Zbývá týden do konce mojí služby a já se nemůžu dočkat, až budeme s kamarádem Jardou konečně u mé oblíbené svazové vody na Vysočině. Čekání na „Den D“ vyplňujeme úvahami nad strategií lovu, krmením, boiliesem, přemýšlením nad konkrétním místem. Zkrátka to máme patrně tak jako všichni zapálení rybáři.
Konečně nastal čas volna a bleskově se přesouvám z Prahy směr moje milovaná Vysočina. Zastavuji se u místního prodejce rybářských potřeb, abych zjistil situaci u vody a nedostává se mi dobrých zpráv. Ryby vůbec neberou, a to ani rybářům chytajícím na foukačky. Dalo se to čekat. Neustále se tu hýbalo s vodou, která ustoupila o cca 4 m. A vysoké teploty rybám na apetitu také nepřidají. No a co, říkám si. Budu u vody a užiju si pětidenní výpravu tak jako tak.
Po obědě vyrážím k vodě, kde se setkávám s Jardou. Stavíme bivaky, nafukujeme člun, připravujeme krmení. Nadšení z nás sálá, atmosféra je perfektní. Usedám do člunu a jdu prozkoumávat podvodní terén. Této činnosti vždy věnuji velkou pozornost a jsem schopný na vodě při hledání vhodných míst pro umístění tyčovky strávit celé hodiny! Není to boilies, nejsou to pelety, je to především o nalezení ideálního místa a až poté můžeme řešit, co pod háček.
Po necelé hodině nacházím zajímavější místečko zhruba 100m od břehu v hloubce necelých šesti metrů. Toto místo volím i proto, že se na tuto vzdálenost bez problémů dostaneme s kamarádem i z odhozu. Jsem přesvědčený o tom, že čím méně budeme s člunem na vodě, tím lépe. A to platí dvojnásob, pokud chceme chytat větší ryby.
Bójka je tedy na místě. Jarda mezitím přichystal krmení složené z Red halibut pelet Classic, řepkových pelet Turbo a hrsti půleného boilies – vše ve velmi malém množství, jen pelet Turbo letělo do vody poměrně velké množství. Nikdy nekrmím po příjezdu k vodě hodně. Je důležité nejprve zjistit aktivitu ryb a podle toho se zachovat. Turbo pelet jsme nešetřili ze dvou důvodů. První je ten, že se relativně rychle rozpustí a ryba se z ní nemá šanci nasytit, a druhým důvodem je to, že je tato peleta vyloženě nacpaná řepkou, která rybě urychluje trávení, a tím ji nutí neustále přijímat potravu.
První den jsme zcela bez záběru. Druhý den úplně vypouštíme z krmení boilies a krmíme halibutkami v průměru 27mm a Turbo peletami. Boilies jsme logicky vynechali z důvodu neaktivity ryb a snažili jsme se je nastartovat peletami. Krátce po zakrmení se skutečně začínají ukazovat ryby na našem krmném místě, ale záběr nepřichází. Teď už s Jardou oba víme, že je to jen otázkou času, kdy promluví naše zatím mlčící signalizátory.
Večer přichází první záběr a Jarda zdolává krásně stavěného lysce 60cm dlouhého. Oba máme z první ryby radost a o to víc, že je to na tuto bohužel vydrancovanou vodu slušný kapřík. Jsem zvyklý chytat na jiných revírech mnohem větší ryby, ale každá voda má svá maxima, a proto je na některých revírech i desetikilový kapr kapitálním kouskem. A to je přesně tento případ. Dostat se na tomto revíru nad hranici 10kg je vyloženě nadlidský kousek. I přesto, že je na tomto revíru K-70, tak se bohužel nedodržuje.
Ale zpátky k naší výpravě. Před koncem lovné doby druhého dne k nám přichází rybářská stráž a od ní se dozvídáme, že nikdo nic nechytl. Ryby přijímají potravu jen sporadicky.
