Úvod Články Lom: Nové britské dobrodružství

Lom: Nové britské dobrodružství

373
0
SDÍLET

V lednu roku 2016 jsem napsal svůj první článek v Anglii, který se věnoval mé lásce a fascinujícímu lovu ve Velké Británii a touze ulovit kapra na ostrově, kde to všechno začalo. Anglie je zemí, kde začala moderní kaprařina, pro mě to tedy byly „návraty ke kořenům“, protože zde v Belgii, ale i na ostatních místech jsem se anglické přístupy vždy snažil co nejvíce aplikovat.

1

Anglický přístup mi byl vždycky hodně blízký a povedlo se mi s ním nachytat mnoho ryb. Když říkám „Anglický přístup“, myslím tím propracované montáže, pozorování (čtení vody), lov v okrajích, obalování a čtení dna, používání markeru a všechny ty ostatní věci. Všechny tyto věci mi celkově pomohly stát se lepším rybářem.

2

Lov na Ostrovech byl vlastně přirozeným vývojem a pro mě to byl tak trochu zvláštní výlet, ale nyní mě to postihlo jako vir, kterého se nemohu zbavit. Není to jednoduchý lov, jako třeba když se vyrazí do Francie na lov ohromných monster z komerčních revírů, které jsou zarybněny až po okraj. Všichni rádi lovíme velké ryby, stejně tak i já. Ovšem musí v tom být výzva, je-li lov moc jednoduchý, promění se to v nudu. Proto se zaměřuji na takový lov, který vyžaduje nějaké úsilí. Lov na velkých kanálech v Belgii je nepochybně také výzva, ale stejně tak i ve Velké Británii, a to především jezera jako Quarry (v překladu „lom“) v Essexu.

Jedná se o poměrně rušné jezero s denními povolenkami a obsádkou zhruba 270 ryb. Je to směs původních ryb (od dob, kdy Quarry bylo ještě ve sdružení) a nových ryb, které byly vysazeny v předchozích několika letech. Všechny ryby jsou překrásné. Po mé první výpravě na Quarry na podzim 2014 jsem věděl, že se sem chci vrátit a znovu zde lovit. A plány se znovu vyplnily.

3

Po prohlídce lokality v roce 2015, kdy jsem si to tu prohlížel s mým holandským kamarádem Peterem van den Starem (chytali jsme na lokalitě Ladywell), jsme se rozhodli, že bychom v roce 2016 mohli uspořádat výpravu sem. Jak já jsem se na tento výlet těšil a zároveň na šanci ulovit nějakou zdejší třicítku, nebo dokonce čtyřicítku. Byl jsem celý rozechvělý. Ale to byl ještě srpen 2015 a k jaru 2016 byla ještě dlouhá cesta. Peter je zedník na volné noze, nevěděl tedy přesně, jestli bude mít v tomto čase volno.

Po bohaté výměně zkušeností po chatu s Benem Loftingem (majitel rybářské oblasti Cleverley a Quarry nám bylo doporučeno přijet v květnu, protože to byl pro naše účely velmi vhodný čas, ale Peter si nemohl vzít týden volna, protože měl právě hodně práce na velkém projektu. Řekl mi tedy, abych jel, ale budu muset jet s někým jiným, protože sám neřídím. Věci se tedy daly do pohybu.

4

Začal jsem se tedy poptávat kluků v okolí a ozval se Vincent, který je rovněž členem týmu Benelux Gardner Tackle, a potkal jsem ho v zimě na několika předváděčkách a několikrát jsme spolu chytali. Vincent mi řekl, že by rád vyrazil. Plán tedy zněl lovit jeden květnový týden na jezeře Quarry spolu s Vincentem.

