Úvod Články Deset dní dřiny!

Deset dní dřiny!

1 162
0
SDÍLET

Letošní rok jsem se soustředil hlavně na zahraniční vody. V září, kdy většina kaprařů někam vyráží zkusit své štěstí, jsem i já ještě s přítelkyní zamířil na své oblíbené jezero. V minulosti jsem zde měl celkem štěstí, a tak trochu jsem měl s touto vodou ještě nevyřízené účty. Narozdíl od minulé výpravy na zdejší jezero, jsem se tentokrát mohl lépe připravit, a tak jsem již s předstihem vše promyslel do posledního detailu. Doplnil jsem svoji kaprařskou výbavu o nezbytnou zásobu bižuterie. Háčky, vlasová rovnátka, leadcorové sestavy, zátěže a také dostatek silonu a shock leaderu. Zaměřil jsem se také na krmení, které jsem se rozhodl nepodcenit hlavně co do množství.

Krmení Tandem Baits

Plánoval jsem na jezeře strávit deset dní a věděl jsem, že pokud budou kapři při chuti, je nutné mít s sebou dostatek krmení. To se skládalo z velkého množství partiklu, hlavně vařené kukuřice, dále pak řepky a pelet. Samozřejmě jsem s sebou bral i boilies, na které jsem zde posledně lovil s úspěchem. Jezero, na kterém jsem hodlal lovit, je poměrně dobře zarybněno kapry ve větších váhových kategoriích.

Večer jsem s přítelkyní naložil auto až po střechu veškerým vybavením a po celkem pohodové cestě bez komplikací, dorážíme v ranních hodinách k jezeru.

Nad hladinou se ještě převalovala mlha a z východu již začínalo svítit slunce, které se zrcadlilo v průzračné vodě. Jedeme přímo na domluvené místo, kde už na nás čekal dobrý kamarád. Při minulé výpravě jsme se domluvili, že si zachytáme společně nebo se na místě vystřídáme. Měl pro mne připravenou vařenou kukuřici, kterou jsem s ním vyměnil za pelety a tandemácké aktivátory, které si velmi rychle oblíbil. Pro mne bylo dobré, že jsem nemusel přes hranice táhnout velké množství partiklu, které bych musel jinak vézt na vleku.

2

Během vybalování sleduji jednoho místního kapraře, jak se mu daří a zdolává slušné kapry. Během dvou hodin měl dva záběry, jednu rybu nezdolal, zato ta druhá měla hodně přes 25 kg. To mne patřičně nažhavilo a nemohl jsem se dočkat, až začnu svádět souboje s kapry i já. Ochotně jsem mu asistoval při focení a pořídil mu pár snímků mojí zrcadlovkou.

Začal jsem pomalu zakrmovat raketou a konečně nahazovat montáže. Místo, které jsem měl, nebylo zrovna ideální, ale kamarád který zde lovil jeden den, měl několik záběrů a dostal pár kaprů.

Času na rybolov jsem měl opravdu hodně, a tak jsem byl úplně v klidu, i když  z vedlejšího místa ryba evidentně reagovala na nástrahy lépe. Odpoledne jsem měl pípanec a po něm padák. První ryba. Nebyl to kapr, ale pěkný amur 12,5 kg. Po něm jsem měl dva pěkné souboje, to už se jednalo o kapry – alespoň myslím. Bohužel jsem po pár minutách přetahování vždy rybu „vypnul“.

Druhý den jsem měl možnost posunout se na místo sousedního rybáře, který končil lov a jeho místo bylo opravdu velmi dobré. O tom, že místo je ideální mi řekl i můj kamarád, který chytal zleva ode mne. Postupně s místním rybářem, který mi přenechal místo, navazuji kontakt a dáváme se do řeči. Jazyková bariéra jako by nebyla. Za pár hodin jsme už probrali kde co, a já mám hned lepší pocit, že je tu někdo další stejně bláznivě zapálený jako já. Večer se již stěhuji na nové místo. Mezitím se už pomalu zešeřilo. S kolegou Markem, který mi ještě ochotně poskytl i několik neocenitelných rad se nakonec loučím a domlouváme se, že se některý den zastaví aby se podíval jak se mi bude dařit.

