Letošní zimu jsem si přál vyzkoušet zimní rybaření někde na řekách. Spolu s Jardou Dufkem jsme se rozhodli, že se pokusíme ulovit nějakého zimního kapra na francouzské řece. Francii znám poměrně dobře, jezdím tam rybařit již 15 let, a tak vytipování nějakých dobrých míst nebylo tak těžké. Měl jsem nějaké poznatky z minulých výprav, takže jsem měl celkem jasno. Tato výprava byla pro mě zajímavá i v tom, že jsem měl poprvé trávit čas na rybách i na Silvestra, takže jsem se velmi těšil.
Měli jsme vše nachystané, včetně plánu, která místa navštívíme. Na výběr jich bylo několik, takže jsme se chtěli rozhodnout, až uvidíme, jak to tam bude vypadat. Několik dní před výpravou ale bohužel začalo vydatně pršet a průtok v řekách stoupl na trojnásobek, což nebyly vůbec dobré vyhlídky. Další komplikací bylo, že jsem pár dnů před odjezdem dostal angínu, což znamenalo, že Silvestr na rybách se konat nebude. Odjezd jsme tedy odložili na 2. ledna.
Po příjezdu k řece nám okamžitě bylo jasné, že to opravdu nepůjde. Valilo se obrovské množství vody a bylo zřejmé, že montáže neudržíme ani pár metrů od břehu. Nechtěli jsme se ale vzdát bez boje, a tak jsme se rozhodli, že zkusíme dva dny chytat v plavební komoře, kde nebyl tak silný proud a dalo se tam udržet montáže. Bylo to velmi zajímavé, ještě nikdy jsem takto nechytal. Vždy se snažím schovat někam do krásné přírody a relaxovat, ale tohle bylo něco naprosto strašného. Betonový břeh, časté projíždění lodí velikosti činžáku a toulající se bezdomovci. Upřímně, měl jsem strach o nás i naše věci. Jedinou výhodu, kterou bych mohl zmínit, bylo, že díky světlům z města a přístavu, jsme nepotřebovali vůbec čelovku. Provoz lodí byl ale obrovský, a to i v noci. Navíc proud vody stále zesiloval, takže pět minut po nahození byla montáž úplně obalená listím a vším možným odpadem z města. Věděli jsme, že tady chytat kapry nepůjde, že je to jen ztráta času. Díky internetu jsme sledovali průtoky na ostatních místech ve Francii, ale všude byla situace obdobná. Na nějakých místech začínaly dokonce povodně. Bylo jasné, že musíme, chtě nechtě, na stojatou vodu. Rozhodli jsme se, že několik dní využijeme na zmapování nových revírů.
A tak jsme projeli Francii křížem krážem od shora dolů. Navštívili jsme osm přehrad, až jsme nakonec zakotvili na pět dní na vodě, která se nacházela kousek od pobřeží, a díky tomu tam panovalo velmi příznivé počasí. V noci sice teploty klesaly k nule, ale přes den bylo 15 – 18 °C.
Nastal klasický rituál stavění bivaků atd. Na tomto revíru je zákaz zavážení a nesmí se používat ani loď, takže jsme museli zakrmovat cobrou a vnadící kapsou. Hned, jak jsem vzal cobru do ruky a šel k vodě, přiletěly desítky racků a naše boilie sbírali. Na dno nepadla ani kulička… Museli jsme tedy zakrmovat pouze v noci, kdy rackové boilie neviděli. Vše jsme se snažili zdokumentovat na kameru… Nikdy jsem nic takového nezažil…
Nakonec jsme to vyřešili tak, že jsem smíchal boilie, pelety a vše spojil method mixem Robin red + koření do koulí velkých asi jako pomeranč. To jsem pak pomocí vnadící kapsy dostal do vzdálenosti asi 100m. Velké koule krmení rackové nedokázali chytit, takže to fungovalo dobře. Snažil jsem se maximálně zjemnit své montáže a navíc jsem potřeboval nahazovat co nejdál. Proto jsem použil pouze PVA pásku s jednou kuličkou boilie a jednou peletou stejné příchutě, jako boilie. Asi 90% záběrů přišlo na boilie a pelety Mystic a potvrdilo se, že je to nejlepší nástraha do studené vody. Krmení fungovalo velmi dobře a záběry se dostavovaly celkem pravidelně. Bylo evidentní, jak důležitá je jemnost návazců a všechny záběry jsme měli na fluorokarbonový návazec s montáží na panáčka. Naprosto bezkonkurenční byla kombinace potápivého boilie Mystic a pop up ananas. Mimochodem na tuto kombinaci jsem udělal záběr snad pokaždé. Za pět dní jsme ulovili dvacet dva větších kaprů a ti největší vážili mezi 15 – 16kg, což byl na leden krásný úspěch.
Nastal čas odjezdu a s ním i bilancování. Pěkně jsme si zachytali, ale také objevili při našem průzkumu několik slibných vod a dvě úplně panenské, kde se může stát, že budeme na celé lokalitě jediní kapraři a můžeme při troše štěstí, zdolat dosud neulovené kapry. A to mě láká nejvíc. Jestli se to povede nebo ne, ukáže čas, ale pro mě je to další výzva a moc se na ni těším…
Jaroslav Těšínský
