Úvod Články Lov kaprů na silně prochytávaných vodách

Lov kaprů na silně prochytávaných vodách

6 124
0
SDÍLET

V dnešní době je na řadu revírů vyvíjen opravdu silný tlak ze strany úlovkuchtivých rybářů. Některé „vyhlášené“ vody bývají zejména o víkendech či svátcích doslova obleženy rybáři snažícími se ulovit velkého kapra. Kapr je tvor schopný učit se z předešlých chyb, a tak s počtem jeho pobytů na břehu stoupá i obtížnost jeho ulovení, je čím dál obezřetnější a přemluvit ho k záběru bývá mnohdy problém. Kapr není od přírody inteligentní živočich, ale jeho schopnost učit se, je poměrně velká. Ba co víc, některé ryby mají tuto schopnost daleko větší než jiné. Existují kapři, kteří se prokazatelně chytí například jednou za dva tři roky (nebo se nechytí nikdy, i takové ryby prokazatelně existují). Někteří jejich kolegové jsou na břehu tak často, až se může zdát, že je to snad baví :-). Protože revírů se silným rybářským tlakem je u nás čím dál více a málokterá voda zůstává ušetřena nájezdů kaprařů, rozebereme si detailněji, jak být úspěšný i na takto prochytávaných vodách.

Výběr místa

Zdálo by se, že se na výběru místa nemůže nic měnit. Opak je však pravdou. Staré a zkušené ryby, o které nám v kaprařině jde především, se obloukem vyhýbají místům, kde byly několikrát chycené, kde vedou téměř celou sezonu ve vodě vlasce a každou chvilku tam padá montáž do vody. Jaká místa tedy vybrat? Ta nejméně prochytávaná.  Důvodů, proč bývá místo neprochytávané je v zásadě několik. Může to být dlouhá vzdálenost od auta, která rybáře odrazuje, může to být nekomfortní terén na břehu, může to být „nezajímavost“ ve vodě. Jenže „nezajímavost“  – znám revír, kde se nachází řada lavic a prohlubní s tvrdým písčitým povrchem. Tedy místa, která po rybářích přímo křičí „nahoď to sem“. Málokdo odolá, a tak jsou tato místa logicky velmi často prochytávaná. Velké ryby se zde již několik let nechytají, přesto jen minimum rybářů chytá v jiných místech. Přitom se o pár desítek metrů dál nachází několik „spižíren“ s nánosem jemného bahna, kde je sice dno absolutně rovné a na první pohled nezajímavé, ale kapři si sem chodí jak do ledničky pro zásoby přirozené potravy. Musím se vždycky smát, když vidím, jak rybář znovu jede na notoricky známou lavici a pouští tam svou montáž. S tou „nezajímavostí“ místa se to ale nesmí přehánět. Pokud se na dně vyskytuje vrstva tlejícího organického odpadu a voda je v těchto místech bez kyslíku, nebo pokud je hloubka vzhledem k počasí a roční době příliš velká, nebo naopak malá apod., nevybereme si takové místo ani přesto, že je málo prochytávané – logicky, ryba se nebude zdržovat někde, kde jí podmínky nejsou příjemné. Kapr musí mít více důvodů, aby se v konkrétním místě zdržoval… Jeden malý tip – rozhlédněte se, v jaké vzdálenosti vlasce rybářů protínají vodní hladinu. Většinou je to až několik metrů od břehové linie. A přitom je okolí břehu pro ryby většinou velice zajímavé. Zkuste to…

místo
Pobyt na tomto místě je sice velice nepohodlný, ale dost často úspěšný. Příliš rybářů zde neloví, což je obrovská výhoda

Nástraha, návnada, taktika krmení

Zde se otevírá obrovský prostor pro všemožné taktizování a kombinování. Pokud vodu dobře známe, víme, jaké nástrahy, návnady a vnadicí taktiky se nejčastěji používají. Je obrovskou výhodou to vědět. Ne proto, abychom to udělali stejně, ale proto, abychom mohli udělat přesně pravý opak. Pokud například většina rybářů krmí plošně větším množstvím krmiva, zvolím pouze bodové krmení co nejblíže nástraze. V případě, že rybáři jsou na revíru zvyklí krmit pouze menším množstvím návnad, připravte si spoustu krmení a vypalte tak „šetřivým“ rybářům rybník. Co se týče nástrah, v dnešní době už není moc co vymýšlet. Boilies je tak rozšířené a používá ho taková spousta lidí, že se jen těžko budeme nějak výrazně odlišovat. Zvolte proto boilies, kterému věříte, na které se vám daří kdekoliv jinde. Hrát si můžete s jeho dalšími úpravami. Úspěšní můžete být například s předem vymáčeným boiliem, které se na dně revíru chová jako kdyby tam už nějakou dobu leželo. Nebo naopak zkuste nástrahy silně předipovat. Důležitým faktorem může být i velikost nástrahy. Z běžně používaných průměrů 18–24 mm přejděte na 12 mm nebo třeba 30 mm. Každé odlišení se od ostatních může být opravdu trefou do černého.

