Úvod Články Feeder za horizontem (1. díl)

Feeder za horizontem (1. díl)

2 362
0
SDÍLET

V posledních dvou až třech letech je velmi populární lov s feederem na velké dálky – 80, 100 i 120 m jsou již běžné vzdálenosti, na které se dostaneme s feederovým prutem. Ovšem, je to velmi náročná technika jak na vybavení, tak na fyzickou zdatnost.

Mnozí noví a nezkušení rybáři by chtěli ihned umět chytat a házet daleko s feederem, aby se vyrovnali zkušenějším a ostříleným borcům, ale není to tak jednoduché a je nutné jít krůček po krůčku. Pak se dostanete až na špici a hravě zvládnete tuto techniku. Pokusím se vám zde napsat pár rad a triků jak na to…

Čabi s kaprem

1) Vybavení

Nesmírně důležité je kvalitní vybavení, protože při této technice jdete až za hranice možností vašich prutů, navijáků a vlasců…

Prut by měl mít délku 390 – 420 cm. Odhozovku aspoň od 100g nahoru. Akce prutu nemusí být vyloženě špičková, dle mě je ideální poloparabola, protože prut při náhozu při zpětném rázu krmítko lépe vymrští dopředu. A taky při zdolávání si chci rybu užít a netahat ji na tvrdém rahnu. Nutností jsou velká očka na špičkách, kvůli snadnému průchodu uzlíku ve spoji kmenového vlasce s odpalem. Dále pak musí mít kvalitní sedlo, ve kterém naviják pevně drží. Důležitá je délka rukojeti. Nesmí být příliš krátká. Prut pak nemá ideální páku a přepadává dopředu a tím se s ním hůře nahazuje.

Vhodné velikosti navijáků jsou od 40 do 60. Velikost 40 je ideální na prut v délce 390 cm. Na delší pruty už v pohodě můžeme použít větší navijáky, vel. 50 – 60 s mělkou cívkou. Dobrý naviják musí mít velkou sílu v převodech. Protože budeme neustále stahovat těžká krmítka z velkých dálek a s velkým odporem vody. Ze slabého navijáku by vás pak akorát bolela ruka a tato technika by se vám tím značně zprotivila. Důležitá je i hmotnost navijáku, čím lehčí tím lepší, ovšem při zachování dostatečné síly v převodech. Také doporučuji jednoduchou kličku, s dvojitou se více nadřete kvůli menší páce.

Je lepší používat vlasec nebo pletenku? To je otázka, na kterou vám nedokážu jednoznačně odpovědět. Většinou si vystačíte s vlascem, ale jsou situace kdy je jednoznačně pletenka lepší a bez ní byste neproměnili nebo nezaznamenali tolik záběrů jako s vlascem. Např. v zimním období je pletenka 100x účinnější na detekci záběrů než vlasec. Nebo při chytání ve větru a vlnách je záběr na pletence poctivější a my ho pak lépe rozeznáme od neustálého pohupování se špičky. Pak při absolutním bezvětří, kdy ryby se moc nehýbou a žerou na místě, nám pletenka odhalí i ty nejopatrnější záběry.

Naopak vlasec bude vhodnější tam, kde se dají očekávat větší ryby, které snadněji zdoláme díky průtažnosti vlasce. Případně v kombinaci extrémního lovu v dálce s tenkými návazci 0,12 – 0,14 mm také oceníme průtažnost vlasce. Proto mám vždy nachystanou cívku s vlascem i s pletenkou a měním dle potřeby.

Co se týče kmenového vlasce, volím průměry mezi 0,18 – 0,22 mm, někdy i 0,25 mm. Čím tenčí vlasec tím dále dohodíme. Nejčastěji však používám tu osmnáctku, s tou se dá nejlépe házet za 100m hranici. A se zdoláváním kaprů běžných velikostí s tím nemám problém. Odpal pak volím buď z vlasce o síle 0,22 – 0,25 mm nebo z pletené šňůry okolo 0,15 mm. Do překážek a na cílené chytání velkých ryb je potřeba použít silnější vlasce, pak je potřeba počítat s tím, že už to tak daleko lítat nebude.

Při použití pletenky jako kmenu jsou vhodné průměry od 0,08 do 0,12 mm. Odpaly potom z vlasce 0,22 – 0,25 mm, v případě extrémní dálky opět z pletenky okolo těch 0,15 mm. Je nutné počítat s nulovou průtažností pletenky a mít dobře seřízenou brzdu navijáku, aby nedocházelo k trhání a vyřezávání ryb. Pletenka na feeder by měla splňovat pár základních požadavků. Kulatý průřez, hladký povrch, co nejméně nasávat vodu a hlavně se netřepit.

Krmítka – jejich tvar, velikost a gramáž má velký vliv na to, jak daleko budeme házet. Nejdále a nejlépe se nahazuje s krmítky, které mají kulatý košíček se spodní zátěží. Při dobrém švihu doslova letí jako střela. S krmítky klasického tvaru a boční zátěží nikdy tolik nedohodíme jako s těmito, protože mají velký odpor a špatné těžiště. Dalšími krmítky, se kterými se dobře hází, jsou kaprařské klecové nebo olověné na trubičce. Mají dobrý aerodynamický tvar, ideální těžiště, a když to nepřeženeme s množstvím namáčknutého krmení, bez problémů budeme nahazovat 100 a více metrů.

2) Montáže

Dlouho jsem laboroval a zkoušel různé montáže, materiály, kombinace vlasců a pletenek různého průměru, až jsem si našel to, co mi sedí a čemu věřím, že bude plnit svou funkci na 100%.

