Úvod Články Dobrodružství na Napoleon Lake

Dobrodružství na Napoleon Lake

441
0

Nedávno jsem s kolegy z práce a se společnými přáteli absolvoval výlet do Francie na kamarádovy padesátiny. To místo se jmenuje Napoleon Lake a leží kousek jižně od Remeše. Výměrou má 3,6 ha. Je to uzavřené místo a pro skupinu šesti rybářů je ideální. Jednotlivá lovná místa jsou tak akorát pro dva rybáře, takže jsme se napárovali a rozhodili si místa. Carl a Ray (narozeninový oslavenec) se rozhodli lovit na břehu s chatkou (kde bylo jídlo), Adam a Sam si vybrali vzdálenější konec jezera, kde se ukazovaly spousty ryb v překážkách. Já a Ian jsme si vybrali prostředek, kde jsme doufali, že polapíme nějakou rybu pohybující se z jednoho konce jezera na druhý.

1

Prošel jsem se okolo jezera a na vzdálenějším konci jsem nalezl několik krásných čistých míst. Průměrná hloubka se pohybovala mezi 1,5 – 1,8 m, tedy značně mělčí oblast než průměrná hloubka 4,5 m, která je na některých místech na otevřené vodě. Po návratu na naše lovné místo jsem sestavil pruty a připravil zavážecí člun.

2

Moje montáže představovaly standardní prezentaci, kterou používám při jakémkoli lovu kaprů, kdykoli je to možné. Kmenový vlasec je 15 lb Mirage Fluorocarbon a 140 g inline zátěž. Návazec je dlouhý pouze 13 cm a vážu je z 25lb Silt Ultra Skin. Celou montáž zakončuji háčkem velikosti číslo 4 Ronnie Rig a pop up Sticky Baits Signature nebo háčkem velikosti 4 Mugga s dlouhým vlasem až z ohybu háčku a 16mm Manilla potápivou nástrahou bez jakékoli další úpravy přímo z pytlíku.

3

Montáž byla naložena na loďku naplněnou nařezanými kuličkami Krill 16 mm a Manilla boilies, trochou kukuřice a 4mm peletami – to všechno bylo připraveno v násypce loďky před jejím odjezdem na druhou stranu, pod převislé větve u protějšího břehu. Celý proces jsem ještě dvakrát zopakoval u dvou dalších prutů. Vím, že mnoho lidí by ve Francii krmilo daleko více, ovšem počasí bylo dost horké (teploty přes den dosahovaly 30 stupňů). Myslel jsem si tedy, že kapři budou pouze zobat, než že by byli neustále s hlavou u dna. Krmil jsem tedy k individuálním záběrům, než abych rozjížděl velkou krmnou kampaň.

4

Vzhledem k tomu, že jsem v těch místech viděl projevy rybí přítomnosti, doufal jsem, že se záběr dostaví co nejrychleji. Ale bohužel jsem čekal skoro 36 hodin, než jsem se dočkal nějaké akce. Druhé noci okolo půlnoci jsem měl pomalý trhavý zpětný záběr. Rychle jsem zasekl. Jakmile jsem vzal do ruky prut, myslel jsem si, že je na druhém konci pouze malá ryba. Celou dobu se chovala jako ryba o váze okolo 9 kg, ovšem do té doby, než se pod špičkou prutu najednou probudila. To se pak rozhodla rozjet se zpátky a vše se obrátilo v tvrdý souboj.

5

Po dalších deseti minutách přetahování se mi podařilo dostat rybu znovu ke břehu a konečně i do podběráku a poznal jsem, že se jedná o můj nový osobní rekord v šupináči. Ručička na váze se zastavila na 24,5 kg. Po obligátním focení jsem rybu vrátil zpátky do vody. Potom následovalo dalších 36 hodin čekání a přišla moje druhá ryba. Tentokrát to byl nádherný kulatý lysec 14,5 kg. Tohoto kapra následoval ještě další lysec 12,2 kg.

