Za pěknou řádku let, co rybařím, tedy od roku 1982, jsem vystřídal velkou škálu rybářských prutů. Začínal jsem s malým modrobílým dvoudílným laminátkem Tokoz Lipno. Když jsem začal s opravdovou karařinou, tedy kolem 15ti let, používal jsem čtyřmetrový laminátový prut SONA. Co mi také zbývalo? Za vlády komunistů moc velký výběr nebyl a hlavně se kapři chytali u nás na řece Labi zcela jiným způsobem – tedy pod břehem na „přehloubený“ paví brk.
Po Sametové revoluci jsem pořídil několik různých kaprových speciálů a nakonec jsem stal ortodoxním vyznavačem proutků jiné, dá se říci konkurenční značky. K prutům Century jsem se dostal zcela náhodně, když jsem se stal vlastníkem dvou děliček Century Sportcarp 1 v délce 3,90 a 3,5lb. Tyto pruty byli snad kouzelné a doslova mě učarovaly. Tak univerzální pruty jsem dlouho neměl v ruce a ač jsem již měl v té době doma ve své rybářské dílně minimálně dalších deset jiných prutů, jezdili se mnou jen tito tmavě zelení mazlíčkové.
Nakonec jsem je používal na řekách, jezerech i malých vodách a pískovnách. Bylo neuvěřitelné, jak byly univerzální. Házel jsem s nimi v silném proudu velkých řek olova, jejichž váha přesahovala 270g a zároveň se při zdolávání chovaly velmi citlivě při prudkých výpadech ryb a to i při zdolávání z lodi ve větších hloubkách – tedy při vertikálním souboji s rybou. Pruty Century u mě získaly velikou důvěru a jak šel čas, začal jsem se poohlížet po dalších výrobcích této značky.
Zaujal mě asi nejvíc další prut Century New NG 13´ 3lb SU s vodícím očkem 50 mm. Musel jsem ho prostě mít. Tak už to u mě bývá, že chci to nejlepší dostupné a na „NGčka“ šli od kolegů, co je používají dlouhé roky vynikající reference. Zbývalo vyřešit, co s původními proutky Century Sportcarp 1, a tak mi přišlo na mysl, že takové skvosty se dědí z generace na generaci a tím pádem je po mě převzal do rybářského provozu můj „kaprový synek“ Lukáš, zvaný Machy z junior týmu Sportcarp.
Vrhl jsem se tedy na tříměsíční test nových NGéček…
Test, tedy pokud má být objektivní, by měl zasáhnout co nejširší spektrum lovených vod a co nejširší variabilitu využití výrobku. Pruty jsem tedy postupně vyvezl na malé Labské rameno, hlubokou těženou pískovnu, říčku Labe v Hradci Králové, široký tok této řeky v okolí Ústí nad Labem a na klasickou starou pískovnu s lavicemi a plně zarostlou vodními rostlinami.
Široké Labe a těžká pískovna dostali prostor největší, protože tam mohly proutky plně dokázat, co v nich je! Nahazování těžkých olov 170-290g a to při velmi přesném umístění na hrby u plavební dráhy klasické třílibrové pruty nesly velmi špatně narozdíl od NGček, u kterých mi hod a reakce blanku přišla naprosto přirozená.
Pokud se chytá za hranou plavební dráhy nebo na jejím vrcholu a ihned po záběru je nutné se do ryby opřít, musí se rybář na svůj prut naprosto spolehnout. V případě „selhání“ prutu můžeme o kapra například na ostrých kamenech brzdících sílu vody velmi snadno přijít. Zde NGčka doslova excelují – prut pracuje v provedení 3lb naprosto dokonale a špička i v tahu umožňuje rybáři tlumit silné výpady šupináčů. Tím pádem si užijete dokonalý souboj. U prutů s označením SU (Stepped Up) je upravena akce tak, že chrání vlasec i při nejvyšším zatížení a dodává výtečnou schopnost absorbovat náhlé výpady i okamžitou reakční sílu.
Co nezapadá, jsou právě očka 50 mm, jejichž výhodou v proudné vodě je větší průchodnost nečistot, které tok silné řeky nese s sebou. Ne zřídka se mi stávalo, že se nečistoty na vlasci usadily, vytvořily malou kuličku a ta očkem neprošla. Musel jsem přerušit zdolávání, nečistoty odstranit a poté pokračovat. Bohužel již nebylo s kým, protože kapr se právě v tomto momentu montáže zbavil. S tímto osazení tak máte mnohem větší šanci a usazeninu můžete v klidu sundat z vlasce až po zdolání úlovku.
Největší zátěž na pruty a jejich lak přinesly výpravy na silně zarostlou státní vodu. Zde jsem zavážel i na extrémní vzdálenosti ve velmi malém člunu a pruty se častokrát v silném větru a na malém prostoru pohybovaly v lodi. Čekal jsem po několika výpravách oděry nebo i poškození laku, ale byl jsem velmi mile překvapen. Na prutech nebyly ani známky škrábanců či rýh.