Dnes používám pouze 3 montáže, u kterých měním pouze sílu materiálu vzhledem k tomu, jak daleko chci chytat a s jakým prutem.

použité vybaveníTa první je klasická průběžka se skroucenou smyčkou. Je to velice jednoduchá montáž, velmi rychle navázaná a stačí k tomu jen pár věcí. Buď jen obyčejná karabinka s mikroobratlíkem nebo speciální karabinka s plastovým jezdcem uvnitř obratlíku a pak zarážka, kterou může být buď tzv. myší bobek nebo malý broček. Nejlepší variantou je myší bobek, protože broček musíme častěji kontrolovat, aby se nám během chytání neopotřebil a při náhozu se neuvolnil z vlasce.

Druhou mou oblíbenou montáží je průběžný páter. Je to náhražka za klasický páternoster. V případě utržení ryby i s celou montáží jí zůstane pouze malý háček v koutku tlamky a nemusí za sebou tahat těžké krmítko, se kterým by se mohla někde zamotat do větví ve vodě. Je to opět velice jednoduchá a rychle navázaná montáž.

bižuterieDoma si připravím několik bočních přívěsů z karabinky na jednom konci a s mikroobratlíkem na druhém. Délku přívěsu používám od 5 do 10cm z vlasce nebo fluorocarbonu o průměru 0,30 – 0,50 mm. Delší ne, protože při chytání v dálce by bylo větší riziko zamotání. U vody pak vezmu boční přívěs, navléknu na kmenový vlasec, nasadím myší bobek a udělám skroucenou smyčku. Pak stačí na karabinku nasadit krmítko, přidat na konec smyčky nachystaný návazec a začít chytat.

Třetí montáž, tu jsem začal chytat teprve nedávno a převzal jsem ji z klasické kaprařiny. Jedná se o průběžné klecové krmítko na pevné trubičce. Tuto montáž jistě všichni znáte. Je vyloženě dělaná na chytání kaprů s krátkými návazci přímo u krmítka, tzv. průběžná srkačka. U této montáže je nutností používat návazce ze silnějšího vlasce či fluorocarbonu, např. 0,20 -0,25 mm.

Kaprům při zdolávání velmi vadí blízkost těžkého krmítka přímo u jejich hlavy a bojují mnohem agresivněji. Dochází tak k větším nárazům na vlasec mezi kapří hlavou a krmítkem. Při chytání s předešlými dvěma montážemi chytám většinou s návazci o délce 50 – 100 cm. Kapr krmítko tolik nevnímá a bojuje úplně jinak.

krmítka3) Nahazování

V podstatě nejdůležitějším faktorem pro chytání s feederem v dálce je umět nahazovat. Spousta lidí nahazuje hodně špatně a co je horší, vůbec si nedokážou uvědomit tu chybu, kterou při náhozu stále dělají dokola. Pak se nikdy nedostanou na tu vzdálenost, kterou by chtěli.

naplněné krmítkoTakže krůček po krůčku…

začátek náhozuNamačkám krmení do krmítka, domotám a nechám krmítko cca 1m pod špičkou. Jednu nohu předkročím a kouknu, jestli mám za sebou dost prostoru a namířím na bod, kam bych chtěl hodit. To je velmi důležité, vyhlídnout si na druhé straně nějaký bod, na který budu neustále po celou dobu lov nahazovat. Dám prut za sebe a stále očima a celým tělem mířím na ten bod.

nahazováníPoté se napřáhnu a s pořádným švihem nahodím. A teď ten kámen úrazu… Nesmím se bát, že prut praskne nebo se utrhne montáž. Protože dokud se tohoto budete bát, nikdy do náhozu nevložíte takovou sílu, která je potřebná k dosažení dlouhého hodu. Feederové pruty vydrží neskutečné zátěže. Ještě se mi nestalo, že bych nějaký zlomil a to jsem házel doslova na krev. Kolikrát jsem si říkal, že už se ten prut musí zlomit, ale stále nic!

Maximálně, co se stane, je, že praskne montáž nebo uletí špička, protože se vlasec nebo šňůra při hodu omotá kolem očka špičky. Ale prut nikdy nepraskne – zatím :-). S trháním montáže a s občasným zničením špičky se při této technice nevyhneme, takže s tím musíme počítat a přesto se nebát do náhozu se opřít. Je to malá psychologická hra, kdo vyhraje, ten se naučí házet daleko!

Další velkou chybou při náhozu je puštění vlasce příliš brzo nebo naopak příliš pozdě. Na následujícím obrázku je zachyceno uvolnění vlasce ve správné pozici prutu v tu pravou chvíli, kdy jsem dal krmítku maximální energii, a tak doletí tam, kam potřebuji.

švih feederem

V této pozici je to ještě příliš brzo. Krmítko by letělo příliš vysoko do vzduchu.
V této pozici je to ještě příliš brzo. Krmítko by letělo příliš vysoko do vzduchu.
Zde to je již pozdě. Hod by letěl příliš nízko, krmítko by nedoletělo moc daleko a rozpláclo by se o hladinu.
Zde to je již pozdě. Hod by letěl příliš nízko, krmítko by nedoletělo moc daleko a rozpláclo by se o hladinu.

Ve fotogalerii níže je kompletní série fotek s celým průběhem správného náhozu.

Styl lovu a taktiku krmení si nechám do dalšího dílu…

Jakub Šabata

HODNOCENÍ: 1 Hvězdička2 Hvězdičky3 Hvězdičky4 Hvězdičky5 Hvězdiček (14 hlasů, průměr: 4,43 z maxima 5 hvězdiček)
Loading...
SDÍLET

Chcete-li, můžete přidat komentář:

Please enter your comment!
Please enter your name here