5 základních otázek – kde, kdy, jak, s kým a proč?

Než se dostaneme k montážím, strategiím a specifickým technikám lovu, je zapotřebí položit si pět základních otázek – kde, kdy, jak, s kým a proč.

Bez položení těchto otázek je ulovení velkého kapra jako nalezení jehly v kupce sena. Je to velmi logické. Po zodpovězení těchto otázek se stávám strategickým lovcem velkých kaprů a ne pouze náhodně chytajícím rybářem.

KDE?

Kde se vyskytují kapři, na které mám spadeno? Kam se vydám chytat? Mnoho lidí se vydá k nejbližšímu rybníku či řece a říká si: „Třeba se podaří něco lepšího.“ Chytají na nejdostupnějších místech, samozřejmě pokud se tam dá dojet autem, tím lépe.

Tento přístup není zrovna ideální. Já, když si vybírám revír, z části dám na to, co se povídá, ale raději se o tom přesvědčím sám. Když vím, že místní maličký rybník je plný 30 cm kaprů a i zkušení borci tady chytali maximálně násaďáky do 50 cm, dennodenně zde sedí několik desítek krmítkářů a zmínka o velké rybě zde nebyla od vzniku revíru, tomuto místu se raději vyhnu.

Zajedu se podívat třeba 10 km nebo i 30 km od domova, někdy stačí pouze do vedlejší obce, na vody, o kterých se tolik nemluví. Naleznu vodu, o které jsem ani nevěděl, že existuje. Sedí zde jeden jediný rybář a po rozhovoru s ním nevím, čemu mám věřit. Vylezu na strom a polarizačními brýlemi se přesvědčuju o tom, že mluvil pravdu. Opravdu gigantičtí kapři i amuři kousek od břehu a při hladině. Našel jsem vodu, kam se vydám. A samozřejmě nepůjdu na ty nejvyšlapanější místa.

KDY?

Kdy se vydám změřit síly s těmi obry, co jsem viděl? Je zde potřeba zvážit roční období, počasí, čas a den v týdnu.

Roční období: Samozřejmě většina si najde čas hlavně v létě, ale toto období já osobně nemám moc rád. Převážnou většinu svých velkých kaprů jsem nachytal v květnu a září. Důvod je prostý. V květnu se kapři „futrují“ po zimě před třením a v září se naopak začínají připravovat na zimu.

Počasí: O tomto tématu by se dalo vyprávět hodiny. Vyhýbám se dvěma extrémům a to enormně vysokým teplotám, kdy voda obsahuje velmi málo kyslíku a ryby nejsou příliš aktivní, a velmi chladné vodě, kdy už jen z ohleduplnosti na zdraví kapra jej nechci tahat na břeh do mrazu. Je zde dále mnoho ovlivňujících elementů.

Vítr: letní teplý vítr fouká proti mně, super, víří můj břeh a já očekávám větší frekvenci záběrů. Oproti tomu v chladnějších měsících je lepší chytat po větru, v závětří, neboť studený vítr ochlazuje vodu a já chci chytat v té nejteplejší, kde se zdržují kapři.

Déšť: vidím obří černá mračna. Super! Začínám jásat, přichází velká bouřka, která okysličí vodu, a já opět očekávám zvýšený počet záběrů. Oproti tomu nesnáším ten pěti-denní otravný déšť, kdy pouze pokapává. V tomto případě mi záběrů spíše ubylo.

Čas: podle mého asi nejdůležitější element. Téměř bez rozdílu ročního období i počasí drtivou většinu svých velkých kaprů mám po tmě. Bohužel rybářský řád nám v ČR stále neumožňuje celonoční chytání, takže od setmění do půlnoci a pak zase od rána do těch cca 9-ti hodin jsem zaznamenal největší aktivitu, ale opět výjimka potvrzuje pravidlo. Byl jsem s taťkou týden na Slovensku, kde se tři měsíce v roce chytá nonstop. Moc jsme se na tento lov těšili. A ejhle, přes noc přišla pouze jediná ryba, jinak vše přes den. Ale tohle je na té kaprařině krásné, že neexistují žádná stoprocentní pravidla.

Den v týdnu: někdo tomu nevěnuje velkou pozornost, ale já osobně jsem se přesvědčil o tom, že v týdnu mám mnohonásobně více záběrů než o víkendu. Vypozoroval jsem, že konkrétně od úterý do čtvrtka jsem nejúspěšnější. Příklad – od úterý do čtvrtka jsem chytil okolo 15 ti kaprů, od pátku do neděle jednoho a to tři týdny po sobě. Náhoda?

