Jako každý rok se snažíme rozloučit s lovem kaprů s velkou úctou a přát si do další sezóny, aby byla ještě úspěšnější, než ta předchozí. Ani letos tomu nebylo jinak. Musím říct, že jsem už ani nedoufal, jestli se vůbec spolu s kamarádem Jardou na týdenní výpravu dostanu. Tento rok nebyl pro mě vůbec šťastný, protože jsem byl dlouhodobě zdravotně indisponován. Nicméně doufám, že je vše v pořádku a příští sezóna bude veselejší a my budeme moci podniknout daleko více výprav, třeba i s našimi drahými polovičkami, na které nejde zapomenout, protože jsou to právě ony, které nám ve spoustě věcí tolik pomáhají. Dost bylo ale povídání o tom, co bylo, teď už jen o naší výpravě.
Dohodli jsme se na termínu a revíru, kam vyrazíme, jakou strategii lovu zvolíme, tak abychom byli úspěšní. Přítomnost nám potvrdil i náš dlouholetý kamarád Láďa, který se dlouhá léta věnuje lovu kaprů a nejenom jich. Byl jsem velice natěšen, že se budeme celý týden věnovat cechu rybářskému a že jsem se ze závažného úrazu, který mě potkal, dostal, snad bez trvalých následků a celkem dobře se zotavil. Je neděle a my jsme vyrazili směr Praha na náš oblíbený soukromý revír.
Strategie lovu pro tuto výpravu je pro mě více než jasná. Tentokrát jsem se rozhodl věnovat se testování několika druhů krmných směsí, které si sám míchám a do kterých používám výhradně výrobky z dílny p. Aleše Václavíka a fa. Carp Zoom, ať už se jedná o již namíchané směsi, které ještě upravuji řadou výrobků. Jarda nad mými kyblíky nevěřícně kroutil hlavou, když viděl, co vše jsem splácal dohromady. Větší hrůzu jsem měl z toho, jestli nebudu lovit jen menší ryby, protože těch je na tomto revíru více než dost. Jarda měl připraveny své oblíbené nástrahy, které ho nikdy nezklamaly. K tomu měl připraveny novinky, které jsou v období testování – obalovací pasty, gelové dipy a jiné (vše jak jinak něž od firem Carpservis, Carp Zoom a Big Carp).
Po příjezdu na naše oblíbené místo si rozdělujeme svá lovná místa a jako vždy přichází nejprve příprava. Namíchání partiklové směsi, nafouknutí člunů, nadipování několika kilogramů boilies. Postupně sedáme do člunů, zapínáme echoloty a vyrážíme vyhledat lovná místa, označit je tyčovými bójkami a začít s postupným zakrmováním toho, čemu v dané chvíli věříme. Připravuji si několik krmných koulí z namíchaných směsí. Rozhodl jsem se vyzkoušet směs postavenou na masové bázi s procentem rybí a olihňové moučky. Krmné koule musí mít správnou konzistenci rozpadu tak, aby se postupně rozpouštěly až po dopadu na dno a vytvořily ten správný efekt. Jeden z důležitých faktorů je teplota vody. Ve studené vodě trvá rozpad déle než v teplé vodě.
Jarda s Láďou zakrmují partiklovou směsí a několika kousky boilies na masové bázi, ale každý věří a loví na jiné dodavatele. Láďa, který z nás zná tento revír asi nejlépe, vytahuje svou tajnou zbraň. Vařené brambory spolu s halibut peletami, rozkrájené na půlky, vhazuje (několik kousků) na své lovné místo. Na vodě je vše připraveno, teď jen stačí připravit pruty, montáže, nasadit signalizátory do stojanů a nahodit své hůlky na vytipovaná místa. Jarda je připraven jako první, tak zatím připravuje kávu a něco malého k zakousnutí.
Počasí nevěstí nic dobrého, a tak se snažíme, aby bylo vše co nejdříve hotové. Poprvé zkouším návazce v kombinaci fluokarbonového vlasce a šňůry. Uvidíme, jak se tato kombinace osvědčí, protože s fluokarbonem nemám zatím moc zkušeností. Musím říct, že jsem byl po týdnu testování těchto návazců nadmíru spokojen.
