Chorvatské návraty

Letošní moji první výpravu za kapry jsem si naplánoval, po roční pauze, opět na Chorvatské jezero. V minulých letech jsem tuto zemi navštívil již mnohokrát. Důvody, proč se sem stále vracím, jsou prosté. Zajímavé vody s obsádkou kaprů často nad hranicí 20kg někdy až 30kg. Za pár let jsem se na těchto výpravách seznámil s několika dobrými přáteli kapraři, se kterými se pravidelně setkávám, ať už na sociálních sítích nebo jednou za čas osobně na rybách.

S jedním z nich jsem letos několikrát prostřednictvím webových stránek studoval nové pro mne zatím ještě nepoznané lokality. Na většině revírů v Chorvatsku se pravidelně pořádají kaprařské závody, které zde mají tradici a pro místní rybářská sdružení a spolky je to samozřejmě také nemalý zdroj příjmů, ze kterých následně mohou zarybňovat své revíry.

Pokud jde o mne a plánování termínů, kdy chci na lov trofejních kaprů vyrazit, tak dovolenou si musím rezervovat s patřičným předstihem. To není zrovna ideální, pokud se chcete na daných lokalitách nacházet v nejlepším období, kdy jsou kapři zrovna při chuti. Tak se musím často vypořádat s tím, že přijedu na revír a kapr je třeba zrovna v období tření apod.

Někdy se rozhodnou místní pro organizování závodů na daném revíru jen měsíc před mým odjezdem. Tak se také stalo, že jezera kde jsem chtěl rybařit, byla již zarezervována pro kaprařské závody. Ještě pár týdnů před odjezdem mi dal vědět jeden kamarád a kaprař ze Slovinska, že se uvolnila jedna rezervace na dobrém místě a to na jezeře, které jsem už v minulosti hodlal navštívit. Proběhlo pár emailů a dohodli jsme se, že přijedu zkusit štěstí na tuto krásnou vodu.

Na výpravu jsem měl celých jedenáct dní a místo bylo rezervované jenom na čtyři dny. Rozhodl jsem se tedy, že zbývající dny se pokusím navštívit ještě nějaké jiné jezero, které by se od toho prvního odlišovalo náročností na ulovení kapra. Měl jsem v záloze několik jezer, ale to bych předbíhal.

Na cestu jsem se tentokrát vydal sám. Přítelkyně, která mne poslední dobou doprovázela, zůstala doma s naší roční dcerkou. Cesta uběhla velmi rychle a během noci jsem se pohodlně ve svém postarším, ale spolehlivém Jeepu Grand Cherokee, konečně dostal na jezero. Na poslední odbočce z hlavní silnice mi jeden místní důchodce nedal přednost a snad jen můj dobrý reflex zabránil jisté havárii. Ještě pár minut cesty a už se kochám pohledem na jezero. Po zaregistrování u správce jsem hned spěchal na místo a začal s přípravami na samotný lov.

Musím ještě doplnit že Chorvatské revíry, až na pár výjimek, mají jedno společné. A to je zákaz zavážení nástrah. V praxi to znamená, že jste nuceni veškeré návnady a nástrahy, a to někdy i na vzdálenosti větší než sto metrů, nahazovat pruty. Já jsem si musel na tuto skutečnost zvyknout a přiznám se, že první pokusy a přesné zakrmování na vzdálenost třeba sto deseti metrů byli pro mé okolí asi někdy zábavné. Ostatně to jsem popsal již v mých minulých článcích z chorvatských svazových vod.

Po pečlivém prostudování lovného místa a sektoru, který jsem měl na celé čtyři dny vymezen, jsem začal konečně připravovat návnady a nástrahy. Již deset let se díky podpoře firmy Tandem Baits, se kterou úzce spolupracuji, mohu specializovat na lov velkých kaprů. Nejen nástrahy, které byly vlastně prvním impulzem naší spolupráce, ale v posledních letech jsou to také další produkty, které využívám. A při mých výpravách za kapry, prakticky po celé Evropě, se na ně vždy spoléhám a dosahuji pravidelně zajímavých výsledků. Každý rok se tak mohu těšit z dalších krásných kaprů, které dostanu před objektiv svého fotoaparátu.

