Jako každý rok se nikdo z nás asi nemohl dočkat toho, kdy své hůlky zase nahodí a bude očekávat zdárné úspěchy. Proto jsme se i my po nekonečně dlouhé zimě nemohli dočkat první výpravy. I letos jsme se rozhodli, že vyzkoušíme zase nový revír. Nejsem příznivcem toho se schovávat, kde vlastně lovím, a proto i zde uvedu revír, který jsme poprvé pokořili. Padlo rozhodnutí vyrazit na soukromou vodu Chlumec u Teplic. Termín byl začátek května (na týdenní výpravu). Byla to i první výprava pro nového kolegu, který se rybařině věnuje již od mladých let, a také jsme spolu jako mladí kluci začínali. Vzal pozvání na tuto výpravu vážně a tak jsme spolu strávili sice jen 3 dny po dlouhých letech, ale po jeho úspěchu věřím, že jich bude jen přibývat. Na první letošní výpravu se připojili i naši dobří kolegové z Moravy, takže jsem věděl, že tato první výprava bude stát za to.
Den odjezdu byl tady a tentokrát jsem se rozhodl vyzkoušet řadu Nutrix a samozřejmě mé oblíbené nástrahy a k tomu i mou oblíbenou řadu Carp Zoom. S kolegou Jirkou jsme vše poctivě připravili a on pomalu začínal hltat nové zkušenosti i to, že na ryby toho vezu v nástrahách mnohem více než pro nás. Co vám vlastně povídat, po takové době jsme všichni nedočkaví, až budeme u vody. Vše jsme pečlivě překontrolovali a dali se na cestu.
Po dvou hodinách jsme na místě, vyřizujeme povolenky a kontrolujeme objednaná místa, která jsme měli již dopředu vytipované. V tuto chvíli přichází první problém, místa, která máme domluvena jsou trochu jinde, než jsme si dohodli. Musím však pochválit vstřícný přístup správce a po krátkém jednání je vše v pořádku. Jediné, co mě trochu na této vodě zarazilo, je počet míst, a to zhruba 30 na 12hektarovou vodu s tím, že se loví okolo celé vody, ale o tom již potom. Jsme na svých lovných místech, vybalujeme množství věcí a pomalu se připravujeme na výjezd na vodu. Do vody padá teploměr a já si připravuji i své místečko na spaní. A tady již se projevilo, že jsem něco nechal doma, a to bylo místo mé manželky, která se mnou spolu s dcerkou na výpravy jezdí (v současné době ale čekáme další rybářku). Můj spacák chyběl – „ještě že jsem měl topení chi-chi“. Díváme se na teploměr a teplota vody je na začátku května necelých 14 stupňů. Říkám si, jak to bude vypadat u dna, tak okolo 10metrů?
Nasedáme s kolegou Jirkou do lodě, zapínáme echolot, bereme bojky a jedeme hledat naše lovná a zajímavá místa. Jirka mě neustále zahrnuje spoustou otázek, ale věřím, že je to jen dobré, protože bude dobrým kolegou, který je při výpravách potřeba. Dno se pomalu svažuje do hloubky 4 metrů a poté přichází velká hrana, která padá až na 11metrů. „Tady to bude to pravé“, říkám Jirkovi. Nacházíme na hraně pár vázek, pokládáme bojky a zakrmujeme partiklem a peletami. Spouštím teploměr do hloubky 10 metrů a tady má voda teplotu pouhých 8 stupňů. Můj pohled na kolegu je trochu vážný, a tak bude potřeba dobře volit množství krmení a nástrah. Ryby jsou před hranou ve sloupci okolo 5 metrů a naším úkolem bude je dostat na hrany a přinutit je k tomu aby naše nástrahy ochutnaly.
Místa jsou označena a zakrmena a my pomalu naše hůlky připravujeme na lov. Lovná místa máme v dohozu a tak volím PVA punčochy a začínám volit co za nástrahy. Vyzkoušíme na jaře naše oblíbené boilie oliheň a mrtvolu a přidáváme i halibuty. Zároveň je tu čas vyzkoušet novou řadu Nutrix, bohužel tady po týdnu na ní moc úspěch nebyl, ale zase bude jinde. Po chvíli je tu první záběr a já po dlouhém zápolení mám na břehu krásného jesetera 128cm. Boj to byl dlouhý, protože jsem milého jesetera zasekl za prsní ploutev, když chtěl ochutnat halibutku. Zároveň jsem byl strašně štastný za tento úlovek, protože jsem si přál tohoto vodního krtka ulovit. Je tu pár fotek a jeseter se vrací zpět do vody. Do večera přichází ještě pár záběrů a to kapři do 11kg.
