Každý z vás to už určitě zažil. Jednou nestačíte obsluhovat oba pruty a o den později jste u vody zcela zbyteční… V každém případě má smysl přemýšlet o tom, co se vlastně stalo, co bylo příčinou tak nenadálé změny a vzít si z toho ponaučení…Ponaučení? Lze to vůbec? Existuje spousta faktorů (i kombinace více faktorů najednou), na kterých závisí náš úspěch či neúspěch.
Jsou to ty, které ovlivnit můžeme (např. nástraha, montáž, výběr revíru,…) a pak ty, na které nemáme zcela žádný vliv a můžeme se jim pouze přizpůsobit (počasí, roční doba,…). V následujících řádcích jsem se zaměřil pouze na faktory, které sice neovlivníme, ale můžeme se snažit jim alespoň trochu porozumět. Bohužel až tak docela jednoduché to není… Po přečtení následujících řádků možná zjistíte, že jste sami na vlastní kůži prožili situaci, která byla zcela odlišná od toho, co jsem popsal… To je zcela v pořádku, kapří chování nelze nikdy zcela přesně odhadnout (ještěže tak!!!), ale zřejmě vás to přinutí si u vody více všímat i vlivů počasí a poté získanou praxi konfrontovat s teorií… A to už je krok dopředu!
Tak tedy jdeme na to!
Vlivy přírody
Tepelné záření je klíčem k veškerému životu, tedy i k životu kaprů, protože ovládá životní cyklus každého jezera, teplotu vody, množství kyslíku v ní rozpuštěného a množství světla, které jí proniká. Další faktory jako jsou vítr, déšť a tlak vzduchu mají rovněž významný vliv na chování kaprů.
konečně prší…
Vítr
Má tři hlavní účinky: napomáhá okysličování vody a tím k vytváření příznivého prostředí pro život kaprů. Kapr je sice schopen přežít i při velmi nízkých hodnotách ve vodě rozpuštěného kyslíku, ale v dobře prokysličené vodě lépe, a tím pádem více potravy přijímá a rychleji roste. Jižní a západní vítr bývá tedy příhodnější (je-li vítr teplejší nežli voda, platí to dvojnásob, velké plus v zimě!), to však neznamená, že severní a východní větry jsou vždy nepříznivé. Zejména v létě ochlazují a okysličují vodu, čímž podporují potravní aktivitu ryb. Vítr též napomáhá koncentraci potravy v návětrných (tam kam vítr fouká) stranách jezer (nafouká tam zooplankton a fytoplankton) a ještě k tomu způsobuje podvodní proudění, čímž naruší spodní část jezera a odkryje nové zdroje potravy. Dojde k zčeření dna, a to mají kapři skutečně rádi. Existuje-li převládající směr větru na dané lokalitě, je pravděpodobné, že návětrná strana bude bohatší na přirozenou potravu. Termoklimatický efekt – týká se jezer hlubších než cca 10 m. Slunce není schopno prohřát celý sloupec vody, existuje zde oblast dramatické změny teploty (= termoklima) někde mezi 5 – 10m hloubky. Studenější voda je hustší než voda teplejší, proto se drží u dna. Vrchní vrstvy dokážou vstřebávat kyslík z povrchu vody, ale studenější vrstvy to nedokážou a jsou tedy na kyslík mnohem chudší. Následkem tohoto efektu je výskyt velmi malého množství přirozené potravy v hloubkách větších než 10 m. Když vane vítr, narušuje to rovnováhu termoklimatu a voda v závětrném (odkud vítr fouká) konci jezera je smíchána, čímž umožňuje, aby kyslík pronikal i do nižších vrstev vody. Čerstvé potravní položky mohou být umístěny právě v této oblasti. A tak, když vane nový vítr na hlubokém jezeře, zvažte, kde se dostat po větru do závětrného konce této vody, protože to může být místo, kde se kapři za těchto povětrnostních podmínek pravděpodobně budou zdržovat (je to trochu zmatek, ale při troše soustředění se to dá pochopit, ufff).
