Koncem června jsem měl pětidenní rezervaci na jezeře Jaroslav, které jistě nemusím nijak dál popisovat. Kapři byli, jak jsem se od správce Pepy Míky dozvěděl, již po výtěru. Tak jsem byl zvědav, jak budou reagovat na mnou předložené nástrahy.
Měl jsem velmi dobré místo, které se nacházelo v mělčí části jezera. Počítal jsem, že v těchto letních teplotách budou kapři najetí poblíž mého lovného místa a doufal jsem, že nebude tak těžké přemluvit je k záběru. Nějaké zkušenosti s lovem na jezeře jsem již z minulosti měl, což bylo pro mne určitě výhodou. I přes velmi dobré zarybnění rozhodně není jisté, že zde pokaždé nachytáte. Jsou zde samozřejmě lepší místa, která vám dají větší šanci na úlovek, tak jako na každém jiném jezeře.Velký podíl na vašem úspěchu, ale také sehraje fakt, jak jste zkušení, zruční rybáři a kolik záběrů budete schopni proměnit v úspěšně zdolanou rybu.
Kapři se v tomto krásném jezeře rozhodně nenechají přelstít až tak snadno. Je to dáno tím, že voda je více méně stále osazena rybáři. Majitel dbá na to, aby jezero nebylo pod takovým tlakem a každý má jasně vytyčenou část jezera pro sebe. I přes to je zde stále určitý ruch a ryby se tomu samozřejmě přizpůsobily. Dalším faktorem, který byste při lovu na Jaroslavu neměli opomenout je to, že jezero nechává hospodář, co se týče přírodních překážek, pokud možno v původním neporušeném stavu. To dělá jezero alespoň pro mne o mnoho hezčím, zajímavějším, ale také o mnoho těžším pro lov.
Pokud jste opravdový začátečník, asi bych vám nejdříve doporučil vydat se někam na lehčí vodu a teprve po nasbírání nějakých zkušeností si udělejte rezervaci na jezeře. Správce vám ochotně poradí a každé místo vám podrobně popíše včetně záludností, které by vás mohly při lovu překvapit.
Jak jsem již napsal, v jezeře je velké množství přírodních překážek. Keře, spadané větve nebo dokonce celé ponořené stromy. Kapři tato místa velmi rádi vyhledávají. Mají zde svůj klid a pocit bezpečí. Pokud se rozhodnete lovit v blízkosti těchto překážek, je nutné, abyste vše přizpůsobili takovému lovu. Samozřejmostí je použít vlasec vysoké pevnosti a oděruvzdorný, nejméně 0,30mm v průměru. Dále pak shock leader nejméně 45lbs (ne pletenou šňůru, ta řeže ryby), dále pak bezpečnostní klip, který umisťuji na šňůrku s olověným jádrem FC Leadcore s obratlíkem, který je opatřen hrotem pro snadné a rychlé výměny návazců. Jako zátěž používám nejen z ekolog. důvodů, ale i z praktičnosti, obyčejný kámen na gumičce. Na každém lovném místě jsou pro vás předem připraveny. Pokud jde o návazec, tak používám nejraději ztužené šňůrky s vysokou pevností a háčky bezprotihrotové, taktéž konstruované pro silovější zdolávání.
Zkrátka, vše musíte podřídit místu a podmínkám, ve kterých lovíte, ale to platí obecně, ať už chytáte kdekoli jinde.
Na jezeře se kromě trofejních kaprů vyskytují i jeseteři. Ti jsou zde zastoupeni hned v několika druzích. Např. jeseter sibiřský a ruský. Jsou zde kusy přesahující hmotnost 25 kg a délku 170 cm! Pokud vám takováto ryba vezme nástrahu, čeká vás úžasný souboj. Zastavit rozjeté torpédo, když se rozhodne vyrazit směrem do vázek, není vůbec jednoduché, ale také ne nemožné s odpovídajícím vybavením, dávkou rybářského umu a trochou štěstí.
Já jsem na jezero dorazil v neděli odpoledne. První co mne zajímalo bylo, zda to žere…? Správce i majitel mne ujistili, že se nemusím obávat a že si určitě zachytám. Nijak jsem nespěchal, ale přeci jenom jsem se už nemohl dočkat, až zavezu první montáže. Po poradě se správcem Pepou, který zná na jezeře snad každé místo, jsem se rozhodl, že dám na jeho radu a nástrahy jsem zavezl na místa, která mi poradil.