namočené boilies
Zkuste boilies před lovem nechat ve vodě „vymočit“, zkušená ryba tak nepojme podezření, že jde o čerstvou rybářovu nástrahu
Boilies o malých průměrech
Boilies o malých průměrech může být na vodách, kde se používají běžně průměry 18-24 mm opravdovou bombou

Legendární jezero Saint Cassien je bezpochyby jedním z nejprochytá­vanějších kaprařských revírů na světě. Místní kapři už viděli snad úplně všechno a ulovit je není vůbec jednoduché. Když jsem tam před dvěma lety chytal, přemýšlel jsem, jak se kaprům dostat na kobylku. Pozoroval jsem ostatní rybáře a všiml si rozdílných taktik krmení. Někteří z nich krmili více a plošně, někteří přihazovali pouze pár kuliček k montáži. Každý z nich tam ale nějaké krmení vždy hodil. Rozhodl jsem se postupovat opačně a lovit zcela bez krmení, spoléhal jsem pouze na maximální atraktivitu mé nástrahy a dobře zvolené lovné místo. Zatímco u ostatních rybářů jsem kromě pár cejnů žádné úlovky neviděl, já jsem ulovil mimo jiné i 21,5 kg těžkého šupináče, starého válečníka…

21,5 kg šupináč
21,5 kg šupináč ulovený na samostatnou nástrahu bez jakéhokoliv krmení kolem

Montáž, způsob lovu

I zde samozřejmě platí stejné pravidlo – odlišit se.  Věnujte nějaký čas obchůzkám kolem revíru, sledujte ostatní rybáře a všímejte si, jak loví a jaké mají montáže. Používá většina z nich měkké šňůrky v délce kolem 30 cm? Navažte krátký tuhý fluorocarbonový návazec! Velmi úspěšný může být také návazec z klasického vlasce. Vlasec dobře leží na dně, je přiměřeně tuhý a hlavně ho používá naprosté minimum rybářů. Drobnou nevýhodou je, že se po pár náhozech může zkroutit a návazec musíme vyměnit, ale vzhledem k pořizovací ceně vlasce je to opravdu drobná maličkost. Navíc si můžeme dobře zvolit, jak tuhý návazec chceme – záleží na průměru vlasce, který zvolíme.

fluorocarbon
Návazec z fluorocarbonu je na vodách, kde se standartně používají montáže ze šňůrek, opravdu dobrou volbou

Obrovským pomocníkem na prochytávaných lokalitách jsou bezesporu zadní olova – backleady. Napnuté vlasce jsou pro opatrné ryby opravdovým strašidlem. Položení vlasce ke dnu je velmi dobrou metodou, jak předejít vyplašení ryby. Většinou však nestačí pouze spustit backlead před špičku prutu a naivně si myslet, že vlasec leží na dně jako přikovaný. Musíme si představit profil dna našeho revíru a přizpůsobit se. Pokud je dno členitější, může být vyskládání vlasce ke dnu opravdu těžkou věcí, ale vše se dá zvládnout. Pokud vyvážíme, pokládáme backleady z lodě tak, aby vlasec kopíroval nerovnosti na dně aspoň do cca 20 metrů od montáže. Pokud jsme odkázání na lov ze břehu, fantastickou pomůckou jsou nahazovací backleady „sliders“ (fa. Korda, Ashima apod.), které upevníme ve vzdálenosti asi metr nad olovem a montáž klasicky nahodíme. Backlead je tvarovaný tak, aby měl větší odpor vzduchu než hlavní olovo, za letu se brzdí, posouvá po vlasci a dopadá někdy i desítky metrů od montáže a krásně nám tak položí nejdůležitější metry vlasce na dno. Navíc odpadá nepříjemné sundávání backleadu z vlasce během zdolávání ryby, neboť nahazovací backlead klouže zpátky nad olovo a nebrání nám v navíjení. Druhou možností, jak zabránit kontaktu ryby s napnutým vlascem je chytání s povolenými vlasci (slackline fishing). Po náhozu jednoduše odklopíte překlapěč navijáku a necháte vlasec klesnout ke dnu. Nejlepší jsou pro tento účel fluorocarbonové vlasce, protože jsou o něco těžší, než klasické monofily, které se ale také dají bez obav použít. Nemusíte mít strach, že byste se o záběru nedozvěděli, hlásič vám ho vždy bezpečně oznámí. Swingery při tomto způsobu lovu nechte ležet na zemi, aby vlasec nešponovaly. S pletenou šňůrou takto lovit bohužel nelze díky její vzlínavosti.