Přes Bena jsem zamluvil celý týden od 6. do 15. května. Na výpravu jsem se těšil, to je pochopitelné. Ten pátek 6. května nepřicházel a čas se vlekl. Abych si to ukrátil, trochu jsem se věnoval rybolovu na velkém kanále zvaném Albert Canal. To byly moje první kroky na tomto mohutném kanále, na němž jsem chtěl již léta chytat, ale nikdy jsem k tomu neměl pořádně kuráž, až doposud. Ale výprava do Británie na Quarry se mi ne a ne dostat z hlavy…

5

Konečně byl před námi pátek 6. května a nadešla chvíle, kdy jsme měli všechno naložit do Vincentovy dodávky. Cesta do Calais proběhla v klidu. Cesta přes kanál byla neskutečně nudné zlo, ale pro Vincenta to bylo poprvé, byl netrpělivý jako děcko. Pro něho to byla zároveň i první rybářská výprava do Británie.

Když si vzpomenu na svou první výpravu na Ostrovy, pamatuji si, že jsem byl docela vyděšený, a i po těch letech mívám podobné pocity. Mám rád ten přejezd a následné setkání s perfektními kamarády, které jsem potkal přes Facebook díky tomu, že jsem působil jako konzultant Mainline a Gardner.  A s těmito kluky je vždycky prima se potkat.

6

Cestu přes vodu jsme měli šťastně za sebou a jízda do Quarry po „špatné straně silnice“ byla perfektní (pro Vincenta to bylo samozřejmě také poprvé). A zanedlouho jsme našli naši cestu k bráně do ráje. Jízda po špinavé silnici byla kouzelná. Znáte to, když se těšíte na ten veliký týden. Zamířili jsme si to do tmavé, mělké zátoky, vyndali jsme si lehátka na přespání a strávili několik hodin pod hvězdami.

Po pouhých několika hodinách spánku přišel rozbřesk. Vzbudil jsem se a slyšel jsem ryby, které skákaly v zátoce. Šel jsem se tedy ihned podívat k jezeru. Dodávka byla nahoře na břehu hned za místem č. 15. Na tomto břehu to bylo poslední místo a já jsem viděl ryby vyhazovat se nalevo, napravo i uprostřed.

7

V hlavě se mi začal rodit plán, vzbudil jsem tedy Vincenta, abychom si udělali obchůzku jezera, ale už jsem stejně věděl, kde bychom měli chytat. Toto místo má pověst, že produkuje větší ryby než jiná místa na jezeře. Prošli jsme se okolo břehů a po návratu jsem se Vincenta zeptal, které místo se mu zamlouvá. Dal jsem mu možnost prvního výběru a on řekl, že by rád chytal na místě č. 15. Pro mě to bylo prima, jelikož jsem byl velmi rád, že si mohu zapíchnout vidličky hned vedle.

Jakmile byly pruty připraveny, začal jsem nahazovat s markerovým prutem a nalezl jsem několik nádherných míst, která nebyla zarostlá vodními rostlinami – a to byla paráda. Levý prut směřoval na štěrkové dno ve vzdálenosti asi 15 otoček a prostření prut na kratší vzdálenost v tom samém místě. Pravý prut šel na pravou stranu na čisté štěrkové místečko do vzdálenosti 9 otáček navijáku. Krmil jsem hodně na levém místě ve vzdálenosti 15 otáček. Šlo to velmi dobře, neboť krmná místa nebyla daleko od břehu. Rozhodl jsem se, že okolo lovných míst postačí naházet jen několik kuliček na prokrmení, a to bylo vše, co jsem udělal. Prostě jsem nalíčil pasti a čekal. Hra mohla začít.

8

Vincent udělal to samé a potom jsme se posadili do bivaku s překrásně chladným pivem, všechno jsme si uklidili dovnitř a užívali si nádherný večer. Okolo jezera bylo poměrně rušno. Právě nastal ten nejdivočejší čas a navíc víkend, takže jsme jen udělali, co bylo potřeba. Použil jsem krmení Cell (válené doma) a nový Essential Cell v mixu. Nikdy jsem toto krmení neviděl, pouze jsem o něm slyšel. Ben mi věnoval desetikilový pytel a navíc 5 kilo dalšího krmení Cell. Na týden jsem toho tedy měl dost.