Konečně máme všichni vše připraveno, Jarda s Láďou své montáže zavážejí, aby měli jistotu, že své nástrahy skutečně budou tam, kde mají být, protože jejich bójky byly umístěny ve vzdálenosti kolem 90m, a také proto, že ke svým montážím přidávají naplněné PVA punčochy. Já zvolil dopravit své montáže na místo nahazováním, protože bójky mám umístěné podstatně v bližší vzdálenosti kolem 40-50m. Nástrahu ještě obaluji krmnou směsí, kterou zatraktivňuji větším množstvím olihňové moučky a anglickou vločkou. Vše je hotovo.
Nutno ještě podotknout, jaké jsme se rozhodli použít nástrahy. Já používal jednak své oblíbené boilies s příchutí oliheň, ale také red fish pelety a peletky s příchutí vodní hmyz a kukuřice. Vím, že tyto kombinace a příchutě na tomto revíru fungují a ještě mě nezklamaly.
Jarda měl v úmyslu kombinovat jak boilie oliheň klasické výroby, která je už stálicí naší výbavy, tak i novou variantu boilie oliheň nového složení. Kamarád Láďa si větší část nástrah vyrábí sám a svou recepturu si pečlivě tají. Ostatně, asi každý má své tajné zbraně, které neprozradí.
Otevíráme si lahvinku domácí slivovice a připíjíme na týden plný krásných úlovků. Začíná jemně pršet a s tím i klesat teplota. Jestli bude takovéhle počasí celý týden, tak se máme na co těšit. Začalo se stmívat a šance na nějaký lepší úlovek byli mizivé. Po zkušenostech po poslední týdenní návštěvě tohoto revíru jsme totiž neměli po setmění od kapra ani záběr. Uvidíme. Láďa nám povyprávěl zážitky z letošních letních výprav ze svazových revírů. Usuzuji, že naše svazovky na tom nejsou úplně špatně, co se týče zarybnění. S velikostí úlovků už je to ale horší. Jenže ne každý rybář se drží hesla “Chyť a pusť”, pokud se jedná o větší rybu.
Já osobně bych uvítal umístit do rybářského řádu horní míru některých vybraných druhů ryb, a myslím, že by se mnou souhlasila většina sportovních rybářů. Osobně jde tu i o názor mého kolegy Jardy: „každá ryba, která se po ulovení vrátí zpět do vody, se Vám zase vrátí, a kdyby se toho držela většina cechu rybářského, tak věřte, že ryb je pak dost“.
Nicméně záběry dle mých předpokladů nepřicházely, tak jsme se rozhodli zapnout příposlechy a vlézt do spacáků. Jen jsme ulehli, zazněl Láďovi tak dlouho očekávaný tón z jeho příposlechu. Ke vší smůle, než jsme stihli někdo z nás rozsvítit baterku, ozval se Láďův výkřik jak z hororu. Do cesty mezi jeho karavan a stojan s pruty se mu postavila natažená šňůra od plachty, o kterou zakopl a na rozbahněném povrchu neudržel stabilitu, ztratil boty a rozplácl se jako moucha. Vypadalo to dost ošklivě. I když v bolestech, Láďa zasekává první rybu naší výpravy. Nakonec předává prut Jardovi, protože si nejspíš pohmoždil ruku. Zanedlouho je kapr v podběráku a hned i na podložce. Byl to krásný, 12kg šupináček. Na první rybu velmi pěkné. Však nejvíce nás zajímala Láďova ruka. Vše vypadalo být v pořádku, uvidíme ráno. Zpět do spacáku, protože je vážně pěkná zima.