Nástrahy na kapry od Tandem Baits

Ráno po šesté hodině vylézám z bivaku, abych mohl konečně začít chytat „na ostro“. Jezero je ale zahaleno do husté mlhy a nemám šanci nahazovat. Alespoň ne do míst, kam bych potřeboval. Po snídani si připravuji pečlivě denní dávku krmení. Ta se skládala cca z dvaceti litrů vařené kukuřice, pěti litrů řepky, pěti kilogramů drobných ultrafish pelet. Přidával jsem i krájené a celé boilies, a to vše jsem zaléval „Tandemáckým“ aktivátorem Impact v příchuti tuti fruti nebo banán. Možná se vám zdá množství krmení velké. Pravda ale je, že by se dalo krmit i víc, protože strávníků je zde hodně!

Jak jsem již podotkl, jezero je velmi dobře zarybněno a v letním období, kdy kapři přijímají intenzivněji potravu, potřebujete na vašem místě kapry udržet co nejdéle. Intenzivním zakrmováním a vhodně zvolenou nástrahou zde můžete docílit velkého množství záběrů. S trochou štěstí se pak člověk prochytá i k větším rybám…Vařená kukuřice ani drobné pelety s rychlou dobou rozpadu kapry moc nezasytí a pokud to nepřeženete s boiliesem, tak kapry pouze přilákáte na místo a snažíte se je častým přikrmováním na lovném místě udržet. Skvělým pomocníkem při takovém lovu jsou také aktivátory a boostery. Dokonale se na návnadu navážou a postupně do vody uvolňují atraktory, které skvěle kapry vábí a dokáží je na místě i na nějakou dobu udržet. V praxi to ale znamená, že musíte do vody prakticky nepřetržitě spodovým prutem nahazovat až desítky kilogramů krmení za den. To je samo o sobě dost fyzicky náročné a pokud vám začnou kapři brát připočítejte ještě poměrně zdlouhavé zdolávání, ale i manipulace s úlovkem (vážení, pouštění), které vás taky po čase připraví o hodně energie… Pro mne to po pár dnech začalo být velmi náročné…

Kapři mi začali intenzivně žrát, a to znamenalo tvrdě makat od rána do večera. Když jsem večer zalézal do spacáku, měl jsem pocit, že jsem složil aspoň dvacet metráků uhlí do sklepa. Kapři, které jsem zdolal, měli sílu a ta moje mi den za dnem ubývala. Ruce se mi začali třást a přibývalo i mozolů. Holt kaprařina je někdy opravdu dřina. Ale když ryba jde, nedokážu nikdy vypnout. A tak se mi dařilo postupně dostat na podložku moc pěkné ryby všech váhových kategorií.

Dostal jsem se i nad dvacet kg. Stále jsem ale toužil dostat kapra, který by zastínil svou velikostí ty předešlé…

4
Já a Marko s kaprem 14,5 kg

Asi čtvrtý den přišla intenzivní bouřka a přívalový déšť. Večer se nám za zády těsně u bivaku vytvořila menší říčka. Přepadový kanál, o kterém jsme nevěděli a ústil jen pár metrů od nás během pár minut přivedl slušný proud kalné vody, která bleskově zalila prostor kolem stanu a naše auto se ocitlo uprostřed malé říčky. Nevěřícně jsme sledovali, jak si voda bere do jezera i větší kameny a během pár minut se nám za bivakem rozprostřelo malé jezero, které pohotově obsadilo hejno kachen. Narozdíl od nás byly kachny nedšené z nového zdroje potravy. Veškeré bahno a kamení mířilo do jezera deset metrů od našeho místa. Během pár hodin voda odplavila několik kubíků kamene a několik metrů břehu zcela změnila. Při večeři jsme sledovali párek kachen, jak si lebedí v nově vzniklé laguně a právě v ten okamžik mne něco napadlo. Co takhle zakrmit pár kusů boilies a nahodit montáže do nového přítoku, který zde nově vzniknul. V kalné přitékající vodě bude jistě mnoho přirozené potravy i pro kapry? Třeba si tam v noci přijede nějaký starý mazák prohlédnout dno?