Jednu jsem zavezl do zátoky, kde byl absolutní klid a montáž jsem umístil do hloubky cca jednoho metru, poblíž spadlého stromu. Další montáž jsem pokládal do 1,7 metru v blízkosti klidové zóny, která je oddělena řadou plováků na hladině. Poslední montáž jsem vyvážel napravo od ostrova, kde jsem lovil v sedmdesáti centimetrech vody na zatopené cestě. Montáž jsem díky čisté vodě mohl sledovat pouhým okem, a tak jsem mohl kolem ní precizně nakrmit a s absolutní jistotou kontrolovat její položení.
První záběr přišel už dvacet minut po zavezení, z hloubky 1,7 metru. Jako nástrahu jsem použil naboostrované Hookers 22mm v příchuti vanilka. Kolem všech montáží jsem nakrmil peletami halibut 20mm a boilim top edition v příchuti kreveta a oliheň. V teplé vodě (a ta tady měla 25 stupňů) fungují tyto “koule” opravdu skvěle. Pokud se podivujete, že jsem nastražil jinou příchuť pod háček, než čím jsem krmil, tak to byl můj záměr. Dělám to tak často. K lovu na boilies, kterým krmím, přecházím až druhý nebo třetí den. Ale zpět k záběru. Jednalo se o kapra, a to hned slušnější velikosti 15,7 kg.
Byl jsem spokojený. Další záběr přišel během pár minut. Jednalo se o jesetera ruského kolem patnácti kg, byl to bojovník a docela jsem se zapotil, než se mi ho podařilo dostat do lodi.
Záběrů začalo přibývat a já měl co dělat, abych udržel dvě montáže ve vodě. Měl jsem tu naštěstí přítelkyni, která mi asistovala jako by chytala už léta. Podařilo se jí dokonce vytáhnout kapra, který se snažil za každou cenu o únik do potopeného stromu. Já byl v tu chvíli na vodě a zdolával již třetího jesetera. Přítelkyně kapra nepustila ani o metr a podařilo se jí ho otočit a zdárně zdolat. Já jsem mezitím úspěšně zdolal dalšího jesetera ruského 14,5 kg. Jeseteři a kapři brali jako šílení a já nestíhal zavážet a dokrmovat. V jednu chvíli jsem prohlásil, že jestli to takhle půjde i v noci, tak asi fyzicky odpadnu. Povídám: “Jestli ještě přijde jeseter, tak ať má aspoň 170 cm a 25 kg!”
Připravuji si návazce do rezervy a přitom se snažím ulevit bolavým zádům. Jednu montáž překontroluji a na vlas navlékám na zkoušku dvě koule impact boosted hookers. Jednu v příchuti japonská oliheň v kombinaci s vanilkou. Byl zrovna soumrak, když mi přišla na tuto kombinaci pomalá jízda. Montáž byla umístěná v klidné zátoce, doslova za rohem. Rychle jsem zvedl svou děličku a opřel jsem se do ní, co to šlo. V zátoce se ozvalo mohutné šplouchnutí. Phantom EX 2,75 lb se ohnul až po rukojeť. Věděl jsem, že jestli rybu pustím ještě o metr, bude ve stromu a můžu se s ní rozloučit. Podržel jsem cívku mého “elcéčka” a čekal, co povolí. Ryba se naštěstí otočila a směřovala na hloubku. To už jsem rychle nasedl do lodě a pomalu se k ní přitahoval. Nevěděl jsem o jakou rybu se jedná, dlouhé minuty jezdila u dna a i když jsem na ni vyvíjel neustálý tah, abych ji unavil, nedala se absolutně zvednout ode dna. Z povzdálí mne sledoval se zájmem i správce Pepa. Zatím co mne ryba vozila po jezeře a já se snažil ji přemluvit, aby se mi alespoň ukázala, jsme společně tipovali, co by to mohlo být. Po půl hodině jsem si byl jist, že se nejedná o kapra. Ten by se už musel ukázat na hladině! No jo, ale co to teda je? Že by sumec? Jo taky tu jsou a ne malí. Za dalších pár minut jsem konečně uviděl svého protivníka. “Jeseter!”, volám na přítelkyni.
