Lov trofejních kaprů

Jak ulovit trofejního kapra, to je otázka, která je omílaná ze všech možných stran, na rybářských serverech se donekonečna rozbíhají diskuze typu: „Poraďte mi, jaká nástraha je nejlepší pro ulovení trofejního kapra“, nebo „Jakou strategii krmení mám zvolit, abych vyselektoval jen trofejní kusy?“ apod. Tato otázka odjakživa zajímala i mne a co si budeme nalhávat, většinu z nás. Každý by chtěl na svém prutu prožít souboj s „dvackou“. A co pro to děláme, je naše snaha a vynaložené úsilí úměrné našim úlovkům? Odpovím za většinu z nás, není. Mnohokrát jsem se snažil všemi možnými způsoby o ulovení trofejních kaprů, četl si mnoho diskuzí a článků renomovaných kaprařů – Dalibora Hašpici, Jardy Vítka, kteří se dají považovat za průkopníky kaprařiny u nás a vše dělal tak, jak bylo napsáno v mnoha článcích, a přesto se výsledek nedostavoval.

Jarda Vitek jako jeden z prvních lovil překrásné kapry na soustavě Mušovských jezer v době, kdy já mrskal „násaďáky“ na foukačku se šrotem. Postupem času jsem však propadl kouzlu“pravé kaprařiny“ a proseděl mnoho týdnů u vody s nahozenými pruty, na jejichž koncové montáži byla ta „zázračná“ kulička jménem boilie.

V posledních letech se zaměřuji na lov trofejních kaprů na Novomlýnské údolní nádrži, o které se domnívám, že se zde vyskytují kapři atakující hranici 30 kg. Já sám jsem zde ulovil kapra o váze 25 kg a jsem přesvědčen, že tento překrásně stavěný šupináč, pokud unikl všem nástrahám a dalším nebezpečím, které na něj číhají, dnes určitě dosáhl hranice 30 kg.

Jak tedy ulovit trofejního kapra? Na tuto otázku do dnešního dne neznám stoprocentní odpověď, ale vzhledem k několika uloveným kaprům nad dvacetikilogramovou hranici jsem se posunul v této otázce o krok blíže. Prvním krokem je správná volba revíru, kde trofejní kapři plavou, vyskytují se. Samozřejmě jsou vody, kde kapr o váze 10 kg je v daném revíru trofejní ryba. Každý z nás si musí položit otázku, jaký kapr je pro něj trofejní velikosti, ulovení jakého exempláře je pro něj snem, kam dál se chce posunout. Někomu se může zdát, že kaprařina posledních let je „hon za velkými kapry“ a nic víc, s čímž samozřejmě nesouhlasím, i když se některé články a debaty těmito tématy zabývají. Já sám jsem velice rád za každou ulovenou rybu, kterou přelstím, ale velký kapr je přece jen takovou třešničkou na dortu, oceněním mé nemalé snahy o jeho ulovení.

Další otázkou při lovu trofejních kaprů je výběr „toho pravého“ místa v daném revíru. Při svých začátcích jsem na Novomlýnských nádržích vybíral místa podle počtu vázek, kdy čím víc vázek znamenalo pro mne lepší místo. Své montáže jsem umisťoval do jejich blízkostí, inspiroval jsem se článkem Aleše Vondrlíka, který ve svém článku popisoval, jak umisťuje svoje montáže přímo mezi vázky a po každém záběru nasedal do člunu a pro každého kapra jezdil na vodu a z vázek ho vyprošťoval. Samozřejmě se tato metoda dá praktikovat, několikráte jsem ji zkoušel, ale velkého kapra atakujícího hranici 20 kg mi tato metoda nepřinesla. V posledních dvou letech se na Novomlýnských nádržích ve vodě „brutálně“ rozmnožila Slávička mnohotvárná, kdy se jedná o mlže, malou mušli, která se usazuje ve velkých shlucích na jakémkoli pevném podkladu – kamenech, potopených keřích a stromech apod. Tato invazivní škeblička filtruje neustále vodu a tím přispěla k pročištění vody v Novomlýnské nádrži, což je její velký přínos, rovněž se stává i potravou kaprů, ale pro nás rybáře je to jeden z faktorů, který nám dost zásadním způsobem znesnadňuje lov na této nádrži. Slávička má velmi ostré okraje svého krunýře, o které se lehce přeřízne i 0,50 mm monofil nebo pletená šňůra, nemluvím o koncových montážích ze slaboučkých návazcových šňůrek. Z tohoto důvodu jsem musel přehodnotit lov kaprů a výběr místa změnit.

