Začíná podzim a kapři z Labe nás lákají

Žiji v malebném městečku v Sušici na Šumavě, kde je rybářských revírů velmi poskromnu. Má rybářská vášeň je na tolik silná že za rybami cestuji i tisíce kilometrů. Rybařím již od dětství a vodnímu světu jsem úplně propadl, a tak moje koníčky jsou akvaristika a rybaření, kde můžu pozorovat vodní svět a vše kolem něj.

V roce 1993 jsem založil firmu – akvaristiky, chovatelských potřeb a výrobu akvárií. O dva roky později jsem obchod rozšířil o rybářské potřeby. Na jaře 2013 jsem navštívil firmu Sportcarp za účelem navázání spolupráce s naším obchodem a rozšířením rybářských potřeb. Při této příležitosti jsem se rozhodl zakoupit pruty i do své výbavy. Hned od začátku naše obchody byly velmi přínosné. Velmi rád nabízím svým zákazníkům produkty firmy Sportcarp, se kterými jsem hned od začátku velmi spokojený a mám k nim tu správnou důvěru. Přináší mi u vody mnoho krásných zážitků a krásných ryb.

Moji výzvou jsou především přehrady a velké řeky jako je například ve Španělsku mohutná řeka Rio Ebro, na kterou mám už za sebou 43 výprav. Po českých vodách především vyhrává Orlická přehrada, potom Lipno a Hněvkovice. Tady jsem v pár větách vám shrnul revíry které navštěvuji. Letos na jaře, kdy moje rybářské úspěchy nebyly nějak valné, jsem si řekl, že potřebuji změnu – vyzkoušet nové vody, získat další drahocenné zkušenosti a podívat se na nová místa ČR.

Jakou lokalitu zvolit? Na výpravu přeci nepojedu sám, a tak jsem se rozhodl se svým prodavačem z obchodu Jiřím Chudým, že pojedu právě s ním. Jiří je velmi dobrý rybář a věděl jsem, že spolu na rybách bysme nějaký úspěch mohli udělat. Jiří totiž chodil na prestižní rybářskou školu ve Vodňanech. Lokalita nás napadla během chviličky, oba skoro naráz jsme řekli Labe. Labe je ta správná výzva velké vody a zkoušky naší odhodlanosti jít za úspěchem a štěstí naproti. Vkrádá se začátek podzimu a přípravy na naší expedici začínají. Sháníme veškeré informace, všude, kde se dá.

Naše cesty nás zavedli kam jinam než do Sportcarpu, kde se nám nabízí jeden z velice uznávaných rybářů – skvělý Míra ,,Ešpi“ Ešpandr. Míra nám předal spoustu svých zkušenosti a fíglů na právě zmiňovanou řeku Labe. Při této příležitosti nám firma Sportcarp nabídla novinku – boilies pro rok 2016 k otestování. Taková nabídka se jen tak neodmítá a s radostí jsme ji přijali. Těsně před odjezdem nám došel velký a těžký balík, který obsahoval dvě verze 5 kg boilies 20 mm a 10 kg boilies 24 mm nespecifikované příchuti. Balíme dlouho do večera a nemůžeme se dočkat odjezdu. Je pátek 7 hodin ráno, krásné počasí a my vyrážíme směr Lovosice. Cesta ubíhá skvěle a naše Octavia RS 213 km s průjezdem přes Prahu zdolává lehce za 2 hodiny 40 minut. Konečně vidíme řeku v celé své kráse.

Rychle vyndaváme člun z auta a nafukujeme. Na člunu se pomalu hromadí všechny rybářské věci, až je Octavia úplně prázdná a na člunu už zbývají jen dvě malá místečka pro nás dva, abychom odpluli na nějaké vhodné místo.

Jedeme po proudu řeky dolu a hned po pár desítkách metrů se ukazuje pár vhodných míst k lovu, ale stále to není podle našich představ. Je to moc blízko lidí a civilizace. Po 300 metrech se nám ukazuje jedno pěkné místečko ukryté kus od lidí, kde budeme mít klid na rybolov a ,,azyl“ na 6 dní u vody. Rychle připlouváme ke břehu a naše první dojmy jsou nepopsatelné. Místo se nám líbilo od první chvíle.

