Tak jsem se dočkal delší výpravy i já. Po několika měsíčním pracovním vytížení jsem se i já mohl konečně alespoň na čtyři noci utrhnout a vyrazit k vodě. Už bylo na čase,vždyť už je skoro polovina června, a já byl na rybách jenom třikrát. Jednou na víkend v lednu, jednou v dubnu a květnu, a tak už je čas si trochu odpočinout a pročistit si hlavu.
Společně s Alešem jsme vybrali zastrčené místo na svazové řece, sice bez potopených valů, lavic a jiných podvodních překážek, ale zato klidné, kde od nás po obou směrech 150 metrů nikdo nechytá, a to nám bohatě stačilo.
Po příjezdu k řece jsme naložili čluny a vydali se po proudu na kilometrovou plavbu na určené místo. Po příjezdu jsme se pustili do stavby tábora a všech těch věcí, co patří k lovu kaprů na delší dobu. Samozřejmostí je místo, na kterém lovíme, opustit ve stavu, ve kterém jsme na něj přijeli…, Proto apeluji na kolegy, no oni to snad ani nejsou kolegové, kteří místo totálně zničí ohništěm, bez kterého se snad ani nedá lovit, odpadky, které jsou sice někdy v pytli, ale hozené v kopřivách a o šupinách z ulovených a vykuchaných ryb, které se válí po celém okolí, se nebudu radši ani zmiňovat… no prostě „PRASATA“.
Po těchto pro nás příjemných přípravách si rozebíráme pole působnosti. Aleš si vybírá levou část vody a já tu pravou. Nic před námi ve vodě krom hrany koryta není, a tak usazuji jednu orientační bójku ve vzdálenosti cca 40 metrů a zde si každý vnadí po své straně. Každá ze čtyř montáží je od sebe vzdálená asi třicet metrů, tak si myslíme, že místa pro jednotlivou montáž je opravdu dost a dost.
Oba dva používáme skoro stejné sestavy. Vlasec o průměru 30 a 35 mm, 30 metrů 50 mm šokového vlasce a poslední metr tvoří 45 lb olověná šňůra, před kterou je ještě 10 gramová torpilka, která pomáhá vše udržet pěkně u dna. Není nic horšího než ulovit kapra, jako se mi to stalo na této výpravě. Krásný 10 kg lysec, který měl uřízlou celou pravou skřeli od šokové šňůry (pravděpodobně), bohužel jiná možnost mě nenapadla. Toto zranění měl už dlouho, rána byla zcela zahojená a evidentně mu chutnalo, ale je to škoda takhle rybu zbytečně zmrzačit.
Jednu montáž jsem zkombinoval z ocelového lanka 20 cm a 5 cm měkké šňůrky Sufix Magician 25 lb,osazené háčkem Ashima TC2 velikosti 6, vlasové rovnátko zde nesmí chybět. Tuto montáž používám často, vlastně pokaždé jí dávám na jednu udici…., jednoduchá a 100 % spolehlivá. Zde jsem dal jednu kuličku Přírodních jater 20 mm. Celou montáž drželo u dna olovo plochého tvaru ve tvaru Grippy 150 g – 170 g.
Druhá montáž se skládala ze ztužené šňůrky Mystic 25 lb, háčku Gamakatsu G A1 vel.4 – velice odolné a ostré háčky, které jsem ještě doplnil o vlasové rovnátko Carp Zoom vel.S a na tuto montáž jsem zvolil panáčka z kořeněného boilie Spice Bomb 20 mm a plovoucí 16 mm kuličku Sherry/Crab a samozřejmě nesmí chybět přimáčknutý broček pro ještě lepší otáčení háčku. Obě montáže fungovaly na jedničku a všechny ulovené ryby měly háček krásně ve spodním pysku. Nemá cenu měnit věci, které vám fungují. Obě montáže jsou asi 20 – 25 cm dlouhé, což je dostačující na odhoz.
Své krmné místo jsem si zakrmil předem máčeným boiliem BOSS2 Přírodní játra ve 20 mm a druhé vzdálenější místo silně kořeněným boiliem od CARP ZOOM Spice bomb, rovněž ve 20 mm doplněnou plovoucí kuličkou Sherry/Crab v 16 mm tzv. na panáčka. Obě montáže jsem ještě doplnil o PVA pásku s jednou celou kuličkou a jednou půlenou. Při použití PVA materiálu se vám montáž při náhozu nezamotává, ale to už dnes přeci každý ví a zná.
