Úvod Články Barvit či nebarvit krmítka a zátěže?

Barvit či nebarvit krmítka a zátěže?

5 867
4
SDÍLET

K napsání článku mě inspirovaly nekonečné diskuze rybářů jak u vody, tak na internetu a v neposlední řadě názory a požadavky zákazníků v obchodech. Dovolím si vysvětlit, jak se věci mají.

S barvením krmítek je to takto. Pravdu mají jedni i druzí. Nebarvené krmítko (o zátěžích sice méně, ale platí totéž) je jen těžko prodejné – musí se líbit především rybářovi. A jak to vlastně vnímají ryby?

Ryby v čisté vodě dobře vidí, a tedy jim vadí světlá a tím spíš lesklá krmítka. Jenže voda je na normálních revírech dokonale čistá jen v zimních měsících, kdy stejně většinou kapři, o které nám jde, moc neberou a nebo spíš neberou vůbec. V měsících, kdy aktivita kaprů vzroste a berou, je barva krmítka, jak vysvětlím dále, v drtivé většině případů lhostejná.

krmítko

Trochu teorie. V rybníkářství existuje pomůcka, tzv. Secchiho deska, pomocí které se měří zákal vody, způsobený planktonem a podle stupně tohoto zákalu se určuje úživnost dané nádrže – http://cs.wikipedia.org/wiki/Secchiho_deska. Pro ty, kdo nemají internet a nebo se jim to nechce hledat, vysvětlení. Jde o disk velikosti talíře, představme si, že je rozdělený na čtvrtiny, dva segmenty čistě bílé a dva černé. Uprostřed je úchyt pro šňůru a na šňůře je po pěti centimetrech značka v podobě uzlíku. Disk se spouští do vody v horizontální poloze a prostým počítáním uzlíků jak šňůra prokluzuje v prstech, se odečítá hloubka ponoření disku.

Ve vodě průměrně úživné, už v měsíci dubnu, za jasného počasí kolem poledne, má zmizet deska v hloubce 40 centimetrů! To platí v chovném rybníce, ale to samé lze aplikovat i na ostatní vody využívané ke sportovnímu rybolovu. V každé větší hloubce než asi 40 cm, v nádržích s „čistou“ vodou asi v metru, je tedy tma a pak je naprosto lhostejné, jestli se krmítko leskne, je černé, či má maskované zbarvení, a nebo je na něm dokonce nalepený písek (!) atd. (mimochodem to samé logicky platí i o zátěžích, ale rybáři rádi žijí v bludech – mnohem lépe se prodávají i několikrát dražší olova, jen když jsou obarvená!).

Otázku barvení by bylo možné rozvést i takto. I tolik u rybářů oblíbená černá barva u krmítek a kropenatá hněď nebo čerň u zátěží, je na běžném dně stojáku nápadná. Všude tam, kde je bahno, je dno v nějakém odstínu temné šedi a černá či hnědá barva je na něm velmi nápadná, o zelené nebo dokonce modré ani nemluvě! Stejně tak, a nebo spíš víc bude na bahně doslova bít do očí „maskáč“ nebo dokonce barva písková. Zase na řece v proudu je dno světlé, často plné barevných oblázků a tam by měl maskáč opodstatnění. Štěstím rybářů je přirozený zákal vody, způsobený planktonem. Na stojáku, kde je bahno všude ve všech partiích nádrže, je vždy na povrchu bahnité vrstvy, jen snad někde větší a jinde menší vrstva velmi řídkého „bahýnka“, zátěž či krmítko vždy zmizí v této vrstvičce a tedy není vidět ani kdyby byla voda jalová, neúživná, neměla dostatek planktonu, a tedy by byla průhledná až ke dnu a krmítka tak mohla být vidět.

K čistotě vody poznamenám ještě toto. Obecně se neví a rybářům bude následující fakt znít neuvěřitelně, mnohým se to nebude líbit. Všichni upřednostňujeme vody čisté, líbí se nám a představujeme si v nich ty nejlepší podmínky pro život ryb. Pravda je taková, že se dá zjednodušit a zobecnit následující. Voda i v létě čistá = nedostatek kaprovitých ryb a naopak, odpudivý „brčálník“, zelený a jak se říká kvetoucí, je známkou nadbytku kaprů a jim příbuzných ryb. Vysvětlení je jednoduché a zjednodušeně zní takto. Větší složka planktonu, tedy větší organismy, které konzumují kapři, se vlastně živí rostlinnou složkou planktonu, která je viditelně zelená. Jestli je v dané nádrži či revíru dost či dokonce nadbytek kaprů, ti sežerou likvidátory zelené (rostlinné) složky planktonu, a proto je voda nevábně zeleně zbarvená. A naopak, voda krásně čistá postrádá dostatek kaprů, cejnů, ti nevyžerou likvidátory zeleného zákalu, a tak vyšší organismy planktonu zlikvidují zelenou složku. Poměry ve vodě jsou neskonale složitější, nicméně toto je zjednodušené, ale platné vodítko hodnocení dané lokality při rozhodování, kam na ryby. Dlužno dodat, že právě pro tento „efekt“ kaprovitých ryb se na vodárenských nádržích kaprovité ryby likvidují. Když není co by zelené řasy a sinice sežralo, tedy kaprovité ryby vyžraly složku planktonu, která likviduje rostlinnou složku, tak po určité době rostlinné složky planktonu uhynou a začnou se rozkládat. Do vody se z rozkladu této rostlinné hmoty uvolňují toxické a jiné látky, které velmi výrazně znesnadňují vyčištění vody pro vodárenské účely. A uvedené neplatí pouze pro nádrže vodárenské. Je to okamžik, kdy hygienik například zakazuje koupání i v nevodárenských nádržích.

