V tomto díle (první díl zde) bych se rád zmínil o několika technických okolnostech, zvycích a praktikách, které nejen mně, dávají pocit úspěchu. Když se každý z nás zamyslí nad všemi detaily, drobnostmi a nuancemi, které je nutné naplnit na 100% a je také třeba připustit i přítomnost nezbytně nutného štěstí, tak z této rovnice není nikdy výsledek jasný. A přestože jsem přesvědčen, že jsem udělal vše na výbornou, úspěch se třeba nedostaví… Jak tedy hledat cestu k dokonalosti? Poznatků z výprav mám mnoho a stále přibývají další. Ovšem jsou zde ty, co nesnesou pochybností.
Mezi mé zcela nejzásadnější patří dobrý háček. Háčků je na trhu nepřeberné množství a každý o tom svém tvrdí, že je nejlepší… Má kriteria jsou striktní. Používám háčky klasického tvaru z nepříliš silného drátu a dostatečně dlouhou špičkou. Nejdůležitější pro mě je, aby úhel, který svírá kužel ostří hrotu, byl co možná nejmenší. Takové háčky se ale většinou řadí do kategorie rychle se tupících. Já bez problému tuto stinnou stránku přehlédnu a nahradím vědomím, že hrot je jedovatý na maximum a při sebemenším doteku s kapří tlamou se k ní tzv. přilepí.
U každého háčku si dělám průběžně test, jak si v daném okamžiku hrot stojí. Když mám sebemenší pochybnosti, háček se snažím trochu přibrousit a nebo jej vyměním. Vždyť nejcennější na mých výpravách je přeci jen můj čas, a tak pokud za týden spotřebuji o 10 háčků více, jedná se opravdu o zanedbatelnou položku. Ale naopak mi tato pozornost k titěrnosti na samém konci montáže přináší znatelně více záběrů. I v této výpravě tomu nebylo jinak.
Pravdou jistě bylo to, že se podařilo naplnit na 100 % všechny potřebné aspekty. Ale i náš um, píle a v neposlední řadě i naše nástrahy a návnady byly prostě pro danou situaci naladěny velice dobře. Bohužel to tak nebývá vždy.
Jasně nejlepší nástrahou na této výpravě pro mne byla novinka boilies Boss2 speciál Játra-vanilka. Toto boilies bylo vyrobeno jako kmenová odnož z dosti známého boilies tzv. Přírodní játra. V podstatě se jedná o stejný základ s přídavkem vanilkové silice. Tím se tento tip boilies trochu odlišil a jeho použitelnost se rozšířila směrem k chladnějším částem roku. Ovšem základ na bázi enzymaticky upravených jater je jasnou složkou, dávající této nástraze schopnost lovit krásné ryby převážně v teplejším období roku.
Své vnadící boilies jsem ještě přikrášlil koupelí v Boosteru IN, který je taktéž novinkou letošní sezony. Tímto aktem jsem nanesl na návnadu spoustu zajímavých atraktorů, které ryby nenechaly v klidu. Booster IN je složen převážně z masových hydrolyzátů, koření, ochucovadel a dalších složek. Takový mix dává tomuto výrobku ohromnou vnadící sílu. Navíc díky vyšší hmotnosti většiny složek Boosteru IN zůstává valná většina toho, co se na boilies neudrží, na krmném místě. Takže i když vnadící boilies je již rybami spořádáno, vnadící prostor stále vykazuje velmi aktivní potravní signály.
Pokud se budeme chtít spolehnout na sílu takovéto kombinace, je nanejvýš důležité správně vnadit. V případě, že ryby jsou na krmném místě, snažím se krmit velice často. Takřka kontinuálně, ale pozor, velmi málo. Krmit nepřestávám ani v případě, že záběry ustaly. Jestliže jsem si jist, že ryby na místě jsou, nemusí nutně pauza v záběrech znamenat, že se neládují. Abych vyjádřil těchto pár vět v číslech, tak jsem zkrmil za 24 h v průměru 2,5 kg boilies. Někomu se může zdát takové množství velké, ale je třeba si uvědomit, že při této výpravě se nám opravdu dařilo a záběrů přicházela spousta. Pokud vezmete v úvahu, že se snažím krmit co chvilku, jedná se o docela skromné množství návnady.
V kaprařině jsou úspěch a neúspěch tak nepatrně od sebe vzdáleny, a přesto je mezi nimi propastný rozdíl. Ale výsledek našich výprav je vždy v našich rukách. A za přispění trochy štěstí může být hodnocení vynikající.
Aleš Václavík