Kapitolou samo o sobě a opravdovým testem nosnosti při zdolávání byly desítky kil vodních rostlin, které s sebou kapr táhl při zdolávání, a které jsem musel vždy postupně z vlasce odstraňovat. Špička prutu při těchto manévrech na člunu musela prokázat svoji maximální odolnost. Century NG+ jsou osazeny nerezovým sedlem SB20 s uhlíkem 2k-2K pod ním směrem ke koncovce a 1k-1k uhlíkem nad sedlem směrem k prvnímu očku. Povrchovou úpravu tvoří nelesknoucí se matný silikon PTFE omezující vlivy UV záření. Všechny verze mají “stop trn“, který brání posunutí prutu při prudkém záběru.
Prut musel také projít testem odolnosti při první výpravě s mým dvou a půl letým synkem, kterému se zalíbil zvuk a blikání hlásiče, a tak si s NGéčky hrál. Neustále je zvedal, posouval a nezřídka s nimi zavadil o větve či kamenný břeh. Trnul jsem hrůzou, zda je dovezu domů celé. Ale i toto přežili a po pár domluvách a za lízátko od manévrů s prutem upustil a už jen hlídal, kdy se rozezvučí signalizátor.
Dalším místem k testu byla naše proslulá východočeská údolní nádrž, kde je zákaz vyvážení a musel jsem se tedy spolehnout na extrémně dlouhé nahazování. Zde bych se rád pozastavil, neboť právě tato rybářská disciplína je mojí nejslabší. Nahazuji velice nerad, protože mojí prioritou odjakživa byl lov v příbřežních partiích nebo u překážek a rostlin. Za druhé velmi rád používám větší množství PVA materiálu na návazci, ale tím se bohužel zvyšuje váha montáže, která při náhozu velmi ovlivní maximální možnou vzdálenost nahození.
Dalším tématem je přesnost. Nikdy před tím jsem nevlastnil pruty s očky 50 mm, ale toto byla trefa do černého. I já, který dlouhé náhozy opravdu nezvládám, jsem dosahoval celkem slušných a přesných vzdáleností. Asi i díky tomu, že jsem k prutům získal důvěru a nebál jsem se do nich pořádně opřít. Zde opravdu věřím, že toto zatížení snesou i mnohokrát opakovaně, neboť jsou upraveny procesem Autoclave, prodlužujícím životnost a stálost křivky s tím, že poslední generace blanků nese označení AT-T, tedy i úpravu procesem Anti Twist, který zabraňuje kroucení oček kolem osy při nahazování.
Největší zátěž prutu však nepřinesla ryba, ale zvíře – zatoulaná koza, která se omylem zamotala do prutů u břehu. Při hlasité signalizaci hlásiče záběru se zachycena o vlasec dala velmi prudkým pohybem kolmo od nastražených prutů a poté k ještě prudšímu výpadu směrem od špičky. Vzhledem k tomu, že pruty byly pevně umístěny ve vidličkách, musela špička prutu snést naprosto extrémní zátěž. Díky usazení se veškerá síla přenesla na vrchní díl prutu a díky odvíjejícímu se vlasci i na očka.
Vlasec jsem stihl přestřihnout, až když koza mizela za horizontem, protože prut jsem měl odnesený pod břeh 50m od mého loviště. A nutno zmínit, že olovo při „kozím útěku“ vylétlo prudce z vody a zaseklo se o koncové očko. Když tato „ďábelská show“ skončila, vracel jsem se k prutům a byl připraven na to, že tuto zátěž nemohly přežít. Čekal jsem vyražené výplně oček, případně zlomený blank, ale prut vše zvládnul bez poškození.
A to mě utvrdilo v tom, že jsem vybral správně a doporučení byla pravdivá. Také se není co divit, vždyť tento blank se vyvíjí od roku 1998 a to je slušný kus kaprařské historie. Nechci tím zdaleka říci, že pruty jsou nezničitelné, ale na můj vkus u vody vydržely velkou a rozmanitou zátěž…
Poslední lov – zářijový – před mezinárodními závody, které pořádám, jsem jel ještě na skok k vodě a zadařil se i „testík“ s opravdu velkým kaprem, přesahujícím váhu mého osobního maxima a to byla největší rybí zkouška blanku, neboť souboj trval více než hodinu a dvacet minut. Dva dny poté jsem ještě udolal o trochu menšího, ale opět nádherného šupináče, řadícího se do kategorie těžkých ryb a to byl velký impuls do období lovu, kdy začíná voda postupně chladnout s blížící se zimou. V zimě si pruty užijí ve větší míře silného proudu řeky, protože lov v úseku s velkým průtokem v chladném období preferuji nejvíce. Zde si blank odpracuje své, jelikož odumřelých trav a usazenin pluje tokem velké množství.
Vážím si všech úlovků na NGčka, neboť většina krásných tmavých ryb je z revíru, kde je lov velmi těžký a obsádka už není moc bohatá a i menší kapři mají svoji neopakovatelnou krásu. Také bojovníci z řek jsou mojí velkou láskou a s těmito blanky jsou pro mě i u spadlých a potopených stromů dosažitelní.
Další fotky k článku:
Pavel Bobrman Vohralík