Ale zpět k rybolovu. Připravil jsem si směs boilies, pelet a měkčeného partiklu, kterým jsem se rozhodl kapry nalákat k nahozeným montážím. Velmi jsem si oblíbil používání ultrafish pelet, které využívám při krmení spodovým prutem velmi často. Jako doplněk do zákrmu používám aktivátory, které mají úžasnou vábící sílu a vždy krmné místo pro kapry doslova označí svou nezaměnitelnou pachovou stopou.

První montáž jsem nahodil sto metrů daleko, kde se dno mírně svažovalo ze tří metrů až na čtyři a půl. Dno zde bylo poměrně tvrdé s podílem jílu, což jsem poznal při vytažení olova od označovacího markeru.

Na nahazování do takových vzdáleností používám pruty Tanden Baits Invader 3,5LBS. Oblíbil jsem si tyto pruty již před léty, kdy jsem začal poprvé chytat s pruty Tandem 2,75LBS a to z řady Phantom. Jejich zdolávací akce je skvělá a i po pár letech používání vypadají jako nové.

Druhou a třetí montáž jsem nasměroval k ostrovu, který mne přímo vybízel k tomu, abych zde kapry zaujal dobrou nástrahou. Teplota vody byla šestnáct stupňů a kapři by tyto prohřáté mělčiny poblíž ostrova mohli navštěvovat. Zde jsem zakrmil jedním kilem boilies Super Feed squid +pomeranč na ploše asi 25 metrů čtverečních. Nahodit do těsné blízkosti ostrova, kde jsem kapry přepokládal, nebylo pro mne zrovna jednoduché, ale po pár náhozech se povedlo. V momentě kdy jsem pokládal prut do stojanu se rozjel první prut. Kapr bojoval slušně a první ryba 16kg byla rozhodně dobrým začátkem.

Po této rybě následoval další záběr až příští den dopoledne. Zrovna jsem znovu nahodil montáže na prokrmená místa. Asi tři minuty po náhozu těsně k ostrovu, do zhruba jeden a půlmetrové hloubky, se swinger nepatrně nadzvedl a já sledoval, jak se vlasec začal napínat. Vzhledem k vázkám, které kolem ostrova byly, jsem okamžitě začal zdolávat a snažil se rybu otočit směrem na jezero. Pokud jde o kapra, tak to bude ryba jistě nad 20kg, protože v prvních minutách jsem měl opravdu co dělat, abych rybu nepustil do zatopených keřů a rákosí, kam samozřejmě směřovala.

Na takovéto dá se říci extrémní lovy používám již několik let kvalitní vlasce, na které se mohu spolehnout. Letos jsem se spoléhal na Nilonic Mono INVADER 0,30mm a 0,35 mm. S tímto vlascem jsem neměl problém při náhozech a to bez použití „pletenky“ shock leaderu, který je na většině zdejších vod zakázaný. V případě, že potřebuji nahazovat extrémně daleko, používám jako shockleader monofil 0,40 nebo fluocarbon. Ideální je Stealth hook link, který letos firma Tandem Baits uvedla na trh.

Ale vraťme se k rybě, kterou jsem nakonec úspěšně zdolal. Byl to nádherný kapr lysec s váhou 24,5 kg. Vzhledem ke změně počasí jsem měl další záběr až za dalších 24 hodin. Boilies X Core hookers squit a pomeranč nastražené na panáčka bylo pro kapry neodolatelné. Zdolání dalšího kapra o váze 23kg bylo pro mne odměnou za důvěru k nástraze a zvolené taktice.

Pár desítek metrů ode mne chytala skupinka rybářů z Bosny, kteří jak jsem se později dozvěděl, měli zkušenosti i ze světových závodů v lovu kaprů. Večer si s kolegy z Bosny povídáme o zajímavých jezerech a já se přiučuji, jak na místní kapry nejlépe vyzrát. Když jsem třetí den lovu, poté co začali kapři intenzivně vyhledávat moje nástrahy, zdolával již pátého kapra, začali se o produkty Tandemácké kuchyně zajímat blíže kolegové z Bosny… Během malé prezentace mi přišel další záběr a jednalo se o mou vysněnou rybu. Zabrala opět na „Squitku“, kterou jsem ještě nadipoval a do PVA jsem přidal pár kuliček boilies a použil Superfeed Speed Booster.

Obrovský kapr! V momentě, kdy zabral, vyletěl na mělčině u ostrova nad hladinu a mně se zatajil dech. Jeden z kolegů od vedle, když zahlédl kapra na hladině, přispěchal na pomoc s podebráním kapra. Rybu jsem dobře viděl i já a její váha mohla být i kolem třiceti kg! Po dvaceti minutách urputného boje jsem dostal kapra ke břehu, kde jezdil v hloubce u dna a snažil se urputně zbavit montáže.

