Loňské léto nás opravdu vysokými teplotami nešetřilo, a to letošní nemá být podle dlouhodobých předpovědí jiné. Já osobně jsem za to rád. Léto miluji a tropické teploty též. Dá se říci, že loni začalo vedro příchodem prázdnin a trvalo téměř po celou jejich dobu.
Oba měsíce byly teplotně nadprůměrné a horko sužovalo celé území ČR. Srážky se objevily jen zřídka, a to jen na některých místech. Pokud zapršelo, tak jen chvíli. Teplotně jsme se vyrovnali i takovým destinacím, jako je Turecko, Egypt atd.
Co kapři?
A jak na tohle reagovali ti němí tvorové pod hladinou? O to se s vámi pokusím podělit v několika následujících řádcích. Asi každý z nás má nebo měl v podvědomí zafixované nepsané pravidlo, že pokud je teplo a tím myslím právě ty dny, kdy vám sluneční paprsky nedovolí vykonávat jakoukoliv činnost, tak nemá cenu chodit na ryby, což utvrzuje i fakt, že většina druhů ryb se v tomto období vyhřívá na hladině a absolutně nejeví zájem o nějakou potravu.
Paralelu nalezneme i u lidí, kdy člověk v těchto vedrech také nepřijímá skoro žádnou potravu, tedy až na výjimky. Ve zkratce řečeno, překročí-li stupnice teploměru pomyslných 30 °C, lidé, ryby či ostatní zvířata přijímají potravu jen velmi zřídka. A u ryb jako kdyby tohle pravidlo platilo dvojnásob.
Pamatuji si, jak jsem v mládí, když jsem začínal s rybářským řemeslem, dráždil právě v těchto teplotně horkých dnech tlamky vyhřívajících se ryb různými nástrahami. Předkládal jsem jim housku, uvařená kolínka, kukuřici, žížaly a jiné nástrahy, avšak s žádnou jsem nikdy neuspěl. Odpovědí mi byl pouze absolutní nezájem ze strany ryb. Věřím, že tuto nebo obdobnou zkušenost máte i vy, ostatní rybáři.
Vzpomínám si i na pohled na vyhřívajícího se amura bílého přes 110 cm na jedné ze stojatých vod poblíž mého bydliště, který se slunil a vyhříval zhruba 2 metry od břehu v 50cm hloubce. Já jsem se mu snažil doslova vsunout do jeho tlamky kousek housky na háčku. Amur byl ale absolutně imunní k jakékoliv nástraze, i kdyby byla ze zlata. Podobných vzpomínek a zážitků je mnoho.
Nová taktika
O to větší jsem měl poté motivaci rybu v tomto teplém období donutit ke žravosti. Bylo mi jasné, že to nebude o nějakém zběsilém táhání ryb, kdy člověk tahá z vody „rybu za rybou“. Spíše šlo o to vymyslet vhodnou nástrahu, ale i návnadu, kterou by člověk rybu v takto sluncem prohřáté vodě hned nezasytil.
Důležitým faktorem byla i znalost lovného místa, zda zde ryby v letních měsících jen proplouvají, nebo se zde i zdržují. Pak už chyběla jen trocha toho štěstí a dovybavit se pro delší pobyt na slunci opalovacími krémy, popřípadě i plavkami, kanystry s vodou a hurá tam, kde to nejvíce milujeme, na náš oblíbený revír.
U mě je to řeka Labe, u někoho menší rybník s členitým rákosem po obvodu a u někoho větší jezero či pískovna, které okouzlí svou rozmanitostí a plochou. K samotným lovným místům napíši asi jen to, že jsem se držel míst, která byla produktivní i v minulých sezónách. Přes vysoké letní teploty mi vydaly pár pěkných ryb. Ve zbylém času jsem navštívil i místa pro mě dosud neznámá.
To, jestli je lov ryb, zejména tedy kaprů, v těchto tropických podmínkách obtížnější na řece, nebo na stojaté vodě, je otázkou, kterou si zodpovíme asi každý po svém. Já osobně jsem toho názoru, že i přes nepřízeň počasí, pokud využijeme potencionálu všech možných návnad a nástrah fungujících v takto horkých dnech, různých krmných strategií až po několik druhů montáží a místo budeme pár dní před samotným lovem sledovat, máme šanci s přispěním trochy štěstí na úspěch jak na řece, tak na rybníku či jezeře, obzvlášť v době, kdy přichází soumrak.
Labe
V loňské sezóně bylo léto až tak enormně teplé a hlavně suché, že voda v řece Labi vlivem nízkého průtoku místy doslova stála. To zapříčinilo malou okysličenost vody, která se tak stala bohužel pro stovky ryb v určitých úsecích smrtelnou.
