S kaprařskými závody se u nás v posledních několika letech doslova roztrhl pytel. V sezoně jsou snad každý víkend nějaké kaprařské soutěže v různých koutech republiky. Myslím, že nikde na světě se jich nepořádá tolik, co u nás. Asi i díky tomu si troufám tvrdit, že náš stát má jedny z nejlépe organizovaných závodů a také naprosto špičkové rybáře – závodníky. Pokud ještě váháte, zda se také nějakého toho klání zúčastnit, popřemýšlejte, co od toho vlastně očekáváte. Může to být touha zkusit něco jiného, nového, touha poznat nové lidi, motivace porovnat své umění s ostatními rybáři. Pro některé může být největší motivací i finanční nebo věcná výhra. Avšak věřím, že většina lidí bere ceny pouze jako příjemný doplněk. Pokud jste již pro absolvování závodu rozhodnuti, pojďme se na to podívat detailněji.
Typy závodů, pravidla
Obecně by se kaprařské závody daly rozdělit podle několika faktorů. Prvním z nich by byla délka závodu. Krátkodobá klání trvají od 12 do 50 hodin. Za ty dlouhodobější považuji 50 hodinové až dejme tomu cca 170 hodinové (o delších závodech nemám žádné zprávy). Druhým faktorem, podle kterého můžeme závody rozdělit, je to, zda je povoleno vyvážení či ne. Někteří rybáři se specializují na odhozové, jiní na zavážkové závody. Organizátoři některých závodů povolují vstup se člunem na vodu, ale pouze pro účely krmení a třeba jen v určitou denní dobu. I to je možnost. Lovná místa se téměř vždy losují. To je největší změna oproti běžné výpravě, kdy si sami vybíráme, kde budeme lovit. Zde musíme spoléhat na štěstí, že na nás padne „hratelné“ místo, ze kterého máme šanci bojovat o nějakou tu přední příčku. Bohužel nebo bohudík štěstí jak známo je vrtkavé, a tak se může stát, že nám los určí místo, ze kterého zkrátka ani při sebevětší snaze do konečného pořadí nijak výrazně nepromluvíme. Rybář jedoucí na závody by ale i s touto možností měl počítat a být s tím psychicky srovnaný. Která místa si přát? Obecně bývají vynikající krajní místa, kde na jednu stranu nemáme sousední tým. Vesměs to jsou místa u hráze, přítoku apod. Někde mohou být skvělá místa u ostrova, vázek atd. Zkrátka každý revír je jiný, obecně se ale dá říct, že dobrá místa se nemění ani oproti běžným výpravám k nyní „závodnímu“ revíru. Zde se navíc přičítá ještě jeden faktor, a to je jakási klidová oblast (místa, kde neloví jiné týmy), kterou, když máme před sebou, máme dobrou šanci na úspěch. Pravidlům závodu se samozřejmě musíme přizpůsobit naší zvolenou lovnou strategií. K čemu je nám množství záběrů 5 kg kapříků, když se boduje pouze ryba nad 10 kg nebo naopak dva 15 kg kapři denně, když jiné týmy uloví deset 6 kg kapříků. Zkrátka je potřeba již před závodem nastudovat pravidla a vědět, do čeho jdeme. Důležitá je i pasáž o povolených krmivech. Pokud se bodují i menší kapři a nebodované ryby nejsou zastoupeny ve větším množství, je skvělým prostředkem například drobný partikl nebo method mix, ovšem záleží na pořadatelích, zda je povolený. Tím se plynule dostáváme k důležitému aspektu, a tím jsou způsoby a druhy krmení a nástrahy.