Se setměním jsem všechny tři montáže nahodil pár metrů od břehu, zhruba do hloubky od čtyř do šesti metrů. Dno se tu prudce svažovalo do hloubky až sedmi metrů a na této velké lavici jsem se rozhodl chytat. Doufal jsem, že by mohly na tuto hranu s příchodem noci najet nějací kapři a přiživit se na zvířeném dně, které bylo najednou plné přírodní potravy. Záměrně jsem moc nekrmil, abych kapry zbytečně neodradil větším množstvím krmení. Už se pomalu šeřilo, když jsem nahodil poslední montáž. V kostech jsem cítil to zvláštní napětí. Prostě tušíte, že by tohle mohlo vyjít!

Zajímavý kapr
Zajímavý kapr

Uprostřed noci mne ze sna vytrhl krátký pípanec. Na příposlechu svítila zelená paměťová dioda a bylo mi jasné, že nástraha na šesti metrech našla možná svého obdivovatele. Ještě jsem na půl spal a snažil jsem si uvědomit, jestli je to realita nebo jen sen. Ale přistihl jsem se, že už mám boty a klečím u zipu od bivaku. Mozek mi začal pracovat, a v tom momentě slyším jak se pomalu rozjíždí pravý prut, kde byla nastražena japonská oliheň na panáčka obalená v pastě. Zvedám prut a je mi hned jasné že tohle není běžná ryba. Klepou se mi nohy a nemůžu to zastavit. Je to zimou nebo adrenalinem? Ryba mi pomalou jízdou vzala odhadem šedesát metrů silonu. Pak nabírá směr doleva a pak ke břehu. Jede pomalu a nedělá žádné výpady. Snažím se opatrně na kapra vyvinout tlak, aby mi nezajel do zpola zatopeného keře, kde bych mohl rybu ztratit. To už mi začíná být jasné, že tenhle kapr bude tou rybou, za kterou jsem přijel. Do noci šeptám a pak už volám na přítelkyni, aby mi šla pomoci s podebráním. Ta v polospánku jen odpoví: „je velkej?“ A spí dál. Ani nevím jak to bylo dlouho, ale najednou se mi kapr ukázal těsně pod nohama a já vím, že je ten správný okamžik pokusit se kapra navést do podběráku. On se však ještě nechce vzdát a zkouší se dostat opět na hloubku. Pokoušet se ho teď víc brzdit rozhodně nehodlám. Nerad bych kapra vyřízl. Snad už podesáté rybu přitahuji na pár metrů od břehu. Pak se najednou kapr možná zmatený světlem čelovky objevuje jen metr od břehu na mělčině. Mám strach, když ho vidím, že než se k němu dostanu, ryba se mi vyhákne. Háček bez protihrotu  toho moc neodpustí. V tu chvíli se ze tmy najednou vynořila přítelkyně a s neskutečným klidem a pohotovostí kapra na poprvé podebírá jako by to pro ni byla rutina. Já na ni nevěřícně koukám, pak koukám do sítě podběráku a jen zašeptám: „Pavlínko, to je osobák!“

Osobáček o váze 25,6 kg
Osobáček o váze 25,65 kg

Vážíme kapra pro jistotu dvakrát. Po odečtu vážícího saku váha ukazuje 25,65 kg. Mám obrovskou radost. V noci tu kapři moc často neberou, dokonce jsem si všiml, že místní raději v noci spí a svoji aktivitu nechávají na lov za dne. Tahle ryba byla pro mne obrovskou odměnou za projevenou iniciativu. Kapra fotíme, bohužel mi došly baterie v externím blesku, a tak fotky nejsou zrovna nejlepší. Ale nevadí, zážitek z boje si budu pamatovat navždy.