Třetí den vyjíždím na vodu s echolotem. Kolem tyčovky je černo, echolot se může upískat, kolik ryb je na našem krmném místě. Všechny jsou však ve sloupci a u dna není ani šupina. Je tedy jasné, co následovalo. Převazujeme návazce na Zig Rig a do 3-4m posíláme menší plovečky. Je velmi důležité, že okamžitě po zavezení „zigů“ zakrmuji Turbo peletami, a to tak, že jsem je napřed navlhčil vodou a udělal několik větších krmných koulí, plus jsem několik hrstí rovněž navlhčených pelet rozházel bodově. Navlhčená peleta vytváří po chvilce odstání ve vodě bílý mrak, na který ryba velmi rychle reaguje. Tuto věc mám vyzkoušenou již z dřívějších výprav.
Po pár minutách po zakrmení se rozjíždí prut Jardovi a o pár minut později i mně. Oba zdoláváme malé kapříky, ale o velikost nám v tuto chvíli vůbec nešlo, jelikož ryba nikomu nebrala a my jsme chytali alespoň něco. Pelety odvedly dobrou práci a jen díky nim jsme začali celkem pravidelně chytat kapry ze sloupce. Večer jsme předělali návazce na dno a doufali, že se podaří chytit něco většího. To se však tu noc nestalo a opět jsme vytáhli každý po jednom menším kaprovi.
Předposlední den přidáváme do krmení i velmi malé množství půleného boilies, které rozhazujeme do většího prostoru kolem tyčovky. Pořád doufáme ve větší rybu a chceme, aby ve vodě něco zůstalo, jelikož i pelety ve velikosti 27mm dlouho v teplé vodě a především po útocích bílé ryby ve vodě dlouho nevydrží.
Nastražuji boilies Crazy Liver s popkou ve stejné příchuti a vše obaluji v pastě. Kolem 22. hodiny přichází krásná jízda a po záseku vím, že se jedná o pěknou rybu. Prut je ohnutý a ryba neustále jakoby těžkne. Po nějaké době vidím u břehu onoho giganta – jedná se o kapra kolem 55 cm, který se zamotal do montáže sousedního rybáře, jenž se tlačil k naší tyčovce a navíc se evidentně nevěnoval rybolovu, jelikož se na jeho háčku houpal slušný cejn. Po dlouhé době jsem tedy vytáhl 2v1. No, čekal jsem něco většího, ale ono to přijde, stále tomu věřím.
A opravdu! Zhruba po hodince mi přichází další záběr a opět se domnívám, že by to mohla být větší ryba. Pár metrů od břehu ji vidím a odhaduji ji na cca 70cm. Ale co čert nechtěl, o kapra přicházím. To zamrzí. Ale lepší vyhrál. Tak to prostě bývá. Těsně před 24. hodinou mi však přichází další záběr a to už neponechávám náhodě a jedu za rybou na vodu. Po chvilce zdolávám nezvykle bojovného kapra 65cm, kterého si vážím víc než některých mnohem větších ryb, co jsem chytil na jiných vodách. Děláme s Jardou pár fotek a pouštíme pěkného šupíka zpět do jeho domova. Poslední den pochytáme ještě pár menších kaprů a nastává tolik nenáviděné balení věcí.
Tak zase někdy, moje srdcovko…
RADA: Jak chytat v tropických podmínkách
Nečekejte na zázraky. Vše je jen a pouze ve vašich rukách. Přizpůsobte se daným podmínkám a udělejte vše pro to, abyste docílili úspěchu v podobě dosažení záběru. Věnujte velikou pozornost výběru místa, je to klíč k úspěchu! A když už takové místo naleznete, experimentujte s návazci. Při vysokých teplotách se ryba velmi často zdržuje ve sloupci, a ve dne proto zkuste alespoň jeden prut s plovoucí kuličkou umístit do sloupce a i při neúspěchu si pohrávat s délkou návazce.
Pokud je k dispozici echolot, je vše samozřejmě jednodušší a víme, v jaké hloubce ryba je. Věřte v to, co děláte a nenechte se znechutit a odradit tím, že to ostatním nebere. V době slabé aktivity ryb je dobré použít method mixy, Turbo pelety, které ryby dokážou nastartovat. Nikdy naslepo neházejte
do vody „metráky“ krmení, když nevíte, jaký mají ryby apetit. Často si tím můžete zkazit celou výpravu.
Všem slušným rybářům přeji hodně úspěchů a to nejen u vody!
Honza Kopecký
Team Mivardi
Tento článek byl publikován v časopisu KaproMánie
