Na jaro roku 2013 jsem se obzvláště těšil. Škola neškola, rozhodl jsem se, že si udělám čas na nejméně 3 týdny kaprařského dobrodružství. Termíny jednotlivých výprav jsem musel naplánovat tak, abych se stihl vrátit do začátku zkouškového období, takže jsem pouze s několikahodinovou pauzou na nezbytné přesuny mezi vytipovanými lokalitami strávil tento čas v jednom kuse na rybách.
Výzva jménem TOKS
Vzhledem k těmto příznivým okolnostem jsem se také po téměř čtyřech letech rozhodl znovu zúčastnit jarního kola populární mezinárodní online kaprařské soutěže TOKS World Big Four Carp, ve které spolu soutěží rybáři z celého světa (přihlásit se může každý rybář se čtyřmi svými největšími úlovky). Od mojí první účasti v roce 2009 se toho v této soutěži hodně změnilo. Soutěž má rok od roku větší prestiž, přibývají sponzoři a známá jména, která se jí účastní. Poměřit s nimi síly pro mne bylo velkou motivací.

Komplikace – chladné počasí
Bohužel jako na potvoru letos nejen u nás, ale i v ostatních evropských zemích, kde jsem lovil, panovalo extrémně chladné počasí. V průběhu prvních čtrnácti dnů jsem lovil střídavě na českých a rakouských svazových vodách. Zpočátku to s mojí úspěšností vypadalo všelijak, během prvního týdne jsem ulovil pouze jednoho, byť krásně stavěného 15,5 kg těžkého lysce.
V druhém týdnu se mírně oteplilo, což se projevilo také na rybí aktivitě. Na konci tohoto období už jsem měl na svém kontě další dva velké lysce, první z nich hranici 20 kg atakoval, druhý ji dokonce o 2,5 kg překonal.

Gigantica
V posledním týdnu se cílem mé závěrečné výpravy stalo slavné francouzské jezero Gigantica, kde jsem měl možnost rybařit jako vůbec první Čech. Bohužel i zde počasí rybí aktivitě nepřálo, teplota vzduchu byla celý týden pod 10 °C a v jednom v kuse pršelo, navíc voda v jezeře byla doslova ledová. Na půlku května něco neuvěřitelného. Za celý týden jsem si doslova vymodlil jediný záběr od téměř 26 kg těžkého lysce, který se stal největší ulovenou rybou jarního kola celého TOKSU. Navíc to byla jediná větší ryba chycená na celém jezeře během týdne, co jsem zde rybařil, proto si jí nesmírně vážím. Také vzbudila patřičnou pozornost anglických rybářů včetně Dannyho Fairbrasse, majitele jezera a firmy Korda.
Konečná bilance
Nakonec se mi tedy povedlo ulovit čtyři kapry o celkové váze 83,47 kg (183,01 liber) a s velkým náskokem zvítězit v evropském regionu. Určitě bych si vymýšlel, kdybych řekl, že mě nepotěšilo nechat za sebou tradičně velmi silné Chorvaty, především u nás známého Mario Franjkovice, který je sponzorován českou firmou Maxcarp a který se loni v létě a na podzim stal dvakrát po sobě celkovým vítězem TOKSU.
Na druhou stranu v rybařině nejde pouze o kilogramy. Člověk nesmí zapomenout užívat si radost z rybaření a prožitků v přírodě. Je třeba využít každé možnosti uniknout z každodenního shonu a vychutnávat si to plnými doušky, což se mně letošního jara opravdu povedlo.
Radek Švec
Tento článek byl publikován v časopisu KaproMánie
Zdravím,
všechny tyto články o velkých kaprách mi příjde jako reklama na soukromé rybníky a na značkové boilies ci pelety.
Opět článěk ze soukromého revíru, absolutně bez hodnoty.
Pravda: Proč bez hodnoty, že je to ze soukromého revíru? Není soukromý revír jako soukromý revír. Jsou i takové, kde sedíte týden bez záběru a je tam např. 100ks kapra na 10ha vodu. Je to o přístupu každého majitele a rozhodně bych to takto nepaušalizoval…