Také už se vám někdy stalo, že jste viděli ryby vyskakující daleko za vaším krmným místem? V zemi nikoho, kam jste se nedokázali svým...

Zdravím všechny čtenáře. Chtěl bych se s vámi podělit o svůj nezapomenutelný zážitek, který jsem prožil o jednom květnovém víkendu.

Před více než 10 lety jsem však naplno propadl lovu kaprů a můj pohled na Chorvatsko se změnil. Moje pozornost se zaměřila na jeho samotné srdce, který bije hluboko ve vnitrozemí – Záhřeb.

Na konci dubna se mi konečně naskytla možnost vyrazit na první letošní jarní výpravu.

Mezi mé oblíbené rybářské disciplíny patří krátkodobé lovy v blízkosti břehu. Právě okraje vod jsou často nespravedlivě zanedbávány.

Konečně se mi povedlo vyprostit vlasec z posledního chuchvalce vodních rostlin. Rychle ho domotávám a v průzračně čisté vodě už mohu na vlastní oči pozorovat výpady další velké a nesmírně silné ryby, která po několika minutách tuhého odporu končí šťastně na mé podložce.

Na rozdiel od minulých rokov, kedy som zvykol prvé mesiace nového roku so svojho rybárskeho kalendára úplne vypúšťať, pre mňa táto sezóna začína podstatne skôr.

Občas sleduji u vody počínání kolegů kaprařů, které mně opravdu nejde do hlavy, a to především na jaře. Je chvíli po zimě, voda se začíná ohřívat a aktivita kaprů pozvolna stoupá.

Za posledních pár let se toho v kaprařském světě spoustu změnilo a čím dál víc rybářů začíná chytat na samostatné plovoucí boilies a tento způsob prezentace nástrahy je mnohdy cestou k vysněnému úlovku.

Po minuloročnej úspešnej vianočnej rybačke na Zemplínskej Šírave si chcem zopakovať rybačku.