6

Se dvěma pruty jsem chytal na Ronnie Rigs, ale všechny tři ryby zabraly na potápivou nástrahu, proto jsem takto změnil všechny tři pruty. Ovšem moje indikátory potom zůstaly bez pohybu po následující dvě noci, zatímco ostatní vytáhli několik ryb na plovoucí nástrahy (včetně překrásných světlých šupináčů 22,2 a 22,7 kg, které ulovil Ray). Proto jsem se rozhodl předělat pár prutů zpět na Ronnie Rigs. V několika hodinách jsem měl dvě ryby – dlouhého hubeného amura 10,9 kg. Po něm se na podložce ocitl lysec 16,3 kg. Ulovil bych víc, kdybych nezměnil montáže? Kdo ví. Ale ulovil jsem alespoň tyto kousky.

7

V průběhu následujícího dne se mi podařilo ulovit několik menších ryb – 6,7 kg lysce a šupináče 10,1 kg. Předtím vypadalo moje lovné místo naprosto mrtvé.  Nedělo se vůbec nic, pomyslel jsem si, že bych měl vyzkoušet a naplnit dlouhodobou touhu a podívat se, zda jsem schopen ulovit francouzského kapra z hladiny. Francouzští kapři nejsou moc často ochotní brát z hladiny, měla to tedy být docela fuška.

8

Prošel jsem se okolo vody k protějšímu břehu a po zhruba 30 minutách tichého plazení jsem konečně nalezl několik ryb, které se pohybovaly v blízkosti. Rozhodil jsem několik hrstí mixu, posadil se a čekal na vítr, který všechno zanese nad jejich hlavy. Po to všem to bylo jako věčnost (ve skutečnosti 2 hodiny), amur o velikosti přibližně 14 kg zkusmo nasál jeden kousek přibližně 3 metry od břehu. Zabralo to dalších několik hodin, než jsem konečně měl na místě ryby, které se důvěrně krmily tím, co jsem jim přichystal (5 amurů, několik šupináčů a lysců, všechny ryby o velikosti 11-14 kg).

9

Je zajímavé, že amuři vypadali naprosto bez zájmu o jakýkoli kousek kůrky, který jsem jim hodil, a chtěli se krmit pouze mixy. Během této doby jsem mohl nahodit nástrahu k jedné krmící se rybě, i když zde byl i ohromný lysec, který měl určitě 22 kg, ne-li 27 kg a více. Přestože jsem trpělivě vyčkával a neustále krmil, velká ryba stále vypadala jako totálně bez zájmu. Určitě ne tak, že by se chtěla přiblížit a začít se krmit. Proto jsem se nakonec rozhodl zaměřit se na jednoho z amurů.

Nechal jsem klesnout nástrahu přímo před nos jednoho z nich jenom 30 cm od břehu. Ryba pomalu připlouvala a stále se zaměřovala na nástrahu, až ji i nasála a vše se zlomilo. Amur je vždy velký bojovník a nikdy s ním není nouze o překvapení. Jsou nesmírně silní a to hlavně, když je zaseknete přímo před špičkou prutu. Po třiceti minutách jsem zvítězil v jednom z nejtvrdších soubojů, který jsem kdy s rybami zažil. Nakonec jsem dokázal rybu dostat do podběráku (asi na šestý pokus). Nechal jsem ji v podběráku odpočinout, aby nabrala dech (a já taky).

11

Pak jsem zavolal Carla, který rád přispěchal, aby mi pomohl s vážením a fotografováním. Nebylo to ani 14 kg, které jsem odhadoval, i tak jsem byl rád za 13 kg. Po puštění ryby jsem se vrátil na své lovné místo a znovu nahodil zpátky do vody hlavní pruty na blížící se noc.

12

Podařilo se mi obelstít párek šupináčů o váze 9 kg a 10 kg – opět na pop up. Plánovali jsme lovit celý víkend a odjet v sobotu ráno, ovšem Carlova manželka musela do práce velmi brzo. Proto jsme se rozhodli odjet již v pátek. Během této doby jsme si všichni chytili osobní rekord. Počasí se stále oteplovalo. Celkově to byl krásný, ale náročný týden.

Mike Lyddon

Tento článek byl publikován v časopisu KaproMánie
KaproMánie

Chcete-li, můžete přidat komentář:

Odešlete prosím svůj komentář!
Zadejte prosím své jméno