Zima se již pomalu přehoupla do své druhé poloviny. Většina vodních ploch je stále pod ledem. Jen velké řeky a jezera s těžkostí odolávají mrazivým dnům. Vášnivého rybáře už nebaví dívat se stále dokola na videa a články s rybářskou tématikou. Chce jít na čerstvý vzduch, cítit svěžest ledové přírody a zažít opět akci, kdy svírá v ruce svůj oblíbený feeder a zdolává dalšího rybího tvora. Ve svých představách vidí, jak bude brát jedna za druhou, špička se bude ohýbat o sto šest a do žil se mu nalije ten slastný pocit štěstí. Jenže realita vypadá úplně jinak. Člověk se nabalí jako sněhulák, aby chvíli v tom mrazu u rozmrzlé louže vydržel. Pětkrát někam nahodí a po hodině bez kontaktu s rybou to znechuceně zabalí a odkráčí zpátky do vyhřátého domova. Jak se tomuto fiasku vyvarovat, se pokusím poradit v následujících několika řádcích…
Ze všeho nejdůležitější je správný výběr revíru! V zimě se zaměřuji na velké přehrady a jezera, které jen tak nezamrzají a na pomalu tekoucí řeky s hlubokými tůněmi. Na těchto velkých vodách ryby i přes zimu částečně migrují a přitom musí občas zobnout nějakou tu potravu, aby doplnili přísun energie. Vybírám co nejhlubší místa nebo ty, které již poznám a vím, že i v zimě tudy ryby projíždí nebo se tu zdržují. Je potřeba ryby nejdříve najít. Pak si zachytáte jako v létě. Když mám na ryby celý den, vyzkouším několik vytipovaných míst. Pokud nejsem cca do 2-3h úspěšný na jednom místě, stěhuji se a jedu na další. Dobré je si den dopředu naházet na vytipované místo trochu krmení. Stačí odpoledne nahodit cca 10 krmítek na dvě až tři místa a následující den je vyzkoušet. Pak při dalších vycházkách se věnovat tomu místu, na kterém jsem byl úspěšný. Takto se i v ledové vodě dají ryby dobře nalákat na jedno místo a pravidelně je chytat. Další dny z tohoto místa můžete nachytat i desítky ryb.
Dalším důležitým bodem je správné krmení. Vůbec není důležitá značka. Pouze barva, hrubost a ostrost. V zimě používám co nejtmavší až úplně černé směsi. Mělo by být co nejjemnější a bez hrubých částeček, aby zbytečně nepřesytilo ryby. Hrubší krmítkové směsi je vhodné přesít přes síto s oky o průměru 2, max. 3 mm. Doporučuji používat ostré závodní směsi, které dobře uvolňují aroma ve studené vodě. Na 4 hodinovou vycházku většinou postačí 0,5 – 1 kg suché směsi, takže vaši peněženku to jistě nezruinuje. Do krmení přidávám jen pár masných červů, které ještě rozstříhám nůžkami a dávkuji je jednotlivě do každého krmítka. Výborné jsou pinky. Je to jiný druh mouchy, jejíž larva je v porovnání s klasickým masným červem třetinová.
Pokud jsem na revíru, kde očekávám záběr i od kapra, přidám malinko kukuřice z plechovky. Tu taktéž rozstříhám na drobné kousky. S dávkováním živé a kukuřice musíte být opravdu opatrní. Ryby se v ledové vodě snadno přesytí. Představte si, že krmíte tu jednu rybu, kterou chcete chytit. Přeženete to s živou v krmení, ona se nasytí a sousto na háčku už nevezme. Poslední složkou do krmení je sůl. Mám vyzkoušené, že sůl krmení zatraktivní. Dle mého názoru zvýrazňuje chuť a vůni krmení ve vodě.
Dalším bodem je prut a montáž. Zimní chytání na feeder mě kdysi přinutilo naučit se chytat s pletenou šňůrou místo vlasce. Když sbírají potravu, tak stojí na místě nebo jen velmi pomalu proplouvají krmným místem a při tom nasávají částečky potravy. Při trochu větší lovné vzdálenosti v ledové vodě neuvidíte 80% záběrů. V zimě na průtažný vlasec vidíte pohyb na špičce až v tu chvíli, kdy si ryba sama zapíchne háček o proti váhu krmítka a snaží se odjet. S vlascem zapomeňte na to, že uvidíte opatrné nasátí sousta a pomalé popotáhnutí. Nebojte se a naučte se používat pletenou šňůru na feeder. Dnes je na trhu spousta kvalitních šňůr – z šesti či osmi vláken, s kulatým průřezem a hladkým povrchem. Kvůli zamrzání v očkách používejte co nejtenčí průměry 0,06-0,12mm. Čím je šňůra kvalitnější a má hladší povrch tím bude méně nasávat vodu a zamrzat v očkách prutu a na cívce navijáku.