bažina
Tlak vzduchu
Ovlivňuje množství kyslíku, které je voda schopna vstřebat z atmosféry prostřednictvím povrchu jezera. Čím vyšší je tlak, tím více kyslíku je možno vstřebat a naopak. Testík – vlaštovky létají vysoko – hmyz, kterým se živí, je nesen vzhledem k vysokému tlaku (parné a klidné dny) vzduchem. Tlak vzduchu také ovlivňuje plyny, které jsou obsaženy v plynovém měchýři kapra – pokud se tlak zvýší, částečky plynu jsou přitahovány blíže k sobě a tím působí jako vnitřní kompresor, který tlačí na plynový měchýř – to způsobí nezájem ryby – např. horké letní počasí – kapr se pohybuje jen velice líně a téměř nepřijímá potravu. Pozitivně tedy působí především klesající tlak nebo i dlouhodobě nízký tlak (dostatek kyslíku, čeření, nižší úroveň osvětlení), naopak na kolísání tlaku nahoru dolů nebo na dlouhodobě vysoký tlak většinou ryby reagují negativně. Účinky bouře – před bouří je dusno (tlak se hromadí a stoupá) – cítíme nedostatek kyslíku. Tentýž nedostatek, a to snad ještě hlubší, pociťují i ryby – po začátku bouře se začnou cítit lépe (něco jako účinky tabletky na špatné trávení). Voda se ochladí dešťovými kapkami, které zároveň do vody přináší kyslík a hostina může začít. Nemusí to však být pravda, pokud po bouři následuje déletrvající ochlazení (ryby jsou apatické cca. 3 následující dny).
ranní mlha
Roční období
Kapr přijímá potravu po celý rok, ale s různou intenzitou v různých ročních dobách.
Jaro – kapr je po zimě vysílený, ve vodě je relativně málo přirozené potravy, snaží se nabrat sílu k “milostným hrátkám” – s oteplující se vodou vzrůstá jeho potravní aktivita, protože se ve vodě vyskytuje čím dál tím více přirozené potravy. Období před a zejména po tření bývá velice úspěšné – chce to “jen” trefit tu správnou dobu. V pozdním jaru znepříjemňují chytání květy olší, topolů a jiných stromů (vata, která se lepí na vlasec). V tomto období ryby zpravidla příliš neberou (snad pojídají květ???, v tom nemám jasno), neznamená to však, že kapra nelze ulovit!
Léto – spousta přirozené potravy, vrchol kapří aktivity. Při déletrvajících vedrech klesá obsah kyslíku ve vodě (teplota vody > 25°C) a kapr se stává líným a apatickým vůči potravě. Dobrá šance na ulovení je v noci nebo brzy ráno a dále pak v proudnějších částech řek, pod jezy a při změně počasí (déšť, vítr, ochlazení) – více kyslíku. Z praxe mám však potvrzeno, že i v parných dnech se dají kapři úspěšně lovit v nadjezí.
Podzim – klesá množství přirozené potravy, kapři začínají shánět potravu, aby si udělali dostatečnou tukovou zásobu k přežití zimy. Zřejmě nejnadějnější doba k ulovení trofejního kusu.
podzimní pohoda
Zima – při teplotě menší než 10°C se ryby stahují do hlubších míst a do překážek, kde hodlají přezimovat. Potravní aktivita klesá se snižující se teplotou vody. Kapr přijímá potravu jen ojediněle (i jednou za několik dní) a zpravidla velice opatrně, neplýtvá energií při shánění potravy (spíš čeká, co mu voda přinese). Stačí mu málo k nasycení (produkce trávících enzymů ve střevě je závislá na teplotě vody). Stále je však šance na ulovení kapra zejména při nenadálém oteplení, které způsobí zakalení a vzdutí hladiny řek – prší a fouká teplejší vítr (většinou od J, JZ). Chce to být jen včas na správném místě a mít notnou dávku štěstí. Špatné jsou jasné mrazivé dny a noci.
Proudění
Tato kapitola se týká především lovu na řekách, které jsou mnohem více než větrem ovlivňovány proudem vody. Zvyšuje-li se proudění vody po deštích (ne jednorázový plavák!), zvyšuje se zpravidla i potravní aktivita ryb. Pokud byl předtím na řece delší dobu nižší průtok vody, máte velkou naději na úspěch (podobně to platí i na stojatých vodách – zvyšující se hladina).