Vincent opatrně vylezl na strom, v blízkosti spatřil ryby a vydal se tedy na několik míst na stalking, ale myslel si, že ryby jsou takto nahoře z jiného důvodu než jenom kvůli krmení. Počasí bylo naprosto skvělé, takže tření bylo za dveřmi. Ben zastával názor, že je na to stále dost času, a já doufal, že má pravdu.

9

Sobota uplynula nerušeně a já zaslechl několik ryb z oblasti napravo ode mě, a to mě přivedlo na myšlenku, abych doprava přemístil jeden prut, který byl dosud nahozen nalevo ve vzdálenosti 15 otáček, jelikož zde se zatím neobjevila žádná známka rybí přítomnosti. Věřil jsem, že záběr visí ve vzduchu, a to právě na jeden z prutů umístěných napravo.

A v pondělí ráno se rozezvučel právě pravý prut a ryba začala táhnout ještě více doprava. Ovšem tato oblast je plná převislých stromů a vedlejší místo ve vzdálenosti 100 metrů. Proto kapři tuto oblast milují, jelikož je to tu tak trochu za hranicemi. Musel jsem zatáhnout několikrát do strany, abych rybu otočil. Po 10 minutách boje se ryba ocitla v podběráku a první ryba výpravy byla skutečností.

10

Co se mi to povedlo zdolat za rybu. Byl to lysec 14,8 kg (když to píšu, mám pořád slzy v očích). To byla moje první ryba přes 30 liber. Byl jsem z toho celý pryč a výprava byla už teď úspěšnou. Jaký to byl skvělý pocit. Jakmile byly hotové fotky, vrátil jsem rybu jejímu domovskému vodnímu prostředí, nahodil prut na to samé místo a přidal dalších 5 plných hrstí boilies.

Zbytek dne pominul v klidu a já jsem se cítil šťastný. O tom to přece všechno je. Užívat si rybařinu a při tom taky něco chytit.

11

Během noci se mi podařilo ulovit krásného, nízkého lysce okolo 9 kg, a to na ten samý pravý prut. V úterý okolo oběda jsem si tedy znovu promyslel, co udělat s ostatními pruty, protože ty se dosud ani nepohnuly a ani jsem okolo nich nezpozoroval žádný pohyb. Rozhodl jsem se, že prostřední prut půjde na to samé štěrkové místo, jako byl umístěn pravý prut – do stejné vzdálenosti – a levý prut jsem se rozhodl nahodit jen tak nazdařbůh doprostřed ničeho.

Následující noci jsem přišel o jednoho kapra na prostředním prutu na novou montáž, jíž jsem si uvázal předchozího večera. Ovšem záběr dokázal, že štěrkové místo je definitivně tím nejlepším místem. Potvrdilo se to hned několik vteřin po předchozím záběru, jelikož se rozjel druhý prut nahozený do tohoto místa.

12

Ryba opět zkoušela to nejlepší, aby ze souboje vyšla vítězně, a rozjela se podél stromů. Ovšem i jí se mi podařilo obrátit a skončila bezpečně v mém podběráku. Tentokrát to byl šupináč 13,1 kg a opět můj nový britský osobní rekord v šupináčích. Byl jsem z toho zase celý pryč a ihned jsem zapomněl, že jsem přišel o rybu, jelikož tato ryba to hravě zahladila. Tohle je parádní voda!

Během týdne jsem dělal dva spoty. Jeden pro Carp TV s mým kamarádem Joe Morganem. Druhý, menší jsem točil pro UK Carp (nyní Carp Feed). Právě během této práce se Vincentovi podařilo vystopovat nádherného šupináče. Na jeho normálním stanovišti docela zápasil s tím, aby dosáhl záběru, a já jsem mu navrhoval, aby se přestěhoval na jiné stanoviště, ale on se rozhodl zůstat na patnáctce a docílil ještě jednoho záběru – malého lysce.