Ale zpátky k barvení krmítek. Krmítkům se dříve říkalo, jako i jiným drobnostem v rybařině – „rybářská bižuterie“ a bižuterie se musí líbit kupujícímu. Ne kapři, ale rybáři nosí do obchodů peníze, a tak když budou rybáři chtít krmítka v barvě sedmitečné berušky, výrobci jim je dají.

Úplná pravda je však někde jinde. Mnozí rybáři si rádi udělají spoustu věcí sami. Není to už tak jako za komunistů, že v obchodech nebylo nic a že vlastně neexistovaly ani ty obchody. Těch pár speciálek ve velkých městech nepočítejme. V drtivé většině byly rybářské potřeby prodávány v jen některých hračkárnách, úplně rybářsky negramotnými ženami, bez sebemenšího zájmu o rybařinu, natož s elementárním minimem zbožíznalství a nedej bože potřeb či požadavků rybářů. Nyní v tržním systému je vše jinak, obchody oplývají nepřeberným množstvím nejrůznějšího zboží a rybáři jsou obsluhováni dokonale odborně zdatným personálem. A přesto se české kutilství nevytratilo a pořád je dost chlapů, kteří nejen že rádi chytají, ale velmi rádi si spoustu věcí „rychtují“ sami a mají v tom svého druhého koníčka. Ti budou neustále vymýšlet, jak vylepšit a zdokonalit pomůcky. Asi se nenajde nikdo, kdo by chtěl, natož aby byl schopen postavit prut či naviják. Ale u rybářské bižuterie se kreativnímu zdokonalování a hledání optima meze nikterak nekladou.

A na úplný závěr perličku, která jen potvrdí má tvrzení o barvě krmítka či zátěže. Je to o barvě háčku. Každý si může ověřit následující. V Česku se téměř nedá prodat jiný než černý háček. Všichni rozumní čeští rybáři vědí, že kapři i jiné ryby berou hlavně na háček černý, neboť i dítě přece ví, že háček zlatý by ryby plašil. V Polsku zase každý rozumný rybář ví, že háček musí být zlatý! Už jen tato ověřitelná skutečnost by hloubavějším měla hodně napovědět.

Tomáš Krška

Komerční sdělení:
Rybářská krmítka

HODNOCENÍ: 1 Hvězdička2 Hvězdičky3 Hvězdičky4 Hvězdičky5 Hvězdiček (7 hlasů, průměr: 2,71 z maxima 5 hvězdiček)
Loading...
SDÍLET

4 KOMENTÁŘŮ

  1. To co zde pan Krška píše je dlouhé psaní o ničem. Je jasné každému, že v zakalené vodě na barvě nezáleží, ale barvení a maskování má smysl hlavně na pískovnách a na podobných vodách s čistou vodou, kde se vyskytují trofejní ryby, které už s nástrahami měly nějakou zkušenost, na těch ale asi pan Krška nikdy nechytal. Jinak třeba pan Těšínský prodává zátěže v zářivých barvách a ryby s tím chytá, prý to u ryb vzbuzuje zvědavost, nevím, já dávám přednost zašlému olovu.

  2. to zadar.
    Pro někoho dlouhé psaní o ničem, pro jiné to možná zajímavé je. Neřešme prosím kde a jak já chytám ryby. Trofejní kapry chytáte v hloubkách kde je úplná tma i ve vodě, kterou vy považujete za čistou, ale maskování olova či krmítka je fakt děsně nutné!!
    Navíc je to celé moc dlouhé, chápu. Ostatní si třeba chtějí má tvrzení ověřit a nebo holt odborné věci neumím sdělit stručně.
    A mě je celkem lhostejné zda někdo rád vysedává u průzračných, ale téměř prázdných vod a tráví nekonečné hodiny čekáním na záběr některého z několika posledních mohykánů. Ostatní třeba uvítají prostou radu čím se řídit při volbě loviště. Ona drtivá většina rybářů nepotřebuje chytat trofejní obry, ale ráda se spokojí se zajímavou rybařinou s množstvím záběrů od ryb kolem 50-60 cm.
    A ano, barva zašlého olova je i dle mě ta správná, nic jiného přece netvrdím a jsem rád, že aspoň na tom se s nickem zadar shodneme.

  3. Tak nazdar rybáři. I já z vlastních zkušeností s kamarády rybáři mohu jistě potvrdit,že opravdu na barvě háčku ale i vlasce a krmítka záleží.Chytáme na pískovně v čisté vodě.Na jednom prutě kapr za kaprem stejný háček,stejné krmítko a při proměně prutů záběry zase jenom na prut s černým vlascem, na obou prutech stejná návnada.To nejsou náhody ale ta opatrná ryba opravdu vidí nejenom nástrahu ale i to kolem ní včetně barvy vlasce.Super funguje namočit krmítko do akryl. lepidla i háček mimo špičku a posypat to nastříhanou jemnou umělou text.odolné vodě v barvě dna u nás zelenohnědou.Tyto zamaskovaná chlupatá krmítka i háčky se dají koupit, ale jsou drahá .Vyzkoušejte lovu zdar Šuster

Chcete-li, můžete přidat komentář:

Please enter your comment!
Please enter your name here