Dobré – ustálený mírně zvýšený stav vody, pozvolna stoupající hladina, opadává-li voda a zároveň dochází k pročišťování – např. Jizera – při prudkých deštích v horních částech řeky je voda zbarvena buď do červenohněda (půda v okolí Železného Brodu) nebo do barvy bílé kávy (vliv povodí Mohelky) – pokud je zákal již jen minimální, je dobrá šance na chycení pěkné ryby.
Špatné – nízký stav vody, neustálé kolísání hladiny (paradox – Jizera – elektrárny neustále několikrát denně způsobují kolísání hladiny řeky a snižování či zvyšování průtoku – neznamená to však, že nelze chytit kapra za takových podmínek).
neberou…
Vliv měsíce
Měsíc je spolu se sluncem jednou z hnacích sil všeho živého na této planetě. Pokud tedy ovlivňuje např. příliv a odliv, růst hub a spoustu jiný procesů v přírodě, tak by mohl mít vliv i na ryby. To, že o vlivu měsíce na braní ryb víme zatím jen málo, neznamená, že neexistuje… Jsem přesvědčen, že nějaká souvislost tu bude. Ale jaká? Je možné, že se jedná o podpůrný faktor, který pozitivně působí v kombinaci s jinými vlivy (vítr, tlak) nebo je to naopak hlavní faktor a ty ostatní jsou podpůrné… Je to zatím jedna velká neznámá… Někteří z nás jsou ochotni odpřísáhnout, že úplněk má zcela zásadní vliv na braní ryb (já o tom nejsem přesvědčen, i když můj doposud největší kapr zabral právě při úplňku). Poslední tři roky se snažím se svými přáteli něco kloudného o tomto vlivu vypozorovat, avšak výsledky jsou doposud spíš nepřesvědčivé. Jedno je však jisté – úplněk má pozitivní vliv při lovu v okolí břehu a na mělčinách. Je to však spíše způsobeno tím, že měsíční svit aktivuje všelijakou vodní havěť, která slouží jako potrava rybám. Jedná se tedy spíš o vliv světla než o magickou sílu měsíce.
magický úplněk
Intenzita světla
Opět diskutabilní faktor. Kapří potravní aktivita je zřejmě vyšší při nižší úrovni osvětlení. To může být způsobeno např. denní dobou (svítání, soumrak, noc), aktuálním počasím (zataženo) nebo přikalením vody. Jak si ale vysvětlit, na mnoha revírech zcela běžnou věc, záběr “poledňáka”?
svítání
Ostatní vlivy
Vlastní charakteristiky daného kapra
Tvar jeho tlamy, velikost hlavy, tvar těla, apod. – i kapři mají své vlastní individuální charakteristiky. Ne všichni kapři přijímají potravu v ideálních potravních podmínkách a ne všichni kapři přestávají přijímat potravu při špatných potravních podmínkách. Určitě jste se už někdy ocitli v situaci, že vám z vašich osvědčených háčků na jiném revíru, než kde obvykle chytáte, najednou padají ryby. Stejně tak určité revíry mají svá specifika v odlišnosti záběrů (někde jen píp, jinde hrčák,…) je to samozřejmě dáno i rybářským tlakem na daný revír…
Rybářský tlak
Jsou-li kapři znovu a znovu ulovováni na určitý typ koncové udice nebo nástrahy, nebo dokonce na určitém místě či v určitou dobu, mohou změnit své normální potravní zvyky, aby se tak vyhnuli neustálému zasekávání. Začnou si spojovat výše uvedené s nebezpečím – velké množství rybářů, a tím i velké množství natažených vlasců ve vodě, může kapry zcela vystrašit, stejně tak jako časté přehazování udic. Kapr v takové situaci zpravidla nepřijímá potravu. Řešení: “být odlišný” – použít jinou montáž, jinou nástrahu, chytat v jinou dobu (noc), zvolit jiný způsob vnadění…
soumrak nad řekou
Důvěra v nabízenou potravu
Vzbudit u kapra pocit, že předkládaná návnada (nástraha) je pro něj “to pravé ořechové” – atraktivní (chutná, voňavá) a hlavně bezpečná. Pak se zvyšuje šance na ulovení, protože kapr má k dané potravě důvěru a sbírá ji tak méně ostražitě (stejně tak rybář musí věřit v to, co nabízí). Po diskuzích se svými přáteli jsem přesvědčen i o tom, že někteří kapři preferují sladké příchutě, jiní masové nebo kořeněné a některým je to zcela jedno.