13

Jak se týden začal krátit, přišel jsem o další rybu a ulovil ještě další malé šupináče. Byly to pro mě opravdu perfektní rybářské chvilky. Setkal jsem se s několika dalšími přáteli, které jsem v minulosti na Ostrovech potkal. Sobota byla dnem „návratu do reality“, ale ne předtím, než se zastavím v sídle společnosti Mainline, abych si vyzvedl objednávku.

Jak se blížil konec výpravy, už se mi v hlavě motaly myšlenky na další výlet, a během tohoto týdne jsem hovořil s mým dobrým přítelem Peterem van Der Star o zařízení podzimního pobytu opět na jezeře Quarry. A už se to plánovalo. Nejprve jsem chtěl zkusit ulovit prvního kapra na Albert Canal, a to se povedlo po několika neúspěších. 28. května se mi podařilo ulovit 20 kg těžkého lysce a o týden později jsem za 24 hodin měl dalších sedm kaprů. Mezi nimi bylo pár opravdu dobrých ryb nad 20,5 kg, ovšem to je jiná pohádka…

23

Nyní, když jsem ulovil několik ryb z kanálu Albert, mohl jsem si odpočinout, ten tlak na úlovek na tak složité vodě byl najednou pryč. Na pořad dne přišlo plánování podzimní výpravy do Velké Británie. Pohovořil jsem o tom s Peterem a jemu se to velmi líbilo. Domluvili jsme se tedy na 14. října. Měla to být moje druhá výprava do Británie v jednom roce. Z toho, že jsem se měl znovu podívat na Quarry, jsem byl celý pryč.

14

K jezeru jsme se dostali v průběhu noci a pršelo, dal jsem si tedy plachtu na vidličky a Peter spal v dodávce, alespoň na několik hodin, než se rozednělo. Byla černočerná tma, takže nebylo nic vidět, ale slyšel jsem jak napravo, tak nalevo, jak se vyhodilo několik ryb. Před prvními paprsky jsem byl vzhůru, prostě tak jako když se těšíte na ryby. Když jsem uviděl vodu, bylo všechno, jak by mělo být. Mělká zátoka byla ještě mělčí než v květnu.

21

Když se probudil Peter, udělali jsme procházku okolo jezera, ale já už jsem měl v hlavě plán, kde bych chtěl lovit. A byl to právě ten prostor, kde jsem zaznamenal aktivitu. A cítil jsem, že by bylo lepší začít na místě, kde jsem již lovil a odkud vím jak na ně.

Peterova první volba padla na místo zvané Corner, bylo to přes několik jiných stanovišť ode mě. Ale my jsme přijeli na ryby a ne užívat si společnosti. Pruty byly zakrátko nahozeny. Věděl jsem, kam je mám právě na tomto místě nahodit. Nakonec jsem zvolil variantu nahodit tam, kde jsem je měl i předtím, po náhozu jsem cítil, že montáž dopadla, jak měla, a věděl jsem, že je to do štěrku.

20

Byl zde pouze jeden problém. Porost po stranách štěrkového místa byl nahoře. V případě zaseknutí by tam ryba mohla zamířit, a to mohlo znamenat trochu obtíže. Přihodilo se to při záběru v neděli ráno. Po několika trhnutích jsem rybu ztratil v rostlinách. Byl jsem nešťastný, ale umístil jsem prut zpátky, jelikož jsem si byl jistý, že zde přijde další šance.

Moje montáže byly perfektní, i krmení bylo bezvadné. Pouze ryby se neozývaly. Vůbec na celém jezeře se chytalo tak nějak pomalu. Peter se několikrát přestěhoval, ale i přes veškerou námahu nemohl docílit záběru. Každý den se stěhoval a pokoušel se ryby najít.