Ta přikyvuje, ale rozhodně nesdílí takové nadšení jako já. Rybu odhaduji na dobrých dvacet kg. Jeseter ještě pár minut vzdoruje. Pak se konečně otáčí k nebi a na mne vystrkuje ústa, no spíš chobot, a zněj trčí dva boilies hookers, kterým neodolal. Rybu opatrně navádím do nosítek, které mám v lodi stále připravené. Dojíždím k molu, přítelkyně nevěřícně kouká na obludu, kterou hodlám zvážit.V ruce už má zrcadlovku a začíná fotit. Váha ukazuje po odečtení vážící tašky 26,4 kg a délka 169 cm. Mám radost, je to vlastně nejtěžší ryba, kterou jsem na jezeře doposud ulovil.
Bohužel při manipulaci s takto těžkou rybou jsem si namohl záda tak, že jsem musel rybolov přerušit a začal jsem po probdělé noci chytat až ráno.
Přítelkyně mi záda namazala mastí, kterou vozím stále ve své toaletní sestavě a ráno bylo trochu lépe. Pruty jsem zavezl hned s rozedněním. Bolest mne ještě trochu svazovala, ale během dopoledne jsem měl zase několik záběrů. To pak rychle zapomenete na nějaká namožená záda.
Nejproduktivnější místo bylo to na štěrkové kose “cestě” poblíž ostrova. Bylo až s podivem, jak často mi přicházely záběry právě z tohoto místa. Přitom zde bylo poměrně rušno díky projíždějícím lodím ostatních rybářů. Jeden expert si to dokonce “štrádoval” přesně nad mojí montáží, kde bylo sotva po kolena vody několikrát za den. Vesloval tak zběsile jako by byl na Račickém kanále. Pokaždé, když se přehnal nad mým lovným místem, bylo krmení o několik metrů dál a kapři si dali pauzu. Vždycky, když jsem zahlédl tohoto “sportovce”, jak vesluje po jezeře jako králíček na baterky z jedné reklamy, v duchu jsem si říkal, kdy už mu dojde konečně “šťáva”. Potom, co ho taktně upozornil správce, že by mohl jezdit trochu ohleduplně, projel jednou pomaleji a vrátil se opět ke svému sobeckému závodnímu stylu. Naštěstí kaprům tento fakt až tak moc nevadil a pokaždé se po menší odmlce na mé lovné místo zase vrátili.
Nechci psát o každé rybě, protože jich bylo poměrně dost. Třetí den se změnilo počasí a změna tlaku měla vliv i na počet záběrů, kterých rapidně ubylo. Jeseteři ani kapři najednou nejevili takový zájem o nástrahy jako ještě včera. Celý den jsem proseděl bez nějaké akce a nebýt našeho sportovce, tak hladinu nikdo nezčeřil. Pár záběrů se nakonec v noci dostavilo, ale šlo jen o tři menší kapry do devíti kg. Další den ráno začali kapři opět víc žrát a já měl najednou plné ruce práce s vážením a focením. Naproti mému místu se zadařilo jednomu rybáři zdolat kapra 24,3 kg. To už je ryba, která se často nechytá, říkám si. Snad zavadím také o nějakého velikána zdejšího jezera?
Kapři mi postupně velice dobře reagovali na nastražené boilies z řady top edition. Kreveta šlapala nádherně. Nastražil jsem ji na panáčka společně s perfection pop up vanilka. Dokonalá kombinace mi dávala nezvyklé množství záběrů, z nichž jsem samozřejmě ne všechny proměnil v úlovek. Záběry mi chodily ze všech míst, ale z mělčiny, zatopené cesty, jsem kapry zdolával jak na běžícím pásu. Dva kapři mi odjeli do zatopených stromů pokaždé, když jsem nebyl okamžitě u prutu. Naštěstí jsem v daném místě stačil a vždycky se mi je po vynaloženém úsilí a menším koupání, podařilo vysvobodit z vázek a vypustit.