Další dny se mi dařilo jako by tenhle můj „osobák“ odstartoval úplně jiný lov. Lov ve znamení velkých ryb. Kromě několika desítek kaprů, kteří byli do patnácti kilogramů, se mi podařilo ještě ulovit dalších pět kaprů nad dvacet kg, z toho jsem dvakrát pokořil hranici 25 kg! Několikrát jsem měl „dabla“, takže se mi hodily dva podběráky a kromě přítelkyně mi pomohl zdolat kapra i můj dnes již kamarád Marko, který se zastavil na kus řeči. Byl jsem jako v nějakém snu. Vše fungovalo, jak mělo. Až na pár nepříjemných převazování, kdy jsem opakovaně trhal ve vázkách, se prostě dařilo. Musel jsem však neustále hlídat kvalitu silonu, který trpěl na kamenném dně a při kontaktu s množstvím utrhaných silonů, kterých je v místech, kde se nejčastěji loví, víc než dost. Každou chvíli jsem také musel měnit návazce za nové s ostrými háčky. Pokud lovím trofejní kapry, tak je pro mne nemyslitelné vynechat nějakou část sestavy, aniž bych ji před nahozením pečlivě zkontroloval. Háček, který „lepí“, chytá ryby.

25,4 kg
25,4 kg

Krmení a jeho skladba sehrálo také důležitou roli v množství ulovených ryb. Přítelkyně mi pomáhala při jeho přípravě. Do předem připraveného měkkého partiklu jsem dával půlky, ale i celé boilies 18mm v příchuti impact banán a japonskou oliheň. Nechyběly ani malé ultrafish pelety, které rybu skvěle vábí a na nějakou dobu určitě kapry na místě „podrží“. Fantasticky mi fungují atraktory Impact. Jejich vůně přilákala kapry velmi rychle k montážím s nástrahami. Osvědčily se mi aktivátory v příchuti tuti fruti a banán. Pár jsem jich nechal zdejšímu kamarádovi na otestování a tentokrát jsem mu musel několik kusů dovézt. Byl na ně natěšený a moc si je pochvaloval.

Zatím co mi přes den fungovala strategie více krmit a pod háček dávat menší nástrahu, nejlépe jen jednu malou kuličku pop-up nebo jen tygří ořech s plovoucí kukuřicí, tak v noci zase fungovala taktika větší nástrahy, většinou dvou kuliček nastražených na panáčka obalených ještě v pastě. K montáži jsem  přidával pár půlených boilies v PVA punčoše. Vše jsem důkladně naboosteroval. Kolem montáže jsem již v noci více nekrmil. Tato taktika se mi několikrát vyplatila a každou noc jsem tak přelstil dva, tři velké kapry.

Když jsem po dvě noci rozkrmil kolem montáží boiliesem, neměl jsem v podstatě jízdu. Zdejší kapři jsou pod stálým tlakem a s háčkem se potkali již mnohokrát. Jejich ostražitost je víc než přirozená. Celkově jsem nachytal opravdu hodně kaprů. Nebudu psát celkovou váhu. Vzhledem k obsádce revíru, která je, jak jsem již zmínil vysoká, to nepovažuji za podstatné. Tahle výprava byla ale o hodně záběrech a záleželo na tom, kolik z toho člověk vytěží.