Faktor zvyku
Kapr je tvor přizpůsobivý, proto si časem zvykne i na hluk (silnice, železnice,…) a začne jej brát za běžnou součást svého života. V určitých případech si rušivé elementy může začít spojovat i s možností získání potravy! Konkrétně hluk, který působí koupající se lidé nebo projíždějící lodě – v obou případech dojde ke zvíření dna, a tím tedy k odkrytí nových potravních zdrojů. Uvedu příklad – v dobách dávno minulých jsem rybařil na Máchově jezeře. Rybáři, evidentně znalí místních poměrů, vždy živě debatovali v kroužku mimo dosah svých prutů, avšak jejich „družná zábava“ vždy ustala s blížícím se parníkem plným výletníků. Důvod byl jediný – projíždějící parník zvířil dno a ryby se pustili do hostiny.
Faktor štěstí
Asi nemá smysl se o tom dlouho rozepisovat… Můžete mít skvělé znalosti, můžete být skvěle připraveni, ale pokud vám bude chybět ten pověstný kousek štěstíčka, tak občas budete zcela bez šance… Na vlastní kůži to už určitě zažil každý z nás… Do této skupiny lze zařadit i štěstí začátečníků.
po propršené noci…
Tak, a máme to za sebou… A co bylo vlastně mým cílem? Přinutit vás se trochu zamyslet… Zamyslet se nad tím, že správné vyhodnocení dané situace a přizpůsobení se daným podmínkám má rozhodující vliv na celkovém úspěchu či neúspěchu. Bohužel až příliš často vídám rybáře, kteří stále sází především na kvalitní krmení a drahé vybavení, aniž by do rybařiny zapojili cit a především hlavu.
S pozdravem „Co sežereš, nechytíš“
Miras – Kapří Pohoda – www.kapripohoda.cz
S tim zvyrenim – ted jsem si vzpomel jak jsme jako mali vyuzivali na Berounce tento faktor. Tehdy jsme o tom ani tak nepremysleli a prisli jsme na to vlastne nahodou.
Bylo vedro. Kamarad se sel namocit do vody proti proudu nad pruty. Byli jsme mali a blbi, takze mi naschval delal “bordel” nad mymi nahozenymi pruty. V tu chvili prisel zaber. Od te doby jsme to pouzivali celkem bezne – jeden do vody, rozvirit dno a druhy hlidal pruty.
Pouzil jsem to na Berounce i loni. Pred nahozenim prutu jsem vlezl do reky a rucne rozhazel nad lovnym mistem navnadu. Zaroven jsem zviril dno a schladil jsem se.
Vylezl jsem ven, nahodil jsem prvni prut s kukurici a behem vybalovani druheho prisel zaber. Kapr 60cm. Hodil jsem to tam znovu, druhy prut jsem nestihl ani slozit a dalsi zaber. Ackoliv mi pak uz ryby jen padaly a nic jsem nevytahnul, behem dalsi hodiny prisly 4 zabery na boilies(ktere jsem nasadil s tim ze kdyz jsou pri chuti, prijde snad vetsi), jeden z kapru se pustil po proudu a nesel zastavit, dokud se nevyhakl. Velikost tezko odhadovat.
Dalsich 12 hodin lovu jsem dokrmoval prakem a byl jsem bez zaberu – krome 1 slusneho tlouste. Az ted jsem si snad uvedomil pricinu “zlate hodinky” 🙂
Milos: Ono na tom určitě něco bude, je to i logické, že to ty ryby přiláká ke krmení. A na řece samozřejmě díky proudu o to víc. Ale takto úmyslně mě to teda nikdy nenapadlo :-). Často chytám na velmi malé řece a to potom někdy stačí, když přes mělčinu přejede obyčejná pramice nebo kanoe a taky už jsem hned těsně potom několikrát chytil. Určitě s tím taky souhlasím…
Jinak článek celkově je moc pěkný!
No ja to taky nedelal umyslne..spis jsem se chtel vykoupat a zaroven mi to prislo jako dobra prilezitost zakrmit. Rozvirene dno zrejme ryby zaujalo, par kg kukurice a par desitek kulicek presvedcilo ze to odhadly spravne. V tom bylo mozna to kouzlo – rozvirene dno spolu s pridanym krmenim..ale samozrejme jsou to jen spekulace, kazdopadne jsem nikdy tolik zaberu, od zrejme peknych ryb(i kdyz jsem vytahnul jen jednoho), za tak kratkou dobu nemel.