JAK?

Jak dostanu mé cílové ryby na břeh? Pozor, záměrně říkám na břeh, protože je rozdíl mít záběr za záběrem, ale třeba i nulovou úspěšnost ve zdolání. Jsem zastánce toho, že raději mít méně záběrů, ale více úspěšně zdolaných ryb, než naopak.

Co tím mám na mysli? Velmi jemné náčiní tam, kde je mnoho vázek. Jemné návazcové šňůrky, které okamžitě přeřízne první ostřejší hrana, nepoužití šokovky, háčky ze slabého drátu, které se narovnají nebo zlomí, měkké pruty, do kterých se nemůžu pořádně opřít, abych rybu otočil a dirigoval já ji a ne ona mě. Tohle všechno si musíš uvědomit a být dobře připraven. Protože bouchat se do hlavy, že jsi něco podcenil, se budeš právě tehdy, až o rybu přijdeš. Právě třeba o největší rybu tvého života.

S otázkou JAK souvisí také, na co chytám. Bude lepší použít větší nástrahu nebo menší? Pouze plovoucí, kombinovanou nebo striktně na dno? Vyplatí se pořádně místo rozkrmit, třeba i předem, nebo je efektivnější chytat bodově pouze s použitím PVA?

Já osobně jsem toho názoru, že revíry s větší návštěvností nemá smysl předem krmit, protože nám kdokoliv může náš úmysl zmařit. Samozřejmě pokud sem jdu na delší čas a je to zapotřebí, krmím během výpravy. Jinak je o mně velmi známo, že v naprosté většině případů chytám pouze bodově s použitím PVA materiálů.

Tohle je pouze na tobě a tvém citu, co v určité situaci zvolit. Samozřejmě se to dá kombinovat. Zezačátku chytám pouze s PVA, zjistím, odkud chodí nejčastěji záběry a tam to můžu zkusit rozkrmit. Samozřejmě to ne vždy znamená úspěch.

S KÝM?

Po zodpovězení prvních tří otázek, následuje velmi důležitá otázka a tou je spolu s kým se vydám na mnou vytipované obry? Tato otázka je velmi podceňována, ale je téměř zásadní. Vezmu si s sebou nějakého bručouna, který když to nebude pár hodin brát mi, bude pouze kazit náladu nebo si vezmu nějakého „hecaře“, který mě vždy povzbudí a díky kterému nikdy nepřestanu věřit v záběr?

Vezmu si s sebou nějakého… Já je nazývám paraziti, někdo jim říká například pijavice, ale v podstatě máme na mysli ten stejný typ lidí. Lidi, kteří pouze nasávají tvůj úspěch, pouze si od tebe berou všechny tvé vědomosti, zkušenosti, ale sami ti nemají co předat. Ano, samozřejmě je potřeba pomáhat začátečníkům, podpořit je, poradit jim, ale pokud jdu cíleně na velké ryby, potřebuji s sebou silného parťáka, který mi bude oporou, a můžu se na něj spolehnout ve všech směrech, proto si velmi dobře vybírám, s kým na ryby vyrazím a s kým naopak ne.

PROČ?

A následuje poslední, podle mého také nejdůležitější, otázka a tou je proč.

Proč chci velkého kapra zrovna z této vody? Co mě k tomu vede? Uvedu můj osobní příklad. Nedaleko svého bydliště je revír, o kterém jsem slýchával, že se sem tam chytil kapr přes 90 centimetrů, ale většina rybářů zde loví 5, 10 nebo i přes 20 let a nikdy se jim nepodařilo chytit kapra většího než 70 cm.

Byla to pro mě velká výzva. Voda s velmi členitým dnem, plná vázek, rybářský tlak zde byl také vcelku velký. Proto jsem se rozhodl této vodě věnovat. Během jedné sezóny se mi z ní podařilo dostat 5 různých ryb přes 90 cm, jednoho kapra dokonce třikrát za sezónu a mnoho ryb kolem 70 cm a 80 cm.

Voda velká necelých 5 ha, velký rybářský tlak, mnoho vázek a především také mnoho neúspěšných rybářů, to byla pro mě opravdu velká výzva. Proto je potřeba odpovědět si na otázku PROČ a vědět, proč právě tady, teď, takto a s ním nebo s ní.

Nezapomeň si před každou výpravou odpovědět na těchto 5 základních otázek, které jsou naprostým základem úspěchu, ale ať se ti daří nebo ne, hlavní je, že tě to musí bavit.

S pozdravem za Carp X Team
Miroslav Tomala ml.