Zbytek noci se už nedělo nic. Ráno jsem vzhůru jako první, takže mastím nakrmit. Za chvilku jsou vzhůru i Jarda s Láďou. Všichni vytahujeme své montáže a nabíjíme čerstvými nástrahami. Láďa si stěžuje na bolest ruky po nočním karambolu, takže se mu musíme postarat o pruty. Jarda vyváží své montáže, počasí se umoudřilo a já doufám, že ryby začnou pořádně kousat.
Konečně se začíná něco dít. Můj hlásič se konečně ozval a swinger jde do padáku. Lehce přisekávám. Na druhém konci cítím lehké cukání. K údivu vytahuji pěkného sumečka amerického, zvaného “trumen“, který měří 39cm a zabral na peletu red fish. Většího jsem ještě neviděl. Jarda má několik popotažení, ale seká do prázdna. Nejlépe se daří Láďovi, který po razantním záběru zdolává krásného kapříka, který váží nádherných 14,5kg a zachutnal mu boilies namočený v Big Carp Flash Boost s příchutí Monster crab.
Snažím se nalovit nějaké malé nástražní rybky, abychom mohli večer vyzkoušet ulovit nějakého candáta. Je čas oběda, a my máme na svém kontě zatím 9 kapříků, kteří se pohybují od 6 do 11kg. Žádná sláva, ale před sebou máme ještě 5 dní lovu. Začalo se pěkně ochlazovat, a to jsme ještě nevěděli, že nás na konci výpravy budou provázet již teploty pod bodem mrazu a tak doufáme, že nezačne padat sníh, protože po telefonátu Jardy s manželkou, u nás na severu už sníh padá. Ať děláme, co děláme, zatím se nám nedaří přinutit kapří miláčky k větší aktivitě. Ono se není čemu divit, teploměr ukazoval 5 stupňů a začíná být tma, tak zkusíme každý na jeden prut štěstí a ulovit přes noc nějakého toho candáta, i když to není naším hlavním cílem této výpravy.
Sedíme u večerní kávy, kdy nám Jarda vypráví zážitky ze své poslední výpravy z Chlumce, které jsem se nemohl zúčastnit a kde se mu povedl další osobáček, kapr 21,7kg. Osobně si myslíme, že je to jeden z nejlépe zarybněných soukromých revírů, co se týče ve velikosti ulovených ryb.
Po necelých dvou hodinách slyším svůj hlásič, kde mám nastraženou rybku. Nechávám ještě rybu vytáhnout zhruba 5m a zasekávám. Je tam. Candátek kolem 50cm. Snažím se rybu osvobodit od háčku rovnou ve vodě, abych jí moc neublížil. Vše je v pohodě a candát mizí v hloubce. Netrvalo ani 10min., a Jarda má taky záběr na rybku. Má větší štěstí a zdolává také candáta, který má pěkných 61cm. Opět putuje zpět do vody. Do rána máme na kontě 5 candátků, ale jen jednoho kapříka, kterého chytil Láďa.
Ráno přemýšlím, jak zkusit přimět kapříky k větší aktivitě. Předělávám montáže, navazuji menší háčky a nastražuji nástrahy v menších velikostech, které opět obaluji v té samé směsi, z které jsou krmné koule, a kterými vnadím, pouze s přidáním většího množství atraktivních látek. Jarda se rozhodl změnit místo. Také mě to napadlo, ale ještě počkám. Každopádně aktivita ryb se o něco zlepšila, ale stále to nebylo ono. Čekali jsme více záběrů od větších kaprů, zatím totiž taháme ryby kolem 4-7kg. Boduje opět Láďa, kterému se daří zvyšovat laťku. Asi fungují ty jeho brambory, kterými intenzivně vnadí. Zjišťuji, že ne na každém revíru fungují stejné nástrahy a dokonce tu platí, že v jednoduchosti je síla. Ale stále věřím, že mé krmné koule začnou chutnat i větším rybám.
