce, který se povoloval a napínal, jenže hlásič vůbec nezaznamenal záběr, jen má pozornost pruty nenechala v klidu a na to jsem hrdý. Nejde jen o ryby velké či malé nebo vůbec o rybu jako takovou, jde i o pobyt samotný v přírodě, kdy člověk musí spoléhat sám na sebe a to mě baví!

Navštěvoval jsem jak hlavní tok, tak slepá ramena, která jsem si natolik oblíbil, že už málo kdy navštívím přímo tok této řeky. Snad za to můžou ty nádherné ryby, co tu jsou nebo zřejmě příroda a klid, která zde panuje, i když se najdou i negativní věci jako jsou rybáři odvážející ryby z této lokality vážící kolem 20 kg. Ať je to z důvodu výdělečné činnosti či k jídlu, toto já osobně odsuzuji!

V tomto článku se s vámi chci podělit o pár hezkých zážitků u vody, které jsem zažil a rád na ně vzpomínám, právě z jednoho mého srdcového ramene, které jsem navštívil s mými přáteli a blízkými. Nebudu zde vyprávět o způsobech lovu, nějakých taktikách krmení. O tom toho bylo napsáno již tolik v každém časopise, a každý musí zjistit sám, jaká taktika na určitém místě platí na obry žijící v něm, a o to je to hezčí pocit.

Je to jedno nejmenované rameno, na kterém jsem získal nejcennější zkušenosti. Člověk na tomto rameni nikdy neví, kdy je ten správný čas na ty největší trofejní ryby, a to se mi líbí. Mohou přijít kdykoliv, ať jsou to dlouhé parné dny, kdy ani vánek za celý den nepocítíme, tak i mrazivé a nevlídné noci. Jsou zde opravdu krásné ryby i přes 20 kg, ale to už je jen pár jedinců, což je škoda! Důvod je právě výše zmíněný. Ač jsem chytal na jakýchkoliv úsecích Labe, nikdy jsem neviděl takto krásně rostlé ryby jako zde. Je to rameno, kde je mnoho vázek. Dno je především bahnité s podemletými podbřežními místy, které jsou i kamenité. Právě u těchto břehů v místech vázek se tito kapři rádi zdržují, zde je lze přelstít. Je nutné mít vše dokonale seřízené, jako je baitrunner a našponovaný vlasec. Hlavně být připraven k okamžitému záseku, jinak není žádná šance rybu zdolat. O to je to zajímavější, naučnější, ale i komplikovanější pro ty “škůdce rybáře”.

1. výprava

Měli jsme týden volna, tak jsme se s dvěma kamarády, mou přítelkyní a mladším bráškou (kterého se snažím odpoutat od počítače a něco ho naučit) dohodli, že vyrazíme na toto rameno a něco pěkného zkusit ulovit. Nakoupili jsme zásoby, naložili auta a vyrazili na místo. Jako vždy nás ani teď nemine dlouhé rozbalování a usídlování se. Po vyčerpávajícím rozbalování v 32° C vedrech, jsme měli vše rozbalené, připravené i zavezené a nakrmené. Krmili jsme střídmě 20mm peletami a boilies masových příchutí, které jsme ještě zatraktivnili příslušným dipem k dané příchuti. Poté jsme jen odpočívali a užívali si tu nádheru u vody.

Během prvních 3 dnů nás navštívilo pár slušných bouřek s doprovázejícím silným deštěm a znáte ten pocit, když všude okolo praskají stromy v blízkosti bivaku a vy jen čekáte, který se zlomí a nadělá z výbavy sbírku do šrotu. Ale hlavně jde o zdraví své a celého “týmu”. I přes tyto deště a mohutný vítr naše hlásiče zůstávaly téměř ticho, mimo 2 školáků, kteří měli do 6 kg, což bylo pod naše očekávání.

V dalších dnech jsme měli opět parné dny, kdy teploměry ukázaly přes 30°C. V takto teplých dnech jsme to neviděli moc pozitivně a zkoušeli vše možné, jak zaujmout nějakého pěkného kapříka, ale záběrů jsme se nedočkávali. Tak jsme si užívali aspoň pěkného počasí a opálili si těla. Byl před námi poslední den a noc, podle našeho skóre, kdy jsme za 6 dní chytli 2 školáky, jsme se rozhodovali, jestli nepojedeme už dnes, jelikož už jsme vůbec nedoufali, že se povede nějaká ryba ulovit. Po dohodě jsme se rozhodli setrvat do posledního dne a za to jsem vděčný naší vytrvalosti, protože naděje umírá poslední, a to se potvrdilo o pár hodin později!