Nicmene az tenhle velmi povedeny clanek me primel k zamysleni a urcite az bude tepla voda zase zkusim zopakovat 🙂
V dávných dobách, kdy na Labi každých 20 minut jela loď s uhlím, bylo naprosto bežné, že po přejezdu lodi následoval záběr. Pak se voda uklidnila a byla pauza.
Zvlášť dobře na vlnu reagovali kapři a cejni. Staří praktici to znali a hojně využívali.
ahoj to marek kapr dava ano
Článek se mi líbí, ale chtěl bych doplnit dvě základní věci.
Článek je napsaný tak, že se čtenářovi zdá, že se kapr živí jen tím, co najde ve vodě a nebo tím, co mu nabízí rybář. Je to naopak. I odborná rybníkářsdká terminologie, vyjma chovu ryb v klecích, nezná termín krmení, ale pouze přikrmování. Prostě hlavní potravou kapra je plankton, který se ve vodě vyvíjí samovolně. Ano, jak píše autor, je třeba myslet a když to tak za skoro 50 let svého rybaření shrnu, tak dojdu k poznání, že kapři nežerou skoro nikdy. Jednou jim vadí velké teplo, jindy chlad, někdy světlo a jindy tma, někdy je voda skoro furt špinavá a jindy je jí moc málo nebo moc hodně, neberou když kvetou kaštany a když kvete voda a když je všechno akorát, je zase blbý tlak atd. Pak by vyvstala základní záhada, čím je tedy způsobeno, že kapr vůbec žije a dokonce roste?
Druhou ignorovanou věcí je toto. Lidé, patrně proto, že mají na výběr, tak aby se neživili jednostranně, tak mají přirozené sklony střídat potraviny, obecně tomu říkáme, že lidi mají rádi pestrou stravu. A rybáři dělají v tomto případě velkou chybu, když si myslí, že se ryby chovají jako lidi. U nich je to přesně naopak. Jak bylo v článku řečeno, ryba nedělá žádné zbytečné pohyby a krmí se racionálně s co nejmenším výdejem energie. Vždy dává přednost tomu druhu potravy, kterého je v dané chvíli ve vodě nejvíc v nejdostupnější formě. Kdyby tomu tak nebylo, nefungovalo by několikadenní vnadění jednoho konkrétního místa.
Tak tedy. Základní a hlavní potravou kaprů je plankton a tedy vlastně maso a proto kapři rádi přijímají nějakou rostlinnou potravu. Asi tak, jako existuje pro lidi jedna z nejúčinnějších diet na zhubnutí. Ta spočívá v tom, že se jí pouze maso a nic, vůbec nic rostlinného. Garantuju všem, že po týdnu jezení samotného masa, nanejvýš zakusovaného sýrem, člověku doslova tečou sliny při pohledu na suchý krajíc chleba!! Člověk když jí samotné maso i při plném žaludku hubne kvůli tomu, že tělo potřebuje kombinovat živočišné živiny s rostlinnými. Ze živin pouze rostlinných se dá žít (mizerně, nezdravě, neplnohodnotně s oslabeným organismem), z pouze masitých ne a nebo jen velmi málo po desetitisíce let adaptovaných lidí – inuité (eskymáci). A přesně tak potřebují ryby k masové potravě taky složku rostlinnou.
Možná by to bylo na samostatný článek.
dobri ulovek prosim tě kdesto chitil
ja mirek pivoda také chodím lovit nekdi mě berou a někdy ne potřeboval bych poradit na comám ty kapry lovit
Petrův zdar.Určitě na tom něco bude.Před pár lety jsme byly na pálavských jezerech.Kapři o nástrahy nejevili zájem a když už nám konečně po 3 dnech přišel záběr,tak se zamotal do utrženého vlasce.Vzali jsme tenkrát hrábě bez násady, přivázali je na provaz ,sedli jsme na loďku a lovné místo jsme takto celé vyčistili.Od té chvíle nám chodili pravidelně záběry.Došlo nám,že jsme asi zvedli ze dna živiny a tak jsme to takto praktikovali každý den a nádherně jsme si zachytali.Mzachytali.