Aleš první montáž a místo rozjížděl Olihní z řady BOSS2, kterou ještě týden před lovem zalil v CSL Killeru stejné příchutě a druhou montáž osadil Chobotnicí z řady BOSS2 ve 20 mm a rovněž týden máchanou v jeho doma vyrobeném dipu, o kterém se zde nebudu a ani nechci zmiňovat – smrad úplně šílený – takový jsem za svojí rybářskou éru ještě necítil a cítit už ani nikdy nechci – ještě dnes se mi dělá z toho zle, a to si na to jenom vzpomenu… Otřes! Ale co nám šíleně páchne, tak ryby naopak přitahuje a odrazem tohoto šíleného smradu bylo pár pěkných jízd od pěkných kapříků.
Dalším takovým omylem bylo, když jsem si jedno místo přikrmil kukuřičnými peletami. To, co se odehrálo chvíli po vhození těchto pelet do již zakrmého místa, jsem ještě nezažil. Záběry od amurů, kteří žrali vše, co jim přišlo do cesty. Co nához, to do pěti minut amur. Bylo jedno, jestli dám na montáž dvě dvacítky jater…, prostě za chvilku už tam byl. Aleš jejich apetitu využil a jako vždy s sebou vozí kbelík vařené kukuřice. Tento partikl rozházel u svého místa, předělal jednu montáž, pod háček dal dvě zrnka kukuřice a jednu plovoucí kuličku Scopex/Ananas 10 mm a zábava se rozjela na plný pecky. Největší zdolaný amur byl kolem metru. Mezi bohatýry se ulovilo i několik kaprů do deseti kilogramů.
Po prvním dni bylo záběrů požehnaně, a tak ještě před jedenáctou hodinou večerní vytahujeme pruty a usínáme. Unavení, ale spokojeni. Ráno posouvám obě montáže o dvacet metrů dál od předešlého krmného místa. Vynechávám již zmiňované pelety a ke každé montáži přihazuji a rozhazuji jenom hrst celých a jednu hrst půlených koulí. Toto se jeví jako správná volba, protože do dvou hodin přichází krásná jízda a na konci je ještě krásnější 13 kg šupík – pecka.
V této strategii pokračujeme a vyplácí se. Další záběr a další ryba nad deset kilogramů. Celý druhý den se nese ve stejném duchu a pravidelné záběry od kaprů završuje po deváté hodině večerní krásný šupík s mírou 92 cm a 16,5 kg – jsem u vytržení. Ještě před koncem lovné doby, přesně ve 23:40 přichází poslední záběr od již zmíněného poškozeného kapříka. Dny v roce, jako jsou tyhle, se dají spočítat na prstech jedné ruky. Vše nám hrálo do karet. Ustálený průtok řeky, klid na vodě, docela silný severozápadní vítr, který funěl po celý den, a trefa do chuti kaprů a ostatních ryb. No prostě balada.
S nastávajícím víkendem se vše mění. Vodu bičují vláčkaři na lodích, sumcaři vábí svoje trofejní ryby k nástraze a nám se záběry rapidně snížily. To, co jsme ulovili za jeden den v týdnu, to jsme měli za celý víkend. Ale i to patří k rybařině. Každý z nás loví jinou cílenou rybu a nemá cenu se rozčilovat a nadávat nad projíždějícím sumcařem. Vše má probíhat v klidu. Vždy jsme si popřáli tu nej rybu a bylo to v pohodě, i když jsme my dva věděli, že už jsme asi dochytali. V neděli jsme už ani nenahazovali a v klidu se do osmi ráno vyspali, zabalili jsme věci, naložili na čluny a vyrazili směrem k domovu… respektive k autům. Za tři dny lovu jsme ulovili 36 kaprů, 11 amurů, dva tlouště a jednoho cejna. Přišli jsme o tři asi opravdu velké ryby. Ale i to k lovu kaprů patří a někdy prostě ryby zvítězí.
Nejvíce ryb se ulovilo na Přírodní játra z řady BOSS2 Speciál, které fungovalo na jedničku.
Přeji vám, přátelé, zažít to, co jsme zažili my dva s Alešem a přeji vám krásné ryby před objektivem vašich fotoaparátů, protože jenom tak tuto rybu mohou ulovit i ostatní.
Za Carpservis Team
Mirek Kadlec