Průtok řeky Labe byl v místě okolo města Ústí nad Labem na historicky nejnižší hranici pohybující se okolo 65 m3/s, což nezažil žádný z pamětníků. Našly se i vycházky, které byly, co se týče ulovených kaprů, opravdu „mrtvými“, kdy o moji nástrahu jevila zájem jen bílá ryba. Naštěstí těchto vycházek nebylo moc.
Krmení
Co se týče vnadění, tak se dá říci, že v tomto období jsem vypustil předkrmování loviště, a to jak partiklem, peletkami, tak boilies. Bylo evidentní, že kapři přijímají potravu v takto vysokých teplotách jen zřídka, tudíž jsem je nechtěl nějak přesytit předloženou návnadou.
Denním výpravám na pár hodin jsem se také kvůli vysokým teplotám vyhnul, jelikož dostat rybu na podložku přes den bylo dosti často, i přes vynaložené úsilí, nad lidské síly. Proto jsem jezdil k vodě až navečer a k lovu využíval především pozdní večery a brzká rána, kdy byla „aktivita“ ryb poněkud větší. Tahal jsem zejména kapří jedince ve váhové kategorii do 10 kg, kdy těchto Labáků bylo poměrně mnoho. Občas na břehu zapózoval kapr přesahující hranice 10 kg.
Změna
Po několika výpravách zaměřených na lov kaprů jsem se rozhodl využít tropických teplot, které v přijímání potravy neomezují jeden druh kaprovité ryby. Asi už víte, o jakou rybu se jedná. Tvar těla ve tvaru torpéda a masivní ocasní ploutev značí amura bílého. Pár výprav jsem tak směřoval na lov této pro mě tajuplné ryby.
Amur je jedna z mála ryb, které tropické teploty naopak stimulují ještě k většímu příjmu potravy. Krmné kampaně jsou při lovu této ryby opravdu náročné. Obnáší vaření dostatečného množství partiklu, kdy já využívám zejména vařenou kukuřici a řepku. Obrovským plusem při lovu amura je mít místo před samotnou výpravou alespoň den předem nakrmené, ať už zmiňovaným partiklem, který mají amuři nejraději, nebo nepohrdnou ani boilies na sladké bázi.
Amuři jsou takoví milovníci kukuřice, že jsou schopni vám v hejnu vyluxovat dno řeky za velmi krátkou chvíli. Když k tomu připočtete bílou rybu a nějakého toho kapra, závěr je jasný – kukuřicí při lovu amura opravdu nešetřete. Je potřeba samotné loviště doslova obsypat „žlutým peklem“. V kombinaci s řepkou je to pro tento druh ryby opravdu neodolatelná potrava.
Já jsem si při těchto výpravách místo předkrmil alespoň 10 kily vařené kukuřice a pár desítkami kuliček sladkého boilies od Anacondy z řady Crunch New Formula – příchuť med a tutti-frutti. K vodě jsem si bral po 50 kilech kukuřice (tu jsem po uvaření obohatil buď o 2 kila cukru, či medu) a 15 kilech řepky, kterou jsem před vnaděním smíchal s kukuřicí.
Pokud chceme být v lovu amurů úspěšní, je důležité dokrmovat nejenom po každém záběru, ale i v pravidelných intervalech, jelikož je nutné nejenom tuto rybu zaujmout předloženou návnadou, ale hlavně ji na místě udržet, proto na dně musí stále být koberec z kukuřice, popř. sladké boilies.
Jako nástrahu jsem použil shora zmiňované příchutě o velikosti 20 mm, které jsem měl řádně nadopované jak v tekutém, tak práškovém dipu, a to i v kombinaci s pop-up, taktéž předem namočenými v tekutém dipu. Co je výjimečné na této rybě, je i to, že souboje s amury jsou až do poslední vteřiny adrenalinovým zážitkem.
Jak sami víte, jedná se o velmi bojovnou rybu, která se vydá ze všech sil jen proto, aby unikla vašemu podběráku. Za těch pár výprav se mi povedlo vytáhnout amury atakující metrovou hranici. Souboje s nimi byly opravdu pikantní a během lovu zaměřeného na, jak já říkám – „rusáky“, neodolalo několik kaprů předloženému sladkému boilies, kteří taktéž hodovali na různorodé návnadě.
Suma sumárum, i u vody se najdou chvíle, kdy malé množství nástrah znamená mnoho úlovků a naopak. Tímto článkem jsem se vám pokusil nastínit, že i v klimaticky nepříznivých podmínkách, zejména tedy pro lov velkých kaprů, se dá tento lov v případě trvajících neúspěchů plnohodnotně nahradit chytáním amura bílého. Věřte, že kdo souboj s touto rybou ještě neokusil, má se na co těšit.
Nejen souboje s amury, ale i spousty dalších zážitků u vody vám rybářům přeje
David „Šaman“ Pejřil
Tento článek byl publikován v časopisu KAJMAN, kde najdete další zajímavé kaprařské články.