Bohužel díky mé neopatrnosti se stalo, že vlasec od markeru se setkal s vlascem zdolávaného kapra při jeho pokusu o únik do rákosí a ve vteřině došlo k jeho „přepálení“. Takovou hloupou chybu jsem rozdýchával ještě při podebírání dalšího kapra 17kg, který mi připadal ve srovnání s tím ztraceným jako dorostenec.

Poslední den jsem si užil rybolov při zdolávání několika kaprů mezi deseti až šestnácti kg. Dvě pěkné ryby jsem bohužel ztratil po jejich nekompromisním zajetí do hustého porostu rákosí a převislých keřů. Bohužel čas, který jsem měl na tomto jezeře zaplacený, vypršel a tak ještě s mírnou hořkostí z prohraného boje s kapřím monstrem zasouvám děličky do pouzdra Invader EX, balím a přesunuji se směr Slovinsko.

Krásné horské jezero, které mne již pár let lákalo bylo nyní na dosah a přišel čas zjistit jak se vypořádám s tamnímy kapry, ale také zcela odlišnou taktikou jejich lovu.

Cestou jsem se ještě zastavil v supermarketu a doplnil potraviny. Dal jsem si půlku pečené kachny. Asi jsem musel vypadat jako bych týden nejedl. Cesta byla příjemná až na prohlídku Slovinských celníků, kterým se nezdál můj „kaprařský arzenál“ a jejich očím neunikl ani obsah penálu s hotovými návazci.

Můj přesun jsem si ještě zpestřil tím, když jsem uposlechl navigaci a vydal se po nejkratší, ale o to horší štěrkové cestě, která se zařezávala do skalnatých hor a chvílemi jsem se viděl někde dole v rokli. Nechtěnou offroad zkratkou jsem ušetřil pár desítek kilometrů a poznal tak krásu slovinských lesů a hor. Cedulka u cesty hlásající přítomnost medvědů dávala tušit, že jsem opravdu mimo hlavní cestovní ruch.

Konečně jsem u jezera. Jsem nedočkavý a vyrážím na menší obhlídku. Je večer, okolní kopce se halí do mlhy a hladina je klidná bez známek kapří aktivity. Jdu spát a rozhoduji se, že si odpočinu a chytat budu až ráno. V noci jsem se moc nevyspal, polovinu vybavení jsem nechal v autě a měl jsem trochu obavy, abych se s ní ráno shledal. Navíc mne během noci budili vyskakující kapři na hladině přímo před mým bivakem.

Ráno za úsvitu jsem začal s přípravou krmení. V plánu jsem měl vyzkoušet zde novinku Zig Balls a zároveň velmi úspěšnou techniku lovu kaprů na „zig rig“. Od mého známého, za což jsem mu vděčný, jsem měl čerstvé informace, že kapři v posledních dnech začínají brát a hodně záběrů chodí právě ze sloupce na „zig rig“. Pokud jde o pravidla rybolovu na jezeře, tak je zde několik omezení, jako třeba lov na dva pruty a omezení krmení. Navíc není dovoleno používat zakrmovacích raket ani zavážet nástrahy.

Skladbu krmení jsem musel nastavit tak, aby byla metoda lovu na zig balls co nejefektivnější. Musel jsem trochu improvizovat a do připraveného partiklu jsem kromě mikro pelet ultra fish přidal ještě drcené sušenky a suchary, které jsem zakoupil po cestě v supermarketu. Přidal jsem ještě atract aktivátor v příchuti Mega Tutti frutti, který nádherně celou směs provoní a kaprům neskutečně voní a láká je na lovné místo. Ještě jsem přidal kokosové mléko, které má také nezaměnitelnou chuť a ve vodě vytvoří zákal, do kterého ryba najíždí a hledá potravu.

Zig balls vážu na fluorocarbon o síle 0,30mm – jednoduchým bezuzlovým vázáním. Zvolil jsem Zig 14mm a háček o velikosti šest bez protihrotu s mírně vyhnutým spodním obloučkem. Návazec z fluorocarbonu dělám dlouhý max. dva metry a pokud chytám s delším návazcem nahradím zbytek normálním monofilem. Místo olověnky jsem použil fluorocarbon 0,40mm a systém FC bezpečnostní závěsku. Olovo jsem měl 80g, protože nebylo nutné házet daleko.

