Ve třetím kole Carp ligy jsme stejně jako loni zavítali do Maďarska na jezero Zsennye. Loňský rok jsme získali neocenitelné informace přímo od majitele této nádherné a velice dobře zarybněné vody (a věřte, že to nebyla jednoduchá konverzace), a tak jsme je chtěli efektivně přenést do letošního ročníku.
Jako na každý závod, a ani tento nebyl výjimkou, jsme se začali připravovat s předstihem. Podle informací jsme věděli, že se na jezeře krmí především namočenou pšenicí, a tak jsem už v pondělí namočil tři šedesáti a tři třiceti litrové sudy, abychom byli připraveni na začátek závodu, který byl tentokrát posunut už na čtvrteční dvacátou hodinu. Pro jistotu bereme ještě pár kilo suché pšenice, asi tak čtyřicet. Pohledali jsme doma veškeré zbytky boilies, k tomu ještě dokoupili třicet kilo krmného (značku si nechám pro sebe), takže nám to dalo dohromady něco málo přes osmdesát kilo. Usoudili jsme, že by nám takové množství krmení mohlo na tento závod stačit. Nakládáme veškeré potřebné vybavení, a že toho opravdu není málo.
Je čtvrtek ráno a my tentokrát vyrážíme v plném složení. Moje maličkost, Michal Bernard a Pavel Petrovec. Cesta nám bude trvat šest hodin. V 16 hodin je losování a to bychom měli stíhat úplně v pohodě. Tedy jestli nebudeme někde bloudit. Na místě jsme včas a 420 km jsme urazili bez větších problémů.
Na první losování jde Michal a vytáhl z osudí míček s číslem devět. Osm týmů už zná svoje stanoviště a teď jsme na řadě my. Sedmnáctka je naše. Jedeme na lovné místo obhlídnout situaci. Vybalit všechny věci, postavit základní tábor, připravit člun, zmapovat dno, přichystat pruty a krmení a to vše za tři hodinky. Tak to máme co dělat, ale stíháme to parádně a před začátkem závodu si stačíme uvařit dobrou kávu.
Zakrmovat se smí ráno, v poledne a večer, vždy jednu hodinu. My už taktiku máme připravenou. Na první zakrmení posíláme do vody všechnu namočenou pšenici a k tomu polovinu boilies. To vše mezi dvě tyčové bójky, které jsme si předem umístili do svého sektoru, zhruba 110 metrů od břehu. Zbytek krmení máme připravený až na sobotu večer. V osm hodin je závod odstartovaný. Naše montáže padají na předem určená místa a čekáme na první záběry. Ty, k našemu úžasu, přicházejí neskonale brzy. První tři kapři se podívali na břeh už po první hodině. Jenže jejich váha nás moc neuspokojila, i když bodovaní byli. Všichni vážili okolo osmi kilo. Ovšem v jedenáct hodin v noci přišel kapr z té větší váhové kategorie, lysec 14+, a do půl noci jsme měli v úlovkové kartě šest ryb. No prostě začátek snů. Za další dvě hodinky máme splněný limit sedmi ryb a začínáme přepisovat. Kapři okolo devíti kilo berou jako šílení, takže tuhle noc toho asi moc nenaspíme.
V pátek dopoledne vycházejí první průběžné výsledky a jsme první s celkovou váhou 93,53kg na sedm ryb. Náskok máme luxusní, kolem třiceti kg. Jenže to bude čím dál těžší. Během dne jsme připsali něco málo přes tři kila a ostatní týmy se na nás začínají dotahovat, ale pořád náskok dvaceti kilogramů je dobrý. Ryby pod jedenáct kilo už nám nic neřeší. Je třeba něco udělat. Malá porada a jednomyslně se shodujeme, že krmit pojedeme už v sobotu v poledne. Taky se tak stalo. Na vodě jsme jediní. Zbytek pšenice sypeme přímo k bójce a kolem rozhazujeme druhou polovinu boilies. Při dalších průběžných výsledcích jsme na 100,48 kg, ale druhý tým je za námi už jen s tříkilovou ztrátou. Jenže kolem druhé přichází totální masakr. Ryby berou jako šílené. V jednu chvíli nemáme ve vodě ani jeden prut, v podložce dva kapry na vážení a my nevíme, kam dřív skočit. Nestačíme ani nahazovat. Mezi spoustou kaprů, co jsme za ty dvě hodinky pochytali, byli i dva krasavci s váhou 15 a 16,55 kg. A ti se počítají. Nakonec jsme první místo uhájili, i když velice těsně. Super závod.
V celkovém pořadí jsme se v Carp lize posunuli na čtvrté místo a budeme se snažit to ještě vylepšit v posledním kole 18. 11. na pískovně Toušeň. Tentokrát to bude závod zavážkový.
Michal Soukup