Je 13 hodin a krásně slunečný den. Rychle stavíme bivak, stojany a vše potřebné ke svému pohodlí. Rychle projíždíme vodu echolotem a zkoumáme okolí, hledáme vhodná místa pro naše montáže. Po chvíli slyšíme hrát telefon. Co se to děje, říkáme si. Mám to brát, nemám to brát? Nedá mi to a hovor přijímám – volá kamarád a velký rybář Tomáš Mužík, že by vyrazil za námi. Vše v rychlosti domlouváme, nad námi je volný flek, kde se může na tři noci zabivakovat.

Rychle zakrmujeme lovná místa verzí Liver protein maďarská klobása a Liver protein oliheň. Konečně zavážíme pruty. Je 19 hodin a Tomáš konečně doráží. Předáváme získané informace a domlouváme strategii lovu. Tomáš s velkým nadšením rychle zaváží své pruty, okolí prohazuje slušnou dávkou boilie Lake Wizard Eco a kolem své montáže dává pár kuliček Lake Wizard chytací verze.

Do konce lovné doby se nic neděje, stáčíme pruty a jdeme spát s myšlenkami na zítřejší den. Za tmy vstáváme a připravujeme pruty a montáže k vyvezení. Je krásné teplé sobotní ráno, a tak pruty se nám vyváží s lehkostí. Hodiny plynou jako voda v Labi, je odpoledne a zatím ani pípnutí. „Děláme snad něco špatně?“ říkáme si v duchu. Naše pohledy slídí po hladině a stále více si všímáme pohybů kaprů ve vzdálenější části řeky. Po zralé úvaze si říkáme, že změníme taktiku a pruty posuneme o desítky metrů dál k protějšímu břehu. Zdá se, že změna se vyplatila a první menší ryba cca 6 kg je na podložce. Netrvá dlouho a hlásič se opět ozývá a na břehu končí pěkně stavěný šupík o skoro stejné váze.

Stmívá se a jsme napjati, co nám soumrak za celkem silného větru přinese. Nečekáme dlouho a opodál Tomáš zdolává svou první rybu a je mile překvapen, když podebírá mohutného kapra. Ve spěchu měří a váží a s úsměvem ve tváři nám přichází říci míry – 81 cm a 14,1 kg.

Nejsou dobré světelné podmínky, tak opatrně kapra sakujeme na ranní focení. Tímto jsem se přesvědčil, že náš oblíbený Lake Wizard funguje i na Labi a chytá pěkné ryby.

Pravidelně zakrmujeme, převážíme a odchytáváme další labskou obsádku. Většina ryb se pohybuje 5-8 kg. Záběry přibývají a tak nám neděle rychle utíká. Jen Jirka je pořád bez jediného pípnutí. Jirka vnadí novinkou Liver protein oliheň a trochu přikrmuje i Liver protein Maďarská klobása.

Já od začátku týdne krmím stejně jako on, ale záběry mě přichází více na verzi maďarská klobása. Tomáš stále krmí Lake Wizard. Je pondělí – státní svátek – a zdá se, že ho slaví i ryby… Záběry nepřichází, ráno se silně ochladilo, teplota vody prudce klesá (od našeho příjezdu klesla o 3,2 stupně).

Naší a rybí letargii přerušil pouze amur cca 55 cm na Liver protein maďarská klobása. A je už odpoledne a Tomáš musí balit. Loučíme se s ním a s krásným pocitem odjíždí směrem k domovu. Já s Jirkou přemýšlím, co s danou situací uděláme, protože když se už dočkáme záběru, tak jsou to menší ryby.

Rozhodli jsme se o větší zakrmení a také o zvětšení nástrah. Je úterý ráno, více krmíme a hned po obědě přichází pomalá pozvolná jízda a Jirka začíná zdolávat. S kaprem si hraje už možná 10 minut a stále se mu ke břehu nechce. U břehu bohužel zajel do zapadlého stromu, tak nasedáme rychle do člunu a kapra vidíme u stromu omotaného. Než ho stačíme zkusit podebrat, kapr vyhrává. Vyřízl se a rychle odplouvá v proudu Labe. Padá na nás smutek, více ale na Jirku – přeci to byla jen jeho ryba. Odhadujeme váhu a délku kapra. Shodujeme se, že kapr měl přes 90 cm a váhově určitě 14kg+. Co se dá dělat. Jirka převáží montáž a doufá, že přijde ještě nějaký záběr. Za pár desítek minut mu přichází znova jízda a zdolává ze člunu krásně stavěného lysce 80 cm a 10,70 kg.