Večer je tu a my jsme v očekávání, jak v noci ryby budou brát. Uleháme, ale po chvíli jsme zase na nohách a střídáme se v záběrech. Máme tu celkem ve vodě nahozeno ve čtyřech lidech 11 prutů na necelých 10 metrech plochy a je co dělat, abychom se při razanci záběrů nepomotali a nepřipletli se dalším kolegům do prutů. Jen co by se stalo, kdyby tam byl nějaký 20 kilový, asi jedině v noci na vodu… Sám kolega Jirka, který se rozhodl spát pod širým nebem, měl co dělat, aby se v noci orientoval. Spaní venku mu ale dlouho nevydrželo a již druhou noc ulehl do teplého karavanu (asi mu byla zima). Takto záběry v noci přetrvaly celý týden.
Rád bych vám teď i přiblížil pár zkušeností na tomto revíru. Záběry nám přicházely ne moc často na hraně, ale po krátké době jsme zjistili, že je potřeba nástrahy umísťovat na padající hranu do 8 metrů. Tady jsme se zase potýkali s problémem, že když jsme rybu zasekli, tak se stávalo, že jsme montáž o hranu ztratili, takže bylo dobré rybu pomalu jen držet a nechat ji až na hranu vyjede.
Další dobrou zkušeností bylo použití plovoucího boilie Carp zoom Mušle GLM a Krev s návazcem tak 7cm nad dno. Nejvíce úspěchů bylo na halibut pelety a boilie masové příchutě v menších rozměrech. Rozhodně jsme přizpůsobili i množství krmení, když jsme viděli, co každý do vody hází. Stačilo málo, ale na správná místa a úspěch byl na světě. Tady si i kolega Jirka, který se na tuto kaprařskou výpravu připojil, udělal i svůj první osobní rekord kapra 82cm-12kg uloveného na boilie losos-oliheň, které se rozhodl vyzkoušet. Zaměřil se na mé dobré ohlasy v řadě losos a oliheň, kaviár, se kterými mám dobré výsledky. Věřím, že mu i letos padne něco přes 15kg.
Teď něco také o tomto revíru, ten je v podstatě velice dobře zarybněn, až si myslím, že přerybněn, ale s velice dobrým zázemím – “no ještě ty sprchy“. Zima tu byla opravdu dlouhá, a tak tu měl správce co dělat, po zimě popadané kusy odklízet a mohu říci, že to byli pěkné kousky. Není ale lehké tady těžší ryby ulovit, protože je tu dost lovných míst (myslím si, že moc). Jen takový příklad…
Na této vodě je cca 30 lovných míst pro dva až tři rybáře. Budeme-li počítat, tak se při počtu tří udic na rybáře dostaneme při plném osazení revíru na 180 ks, a to je při lovu na celé vodě opravdu hrozné číslo. Nechci ani pomyslet na množství krmení, které se do této vody nahází, ale asi si ho dokážete představit sami. Dalším docela velkým problémem je rozmístění lovných míst, kde dochází k tomu, že bojky kolegů máte i před sebou.
To nejhorší co jsem tu měl čest vidět, je přístup k rybám. Příklad sám za sebe. Jeden z rybářů má krásnou jízdu, místo aby prut lehce zasekl, přichází obrovský zásek a pak velký údiv, že mu ryba upadla. Divíte se? Já ne. Takto se přeci lovit nemá a ještě k tomu to náramné focení ve stoje!
Tak a teď zase nějaká pozitiva a úspěchy. Jde tu o velice vstřícný přístup správce a je možné se na něho obrátit i s radou, případně i stížností. Věřím, že se i do budoucna počet lovným míst sníží a další neduhy odstraní. Další kladnou věcí je velice dobré různorodé zarybnění revíru, i když tu není lehké pěknou rybu ulovit. Naším největším úspěchem za celý týden napříč různým proměnám počasí byl kapr 85cm a 14kg. Celkem jsme ulovili cca 250ks kapra a 3 jesetery. Nepřekonali jsme tu naše osobní rekordy mimo kolegy Jirky, ale věřím že to ještě dokážeme.
Možná ještě jedna důležitá rada na tuto jinak krásnou vodu. Záběry jsou dost časté v dopoledních hodinách a pak také v noci. Nejvíce ulovených ryb bylo na hraně v hloubce 8 metrů, a to na boilie plovoucí a masových příchutí. Je potřeba také dost sledovat, kde se ryby zdržují a k tomu i přizpůsobit taktiku lovu a nástrahy. Jedno je jasné, jsou zde škeble, a proto si myslím, že maso tady vítězí.
Děkujeme za jinak krásný pobyt a věříme, že se tu špatné věci obrátí v dobré a určitě se na tuto vodu vrátíme.
Jarda Rabiňák a kolegové s poděkováním Carp Servis Václavík