Nejvhodnější koncovou montáží je páternoster – pevný nebo průběžný. Oproti klasické průběžce je mnohem citlivější na opatrné záběry a menší ryby. Průběžná montáž je vhodná pro teplejší dny, kdy jsou ryby aktivnější a pro větší váhovou kategorii. Špičky používejte ty nejměkčí, co ve výbavě máte, např. 0,5 oz nebo 1 oz. Pokud možno s většími očky kvůli namrzání.
Ve velmi chladných dnech začínám s délkou návazce okolo 30cm. Pak podle situace zkracuji nebo prodlužuji. Nedá se říct, že jedna délka návazce je optimální pro všechny zimní vycházky. Když je fakt škaredé počasí, zamračeno, teploty kolem -5°C, záběry jsou tak opatrné, že musím zkracovat až na 10-15cm. Naopak při slunečných dnech mi kolikrát lépe funguje prodloužit délku návazce až na 50-60 cm na stojaté vodě. Na řece samozřejmě budu začínat s delšími návazci. Pro začátek těch 50-60 cm a pak klidně prodloužit až na jeden metr. Opět v závislosti na aktivitě ryb a způsobu jejich braní. Při pravidelných návštěvách stejného místa se budete často setkávat s planými záběry. Je to způsobeno přejezdy ryb přes šňůru. Někdy jich dokážete na krmné místo dostat až moc. Jak pomalu proplouvají krmným místem sem a tam, zachytává se o jejich tělo a ploutve šňůra. Na špičce pak vidíte hodně pomalé ohnutí špičky. Naráz to povolí a špička se vrátí do zpět do roviny. Dvakrát, třikrát to nervózně seknete do prázdna. Pak přijde ten správný, úplně odlišný záběr a po záseku bude na druhém konci ryba. Teď už budete mít jasno v tom co sekat a co ne.
Posledním bodem je celková taktika lovu.
Před samotným chytáním si lovné místo nejdříve zakrmím několika košíčky. Používám na to větší klecová krmítka o průměru 0,5 – 1 dcl. Na úvod pět takovýchto krmítek plně postačí. Samozřejmě důležitým klíčem k úspěchu je přesné nahazování a tudíž mít lovnou vzdálenost zaklipovanou. To stejné platí i při zakrmování. Musím mít na krmícím prutu zaklipovanou stejnou vzdálenost jako na prutu chytacím.
Chytat začínám s menšími krmítky. Raději méně krmení a často. Nevím, jak budou ryby aktivní a nechci je překrmit hned ze startu. Při velké aktivitě ryb, kdy bere jedna za druhou, můžete v průběhu lovu bez obav vyměnit malé krmítko za větší. Když bude záběrů ubývat, opět krmítka prohoďte. Jak jsem psal na začátku. Živou a rozstříhanou kukuřici opatrně dávkujte do jednotlivého krmítka. Na háček 2-3 pinky nebo dva masné červy. V případě čekání na kapříka jedno malé zrnko kukuřice. V zimě volím pasivnější frekvenci přehazování. Takže to nechávám ve vodě ležet 5 – 10 minut, teprve pak přehazuji. Snažte se tuto frekvenci dodržovat, i když záběry první hodinu vůbec nepřicházejí. Pravidelné dopady krmítka na dno způsobí hluk a dokážou ryby nalákat z větší vzdálenosti.
Ryby jsou zvědavé. Především cejni jsou tím známí. Milují, když jim nad hlavou buší rány od dopadu krmení. Pokud záběry nepřicházejí ani po třech hodinách, pravděpodobně to znamená, že jste na špatném místě. Je třeba se přestěhovat do jiného úseky přehrady či řeky nebo zvolit jiný revír.
Poslední tip na závěr… Při lovu na hlubokých vodách často krmítka oblepuji elektrikářskou páskou. Během dlouhého klesání na dno se krmení z takového krmítka téměř nevyplavuje. Navíc vám to dovolí použít sušší směs, která aktivněji pracuje na dně.
Jakub Šabata