Je odpoledne, teplota vzduchu se zastavila na 12st., takže celkem teplo a vypadá, že se i teploty přes den začnou zvedat výše, ale zase v noci to pak bude opačně. Hlavně, že neprší. V tom se rozezní Jardův hlásič. Jarda vyběhl ještě s vidličkou v ruce, zrovna něco kuchtil k obědu. Prut se celkem dost ohýbá. Že by konečně něco většího. Boj trvá už skoro půl hodiny a stále není vidět, s kým máme tu čest. V tom se ale prut rovná a je po boji. Škoda, že nemůžete vidět Jardův výraz. Záběr přišel na HALIBUT peletu 28mm. Nezbývá, než nabít a šup zavézt zpět na prokrmené místo.
Po zbytek dne je vše při starém. Vytažených kapříků je dost, ale co se velikosti týče, žádná sláva. Půlka výpravy je za námi, tak i mě napadlo zkusit změnit místo lovu. Sedám si o pár metrů jinam, směrem mezi dva ostrovy. Na tomto místě jsem již při minulých výpravách lovil, nebylo tudíž těžké najít tu správnou hranu, umístit bójku a zakrmit. Tentokrát už žádný partikl. Pouze krmné koule a kaprové pelety – IQ, samozřejmě k tomu několik kusů nakrájeného boilies. Žádné rozmazlování a vyplatilo se.
Ještě jsem nestačil nastražit všechny montáže a už mám jízdu. Opět nic velkého, ale na začátek po změně místa dobré znamení. Začínám věřit své směsi, ze které vytvářím krmné koule. Jarda s Láďou se mi smějí a dávají mi přezdívku “krmítkář”. V podstatě mají pravdu, jen s tím rozdílem, že opravdové krmítko nepoužívám. Montáž zůstává stejná, pouze nástrahu obalím stejným množstvím směsi, jako jsou krmné koule. Pokud ryba najde takto vytvořenou, ale již rozpadlou kouli, na kterou dostane chuť, je 90% šance, že nasaje i nástrahu. Vlastně úplně by stačilo navléci obyčejnou pružinku a namačkat tu samou směs. Uvnitř pružinky dojde k daleko pomalejšímu rozpadu.
Super, přichází další jízda. Nejprve se zdálo, že to bude kapří školák, ale Jarda na mě volá – máš tam amura. A opravdu, odhaduji mu tak 80cm. Jen ucítil břeh, začalo divadlo. Nemám mnoho zkušeností se zdoláváním těchto ryb, ale dobře seřízený naviják, cit v ruce a amur je v podběráku. Nádhera. Jsem spokojen. Daří se i Jardovi s Láďou, konečně začínají být při chuti i větší ryby.
Blíží se večer, opět zkoušíme nastražit na nějakého toho candáta. Tento večer patřil Láďovi, kterému se povedlo během dvou hodin ulovit 4 candáty, největší 67cm. Čas utíká jak voda a my máme před sebou poslední dva dny naší výpravy. Během těchto dnů jsme si zachytali nejvíce, jako kdyby ryby věděly, že budou mít po našem odjezdu klid. Večer před odjezdem jsem ulovil největšího kapra naší výpravy, který vážil krásných 15,5 kg. Byl to můj letos druhý největší kapr. A zachutnala mu peletka s příchutí vodní hmyz obalená krmnou směsí. Shodli jsme se na tom, že letošní sezóna dopadla, co se týče počtu a velikosti ulovených ryb na výbornou, i když výprav, aspoň z mé strany nebylo tolik, co jsme si původně naplánovali.
Co se týče této výpravy, tak jsme bohužel neulovili více těžkých ryb, ale zato jsme přišli na novou strategii lovu a krmení, kterou chceme příští rok vyzkoušet a věříme, že bude s velkým úspěchem. Poté se s vámi samozřejmě podělíme o zážitky. Podobnou strategii jsme viděli u kolegů a ta se tu osvědčila. Tak příští rok doufáme, že se budeme těšit dalšími trofejními úlovky
P. S.: Všem příznivcům Petrova cechu přejeme, aby ta nadcházející sezóna byla ještě úspěšnější a ať vám ryby koušou!
Děkujeme za podporu firmě Carpservis.
Článek vytvořili
Jirka Gottwald a Jarda Rabiňák
