Letošní rok jsme se premiérově vydali na tento prestižní závod na Balatonu. A to ve složení Daniel Němec, Miroslav Ešpandr a Lukáš Dostál. Ze zkušeností let minulých, konkrétně ze dvou ročníků kaprařských závodů na tomto obrovském jezeře, jsme měli tak nějak jasno co a jak.
S sebou jsme si vzali krom potřebné výbavy i odpovídající krmení. Konkrétně 100 kg řepky, 50 kg kaprové směsi Konopásek, 20 kg pelet, 20 kg boilies GLM Krill a pak po deseti kilech Wizarda, Liver Protein Maďarská klobása a Chilli Fruit. Nakládka věcí probíhala v noci a do postele jsme se dostali až dlouho po půlnoci.
Cesta proběhla zcela bez komplikací. Po příjezdu na místě potkáváme další české teamy a tak při pivu diskutujeme o všem možném. Jednu noc přespíme u vody a následující den úspěšně projdeme kontrolou člunu. V mezičase se podaří úspěšně vyhrát hod kobrou na cíl a po obědě z místní kuchyně vyčkáváme zahajovací ceremoniál a odpolednímu losování.
Moc si přejeme vylosovat nějaké krajní místo na severní straně, kterých je celkem dost. “Bohužel” se nám daří pravý opak, místo 74 na jižní straně. Se setměním vyrážíme hledat místo. Navigace ukazuje neuvěřitelných 98 km od místa losování! S pomocí jednoho s rumunských teamů, který nás ve městečku Fonyod nasměrovává k místu, zde po krátké obhlídce jdeme spát, abycom jsme načerpali sílu na ranní přípravy.
Ráno nás probouzí opravdu silný vítr a musíme ustupovat postupující vodě, kterou ženou postupně vlny po břehu, kde je naše lovné místo. V průběhu dopoledne se dozvídáme, že start je přesunut z poledne na 19hod. To nám dalo čas na průzkum okolí. Po prozkoumání okolních lovných míst zbyl i čas na průzkum blízkého městečka. Do teď vidím nechápavý pohled obsluhy v restauraci na návštěvníky v holínkách. Nějak kolem 17hod začínáme připravovat věci a navazujeme vše na odhoz.
Jsou obrovské vlny a fakt silně fouká. V 19hod to jen tak „na blind“ házíme do vody a trošku přikrmujeme. K našemu údivu kolem 21hod je odvolán zákaz zavážení. Vítr se nijak výrazně neztišil a vlny jsou stále šílené. Přesto se nám v průběhu noci podařilo usadit tyčovky a zavést všechny pruty. Tuto noc jsme byli na vodě jako jediní z našeho okolí!
Jako první zákrm padlo do vody cca 20 kg řepky, 5 kg boilies a 20 kg Konopáska. Ještě v noci máme 2 záběry, ale jeden kapr je nebodovaný a druhý do prázdna. Hned ráno je vyhlášen zase zákaz zavážení. Všechny pruty, co byly zavezeny z bouřlivé noci, přinesly v průběhu dne záběr. Bohužel jen jeden kapr byl bodovaný.
Po setmění jako přes kopírák byl odvolán zákaz zavážení. S obrovským úsilím opět krmíme a zavážíme. Krmíme masivně mezi tyčovky, které jsou od sebe vzdáleny přibližně 100m a jsou umístěny na vzdálenosti cca 350m ve 3m hloubce. Dno je zde pevné, plné sláviček a přechází místy v bahno.
Pruty pokládáme na okraj krmení a dva zcela mimo z vnějších stran jen s hrstí boilies k nástraze. Okolní teamy se stále neodvažují na vodu a tak jsou všechny ryby jen pro nás. Kolem 22hod jsou zavezeny dva pruty a další dva jsou stále na břehu. Už se bojíme na vodu i my…
Oba zavezené dávají rybu přes 10 kg a to asi 2 hodiny od závozu. Zdoláváme ze břehu, za rybou se jet asi ani nedá. Nabuzeni úlovky se „hecujem“ a daří se nám všechny pruty zavést.
Do rána se nám povedlo vytáhnout další 2 bodované ryby. Po ránu se překvapivě ujímáme vedení! Úterní ráno se hladina postupně uklidňuje a začínají makat i okolní teamy. Na záběrech to jde znát, protože se o ně dělíme s okolními teamy, které nám dosud nekonkurovali. Začínáme experimentovat. Prozatím jsme všechny záběry měli na 24 mm GLM Krill. Buď to jedna koule na dno nebo na panáčky.
Krmíme stále centrálně a lovíme kolem s hrstí návnad kolem. Na krmení ubíráme Konopáska a projevuje se to méně záběry od menších ryb… Pečlivě sledujeme počasí, abychom věděli, kdy může nastat zákaz zavážení – aby se nám nestalo, že některý z prutů nebude zavezený na svém místě. Dočasný zákaz zavážení byl do konce závodu ještě několikrát.
Průběžně jsme se stále drželi těsně na prvním místě, kdy nám stále šlapal na paty Nikl team z protějšího břehu. Poslední dny nám dělali vrásky na čele sousední teamy, které nám dokázali “ukrást” spousty záběrů. Možná měli ostatní kapraři v posledních dnech i více záběrů než my, ale zdolávali většinou nebodované ryby.
Nám se naopak celkem dařilo selektovat a minimalizovat záběry těchto ryb a lovit povětšinou bodované kusy. Závěr byl velice napínavý a na poslední den a noc byl na naše loviště přidělen zvláštní rozhodčí – pro dohled regulérnosti. Takovýto rozhodčí byl u prvních pěti teamů v průběžném pořadí.
Poslední noc byla asi ta nejdelší v životě. Dalo nám to 4 záběry a 3 bodované ryby. Nikdo nám neřekl vůbec nic a byli jsme jak na drátkách. Konec byl v sobotu v 8 ráno. Těsně před koncem dojel štáb Fishing and Hunting TV a hlavní rozhodčí Tamáš Corgo. Neřekl vůbec nic, někam telefonoval a odtroubil konec. Po té nám začal gratulovat a v tom přišla záplava euforie a zadosti učinění. Ten pocit přebil i obrovskou únavu z tohoto extra náročného týdne lovu a probdělých nocí.
Při balení za pomoci kolegů ze Sportcarpu, kteří za námi ráno přijeli z Čech, zjišťujeme, že člun utrpěl natolik, že nemá smysl ho vést zpátky do Čech. Byl ještě děravější než kánoe Vinnetoua! Dokonce i pevná překližková podlaha byla rozlámaná, čelo děravé, no prostě na odpis… S pomocí kolegů z posledních sil vše balíme a jedeme 100 km na slavnostní ceremoniál a vyhlášení výsledků.
Letošní ročník byl pro české barvy velice úspěšný a určitě jsme zde udělali dobré jméno. Jediným negativem byla neúčast některých teamů na závěrečném ceremoniálu a o to smutnější bylo, že se jednalo i o několik českých teamů.
Závěrem bych chtěl poděkovat všem, co nám fandili a zaplavovali podpůrnými SMS, na které nebylo možné ani reagovat…
Miroslav Ešpandr