Nahazovací backlead
Nahazovací backlead vám zajistí položení posledních metrů vlasce na dno, což může být na vodě se silným rybářským tlakem stěžejní podmínkou pro ulovení zkušených ryb
chytání „za rohem“
Skvělým způsobem, jak se dostat na neprochytávaná místa může být chytání „za rohem“ pomocí vodicích vidliček

Není to tak dlouho, co jsem se po mučivě dlouhé době dostal k vodě. Pro mě zcela neznámý revír je celoročně pod silným rybářským tlakem a i v době mé návštěvy na něm lovilo nemalé množství rybářů. Všichni si ale stěžovali, že ryba nespolupracuje tak, jak by si představovali. Nějaký čas jsem trávil debatou s rybáři a vyzvídal úspěšné nástrahy, jejich prezentace a lovná místa. Samozřejmě proto, abych udělal úplně něco jiného. Podle slov rybářů zde funguje nejlépe klasická potápivá koule, někdy ale i reflexní plovoučka 10 cm nade dnem. Navázal jsem kratší tuhý návazec a nastražil korkovou plovku nenápadné barvy. Velkým brokem jsem ji vyvážil tak, aby se pouze lehce vznášela několik milimetrů nade dnem. Kuličku jsem se ještě rozhodl zatraktivnit. Nechtěl jsem k tomu použít žádný komerční dip nebo esenci. Chtěl jsem být za každou cenu originální. Namočil jsem proto nástrahu do vody a poté obalil v GLM extraktu, což je čistě přírodní věc. Dbal jsem na to, abych pomocí backleadů ukotvil šňůru ke dnu a ryba neměla šanci s ní v mělké vodě přijít do kontaktu. Nebudu to protahovat, zatímco ostatní rybáři pouze doufali v záběry a mlčky pozorovali němé hlásiče, já během dvou dnů ulovil slušné množství kaprů včetně jednoho nádherného lysce. Nutno dodat, že ostatní rybáři, přestože viděli, že jsem úspěšnější, dál trvali na svých způsobech lovu a nic nezměnili…

Velký lysec
Velký lysec ulovený na nenápadně zbarvenou korkovou plovoučku prezentovanou jako kriticky vyváženou. Byla to jedna z řady ryb, zatímco ostatní rybáři lovili tak jako vždy a záběry jim nepřicházely

Kdy na ryby?

Poměrně zásadní otázka, protože aktivita ryb se na silně prolovovaných lokalitách bude řídit počtem rybářů. Je mi jasné, že řada lidí nemůže tak snadno ovlivnit dobu, kterou má na rybaření. Přesto se ale o tomto faktoru musím zmínit, protože pokud můžeme být u vody v čase, kdy je tlak rybářů minimální (někde to může být v noci, jinde naopak ráno či přes poledne, na některých vodách stačí kterýkoliv den v týdnu), máme mnohem větší šanci zastihnout velkého kapra v „dobré náladě“, nevystresovaného z napnutých vlasců, dopadajících olov apod. Zkrátka, čím méně lidí u vody, tím vyšší jsou naše naděje na pořádného „hovaďáka“…

Hodně štěstí u vody!

Ondra Macků

MikBaits

HODNOCENÍ: 1 Hvězdička2 Hvězdičky3 Hvězdičky4 Hvězdičky5 Hvězdiček (24 hlasů, průměr: 4,71 z maxima 5 hvězdiček)
Loading...
SDÍLET

Chcete-li, můžete přidat komentář:

Please enter your comment!
Please enter your name here