Tiše závidím. Nemám pořád žádnou větší rybu. Netrvá dlouho a konečně jízda na mém prutu. Zasekávám a cítím, že to bude asi ryba na kterou čekám. Honem do člunu a s parťákem zažíváme tvrdý souboj. A najednou slyšíme klakson. „Co to je?“ Podíváme se za zvukem a proti nám se řítí parník snad 50 metrů dlouhý. Zdolávání pokračuje, po chvilce jsme mimo plavební dráhu a na hladině vidíme mohutného kapra. Ještě chvíle odolává, ale nakonec končí v bezpečí podběráku. Na podložce měříme krásných 90 cm a na váze se nám ukázala cifra 15,65 kg. Naše intenzita krmení se vyplácí, zdá se…

Zářím radostí z překrásného kapra, kterého ihned po focení pouštíme zpět do svého prostředí. Myslíme, že potěšíme i naše zákazníky novou verzí, kterou testujeme, a bude na našem obchodě k dostání. Je už trochu tma a Jirkovi přichází další záběr, po záseku myslelm že tam ryba ani není. Po polovině délky zdolávání přichází rána do prutu. Co se děje? Neskutečný tah ryby – popisoval Jirka a jela po proudu tak 60 metrů než rybu zastavil.

Rybu otáčí a přetahuje se s ní dalších 10 minut, dotáhne jí 6 metrů od břehu a najednou ryba stojí, nejde s ní hnout. Jirka trochu zabere a po osvětlení břehu ryba vystřelila. Říkáme si: „To nebyl ten tah, co to udělalo!“ Podíváme se na rybu – amur 55 cm a mrtvý. Jak to? Jak je to možné? Podíváme se na tělo amura a hned si všimneme 25 cm širokých stop od kartáčů sumce. Držel nám to celou dobu sumec a pak nám rybu u břehu vyplivnul. Jirka prožívá další zklamání, protože držel na prutě zase svoji největší rybu a to sumce. Já odhaduji velikost sumce na 130 cm. Dělal jsem průvodce ve Španělsku a vím, jak velký sumec mohl být.

Krásné zážitky jsme ale měli. Další ryba mi přichází a je to krásný kapr o váze 10,7 kg. Užívám si souboj s kaprem.

Pomalu nám dochází boilies, a tak snižujeme krmné dávky a hned druhý den je to znát – záběry ustávají. Ráno jsou 2 stupně, takže čekáme, až se probudí slunce k aktivitě a prohřeje naše ztuhlá těla. Středeční den přináší nějaké menší ryby a dvě pěkné jízdy. První odpolední záběr od větší ryby – po 10-ti minutovém zdolávání se ryba bohužel vypíná.

O dvě hodiny později mi přichází další jízda na stejný prut. Cívka se pomalu roztáčí, já přibíhám k prutu a zasekávám a hned je jasné, že se jedná o velkou rybu. Ryba po záseku jela směrem ke korytu. Zdá se, že je to pravděpodobně největší ryba výpravy. Nasedáme do člunu a jedeme co nejrychleji k ní. Snažím se rybu brzdit, ale ryba byla bohužel moc silná a nachází podvodní překážku, o které mi nemáme ani „šajn“. Ryba bohužel zase vyhrává.

Je večer a pomalu se krátí lovná doba. Velmi se ochlazuje a je pouhých 8 stupňů. Stáčíme pruty a zalézáme do spacáků a těšíme se na poslední labské ráno. Opět zdoláváme tři labské dorostence kolem 5 kg. Náš čas vypršel a my začínáme balit. Odjíždíme s krásnými pocity a myšlenkami na to, až se sem zase vrátíme…

Na konec tohoto článku chceme všem zúčastněným na našem úspěchu a hlavně celému týmu Sportcarp poděkovat, že jsme měli tu čest otestovat boilies pro rok 2016. Ale hlavní poděkování patří Mírovi Ešpandrovi za užitečné rady a informace o labské vodě.

Děkujeme!

Standa a Jirka
Akvatera Sušice