Úvod Články Chybějící ryba (1. díl)

Chybějící ryba (1. díl)

Autor:

2.6.2018

1 370

Na všech vodách, kde jsem dosud rybařil, jsem zažil toto: Existují ryby, které jsem už chytil a lovím je znovu a znovu, mnohdy mají i své jméno. A potom jsou takové, jejichž ulovení je naprosto vzácné. Styl určuje úlovky, tak jsem již v roce 2011 nazval jednu kapitolu mé knihy Kapří čas. Na jednom revíru poblíž mého domova skutečně znám každou ploutev. Středně velké a menší kapry jsem zde chytal už jako kluk. Nikdy jsem však na podložce neměl žádnou rybu z A týmu tohoto jezera. Cestu k těmto špíglům rozdělím ve svém krátkém seriálu na dvě části.

Pokud znáte revír a jeho ryby už od svého dětství, neberete to tam obvykle tak vážně. Přinejmenším to takhle bylo u mě na jedné ani ne 20 hektarové pískovně s křišťálově čistou vodou, která se nacházela kousek od mého domova. Během posledních 16 let jsem navštěvoval tuto vodu znovu a znovu a zdejší stav velmi dobře znám. Když jsem před dvěma lety poprvé viděl fotku dvacetikilového lysce – s jeho mírně vystouplými ústy, které ho dobře identifikovaly – byl jsem docela dost ohromen. Hrabal jsem se ve starých albech plných polaroidů, ale jistě jsem to tehdy ještě nevěděl. Zcela jistě ho ale chytil můj kolega v roce 2016 a ryba měla 20 kg.

Revír má velké množství ryb všech váhových kategorií, je pod velkým rybářským tlakem a pravidla jako zákaz krmení a omezení na 1 kg krmiva během rybolovu, značně omezuje manévrovací prostor. Čím více ryb, tím obtížnější je zaměřit se blíže na ty konkrétní. Typický jev.

Nyní je čas

V dubnu jsem se rozhodl podívat se tomu na kloub. Chtěl jsem chytit tuhle rybu a také jsem doufal v to, že uvidím některé z ostatních medailistů v jezeře. V první teplé fázi sezóny – od konce dubna do poloviny června – jsem měl ale naplánované 4 týdny natáčení pro Masterclass & Co. Neměl jsem tedy čas jako v předchozích letech, abych mohl někde dělat nějaké dlouhodobé krmné kampaně. Téměř okamžitě dostupné jezero za rohem a krásná cílová ryba – to bylo to správné!

Koncem dubna jsem měl první výpravu společně s Christianem Kesslerem – kamarád a filmař u firmy Korda. Pozval jsem ho, protože jsme v té době měli i co slavit a chtěli si spolu při té příležitosti vypít lahvinku červeného vína. Zatím jsem slyšel jen o několika málo letošních úlovcích. Na místě jsme však byli za těch nejlepších podmínek: lehký jihozápadní vítr, mírná teplota, konstantní nízký tlak a mírné mrholení. Při výběru lovných míst jsme se řídili intuicí a logickým kaprařským uvažováním. Zúžení jezera, které se nacházelo po větru u přilehlé zátoky, to by mohlo být ono.

Chris chytal v zátoce, já na otevřeném jezeře. Tři pruty jsem umístil do rozdílných hloubek od dvou do pěti metrů. Všechny jsem ale nahodil do stejné vzdálenosti díky Distance Sticks. Pak jsem rozdělil a kobrou nastřílel asi 400g boilies okolo mých atraktivních pop up kuliček na montáži typu Multi Rig.

Velké probuzení

Všechno jsme měli udělané správně, ale atmosféra byla spíše taková, jako kdyby se nemělo ten večer vůbec nic dít. V první půlhodině se zdálo, že v naší oblasti snad není ani žádná ryba. Přišlo ale velké probuzení! Po pouhé hodině od náhozu mi málem spadl prut z vidliček (ten z největší hloubky) a první kapr naší výpravy byl dobře známý starý lysec s váhou 19 kg! Do brzkého rána jsme měli na kontě sedm ryb. Tři z nich zabraly při prvních slunečních paprscích v rychlém sledu. Moje poslední jízda byla brutální a ukázalo se, že se jedná o velkého jesetera, takže souboj trval snad věčně.

Chris mezitím rovněž chytil silného a bojovného kapra a já mu asistoval, přestože mě ještě hodně bolely ruce z předchozího souboje. Po chvíli se na břehu objevil největší šupinatý kapr jezera. Bezvadný vzhled, dlouhý a přes 20 kg těžký – čisté zlato! Tato výprava byla opravdu velkou motivací pro nadcházející týdny!