Mnoho prutohodin v roce 2013 a s nimi i dost veliká smůla, kdy jsem trefoval dobu, když se spíše nechytalo vůbec nic, anebo mi hold nebylo přáno. Nyní jsem na cca 48hodinové výpravě vše prolomil a mohl si prožít vskutku dramatický souboj. Bylo to den předtím, než chytil Tomáš krásného mlíčáka. K naší oblíbené svazové vodě jsem dorazil v pátek v podvečer. To jsem chytl dva tlouště a jeden z nich se stal mým největším doposud s 54cm délky. Musíme si vážit každé ulovené ryby. V sobotu ráno mě vzbudil záběr od 75cm dlouhé maminy, která měla krásných 9,25kg. V poledne se na mne dorazil podívat jeden dorostenec a asi hodinku po něm i jeden z mých parťáků Šulcik. Ten utekl z míst, kde chytal. Byl uzavřen z obou stran dalšími kapřaři. Jestli tam přijeli jen tak nebo na popud jeho úspěchu se můžeme jen domnívat. Vzal sebou tudíž i své dva klacky a nahodil je kus odemě. Večer jsem dostal mega jízdu, popadl prut, chviličku cítil rybu a najednou problém. Vlasec se zachytil nejspíše pod kameny a tak jsem byl bez člunu dost nahraný. Naštěstí jsem tam měl Šulcmena na kterého se můžu na 100% spolehnout i když je nejmladší člen naší party. Vzali jsme můj druhý prut a pokusili se vlasec zachytit za vázkou. Hned při prvním pokusu jsme při stahování uřízli olovo, kterým jsme chtěli vlasec chytit a tak musel Ondra navázat další. Tím už se mu povedlo vlasec zachytit. Já už předtím rybě pomalu postupně povoloval, aby nepřeřezala vlasec o onu vázku. Vlasec jsme tedy chytli a začali pomalu tahat směrem ke břehu. To je jak hodinářská práce. Na prutu na kterém je ryba povolujete vlasec, který taháte dalším prutem a nakonec Vám za něj tahá i ryba, která tam pořád je! Když už byl vlasec relativně blízko, neváhal jsem, sundal boty a mazal do vody abych ho chytil. To se povedlo, Ondra mi kus vlasce povolil, abych mohl rybě případně povolit, a vše jsem překousl. Ondra už měl mezitím odkousnuté olovo a už si bral můj konec, aby vše spojil dohromady. To taky udělal a už mi podával prut. Poté ještě začalo několika minutové tornádo, kdy mi ryba ukazovala svou pravou sílu. To už stál Ondra s podběrákem, jen v trenkách a triku vedle mě ve vodě. No jak už vidíte, po podebrání jsme se mohli kochat pohledem na krásnou ještě nevytřenou maminu. Byl to můj 8 kapr z naší oblíbené svazové vody, kde to tento rok zatím není zrovna jednoduché. Dále už se nic nedělo a já v neděli odjížděl na oběd domů. Večer jsem ještě vyrazil s Tomem na místo činu a zalovil i on. Doufám, že jsem si tímto přestal kakat na ruce a dostanu se kaprům na chlup nebo spíš šupinu i nadále. 🙂 Za Exiláky Honza“Slamiš“Slaminka”