Značnou roli na mém úspěchu sehrál fakt, že jsem se trefil do období, kdy se prostě kaprům chtělo žrát a že jsem měl velmi dobré místo pro lov. Nechci opomenout také fakt, že jsem se po celou dobu v podstatě nezastavil a makal jsem od rána do večera. Pokud nesedíte na místě, kde se kapři nejraději zdržují, neznamená to jasný neúspěch, ale určitě to vaše šance na úspěch velmi snižuje. Jeden můj kolega seděl ještě s kamarádem tou dobou na místě, které se nacházelo v mělčí části jezera a i přes veškeré úsilí se jim ve dvou lidech podařily jen dvě slušné ryby.

Moje chytací místo se nacházelo v blízkosti zatopeného ostrova a dalších podvodních překážek a šance na ulovení kapra tu byla opravdu veliká. Potom už jen bylo na mne, abych se s potenciálem, jaké toto místo mělo, nějak vypořádal.

Společně s přítelkyní jsem za těch deset dní zažil úžasné chvíle a kapři mi dali možnost několikrát se přesvědčit, jací jsou to houževnatí bojovníci. Měl jsem i kapry, které jsem díky jejich síle prostě nedostal. Namířily si to nekompromisně do vázek a přes snahu jim v tom zabránit se mi nepodařilo tyto ryby otočit. Ryby se mi vyřízly a zůstala jen hořká pachuť z prohraného boje.

Ale naštěstí jsem byl více než ze 70% zdolávání úspěšný, a tak mohu k článku připojit i tyto fotografie úlovků. Poslední dny lovu mne tak bolelo od házení pravé rameno, že jsem už musel šetřit síly, abych vůbec nahodil montáže do vody. Menší množství krmení, které jsem naházel do vody, možná mělo za následek, že jsem už tolik ryb nezdolal. Ale po týdnu takové dřiny jsem byl fyzicky téměř na dně. Ráno jsem se musel hodně přemlouvat, abych vzal spodový prut do ruky. Ruce jsem měl už samý mozol. Kamarád Marko se usmíval a řekl mi, že místní tímto aktivním způsobem většinou chytají jen pár dní, a to jsou na to na rozdíl ode mne, zvyklí.

Říkal jsem si, že jsem si vzal troch velké sousto, ale pokaždé, když jsem zdolával nějakého kapra, jsem na bolavé rameno nějak zapomněl… Přítelkyně mi ale maximálně asistovala, a tak byla tahle rybařina opravdu nezapomenutelná.

25 kg - vzdoroval opravdu dlouho...
25 kg – vzdoroval opravdu dlouho…

Každý den se u nás zastavil nějaký rybář na kus řeči včetně českého kolegy, kterému chci poděkovat za to, že mi přenechal pár háčků, kterých jsem spotřeboval víc, než jsem čekal. Dík Oskare!

Před odjezdem jsem se ještě stačil domluvit s mým novým kaprařským kolegou a dnes již kamarádem Markem na zajímavé výpravě, kterou chceme uskutečnit v příštím roce na jedno zatím velmi málo prozkoumané jezero.

Musím se ještě zmínit o skvělých lidech, které jsem zde potkal (a nejde jen o rybáře). Neboť se chovají velmi přátelsky a na to nejsem u nás v Česku zvyklý. Nejen že vám poradí, jak nejlépe chytat, ale jsou schopni se s vámi rozdělit i o to málo, co třeba mají. A toho si velmi cením. Vždycky se sem budu rád vracet nejen za kapry, ale i za těmito lidmi. Snad i to je jeden z mnoha důvodů, proč jezdím čím dál častěji na kapry do zahraničí.

Děkuji kamarádům Gogimu a Markovi! Tak ať se daří i vám všem, kolegové kapraři!

S pozdravem
Petr „kovič“ Kovárna
tester Tandem Baits

Kamofish

HODNOCENÍ: 1 Hvězdička2 Hvězdičky3 Hvězdičky4 Hvězdičky5 Hvězdiček (8 hlasů, průměr: 2,88 z maxima 5 hvězdiček)
Loading...
SDÍLET

Chcete-li, můžete přidat komentář:

Please enter your comment!
Please enter your name here