18

Ve středu jsem napsal Benovi SMS, abych se ho zeptal, zda by bylo možné chytat na jedné z jeho ostatních vod. Laskavě mi odpověděl s tím, že je to samozřejmě možné. Vzrušeně jsem začal přemýšlet a ptal jsem se, která voda by to měla být…

Odpověď zněla: „Můžete chytat na Top Lake, pokud chcete!“ To bylo perfektní. Věděli jsme, že v tomto jezeře žije několik skutečně ohromných ryb a taková příležitost nepřichází každý den. Řekl jsem to tedy Peterovi a ihned jsme začali balit a stěhovat se několik mil nahoru po silnici k jezeru Top Lake.

17

Věděl jsem, že ryba jménem „Geezers“ tento rok uhynula, ale stále zde bylo několik klenotů, které by na tomto extra těžkém jezeře bylo krásné ulovit. Když už jsme tu příležitost dostali, řekli jsme si, že pro to uděláme všechno. Zastavili jsme se v obchodě v Hatfield Peverel a nakoupili nějaké jídlo a pití na zbytek týdne. Hned na to jsme vyrazili směrem k jezeru. Našli jsme to docela lehce, jelikož nám dal Ben dobré instrukce. Otevřel jsem bránu a vjel dovnitř, dostali jsme se na parkoviště a zjistili jsme, že zde nejsou žádná jiná auta.

Prošli jsme po březích a pátrali jsme po známkách rybí přítomnosti a uvažovali, na kterých místech bychom měli chytat.

16

Chtěl jsem se orientovat podle větru, ale vál chladný severní vítr, vybral jsem si tedy místo v závětří s tím, že mám ještě 3 noci a nic nebylo nemožné. Tři montáže našly svá místa a hra na čekání na tomto krásném jezeře mohla znovu začít.  Byl jsem z toho celý vedle.  Tentokrát jsme s Peterem nebyli od sebe tak daleko.

Dokonce jsem se v pátek přestěhoval, protože jsem na dolním konci jezera spatřil několik ryb, a zkoušel jsem, co se dalo, ovšem nebylo to nic platné. To je rybařina. V sobotu ráno jsme zabalili a dali jsme si ještě jednu zastávku před dlouhou cestou domů.

15

Montáže, se kterými jsem lovil, to byla naprosto stejná prezentace nástrahy jako v loňském roce – tyto montáže nachytaly skoro všechny moje letošní ryby. Co se týká nástrah, měl jsem možnost použít nový prototyp Mainline – věděl jsem tedy, že co se týká prezentace a nástrah, nic nedělám špatně. Ryby jednoduše nereagovaly a kapří bůh nechtěl, abychom tentokrát nachytali (modlil jsem se k němu).

Štěstí nebylo na naší straně. I když jsme tentokrát vyhořeli, i tak to byla krásná příležitost lovit na naprosto odlišných jezerech.

22

Poslední poznámka – chtěl bych poděkovat několika lidem, kteří nám s našimi cestami pomohli. První ze všech je Ben Lofting. Díky němu jsme měli příležitost lovit na jeho fantastických vodách. Potom bych chtěl poděkovat Gardner Tackle a Mainline Baits za jejich podporu. Dále patří dík Owenovi Daviesovi a jeho dívce Ali, Chrisu Coxoi Jonu Cookovi. Peterovi Hubovi za jeho návštěvy a dlouhodobé přátelství a Davu Levymu (děkuji za fotky a tipy na lov na Top Lake).

Napnuté vlasce!

Tommy De Cleen

Tento článek byl publikován v časopisu KaproMánie
KaproMánie

HODNOCENÍ: 1 Hvězdička2 Hvězdičky3 Hvězdičky4 Hvězdičky5 Hvězdiček (1 hlasů, průměr: 3,00 z maxima 5 hvězdiček)
Loading...
SDÍLET

Chcete-li, můžete přidat komentář:

Please enter your comment!
Please enter your name here