Čas ubíhal strašně rychle. Nádherné počasí, ryba žrala, všechno jak má být. Večer přinesla přítelkyně pár hub, tak jsme si je usmažili. Paráda. Dorazil i můj kamarád Pepa Míka a při menší “grilovačce” se dostavil záběr. Levý prut se rozjel a já ač nerad musel silně kontrovat. Pepa mi chvíli před tím zrovna říkal, jak důležité je nepustit rybu do vázek a že ne každý má odvahu i zkušenosti podržet rybu, byť ji možná vyříznete. Teď nastala ta chvíle… Musel jsem se zapřít jako pitbul. Ryba jela přímo směr vázky. Rychle jsem chytil prokluzující cívku navijáku a čekal, jestli rozjetou lokomotivu zastavím. Vše bylo napjaté na maximum. V tom se ryba vydala z hloubky směrem k hladině. To už mi bylo jasné, co je na háčku. Lokomotiva ruské výroby! Nešlo o žádného metrového dorostence, ale o krásného jedince jesetera sibiřského, odhadem 18-20 kg. Nádherným výskokem nad hladinu potvrdil svoji bojovnost. Aniž bych cokoli naznačoval, Pepa sedá do lodi k veslům a lehce rybě kontruje, aby nezajela zpátky do vázek. Jsem rád, že mi pomohl a já se tak mohu zcela soustředit na krásný souboj s rybou. Jeseter bojoval dalších asi deset minut a před závěrem nám předvedl ještě krásný výskok nad hladinu. Opět jsem prověřil kvalitu svého vybavení. Pořizuji ještě pár fotek a váha nakonec ukazuje 19,8 kg. Jedná se o rybu, kterou jsem zde ulovil již před rokem. Opatrně pouštíme malého “žraloka” nazpět. Vychutnávám si krásný letní večer.
Do odjezdu nám zbývalo ještě zhruba třicet hodin lovu a rozhodně jsem se nenudil. Krmení mi začalo ubývat a na konci výpravy jsem musel trochu zvolnit krmné dávky. Je zde opravdu hodně bílé ryby, která vaše nástrahy atakuje jako dravá piraňa. Ale kapři i jeseteři na tento ruch dobře reagují a vždycky se přijedou podívat, jaké lahůdky jim předložíte. Pokud použijete kvalitní nástrahu, zpravidla se nakonec záběr dostaví. Poslední noc jsem prochytal až do rána a zdolal jsem šest kaprů do 15 kg a jednoho jesetera o váze 21,5 kg.
Za pět dní jsem zkrmil 15 kg pelet impact 20mm, 8 kg boilies Top Edition squid force a fermentovaná kreveta. Pop up z topky a Impact Perfection, a to hlavně sladké příchutě (vanilka, ananas), ideálně doplnily mou skladbu nástrah. Dále jsem pak použil Boilies Impact Boosted Hookers. Jeho vábící síla je neuvěřitelná a dle mého názoru ideální záležitost i na krátkodobé výpravy. Nejvíce mi “jezdila” příchuť vanilka extra, krvavá játra a ananasový sirup. Celkem jsem měl na prutu více než čtyřicet ryb a úspěšně jsem zdolal 36 z nich. Vzhledem k tomu, že kapří tření již proběhlo, byla váha některých ryb o něco nižší, ale o to nejde. Mne hlavně potěšilo množství krásných, zdravých a bojovných ryb.
Jezero má určitě co nabídnout. Klid, úžasná příroda a přítomnost pěkných ryb mne sem táhnou. To že to vyšlo i s úlovkem, beru jako příjemný bonus za to snažení. Všichni dobře víme, jak těžké je někdy udělat byť jen jediný záběr. A to se vám může stát i na této vodě. Je mi jasné, že někteří rybáři lov na soukromých vodách neuznávají. Vím, že např. 15 kilový kapr z Labe má pro ně zcela jinou hodnotu úlovku (sám jsem na Labe několik let jezdil), ale já prostě rád chytám ryby a pokud mi jezero má co nabídnout, rád využiji možnost si zde zachytat.
Na závěr chci poděkovat Pepovi Míkovi za super servis, který nám poskytl a také výše zmíněnému neúnavnému veslařovi, který v teplých dnech prokysličoval rybám vodu :-).
S pozdravem
Petr “Kovič” Kovárna
tester Tandem Baits
Ať to všem jezdí!