Nyní se snažím zvolit takové místo, ve kterém se sice nějaké překážky vyskytují, ale v úctyhodné vzdálenosti od mého lovného místa, minimálně 30 – 50 metrů. Takové místo se na jezeře nehledá lehce, neboť velká část dna je poseta nějakými překážkami, ať už stromy, keři, nebo starými vyvýšenými cestami, které sloužily při stavbě jezera stavební technice. Dříve jsem umísťoval svoje montáže na takového cesty, z nichž jsem úspěšně lovil krásné kapry a lovím je dodnes, ale ztrátovost ryb vzhledem k rozmnožení sláviček je zde veliká. Ryba si to po záběru namíří ve většině případů přes tuto cestu dále do jezera, kdy okraje cesty jsou posety kameny a šterkem, na kterých jsou přichyceny slávičky, a o tyto pak kapr montáž uřezává. V několika případech se mi stalo, že jsem měl nádherný záběr, klasických „hrčák“ a než jsem stačil sáhnout na prut, tak se vlasec povolil a swinger spadl pod prut, neboť kapr koncovou montáž bleskurychle přeřízl. Snažím se proto své lovné místo umísťovat tak, aby se nacházelo většinou na nějaké vyvýšenině, ale pokud možno bez prudkých změn dna, i když to vždy není dogma. Nejraději lovím v jarních měsících v hloubkách kolem 2 metrů, kdy v okolní části jezera je pak hloubka kolem 2,5 – 3 m. Tyto místa mám již zanesené do GPS, což mi usnadní jejich hledání v případě dalšího lovu. Vždy si volím místa dvě, když mi to podmínky dovolí, tak i 50 metrů od sebe, někdy i více. Jedno místo volím v uvedené hloubce kolem 2 metrů, na podzim pak kolem 3 – 3,5 metru, druhé pak v hloubce větší, abych měl srovnání, z jakého místa budou přicházet záběry, a mohu pak druhý prut z místa, kde záběry nepřicházejí, posunout na příslušnou hloubku.

Dalším aspektem při lovu trofejních kaprů je volba nástrah a návnad, způsob krmení na lovném místě. Z článků typu montáž umisťuji minimálně 50 – 70 metrů od krmného místa, aby hluk krmících se menších ryb nerušil trofejní samotářské kapry, jsem už vyrostl, vždyť jsem svého největšího kapra i několik dalších přes dvacet kilogramů vážících kusů ulovil přímo v centru krmného místa, kde jsem masivně krmil partiklem a boilím. Buďte sami sebou a neberte všechny rady vážně. Neříkám, že na nějakých anglických jezerech nebo obdobných vodách tato strategie nemůže fungovat, ale v našich podmínkách, zejména na jezeru, kde chytám, je realita jiná. Rovněž teorie o tom, že místo, které prokrmuji ve větší míře partiklem přiláká mnoho menších kaprů a velcí exempláři se takovému místu vyhnou, nemusí být vždy pravda. Samozřejmě takovéto místo je atraktivnější a v určitou dobu z něj bude přicházet i větší množství záběrů od menších ryb, proto je potřeba si uvědomit, kdy tento druh krmení je vhodné volit. Mám vyzkoušené, že nejlepší doba k takovémuto plošnějšímu krmení partiklem je na jaře od konce dubna do konce května, kdy se cejni chystají do tření a nechávají takové místo bez povšimnutí, jakmile jejich čas skončí, měním taktiku krmení a více krmím boilím a halibut peletami.

Já sám, jak jsem uvedl, volím dvě lovná místa, z nich jedno provnadím směsí partiklu – kukuřice, řepky a peletami a dále přidám cca 50 – 70 kuliček boilí, druhé místo vnadím střídměji, a to pouze boilím průměrů kolem 24 mm. Několikráte se mi osvědčilo tímto způsobem místa „nachystat“, vždy jsem pak překvapen, které z míst funguje lépe. Dopředu nemohu nikdy říci, které z míst bude lépe fungovat, jsou situace, že čím více krmím, tím více mám záběrů a kapři jsou jak šílení a přichází mi z takového místa i 25 záběrů denně, z toho pak při další akci toto místo jako kdyby nebylo, a záběry mi přicházejí jen z místa, kde provnadím pár kuliček boilí a montáž na místo nahazuji s PVA přívěsem s několika kusy boilí. A toto mě na kaprařině baví, neustále improvizovat a zkoušet, co bude v danou chvíli na kapry nejúčinnější.

Jako nástrahu používám výhradně boilí od průměrů 20 mm – 24 mm, někdy i více až 30 mm, a to podle intenzity braní a velikosti zdolávaných kaprů. Obecně pravidlo, že čím větší „koule“, tím větší kapr, neplatí, někdy prostě kapři o předkládané boilí větších průměrů nejeví zájem a přelstím je třeba na dvě kuličky 18 mm. Většinou nastražuji velikost boilí 24 mm s „plovkou“ 16 mm tzv. na panáčka, nebo používám dvě kuličky 20 mm za sebou na dno. Jak říkám, je třeba zkoušet, jak budou kapři reagovat a podle toho je nutné se přizpůsobit. Tvrdošíjně kaprům neustále předkládat např. boilí velikosti 30 mm s tím, že jsem na ně kdysi ulovil velkého kapra a že ten „macek“ potřebuje pořádnou „kouli“, nefunguje.

V poslední řadě je to správná volba koncové montáže a hlavně štěstí. Štěstí je jeden z nejdůležitějších faktorů při lovu. Mohu být sebelépe připraven k lovu, mít top vybavení, dokonce mohu mít i toho pravého kapra na prutu, ale štěstí se ke mně otočí zády a kapr se „vyřízne“, vjede do překážky a jsem bez svého vysněného úlovku.

Tímto přeji všem, kteří propadli kouzlu kapraření nezapomenutelné zážitky při lovu svého vysněného velikána, relax v klidu přírody a pohodu doma a tolerantní partnerku, neboť ne vždy je lehké akceptovat rybářské touhy nás „tichých bláznů“.

Za Mivardi team
Radim Hanák