Po zakrmení, kdy jsem pomocí lopatky nastřílel několik koulí krmení do vzdálenosti asi třiceti metrů, jsem na jeden prut nasadil žlutočerný Zig Balls na sedmimetrovém návazci. Hloubku jsem změřil markerem – dno se tu prudce svažovalo až na 14 metrů. Propátral jsem okolní dno a naštěstí zde nebylo mnoho vázek.

Na lov na kratší vzdálenosti již několik let používám vynikající děličky Phantom 2,75lbs. Druhým prutem jsem měl v úmyslu prochytávat dno, protože mnoho krmení, které na něj dopadne při lovu na zig by mohlo upoutat kapří zvědavost. Netrvalo ani deset minut a zrovna když jsem si připravoval rezervní návazce, ozval se nejdřív hlásič malým pípnutím a po pár vteřinách následovala zběsilá jízda.

Dělička mi ihned ukázala svoji křivku a ryba na háčku zamířila na střed jezera. Vymotala mi neskutečných dvě stě metrů silonu a teprve pak jsem ji začal přitahovat, ale jen velmi pomalu. Po dvaceti minutách boje se mi ryba vypnula. Ještě se celý klepu pod náporem adrenalinu, když v tom se rozjel druhý prut.

„Zig Balls! A tahle ryba nebude malá!“, říkám si v duchu.

Jenže po pár minutách se mi ryba opět vypíná. Snažím se přijít na to proč, ale věřím si a nenechávám se rozhodit. Na další záběr jsem nečekal dlouho a konečně jsem se radoval z krásného tmavého šupíka nad 10kg. Kapři mi velmi dobře reagovali na krmení a já se nestačil otáčet při zdolávání, focení, vážení a zakrmování. Trochu problém je ryby na dlouhém návazci zdolávat, hlavně když jste u vody úplně sami, ale s trochou cviku se to dá. Věřte, že každá takto zdolaná ryba hodně potěší.

Kapři mi brali do soumraku a v noci byl klid. K ránu jsem měl vždy záběry na boilies ze dna, konkrétně na moji jedničku squit+pomeranč. Ale také na ovocnou bestii, na kterou jsem zdolal i pěkné amury.

Měl jsem ještě dva dny na jezeře a zkoušel jsem experimentovat s délkou návazce. Nejvíce se mi osvědčilo lovit kapry čtyři až pět metrů pod hladinou a doslova jako magnet fungovala kombinace fialové a žluté barvy Zig Balls. Začal jsem si osvojovat zdolávání na dlouhém návazci a počet ryb, o které jsem přišel byl minimální a to ještě byla na vině vázka.

Nebudu se rozepisovat o všech úlovcích, ale za zmínku stojí nádherní „řádkáči“, amur 17,5kg, dále pak lysci o váze 17kg, 19kg, 22,5kg a nádherný šupináč, který mne překvapil svou neskutečnou bojovností a stavbou těla o váze 24kg. Poslední noc jsem zaznamenal mnoho záběrů na „zig“ i v noci. Zkusil jsem nahodit blíže ke břehu a nástrahy nechat jen necelé dva metry pod hladinou. Za úplňku jsem si tak mohl vychutnat souboj hned s několika menšími kapry kolem deseti kg.

Používal jsem dva prostorné podběráky Phantom 50 a Chalenger 42. Jednou se mi totiž stalo, že jsem sám zdolával dvě ryby současně. Pohled na mne v tuto chvíli byl asi komický, ale pokud jste sami na rybách musíte často improvizovat. A to je to co mne na kaprařině a výpravách za kapry tak baví.

Nikdy nevíte co se bude dít a musíte na to nějak reagovat. Při lovu kaprů nejsem rozhodně vždy úspěšný ale za deset let jsem na nástrahy Tandem Baits zdolal opravdu hodně krásných ryb a obohatil svůj život sportovního rybáře o nespočet zážitků a o to nám všem jde ne?

Na závěr bych chtěl poděkovat firmě Tandem Baits a hlavně Pawłovi Wyszkowskému za podporu a těším se na další roky spolupráce, protože být nápomocný při testování pro tuto inovativní firmu je pro mne výzvou a zábavou.

S pozdravem
Petr „kovič“ Kovárna
tester Tandem Baits