Začalo se stmívat, zavezli jsme čerstvé nástrahy, přikrmili a vytáhli poslední zásoby vína a rumíku. Popíjeli jsme a povídali si o sněných gigantech, plánovali nové výpravy a řešili nové produkty, krmení, montáže, … vždyť to každý zná, jak to chodí u nás tichých bláznů… V posledních pár hodinách lovu, které nám zbývaly, jsem řekl parťákovi: “To už je asi marný.” V tom se rozezněl hlásič, ihned jsem přisekl a povídám: “Nic extra.” Rybu jsem přitáhl skoro ke břehu, v tom si zřejmě uvědomila, co se děje a začala přetahovaná, která nebrala konce. Cívka navijáku se roztočila a ryba nešla zabrzdit. Vyříznout jsem jí opravdu nechtěl, ale ani jí pustit do vázek. Po chvíli bez výsledného snažení byla ryba už skoro na druhé straně ramene, na nic jsme nečekali, ihned jsme jeli člunem za ní. Po dlouhém souboji, kdy se kapr snažil zajet snad do všech vázek co znal, jsme ho konečně dostali do podběráku. Krásný mohutný šupík, hluboce jsem si oddychl… “uf”. S radostí jsem přijímal gratulaci od parťáka a s jiskrami v očích jsme se vraceli na břeh. Po zvážení a měření měl šupík 90cm a 17,8 kg. To byl pro mě skvělý začátek a rovněž i závěr této výpravy.

2. výprava

Uběhl týden a my se vraceli zpět na místo. Opět to bylo na týdenní pobyt, paráda, povídal jsem si, aniž bych věděl, jak tato výprava dopadne. Vybalování a ty samé neústupné 30° tropy, nic příjemného v tomto počasí, ale i to ke kaprařině patří. Tak jako krásné noci plné nádherných souhvězdí, bezvětří, praskajícího dřeva v ohni nebo zářivého měsíce s ranními rozbřesky slunce a spánek rušený jen kapry…

Máme rozbaleno, zavezeno, vše na svém místě, já usedám a dopřávám si jedno vychlazené s troškou odpočinku. Kochám se přírodou, kterou mám tak rád. Blíží se první noc, převážím, dávám čerstvé nástrahy, jelikož v takto teplé vodě, co tu panuje, je to téměř nutné, neboť se rychleji rozpadají. Po zavezení čekám, užívám si klidného večera s mou přítelkyní. První noc je bez odezvy. Říkám si: “Další repete z minulé výpravy?!” Druhý večer se dostávám k záběru, pěkně bojovný šupík o váze 11,7 kg.

Potěšil, zavážím, přikrmuji a jdu si dopřát ještě trochu odpočinku, kterého jsem si ještě moc neužil.

Po dvou hodinách se opět ozval hlásič… Zasekávám a zdolávám šupíka stejné kategorie o váze 11.8kg. Pořizuji fotografii a zavážím v černo-černé tmě.

Po ulehnutí za neuvěřitelných 75 minut jízda. Říkám si: “To je snad jen sen.” Zmatený se řítím ke stojanu a zasekávám. Cítím, že je silnější než kapr předtím, to mě rychle probralo a začal parádní souboj. Kapr dováděl na volné vodě a já si ho mohl užívat na 100%. V posledních okamžicích se dostal do leknínů v příbřežních partiích, ale hned jsem ho odvrátil a během dalších několika minut skončil úspěšně v podběráku. Paráda, usmál jsem se na přítelkyni, která mě při každé ulovené rybě pomáhá. Jsme takový malý sehraný tým. Probíhá vážení, fotografie na památku, a to nejdůležitější – pouštění tohoto tvora zpět do jeho domova, samozřejmě s maximální opatrností!

Toto byl zároveň poslední kapr této výpravy o váze 14,8 kg. Po zbytek výpravy, jakoby utlo a pod hladinou se nic nedělo. Tato výprava mě fascinovala, jelikož jsem chytal pouze na jeden prut a zdolal 3 nádherné ryby za večer. Druhý prut jsem měl totiž na sumce, kterého jsem měl jako cíl této výpravy! Bohužel neúspěšně. Mohu jen snít o tom, jak by to vypadalo tu osudnou noc, kdybych měl nastražené 2 pruty na kapra.

Michal Veselý

Tento článek byl publikován také v časopisu KaproMánie. Autor článku obdržel od naší redakce prut C2 Carp od firmy Prologic (viz. výsledky soutěže).