Nástrahy a návnady
Možná více než kdy jindy jsou nástrahy a návnady na závodech stěžejní složka úspěchu. Jak jsem již naznačoval v předešlých řádcích, musíme je přizpůsobit pravidlům a obsádce. Pokud nás pravidla neomezují a bodují se i menší kapři, zvolte atraktivní návnadu v podobě method mixových koulí, partiklu, pelet a atraktivních druhů boilies. Pokud je hranice bodovaných ryb vyšší, nevyčerpávejte se příliš aktivním lovem a lovte selektivněji, ke krmení klidně používejte pouze boilies! Množství návnady závisí na vylosovaném místě a množství ryb v našem sektoru (počtu záběrů). Pokud je vylosované místo z těch horších a zdržují se před námi jen ojedinělé ryby, je nesmysl si místo doslova „zabít“ velkým množstvím krmení. Naopak je nutné pokusit se ojedinělé jedince ulovit pouze s bodovým krmením a atraktivní nástrahou, zkrátka je k záběru „ukecat“. Pokud však máme dobré místo, ryby před námi očividně jsou, nebojme se nakrmit, nebo to udělá soused a rybu nám přetáhne. Důležitá může být i pravidelnost krmení. Někdy stačí po odeznění záběrů pouze rybám „zazvonit“ několika raketami krmení, method mixovými koulemi apod. a opět to ryby vyburcuje ke sběru potravy. Vždy ale mějte na paměti, že krmit se musí s rozmyslem a dokrmit se dá kdykoliv, ovšem naházené krmivo z vody nedostanete…
Co se nástrah týká, otevírá se zde opravdu velký prostor pro zkoušení všech možných i nemožných kombinací. Velice často bývají úspěšné drobné a velmi atraktivní nástrahy jako malé peletky, pop-upky menších rozměrů a miniboilies. Pokud je povoleno lovit na partikl, kukuřice z plechovky je skvělou nástrahou na menší kapry, obzvlášť v kombinaci s umělou kukuřicí plovoucí. Vše se ještě dá zatraktivňovat dipy, esencemi, obalovacími těsty apod. Vysokou atraktivitu získáte i PVA punčoškou s drobnou návnadou napíchnutou na háčku nebo nataženou na návazci. S takovými nástrahami vždy začínám a snažím se rychle si vytvořit představu o množství a velikosti ryb na mém lovném místě.
Pokud začnu lovit ryby pod bodovanou hranici, zvětším nástrahy, přestanu je zatraktivňovat atd. Zkrátka volím selektivnější a selektivnější taktiku do té doby, než se propracuji k systému, který přináší tu kýženou sortu ryb v co nejkratší době a přitom bez zbytečného zdržování se s nebodovanými rybami. Ne vždy se to ale podaří, někdy se v našem sektoru zkrátka bodované ryby vyskytovat nemusí a veškerá naše snaha přijde vniveč. Vždy to ale zkuste, někdy může drobná změna přinést opravdu velký úspěch. Líný rybář, holé neštěstí a na závodech to platí dvojnásob. Zkoušet, měnit, experimentovat, to je alfa a omega řady závodů.
Montáže
Mé závodní montáže se značně liší od těch, které používám při běžných výpravách. Všechny součásti sestavy volím jemnější, háčky menších velikostí, šňůrky menších průměrů a olůvka menších hmotností. Uchycení zátěže často volím průběžné, protože při použití malého háčku se ho ryba nemůže tak snadno zbavit třepáním hlavou a tím vyříznout háček o pevně uchycené olovo. Také signalizace záběru je při průběžné montáži často citlivější. Velmi často používám backleady – zadní olova. Ryba je při závodu vystresovaná z velkého množství vlasců a hluku u vody, proto může být někdy přilepení vlasce ke dnu důležitým krokem k rozdílu mezi námi a sousedními týmy. V teplých jarních či letních dnech se na hlubších revírech nebojte vyzkoušet tzv. zig rig – dlouhý návazec s plovoucí nástrahou ve sloupci. Ryby stojící ve sloupci se dají přemluvit s atraktivní plovoučkou k záběru. Nezřídka lovím na návazce dlouhé více než 3 metry! Nahazování je sice obtížnější, ale vynahrazují mi to ryby, které bych při použití klasické nástrahy na dně neulovil.
Malý tip – když se vám během závodu vyřezává větší množství ryb, zkuste návazec uvázat z klasického vlasce silnějšího průměru. Tužší návazec může být překvapivě účinný, protože dám ruku na špalek na to, že skoro všechny ostatní týmy budou mít návazce z pletených šňůrek.
Fair play
Nedá mi to se nezmínit ještě o jedné věci, která k závodům patří, a to je jakási fair play. Žádné, ale opravdu žádné vítězství ani dílčí úspěch nestojí za to, abyste podváděli a porušovali pravidla. Podvádíte tím ostatní rybáře, organizátory a vlastně i sami sebe. Chovejte se k ostatním závodníkům přátelsky, případná nedorozumění řešte v klidu a s rozvahou. Uvidíte, že pak si závody užijete i v situaci, kdy zrovna nebudete bojovat o stupně nejvyšší.
Jedna rada na závěr. Vždy si dobře vybírejte parťáka(y), se kterými se závodu budete účastnit. Na normální rybářské výpravě je každý sám za sebe, tady ale musíte bojovat jako tým a veškeré neshody se odrazí na vašem výsledku.
Hodně štěstí a třeba na nějakém závodě na viděnou!
Ondřej Macků
