Je tomu už tři roky, co se zaměřuji spíše na malé vody, na které je minimální rybářský tlak. První podnět podívat se na jednu takovou malou vodu mi dal můj bratranec, se kterým kvůli pracovnímu vytížení podniknu jen pár výprav ročně. Bratranec mi dal informace o jedné malé vodě, která měla sotva jeden hektar. Dojel jsem k vodě a říkám si: „Takové malé plivátko? Hladina pokrytá všudy přítomnými řasami, tady mám chytat?“
Chvilku jsem si sedl na vysoký břeh a pozoroval, kde se pohnou řasy. Netrvalo dlouho a nevěřícně jsem kroutil hlavou, když jsem zrovna spatřil obrovského amura mezi řasami. Okamžitě jsem vyházel věci z auta a začal nafukovat člun. Netrvalo dlouho, už jsem byl na vodě a prozkoumával cestičky mezi řasami a hledal vhodné místo pro položení montáže.
V tomto období zde byla hodně čistá voda. Když jsem viděl, jak mi projel kapr přímo pod člunem, okamžitě jsem se zamiloval do malých zarostlých vod. Na takové malé vodě se člověk musí chovat hodně potichu, aby nevyplašil opatrné ryby, které zde na hluk nejsou zvyklé. Hned první výpravu se mi podařilo chytit jednoho kapra 7kg+ a toto se opakovalo každou noční výpravu na tuto vodu. Toto mě utvrdilo v tom, že i na malých vodách můžou být pěkné ryby.
Byla to pro mě trochu změna, než chytat na dlouhý odhoz, kdy si člověk nedává tak velký pozor na rámus, který vzniká např. při vaření, boosterování boilie v kbelíku nebo třeba stavění bivaku. Leckdy jsem musel mít bivak postavený i 30 metrů od prutů, protože jsem chytal doslova pod špičkami prutů. Na takových vodách většinou vyhledávám spadlé stromy a cestičky mezi řasami. To je pro mě vždy sázka na jistotu. Ocitl jsem se i v situacích na jedné řece, kde jsem musel používat kmenový vlasec 0,42 mm, šokovku z fluorocarbonu 0,70 mm, montáž s odpadávajícím kamenem a prut přivázaný k zavrtávací vidličce, protože na každém druhém metru řeky byl pařez a záběry zde byly docela brutální.
Do teď vyhledávám vody s doslova „hardcore“ podmínkami, protože není větší adrenalin, než zapřáhnout kapra v těsné blízkosti spadlého stromu. Při tomto pocitu mi krev vře v žílách, adrenalin stříká všude kolem, a když se takto vydřenou rybu podaří dostat do podběráku, je to pro mě neskutečný zážitek. Docela mě mrzí, že spoustu rybářů se hrne pořád za rekordy, kdežto zdolat kapra o váze 8 kg v takovýchto podmínkách je zážitek na celý život a i na takových vodách se najde kapr okolo 15 kg i více.
Do trendů se v poslední době dostal urban fishing, který zaujal hodně mladých kaprařů. Mě osobně urban fishing neoslovil, protože mám rád u vody klid a není nad to zašít se někde mezi keře a rákosí a čekat na vysněný úlovek, který může přijít kdykoliv.
Chtěl bych se s vámi podělit o mé zkušenosti z těchto vod, abyste i vy mohli zažít tak krásné zážitky jako já.
Lokalizace ryb
Na těchto vodách to není vůbec složité, protože voda je malá a jde zde slyšet každé žbluňknutí. Pokud je voda plná řas, je třeba si všímat hlavně pohybu řas a volných míst mezi řasami. Jestli máte k
dispozici člun, tak je třeba zvážit, jestli je nutné ho použít. Většinou když jsem použil člun k přesnému položení montáže, došel mi záběr až za 15 hodin.
Není na škodu si obejít celý revír a pozorovat, kde se tvoří bubliny, nebo kapří cestičky podél břehu, protože většinou kapři na těchto revírech jezdí okolo břehů a sbírají hmyz, který spadne ze zarostlých břehů do vody. Soustředím se hlavně na převislé keře a stromy spadlé ve vodě. To je sázka na jistotu při položení montáže.
Nástrahy
V takových vodách je většinou dostatek přírodní potravy, takže je potřeba zvolit příchuť boilie, která bude rybě připomínat přírodní potravu. Z jara hlavně patentka a v létě a na podzim mi nejvíc fungovala škeble.
Nedokážu si to vysvětlit, proč z jara to bere hlavně na patentku a s příchodem léta záběry na toto boilie ubývají.
S játrovkami mám taky dobrou zkušenost – hlavně na silně zabahněných vodách. Se zákrmem to nijak nepřeháním, většinou mi stačily 3-4 hrstky boilie k montáži.
Návazce
Návazce používám z 90% kombinované cca 20cm dlouhé s větším háčkem č. 4-6 protože v řasách a v závadách je velké riziko ztráty ryby při silovém zdolávání. Hodně důležité je PVA. Je úplně jedno jestli zvolíte sáček nebo punčošku, hlavní je, aby se háček nezapletl do řas, které jsou na dně. PVA používám jak na vyvážku, tak i na odhoz.
Podle potřeby dávám jako šokovku pletenou šňůru, která krásně prořeže řasy. Pokud chytám na místě kde je hodně pařezů pod vodou, tak dávám 20m fluorcarbonu 0,50-0,70mm. Mám zkušenosti, že pletená šňůra se může do pařezu zařezat a o rybu přijdete.
Doufám, že alespoň některým z vás budou mé poznatky užitečné a uplatníte je v praxi. Malé, zarostlé, neprobádané vody určitě stojí za to objevovat. Poslední rada, kterou bych vám chtěl dát: Když už takovou vodu objevíte, nechejte si to pro sebe nebo se o ni podělte jen se svými opravdu dobrými známými. Přece jen když už takový kus nepoznamenané přírody objevíte, nechcete o něj přijít.
S pozdravem za Carp X team
Tomáš Hradil
